o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. července 2023 č. j. S 3728/RD90/KSUL, Fj 50631/2022/KSUL-187,

1. Dne 5. 9. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal coby zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel a dále byl součástí tohoto podání i návrh na ustanovení procesního opatrovníka z řad advokátů - s „přihlédnutím ke znalosti věci a prostředí“, aby jím byl ustanoven [Jméno advokáta], advokát. Součástí podání byla i plná moc ze dne 1. 10. 2018 udělená navrhovatelem [Jméno advokáta], advokátovi, jíž udělili a podepsali pánové [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. září 2022 č. j. S 3728/RD53/KSUL, Fj 50631/2022/KSUL-135 zamítl návrh na ustanovení [Jméno advokáta] opatrovníkem navrhovatele (výrok I.) a ustanovil opatrovníkem navrhovatele pro řízení zahájené dne 5. 9. 2022 [tituly před jménem], advokáta (výrok II.). Na rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci k datu 5. 10. 2022. Následně soud prvního stupně oznámil přípisem ze dne 9. 1. 2023, že zprošťuje procesního opatrovníka „z funkce“, a to s odkazem na obsah „rozsudků“ Vrchního soudu v Praze (např. 9 Cmo 99/2022…).

3. Následně rejstříkový soud vyzval usnesením ze dne 19. ledna 2023 k doložení řádné plné moci k zastupování navrhovatele a posléze řízení zastavil s tím, že navrhovatel není od počátku řízení nikým zastoupen. Odvolací soud usnesením ze dne 7. června 2023 č. j. 9 Cmo 37/2023-175 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mj. uvedl následující: „Ze zápisu v obchodním rejstříku (viz výše) tedy vyplývá - jak správně dovodil soud prvního stupně, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi [tituly před jménem], tedy dne 1. 10. 2018, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen.“ a dále odvolací soud uzavřel, že „Pakliže by zde taková osoba objektivně nebyla, nebylo by možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení, neboť by šlo o odepření spravedlnosti a bylo by nezbytné ustanovit procesního opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř….“

4. Poté rejstříkový soud v záhlaví označeným (a odvoláním napadeným) usnesením ustanovil opatrovníkem navrhovatele pro řízení zahájené dne 5. 9. 2022 Mgr. Jiřího Filípka, advokáta.

5. V odůvodnění uvedl, že vyzval navrhovatele mimo jiné k doložení řádné plné moci pro právního zástupce [Jméno advokáta], advokáta, který jménem navrhovatele - společenství, podal návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Dále soud uvedl, že vzhledem k pokračujícím soudním sporům týkajícím se jmenování statutárního orgánu právnické osoby, která byla zvolena statutárním orgánem navrhovatele, a na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2023 č. j. 9 Cmo 37/2023-175, rozhodl o ustanovení opatrovníka k provedení zápisu změny ve veřejném rejstříku. Citoval dále ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a poukázal na to, že u Stavebního bytového družstva Krušnohor není v obchodním rejstříku zapsaná, tj. žádná osoba vykonávající funkci statutárního orgánu, tj. není zde žádná osoba oprávněná jednat jménem nově zvoleného předsedy společenství - navrhovatele a s ohledem na to, aby byl zápis ve veřejném rejstříku v souladu se skutečným stavem ustanovil opětovně navrhovateli opatrovníka - vzhledem ke složitosti sporu z řad advokátů [tituly před jménem].

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že navrhovatel má osobu oprávněnou za něj jednat na základě řádně udělené plné moci z 1. 10. 2018 (dále též jen „plná moc z 1. 10. 2018“) s tím, že v době udělení plné moci měli všechny třetí osoby, a tedy i právní zástupce navrhovatele za to, že [tituly před jménem] a [Anonymizováno] zastupují navrhovatele, jako členové předsedy navrhovatele (dle úplného výpisu z obchodního rejstříku se podává, že byli minimálně od 16. 6. 2016 do 7. 8. 2019 zapsáni jako člen a místopředseda představenstva předsedy navrhovatele). Právní zástupce navrhovatele tak stejně jako všechny ostatní třetí osoby jednali v dobré víře v to, že Ing. Pad’ourek a František Ryba jsou členy představenstva předsedy navrhovatele. Uzavřel, že „v době udělení plné moci se jednalo o plnou moc řádnou a nemění na tom, s ohledem na materiální publicitu veřejného rejstříku ani fakt, že volba členů představenstva předsedy navrhovatele byla následně prohlášena za neplatnou. ….“ Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně ohledně ustanovení opatrovníka společenství - navrhovateli a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, vyjma samotné osoby ustanoveného opatrovníka.

