o neplatnost usnesení přijatých mimo zasedání shromáždění dne 31. 3. 2021, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-33 ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 74 Cm 106/2021-39

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 17. 6. 2021 se navrhovatelka vůči [Jméno navrhovatelky B] (dále jen „společenství“) domáhala, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství, přijatá mimo zasedání a uvedená v oznámení o výsledku hlasování ze dne 31. 3. 2021, pod bodem 2, kterým byl předsedou společenství a správcem zvolen [Anonymizováno] a byla schválena smlouva s [adresa] jako správcem, a pod bodem 3, kterým bylo dodatečně schváleno sloučení jednotek č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] tak, že z nich vznikla jednotka č. [Anonymizováno] o podlahové ploše 339,5 m2 a způsobu využití jako dílna nebo provozovna, k níž náleží spoluvlastnický podíl 3395/45548 na budově č.p. [Anonymizováno] a pozemcích parc. č. [Anonymizováno] vše v kat. území a části obce [adresa].

2. Navrhovatelka uvedla, že je členem společenství, neboť ve shora uvedeném domě vlastní bytovou jednotku č. [Anonymizováno]. Hlasovala proti napadeným usnesením. Navrhla, aby soud přezkoumal, zda všem vlastníkům jednotek byly doručeny návrhy usnesení a zda hlasovací lístky odpovídají požadavkům občanského zákoníku a stanov, neboť z oznámení o výsledku hlasování není zřejmé, zda hlasovali členové [adresa] a manželé [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Stanovy společenství totiž umožňují rozeslat výzvu k hlasování mimo zasedání emailem, nikoli však tímto způsobem hlasovat. Hlasovací lístky mají obsahovat vlastnoruční podpisy členů. K bodu 3 navrhovatelka dále uvedla, že sloučením jednotek došlo ke snížení počtu jednotek v domě, přičemž příspěvky na odměnu správce a další náklady se rozpočítávají mezi vlastníky podle počtu jednotek v domě. Před sloučením jednotek platila navrhovatelka 6,25 % nákladů, zatímco nově přispívá na 6,67 % těchto nákladů. Navrhovatelka má za to, že z uvedeného důvodu bylo pro změnu prohlášení vlastníka zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Kromě toho v době hlasování jednotky č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] neexistovaly, protože v katastru nemovitostí byla zapsána již sloučená jednotka č. [Anonymizováno], a to přesto, že dokument, na jehož základě k zápisu došlo, byl prohlášen za neplatný usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. 75 Cm 122/2020-17. Podle navrhovatelky rozhodovalo shromáždění o sloučení jednotek mimo svou působnost, neboť o ni přišlo novelou občanského zákoníku č. 163/2020 Sb., která z § 1208 vypustila dosavadní písm. f) bod 4.

3. Společenství ve svém vyjádření uvádělo, že navrhovatelka postrádá k napadení sporných usnesení důležitý důvod a naléhavý právní zájem. Společenství sečetlo hlasy a oznámilo výsledek hlasování až poté, co všem členům uběhla lhůta k hlasování. Písemná forma je podle společenství zachována i v případě hlasování emailem. Usnesení o schválení sloučení jednotek bylo zhojením vady předchozího usnesení ze dne 4. 5. 2020, které bylo soudem prohlášeno nicotným. Skutečnost, že slučované jednotky nebyly v době nového rozhodnutí shromáždění zapsány v katastru nemovitostí, tak není platnosti usnesení na závadu; skutečnost, že sloučená jednotka [Anonymizováno] již je zapsána v katastru nemovitostí, je v samotném usnesení uvedena. Byť novela č. 163/2020 Sb. vyňala sloučení jednotek ze zákonem stanovené působnosti shromáždění, tato působnost byla i nadále uvedena ve stanovách společenství. Shromáždění tak bylo oprávněno sloučení schválit. Společenství nesouhlasí ani s tím, že by sloučení jednotek podléhalo souhlasu všech vlastníků jednotek.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení pod bodem 2 o volbě [adresa] předsedou společenství a správcem (výrok I.), rozhodl, že usnesení shromáždění pod bodem 2 o schválení smlouvy se správcem není rozhodnutím společenství (výrok II.), zamítl návrh o „určení“ neplatnosti usnesení pod bodem 3 o sloučení jednotek (výrok III.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

