o určení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 4. 1. 2021, o odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. února 2024 č. j. 77 Cm 32/2021-36

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. vyslovil neplatnost dvou usnesení valné hromady účastnice přijatých dne 4. 1. 2021, a to pod body č. 4 a č. 5, ve výroku II. uložil účastnici povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, ve výroku III. rozhodl o právu opatrovníka účastnice [Jméno opatrovníka] na odměnu ve výši 13 600 Kč, která bude po právní moci usnesení vyplacena z účtu Městského soudu v Praze a ve výroku IV. uložil účastnici povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze na náhradě nákladů řízení částku 13 600 Kč, představovanou prostředky vyplacenými opatrovníku účastnice [Jméno opatrovníka].

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podle návrhu ze dne 8. 3. 2021 byla na valné hromadě účastnice přijata dne 4. 1. 2021 usnesení č. 4 a č. 5, přičemž usnesením č. 4 bylo rozhodnuto tak, že valná hromada společnosti odvolala s okamžitou účinností paní [Jméno navrhovatelky] z funkce jednatelky společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též účastnice nebo též společnost) a usnesením č. 5 valná hromada společnosti zvolila [právnická osoba] a [Anonymizováno] do funkcí jednatelů společnosti. Navrhovatelka tvrdila, že je jedinou jednatelkou a současně společnicí účastníka s obchodním podílem o velikosti 50% a druhou společnicí je [Anonymizováno], rovněž s podílem o velikosti 50%. Společnice [Anonymizováno] měla podle navrhovatelky neplatně svolat valnou hromadu, na 4. 1. 2021 v advokátní kanceláři [Anonymizováno] & [Anonymizováno], sídlem [adresa] v [adresa], ačkoli společnost má sídlo v Praze a rovněž obě společnice bydlí v Praze a nebylo důvodu konat valnou hromadu v místě vzdáleném 130 km, čímž podle navrhovatelky bylo nepřiměřeně zasaženo do práva navrhovatelky účastnit se valné hromady, a to zejména za situace , kdy navrhovatelka společnosti oznámila pracovní neschopnost. Stejně tak podle navrhovatelky bylo důvodem neplatnosti shora uvedených obou usnesení valné hromady to, že valná hromada byla svolána neoprávněnou osobou, neboť nebyl dodržen postup stanovený § 187 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK). Neplatnost obou usnesení měla být podle navrhovatelky dána i skutečností, že společnice [Anonymizováno] nedisponovala potřebným počtem hlasů pro přijetí obou usnesení ve smyslu čl. VIII odst. 5 společenské smlouvy, podle níž je valná hromada usnášeníschopná, je-li přítomno 100 % hlasů všech společníků a sistaci hlasovacích práv navrhovatelky z důvodu porušení péče řádného hospodáře v rámci hlasování o odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky navrhovatelka popírala.

3. Soud I. stupně vyšel dále ze skutečnosti, že navrhovatelka podle svých tvrzení uvedených v návrhu na zahájení řízení měla vznést protest, a to již před konáním valné hromady, datovaný dnem 3. 1. 2021, v něž namítala, že v pozvánce chybí návrhy usnesení, pozvánka nebyla navrhovatelce doručena včas a valná hromada je svolána do [adresa], ačkoliv sídlo společnosti i bydliště společnic je v Praze, což podle protestu ztěžuje možnost navrhovatelky se valné hromady zúčastnit, a navrhovatelka se nemohla valné hromady zúčastnit ani pro zdravotní obtíže trvající od 9. 12. 2020, kdy je v pracovní neschopnosti s kontrolou u lékaře 14. 12. 2020.

4. Z hlediska skutkového soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že jeho závěry o skutkovém stavu věci odpovídají tvrzením navrhovatelky v tom směru, že [Anonymizováno] svolala pozvánkou ze dne 13. 12. 2020 valnou hromadu společnosti na den 4. 1. 2021, s místem konání v [adresa] v advokátní kanceláři [Anonymizováno] & [Anonymizováno], přičemž navrhovatelka proti konání valné hromady a proti rozhodnutím valnou hromadu přijímaným vznesla protest datovaný dnem 3. 1. 2021, v němž namítala, že v pozvánce zcela chybí návrhy usnesení, které měly být na programu již předchozí valné hromady a dále namítala, že je valná hromada svolána do [adresa], ačkoliv sídlo společnosti i bydliště společnic je v Praze, což ztěžuje možnost navrhovatelky se valné hromady zúčastnit, když navrhovatelka trpěla zdravotními obtížemi trvajícími od 9. 12. 2020, kdy byla v pracovní neschopnosti, se stanovenou kontrolou u lékaře dne 14. 12. 2020. Protest byl doručen společnosti před konáním valné hromady.