8. Předně odvolací soud akcentuje skutečnost, že v posuzovaném případě to byl sám navrhovatel, který spolu s návrhem na zahájení tohoto řízení o zápisu změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek navrhl ustanovení opatrovníka z řad advokátů (viz podání na č.l. 133, resp. násl. strana).

9. Ke stěžejní odvolací námitce, že pro řádnost plné moci je rozhodující dobrá víra třetích osob a i právního zástupce, jemuž byla plná moc udělena, existující v době udělení plné moci, a na čemž nemůže dle odvolatele změnit nic ani fakt, že posléze volba členů představenstva předsedy navrhovatele (jež udělovali za navrhovatele plnou moc) byla soudem následně prohlášena za neplatnou, odvolací soud zdůrazňuje následující. Již za předchozí právní úpravy dle obchodního zákoníku byl přijat obecně uznávaný judikatorní závěr, podle něhož „dokud není podle § 131 obch. zák. vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, má se za to, že jde o rozhodnutí platné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010.“ V usnesení ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3092/2012 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „nepochybuje o tom, že soud v řízení podle § 131 obch. zák. neplatnost usnesení valné hromady obchodní společnosti svým rozhodnutím deklaruje zpětně, s účinky ke dni přijetí neplatného usnesení (s účinky ex tunc). Jiný výklad by mohl v určitých případech vést ke zjevně nesprávným závěrům … Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že v důsledku vyslovení neplatnosti napadených usnesení valné hromady společnosti soudem tato usnesení od počátku pozbyla právních účinků, v důsledku čehož ke zvýšení základního kapitálu a ke snížení obchodního podílu navrhovatele ve společnosti nedošlo.“ Uvedené závěry se přitom plně uplatní i v poměrech zákona o obchodních korporacích, tedy i na družstva. Promítnuto do poměrů posuzované věci to znamená, že v důsledku vyslovení neplatnosti takového usnesení soudem, z něhož příslušné osoby odvozovaly své oprávnění udělit plnou moc, od počátku pozbylo právních účinků, v důsledku čehož k jejich volbě nedošlo. Proto nemohlo dojít k řádnému udělení plné moci, na základě níž by mohl rejstříkový soud dospět k závěru o řádném zastoupení navrhovatele. Dobrá víra mohla být dána jen do okamžiku právní moci takového soudního rozhodnutí, ne později. Udělil-li tedy plnou moc za právnickou osobu někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn, musí k tomu soud přihlédnout, resp. je povinen k tomu přihlédnout. Opačný přístup by vedl ke zcela absurdním důsledkům, právní nejistotě a obtížně řešitelným situacím a především by znamenal, že najisto postavený nezákonný právní stav vyslovený pravomocným soudním rozhodnutím by byl považován i po takovém rozhodnutí soudu vlastně za zákonný, což je nepřípustné. Tato námitka tedy není vůbec důvodná.

10. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.

11. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného.

12. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 3728 (ke dni rozhodování odvolacího soudu) je od 26. dubna 2016 (den vzniku funkce) zapsán jako předseda jmenovaného společenství, tedy jeho individuální statutární orgán, [právnická osoba], IČ [IČO].

13. Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl František Ryba v obchodním rejstříku zapsán jako místopředseda předseda představenstva [Anonymizováno], přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011 a jako den vzniku funkce (tj. funkce místopředsedy předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 16. červen 2011; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 16. červen 2016 a dále [tituly před jménem] byl zapsán jako člen představenstva, den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011, jako den zániku členství den 16. červen 2016. Ze zápisu v obchodním rejstříku vyplývá - jak správně dovodil soud prvního stupně, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi [tituly před jménem], tedy dne 1. 10. 2018, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen. V tomto řízení navrhovatel navrhoval a k tomu dokládal příslušné listiny, dle nichž [právnická osoba] (dále též jen „družstvo“) bylo opětovně zvoleno do funkce předsedy společenství k datu 13. 4. 2022. Nahlédnutím do obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že družstvo coby statutární orgán navrhovatele stále nemá ke dni rozhodnutí odvolacího soudu zapsané žádné členy svého statutárního orgánu. To promítnuto do posuzované věci znamená, že navrhovatel, za nějž jedná družstvo coby statutární orgán, není pro absenci k tomu oprávněných osob schopné udělit za navrhovatele řádnou plnou moc [Jméno advokáta] ani jinému advokátovi a navrhovatel není schopný jednat ani sám. Oprávnění jiné osoby jednat za navrhovatele také nebyla doložena.

14. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“

15. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.

16. V posuzovaném případě nemá odvolací soud důvodu se odchýlit od svého předchozího závěru ohledně potřeby ustanovit navrhovateli opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. pro absenci osoby oprávněné za něj jednat s tím, že zároveň shledává nebezpečí z prodlení spočívající v tom, že z doložených listin vyplývá existence rozhodné skutečnosti, jež má vliv na současný zápis v rejstříku společenství vlastníků jednotek.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ohledně ustanovení procesního opatrovníka navrhovateli potvrdil jako věcně správné.

18. Ohledně osoby ustanovené soudem prvního stupně za opatrovníka se však odvolací soud neztotožnil se soudem prvního stupně. Osoba [Jméno advokáta] - advokáta má nespornou znalost v záležitosti týkající se tohoto řízení a je proto osobou vhodnou na rozdíl od [tituly před jménem], který je zcela pasivní. Byť soud prvního stupně v rámci odůvodnění neuvedl, proč neustanovil opatrovníkem [Jméno advokáta], odvolacímu soudu je z vlastní rozhodovací činnosti známo, že jej opatrovníkem ve skutkově obdobných případech, kdy je předmětné družstvo statutárním orgánem mnoha společenství vlastníků jednotek, neustanovil jen z důvodu možného střetu zájmů - „velkého nebezpečí zastupování stran s opačnými zájmy“. K tomu odvolací soud poukazuje na zákonnou úpravu. Dle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Dle § 32 odst. 2 o. s. ř. Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. K vyloučení určité osoby z jednání za právnickou osobu ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. pro rozpor jejích zájmů se zájmy právnické osoby „musí střet zájmů reálně existovat“ (viz kom. k § 21 o.s.ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Havlíček Brain Team, vydání první, 2014). Otázka střetu zájmů je upravena výslovně v poměru mezi zástupcem účastníka a zastoupeným v posléze citovaném ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř. „Ustanovení tohoto odstavce v podstatě opakuje dřívější občanskoprávní zásadu, že zastupovat jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 obč. zák. 1964), která pro účely procesního práva zůstala beze změny.“ (viz stejný kom. k § 32 odst. 2 o. s. ř.). Odvolacímu soudu není známo a ani z žádných dosud založených listin nevyplývá, že by měly vést soudní spor mezi sebou předmětné společenství a družstvo, přičemž v tomto jiném řízení by měl být Mgr. Belšán zástupcem družstva. Nevyplývá z ničeho ani to, že by měl mít [Jméno advokáta] nějaký konkrétní zájem na výsledku tohoto řízení, který by byl v rozporu se zájmem předmětného společenství. V řešeném případě tedy není žádný konkrétní střet zájmů dán. Zastupuje-li případně [Jméno advokáta] nějaké fyzické osoby v řízení o vyslovení neplatnosti volby představenstva družstva, nezakládá to překážku střetu zájmů předpokládanou výše citovanými ustanoveními pro toto rejstříkové řízení.

19. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jen v rozsahu osoby ustanoveného opatrovníka podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že jím ustanovil [Jméno advokáta], advokáta.