5. Soud prvního stupně citoval § 1208 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění po novele č. 163/2020 Sb., § 1209 téhož zákona ve znění před uvedenou novelou, § 1211 ve znění po novele, ale § 1221 ve znění před novelou. Po skutkové stránce konstatoval, že návrh usnesení pod bodem 3 zněl: „Dodatečně se schvaluje sloučení jednotek č. 166/102 a č. 166/103 nacházejících se v budově č. p. 166 tak, že z nich vzniká jednotka č. 166/201 (pozn. již zapsána v KN) […] a to dle Prohlášení vlastníka jednotek ze dne 2. 3. 2020, které je přiloženo“. Podle oznámení o výsledku hlasování bylo usnesení č. 3 přijato 75,3 % hlasů; hlasovali i [adresa] a manželé [Anonymizováno] (hlasovací lístky). Hlasovací lístky jsou podepsány hlasujícími. Předchozí usnesení shromáždění společenství per rollam o schválení sloučení jednotek č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo shledáno nicotným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. 75 Cm 122/2020-17. Podle stanov náleží do pravomoci shromáždění rozhodování o sloučení jednotek. Stanovy upravují možnost, aby výbor nebo předseda společenství navrhli rozhodnout per rollam; návrh musí obsahovat návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě k vyjádření, která činí 30 dnů. Pozvánka na shromáždění se vyvěšuje na nástěnce v domě a odesílá na mailové adresy členů. Soud prvního stupně provedl důkaz i změnou prohlášení vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2020, ke které je připojen arch s podpisy 51,19 % hlasů vlastníků jednotek. Soud prvního stupně konstatoval, že návrh na hlasování per rollam byl vlastníkům rozeslán včas tak, že před oznámením výsledků hlasování uplynuly všem členům lhůty k vyjádření.

6. Po právní stránce soud prvního stupně vyšel z toho, že pro přezkum rozhodnutí shromáždění musí být dán důležitý důvod. Tento důvod je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Pokud při sloučení jednotek nedošlo ke změně podílů ostatních vlastníků a podlahová plocha nové jednotky je součtem podlahových ploch jednotek původních, nezměnil se podíl ostatních vlastníků. Pouhá skutečnost, že snížením počtu jednotek o jednu se zvýšil podíl každého vlastníka na nákladech na správu domu rozpočítávaných podle počtu jednotek o 0,42 procentního bodu (soud prvního stupně chybně uvedl o 0,42 %), důležitý důvod nepředstavuje. Skutečnost, že vlastník sloučené jednotky bude nyní platit jen za jednu jednotku namísto dvou, potom do právního postavení navrhovatelky nijak nezasahuje. Soud prvního stupně doplnil, že občanský zákoník i po novele umožňuje shromáždění vyhradit si působnost rozhodnout v záležitostech v zákoně neupravených, přičemž působnost rozhodnout o sloučení jednotek stanovy společenství upravují. Shromáždění tedy rozhodlo v rámci své působnosti. Napadené rozhodnutí není ani neurčité, neboť bylo výslovně rozhodnuto o dodatečném schválení změny již realizované.

7. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výrokům III. a IV., podala navrhovatelka odvolání, ve kterém poukázala na to, že sloučením jednotek jí proti její vůli vznikla povinnost podílet se na nákladech správy domu podílem o 6,72 % (nikoli o 0,42 %) vyšším. Tato změna podílu znamená změnu jejího právního postavení. Nejde o pouhé zvýšení příspěvku do fondu oprav. Z toho důvodu byl ke sloučení jednotek třeba souhlas všech vlastníků jednotek, který však nebyl udělen. Navíc udělování souhlasu se sloučením jednotek zákonodárce novelou č. 163/2020 Sb. vyňal z působnosti shromáždění, což vyplývá z důvodové zprávy. Shromáždění si nemůže vyhradit k rozhodování záležitost, která vyžaduje písemný souhlas všech vlastníků. Navrhovatelka opakovala i svou argumentaci neurčitostí usnesení o sloučení jednotek, neboť podle ní shromáždění nemohlo schválit sloučení jednotek, které v době rozhodování vlastníků neexistovaly, a sporným usnesením nebylo možné konvalidovat usnesení, které bylo shledáno nicotným, nikoli pouze neplatným. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení ve výroku III. tak, že vysloví neplatnost usnesení o sloučení jednotek, a ve výroku IV. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

8. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že v podstatě každé rozhodnutí shromáždění má určitý dopad do právního postavení vlastníků. Význam pojmu „důležitý důvod“ je podle něj v tom, že soudní zásah do poměrů společenství má být zcela výjimečný a přípustný jen v odůvodněných případech. Vlastník bytové jednotky musí z podstaty bytového spoluvlastnictví strpět určitá omezení svého vlastnického práva plynoucí z rozhodnutí většiny spoluvlastníků. Společenství nepovažuje navrhovatelku za vlastníka dotčeného sloučením jednotek. Podle společenství může shromáždění schválit sloučení jednotek i po novele č. 163/2020 Sb., pokud mu tuto pravomoc svěřují stanovy. K otázce určitosti usnesení potom společenství poukazuje na to, že sloučení jednotek bylo schvalováno ex post, což je zřejmé z textu usnesení, a členové společenství tak věděli, o čem hlasují. Dodatečným schválením sloučení jednotek byla zhojena vada, kterou sloučení trpělo, a to byla právě absence souhlasu shromáždění. Společenství proto navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ve věci rozhodl podle § 214 odst. 3 o. s. ř. bez jednání, neboť odvolací důvody se týkají jen právního posouzení věc, společenství s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasilo a navrhovatelka nereagovala na řádně doručenou výzvu odvolacího soudu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez jednání, přestože součástí výzvy bylo upozornění, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

10. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v březnu 2021, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).

11. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).

12. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).

13. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

14. Podle § 260 o. z. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odstavec 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odstavec 2).

15. Podle § 1169 odst. 1 o. z. vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.

16. Novela č. 163/2020 Sb. zavedla s účinností od 1. 7. 2020 dvě možnosti, jakými může navrhovatel napadnout usnesení shromáždění vlastníků - buď se může podle § 1209 o. z. domáhat, aby soud v otázce, ve které byl jako vlastník přehlasován, uspořádal poměry vlastníků podle slušného uvážení (a může tedy i sám navrhnout určitý způsob úpravy těchto poměrů), nebo se podle § 1221 odst. 1 ve spojení s § 258 a násl. o. z. domáhat vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků. V projednávané věci navrhovatelka navrhovala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění o sloučení jednotek. Její návrh tak měl být soudem posouzen jako návrh podle § 1221 odst. 1 ve spojení s § 258 a násl. o. z.

17. Návrh podle § 1221 odst. 1 o. z. ve spojení s § 258 o. z. přitom může podat kterýkoli člen společenství (nikoli jen člen přehlasovaný), případně i nečlen spolku, má-li na vyslovení neplatnosti usnesení zájem právní ochrany. Podání návrhu zákon nepodmiňuje existencí důležitého důvodu. Zčásti jinak je upravena i lhůta k podání návrhu v § 259 o. z. (v podrobnostech viz Holejšovský, J. in Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. Praha: C. H. Beck 2021, k § 1209 marg. č. 46 a násl.).

18. V projednávané věci tak soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže ověřoval, zda je navrhovatelka přehlasovaným vlastníkem, a rovněž jeho závěr, že k podání návrhu nemá důležitý důvod, nemůže být důvodem zamítnutí návrhu. Návrh v projednávané věci byl zjevně podán ve tříměsíční lhůtě počítané ode dne, kdy společenství rozeslalo vlastníkům oznámení o výsledku hlasování, a ve věci nebylo sporné, že navrhovatelka je členem společenství. Soud prvního stupně tedy měl přistoupit ke zkoumání otázky, zda je napadené rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami. Tuto otázku však zkoumal pouze okrajově a navíc nikoli podle § 1169 a 1221 odst. 2 o. z., které upravují souhlas vlastníků jednotek se sloučením jednotek.

19. Odvolací soud se tak ztotožňuje jen se závěrem soudu prvního stupně, že sporné usnesení není neurčité, neboť neurčitost je podle § 553 odst. 1 o. z. dána jen tehdy, nelze-li obsah usnesení určit ani výkladem. V projednávané věci je přitom ze sporného usnesení zřejmé, o čem bylo rozhodnuto. Otázkou soudem prvního stupně neřešenou však je navrhovatelkou implicitně vznesená otázka, zda o sloučení jednotek může být rozhodnuto dodatečně, tj. po zápisu sloučení do katastru nemovitostí.

20. Jelikož se soud prvního stupně (vzhledem ke svému právnímu názoru) zatím vůbec nezabýval otázkou, zda byl pro sloučení jednotek potřeba souhlas všech vlastníků a zda bylo v pravomoci shromáždění o souhlasu rozhodnout, přistoupil odvolací soud k zrušení jeho usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení (§ 219 odst. 2 ve spojení s § 213 odst. 4 o. s. ř.).

21. V dalším řízení soud prvního stupně posoudí soulad sporného usnesení se zákonem a stanovami, v případě zjištění nesouladu věc posoudí i s ohledem na § 260 o. z.

22. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro soud prvního stupně závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).