5. Soud I. stupně dále vyšel ze závěrů o skutkovém stavu věci, podle nichž se, vzdor protestu navrhovatelky, dne 4. 1. 2021 v sídle advokátní kanceláře [Anonymizováno] & [Anonymizováno], [adresa], [adresa], v 10.00 hod. konala valná hromada účastníce, které se zúčastnila toliko společnice [Anonymizováno]. Valná hromada měla na programu: odvolání navrhovatelky z funkce jednatelky a volbu nových jednatelů - [právnická osoba] a [Anonymizováno]. Soud I. stupně vyšel díle z toho, že valná hromada přijala usnesení pod bodem č. 4. ve znění „Valná hromada společnosti odvolává s okamžitou účinností paní [Jméno navrhovatelky], nar. [Datum narození navrhovatelky], bytem [adresa], z funkce jednatelky společnosti“ pro bylo 100% přítomných hlasů a proti 0%, a pod bodem č. 5 přijala usnesení ve znění „Valná hromada společnosti tímto s okamžitou účinnosti volí pana [právnická osoba], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce jednatele společnosti.“ a „Valná hromada Společnosti tímto s okamžitou účinnosti voli [Anonymizováno]. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] do funkce jednatele společnosti.“ Usnesení pod bodem č. 5 bylo přijato 100% přítomných hlasů a proti 0%. Konečně soud I. stupně vyšel ze skutkového závěru týkajícího se společenské smlouvy, kdy podle článku V. společenské smlouvy má [Anonymizováno] podíl ve výši 50 % na základním kapitálu společnosti a rovněž navrhovatelka má podíl ve výši 50 % na základním kapitálu společnosti. Podle článku VIII. odst. 3 společenské smlouvy termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků. Podle článku VIII odst. 5 společenské smlouvy je valná hromada schopná usnášení, je-li přítomno 100 % všech hlasů společníků. Valná hromada rozhoduje 100 % hlasů všech společníků.

6. Soud I. stupně na jím zjištěný skutkový stav aplikoval zejména § 169 a násl. ZOK. Konstatoval, že navrhovatelka je ve smyslu § 191 odst. 1 ZOK aktivně věcně legitimována k podání tohoto návrhu. Návrh byl podán včas ve lhůtě 3 měsíců od konání valné hromady dne 4. 1. 2021, přičemž neobsahuje-li společenská smlouva ustanovení týkající se protestů, uplatní se podle soudu I. stupně úprava stanovená v § 192 odst. 2 ZOK, že protest musí být odůvodněn.

7. Svolala-li Alena Sadílková, coby společnice účastníka valnou hromadu na den 4. 1. 2021, aniž tomuto postupu předcházela nečinnost jednatelky (navrhovatelky), když společnice [Anonymizováno] ani nepodala žádost o svolání valné hromady, jež by adresovala jednatelce účastníka (navrhovatelce), valná hromada byla podle soudu I. stupně svolána společnicí [Anonymizováno] v rozporu se zákonným zmocněním, a tedy neplatně osobou neoprávněnou. Dalším důvodem neplatnosti navrhovatelkou napadaných usnesení je podle soudu I. stupně též skutečnost, že valná hromada byla nedůvodně svolána do více jak 100 km vzdáleného Děčína, mimo sídlo společnosti v Praze a mimo bydliště obou společnic, což nepřiměřeně omezilo právo navrhovatelky zúčastnit se valné hromady ve smyslu § 186 ZOK. Důvodem neplatnosti usnesení přijatého pod čl. 5 je podle soudu I. stupně také porušení článku VIII odst. 5 společenské smlouvy, neboť usnesení nebylo přijato potřebnou kvalifikovanou většinou stanovenou společenskou smlouvou (100% hlasů), nýbrž bylo přijato pouze 100% přítomných hlasů, tedy 50% všech hlasů společníků.

8. O nákladech řízení mezi navrhovatelkou a účastnicí soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zák.č. 292/2013 Sb.

9. O nákladech řízení mezi neúspěšnou účastnicí a státem soud I. stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zák.č. 292/2013 Sb.

10. Proti tomuto usnesení ve věci samé společně se závislými výroky o nákladech řízení se v zákonem stanovené lhůtě odvolala účastnice (odvolatelka) a podle obsahu jejího odvolání se domáhala jeho změny a zamítnutí návrhu, případně zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. Odvolatelka ve svém opravném prostředku kladla značný důraz na skutečnost, že navrhovatelka fakticky usilovala o likvidaci společnosti a z toho důvodu udržovala její ochromený stav. Odvolatelka dále zdůraznila, že navrhovatelka si nepřála funkční statutární orgán na základě obavy, že by musela druhému jednateli a valné hromadě předložit účetnictví, čímž by se potvrdilo, že sama dlouhodobě společnost poškozuje, zatímco v rozhodném období souběžně sama provozovala identickou hospodářskou činnost prostřednictvím společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], v níž byla paní Střelko jediným společníkem.

12. Navrhovatelka navrhla napadené usnesení potvrdit.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., a to včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání účastnice důvodným neshledal.

14. Předně odvolací soud konstatuje, že v projednávané věci o určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. nejde o řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují. Proto soud I. stupně v řízení správně pokračoval i po prohlášení konkursu na majetek účastnice.

15. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně vyšel ze zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK) ve znění účinném do 14. 1. 2023.

16. Podle § 191 odst. 1 ZOK v uvedeném znění každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

17. Podle § 192 odst. 2 ZOK v uvedeném znění neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

18. Podle § 186 ZOK v uvedeném znění místo, datum a hodina konání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka účastnit se valné hromady.

19. Ze shora uvedené právní úpravy je zřejmé, že podání protestu je neopominutelnou podmínkou pro úspěšné dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady a v případě, že společník účastnící se valné hromady protest nepodá, nemůže být takový společník s návrhem na zahájení řízení o určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady před soudem úspěšný.

20. Podle právního názoru odvolacího soudu, má-li protest plnit svůj shora popsaný účel, musí protestující určitě a srozumitelně popsat okolnosti, v nichž spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady, neboť k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady není oprávněn přihlédnout, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládaly by neplatnost usnesení valné hromady. Z § 192 odst. 2 ZOK plyne, že navrhovatel zásadně nemůže namítat jiné důvody neplatnosti, než které byly uplatněny formou protestu. Jestliže by neplatnost usnesení mohla být vyslovena i z důvodů, které nebyly uplatněny formou protestu, byla by úprava protestu a omezení důvodů, jichž se společník může v návrhu podle § 191 dovolávat, zbytečná. Proto pouze určitý a srozumitelný protest otevírá společníku možnost podat (z protestovaného důvodu) návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.

21. V projednávaném případě navrhovatelka proti usnesením č. 4 a č. 5 přijatým valnou hromadou vznesla včasný protest datovaný dnem 3. 1. 2021, v němž namítala, že pozvánce zcela chybí návrhy usnesení, které měly být původně projednány na předchozí valné hromadě, dále, že je valná hromada svolána do Děčína, ačkoliv sídlo společnosti i bydliště společnic je v Praze, což ztěžuje možnost navrhovatelky se valné hromady zúčastnit, když navrhovatelka navíc trpí zdravotními obtížemi a od 9. 12. 2020 byla v pracovní neschopnosti a naposledy měla kontrolu u lékaře stanovenu na den 14. 12. 2020.

22. Podle právního názoru odvolacího soudu argumentace neexistencí návrhu usnesení přijímaných valnou hromadou, podle obsahu pozvánky, neodpovídá skutečnosti. Jiná však byla situace ohledně postupu svolavatelky valné hromady v rozporu s § 186 NOZ.

23. Podle právního názoru odvolacího soudu § 186 NOZ blíže upřesňuje náležitosti místa, data a hodiny konání valné hromady tak, aby se společníci mohli bez neúměrných obtíží zúčastnit konání valné hromady, přičemž výkladem uvedeného ustanovení zákona lze dospět k závěru, že po společníkovi může být požadováno vynaložení určitého úsilí, pokud se chce jednání valné hromady zúčastnit.

24. Podle právního názoru odvolacího soudu nepřesahuje-li shora uváděné úsilí a nepohodlí obvyklou míru, kterou lze očekávat, nepůjde o rozpor s požadavkem přiměřenosti stanoveným v § 186 ZOK. Významné tak je proto posouzení společnické struktury společnosti a případně i důvody, jež vedly ke svolání valné hromady do konkrétního místa, v určitý den a hodinu konání valné hromady. Uvedené ustanovení zákona je nepochybně jedním z mnoha ustanovení zákona realizujících zásadu stejného zacházení se všemi společníky tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování některých z nich, resp. aby nedocházelo ke znevýhodňování těch společníků, kteří mohou mít případně odlišné názory na činnost společnosti. I v uvedeném ustanovení zákona lze podle odvolacího soudu spatřovat uplatnění zásady poctivého obchodního styku, v tomto případě vyjadřující požadavek, aby společníci nebyli zatěžováni těžko splnitelnými požadavky, jde-li o termín a místo konání valné hromady. Porušením této zásady je svolání valné hromady na den a do místa, které nepřiměřeně omezuje jen některé společníky v možnosti účasti na valné hromadě.

25. V projednávaném případě je z obsahu spisu zřejmé, že obě společnice zastávaly v otázce vedení společnosti zásadně rozdílná stanoviska, přičemž společnice [Anonymizováno] svolala konání valné hromady do Ústí nad Labem, tedy do místa značně vzdáleného bydlištím obou společnic v Praze a zcela mimo sídlo společnosti, když bydliště společnic i sídlo společnosti bylo v Praze. Podle zápisu z jednání předmětné valné hromady i notář [tituly před jménem], jenž ověřoval podpis předsedající valné hromady, sídlí v Praze.

26. Již z uvedeného nelze dovodit žádné praktické, či ekonomické benefity pro ekonomiku společnosti, jež musela platit zvýšené náklady vzdáleně konané valné hromady, konané dne 4. 1. 2021. Konečně o účelovosti konání předmětné valné hromady v místě nedůvodně vzdáleném od sídla společnosti i bydlišť obou podílnic svědčí i to, že ačkoli svolavatelka věděla z předchozí „Odpovědi na pozvánku“ ze dne 10. 12. 2020 o tom, že je navrhovatelka nemocná a je pozvána na kontrolu k lékaři na den 14. 12. 2020, nevyčkala výsledků této kontroly a podle obsahu pozvánky již dne 13. 12. 2020 svolala konání valné hromady.

27. Ze všech těchto důvodů i podle právního názoru odvolacího soudu v tomto konkrétním případě neexistovaly rozumné důvody vedoucí ke svolání valné hromady účastnice do Ústí nad Labem, značně vzdáleného od pražského sídla společnosti [Jméno advokáta B]. i pražského bydliště obou společnic této společnosti a takovýto postup zjevně svědčí o účelovém znevýhodňování navrhovatelky, jež se dostala do rozepře s druhou společnicí [Anonymizováno], což nakonec vedlo k tak závažnému rozvratu poměrů ve společnosti [Jméno advokáta B]., že na majetek společnosti byl prohlášen konkurs.

28. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud shledal napadené rozhodnutí soudu I. stupně věcně správným a z tohoto důvodu jej postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatelky poukazující na tvrzené neloajální chování se navrhovatelky vůči společnosti [Jméno advokáta B]., když uvedené tvrzené jednání nebylo předmětem tohoto řízení a i v případě, že by se takováto tvrzení ukázala pravdivými, neospravedlňovalo by to znevýhodňování navrhovatelky při správě jejího kapitálového majetku prostřednictvím její účasti na valné hromadě společnosti [Jméno advokáta B]., když ke korekci účastnicí tvrzeného jednání navrhovatelky lze použít zákonem stanovené postupy, jako např. podle § 157 ZOK společnickou žalobou.

30. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti navrhovatelky, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšné navrhovatelce byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 15 573 Kč představovaná náklady na právní zastoupení jejím advokátem dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1, § 13 a § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 1 úkon právní služby jejího předchozího advokáta [tituly před jménem] (vyjádření se k podanému odvolání) a 1 úkon právní služby jejího nynějšího advokáta [Jméno advokáta A] (převzetí věci a příprava zastoupení), oba úkony podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) vylil. č. 177/1996 Sb.- advokátního tarifu a 1 úkon podle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 honorovaný částkou 5 620 Kč za účast při jednání odvolacího soudu dne 28. 1. 2025 dle § 9 odst. 4 písm. b), k čemu advokátu přísluší podle § 13 AT i režijní paušály po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 450 Kč za každý úkon učiněný po 1. 1. 2025 a advokátu navrhovatelky náleží ti náhrada odvedené DPH 21% ve výši 2 703 Kč. Celkem tak náklady řízení navrhovatelky činily částku 15 573 Kč.

31. Ustanovenému opatrovníkovi účastnice [Jméno opatrovníka], advokátovi, sídlem [adresa] za odvolací řízení odvolací soud přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši, kterou stanoví samostatným rozhodnutím Městský soud v Praze, jenž opatrovníka ustanovil. Tyto náležitosti budou vyplaceny z účtu Městského soudu v Praze.

32. Odvolací soud neúspěšné účastnici podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stanovil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů odvolacího řízení na účet Městského soudu v Praze částku ve výši určené samostatným usnesením Městského soudu v Praze.