o neplatnost usnesení členské schůze ze dne 14. 7. 2020, o odvolání všech účastníků proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2023, č. j. 77 Cm 136/2020-70,

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 12. 10. 2020 se navrhovatelé (včetně původní navrhovatelky f/ [Anonymizováno]) vůči [Anonymizováno] (dále jen „družstvo“), domáhali, aby soud rozhodl, že neplatné jsou usnesení náhradní 26. členské schůze ze dne 14. 7. 2020

a. pod bodem programu jednání č. 4, hlasování č. 2, 3 a 4, kterými byl členem představenstva zvolen Július Szabó, náhradníkem představenstva byl zvolen [Anonymizováno] a náhradnicí představenstva nebyla zvolena [Jméno navrhovatele C],

b. pod bodem 7 programu jednání, hlasování č. 6, kterým členská schůze pověřila představenstvo, aby postupně vypořádalo a ukončilo všechny závazky spojené s nebytovými jednotkami a za co nejvyšší cenu připravilo prodej nebytových jednotek minimálně za cenu znaleckého posudku. Družstevníci budou mít právo přednostního odkupu. Prodej a převod bude schvalovat členská schůze.

2. Navrhovatelé uvedli, že jsou členy družstva. Členská schůze byla původně svolána na 16. 6. 2020; na programu byla mimo jiné pod bodem 4 volba členů a náhradníků představenstva. Do voleb se jako kandidáti přihlásili pan [Anonymizováno], navrhovatelky a) a c) a pan [Anonymizováno]. K volbě však nedošlo, protože členská schůze byla ukončena, neboť se již nebyla schopna se usnášet. Následně byla svolána náhradní členská schůze na 14. 7. 2020 se stejným programem. Na obou pozvánkách byl v rozporu se zákonem a stanovami omezen počet plných mocí na 3. Prezenční listiny neodpovídaly platnému seznamu členů družstva, pročež nebyl na členskou schůzi vpuštěn navrhovatel d). Při projednávání bodu 4 informoval předseda přítomné členy, že o kandidátech na třetího člena představenstva se bude hlasovat jednotlivě a požádal kandidáty, aby se představili. Podle zápisu během představování kandidátů oznámila paní [Anonymizováno], že odešla navrhovatelka a), která pak byla vyškrtnuta ze seznamu kandidátů, protože nebylo možné ověřit, zda s kandidaturou i nadále souhlasí. Hlasování potom řídila namísto předsedajícího volební komise. Navrhovatelé namítali, že zápis zčásti nedopovídá skutečnosti. Navrhovatelka a) se z místa jednání vzdálila, protože se jako astmatička potřebovala nadýchat čerstvého vzduchu. Nikdo ji neinformoval, že by o její kandidatuře nemělo být hlasováno, a proto nepožadovala opětovnou kandidaturu. Stanovy přitom neobsahují žádné ustanovení, které by umožnilo vyškrtnout kandidáta, který se vzdálí z jednání. Navrhovatelce bylo tedy upřeno právo být volena do orgánů družstva, a navíc byl upřednostněn pan [Anonymizováno], o jehož kandidatuře se hlasovalo jako první. Navrhovatelé vznesli dále námitky, že schůzi svolala neoprávněná osoba, že počet plných mocí byl omezen v rozporu se zákonem a stanovami, že členové družstva přítomní v zastoupení neudělili řádné plné moci a že schůzi v době volby neřídil předsedající, ale volební komise.

3. Proti usnesení o nebytových jednotkách navrhovatelé namítali, že projednání této otázky nebylo na programu schůze, neboť pod bodem 7 měla proběhnout jen diskuse a závěr. Podle stanov však záležitosti neuvedené na programu může členská schůze projednat jen za účasti a se souhlasem všech členů družstva. Navíc je uvedené usnesení také v rozporu se zákonem, neboť bytové družstvo nesmí jednostranně ukončit nájem družstevního bytu.

4. Družstvo ve svém vyjádření uvedlo, že [Anonymizováno] svolal členskou schůzi poté, co představenstvo o jeho žádosti o svolání členské schůze nerozhodlo. Námitky, že prezenční listina neodpovídala seznamu členů a že plné moci mohly mít nedostatky, považovalo za neurčité. Námitka, že jména kandidátů přečetly a vítěze volby vyhlásily členky volební komise, nemohou zakládat neplatnost přijatého usnesení. Z důvodu omezení počtu plných mocí nebyla účast znemožněna žádnému členu družstva. V rámci projednávání kandidatury navrhovatelky a) na členské schůzi byla probírána rovněž otázka, zda navrhovatelka a) vykonávala svou předchozí funkci v představenstvu s péčí řádného hospodáře. Navrhovatelka poté vrátila své hlasovací lístky a odešla ze sálu s tím, že „toto rozhodně nemá zapotřebí“. Navrhovatelky a) a c) se o funkci členek představenstva ucházely neúspěšně již dříve. K usnesení o ukončení pronájmů a prodeji nebytových jednotek potom družstvo uvedlo, že v rámci pořadu jednání členské schůze měly být řešeny i tyto otázky. Později vyjádření doplnilo o tvrzení, že dne 16. 12. 2021 na náhradní 27. členské schůzi bylo přijato usnesení, kterým členská schůze výslovně potvrdila napadená usnesení, a že proto není dán objektivní zájem na vyslovení neplatnosti napadených usnesení.

5. Usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. 77 Cm 136/2021-37, zastavil soud prvního stupně řízení vůči původní navrhovatelce f) Lence Kachlík, která vzala návrh zpět.

6. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a družstvu přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

7. Soud prvního stupně zjistil, že pozvánkou z 13. 5. 2020 byla svolána členská schůze družstva s programem pod bodem 3) informace o stavu bytového družstva (prodej a pronájem nebytových jednotek, stav hospodaření) a pod bodem 4) volba členů a náhradníků představenstva. Předseda podle zápisu vyzval kandidáty na funkci třetího člena představenstva, aby se přihlásili. Přihlásili se kandidáti v pořadí [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele C], [Jméno navrhovatele A], [Anonymizováno]. Po odchodu zmocněnce navrhovatelky a) ze sálu byla schůze ukončena z důvodu neschopnosti se usnášet. Na den 14. 7. 2020 byla svolána náhradní 26. členská schůze s týmž programem. Podle zápisu byla zvolena dvoučlenná volební komise. Byli představeni kandidáti do představenstva z předchozí schůze, jiný kandidát se nepřihlásil. Během představování kandidátů paní [Anonymizováno] oznámila, že odešla navrhovatelka a), přičemž nenechala pověření k jejímu zastupování. Proto byla vyškrtnuta ze seznamu kandidátů, neboť nebylo možné ověřit, zda s kandidaturou i nadále souhlasí. Před zahájením volby se navrhovatelka a) vrátila zpět, opětovnou kandidaturu nepožadovala. Volba proběhla v pořadí, ve kterém se přihlásili kandidáti. [Anonymizováno] obdržel 69 hlasů při 93 přítomných, proti bylo 14, zdrželo se 19. [Jméno navrhovatele C] obdržela 24 hlasů při 93 přítomných, proti bylo 31, zdrželo se 38. [Anonymizováno] obdržel 58 hlasů při 83 přítomných, proti bylo 18 členů, 7 se zdrželo. Podle zápisu bylo přijato usnesení, že členem představenstva byl zvolen [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele C] zvolena nebyla, [Anonymizováno] byl zvolen prvním náhradníkem. Dále bylo pod bodem 7 Diskuse a závěr s ohledem na problematiku projednávanou na předchozí schůzi přijato usnesení citované sub 1b). Na následující 27. členské schůzi konané 16. 12. 2021 bylo přijato usnesení, kterým byla potvrzena obě napadená usnesení 26. schůze, zejména pak usnesení o volbě členů představenstva a o prodeji nebytových jednotek s tím, že členská schůze potvrdila, že nemá zájem na zvolení navrhovatelky a) členkou či náhradnicí představenstva. Soud prvního stupně dále ze stanov zjistil, že záležitosti, které nebyly zařazeny na program řádné členské schůze, lze na náhradní schůzi rozhodnout jen tehdy, jsou-li přítomni a projeví s tím souhlas všichni členové družstva. Další důkazy soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl.

8. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 154 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení a na právní závěr Nejvyššího soudu, podle kterého je usnesení členské schůze právním jednáním. Rozhodl-li stejný orgán bytového družstva dne 16. 12. 2021 o tom, že opětovně přijímá napadená usnesení a chce jimi vyvolat zamýšlené následky, a tato nová usnesení nebyla napadena návrhem na určení jejich neplatnosti, není podle soudu prvního stupně důvod vyhovět návrhu na vyslovení neplatnosti napadených usnesení členské schůze. Nedůvodná je potom námitka navrhovatelů, že členská schůze dne 16. 12. 2021 byla svolána neoprávněnou osobou, neboť usnesení této schůze nebyla napadena a hledí se tedy na ně jako na platná. Závěrem soud prvního stupně doplnil, že s úspěchem nelze napadat usnesení, že člen družstva nebyl zvolen do funkce člena orgánu, neboť nebylo-li usnesení přijato, není zde ani projev vůle, který by bylo možné napadnout. Návrhu na vyslovení neplatnost nezvolení navrhovatelky c) by tak nebylo možné vyhovět ani z tohoto důvodu.

9. Proti tomuto usnesení podali odvolání všichni účastníci.

10. Navrhovatelé se odvolali proti oběma výrokům napadeného usnesení. Soudu prvního stupně vytkli, že se vůbec nezabýval navrhovateli tvrzenými skutečnostmi a jimi označenými důkazy. Zopakovali svou argumentaci, kterou uvedli v návrhu. Upozornili, že soud prvního stupně sice popsal obsah jednotlivých důkazů, ale nijak je nehodnotil. Neodůvodnil, proč považuje neprovedené důkazy za nadbytečné. Opětovné přijetí nějakého usnesení podle navrhovatelů neznamená, že již přijaté předchozí rozhodnutí tím nabývá platnosti, ale nanejvýš, že usnesení stejného obsahu bylo přijato podruhé, avšak v jiné situaci. Zejména takto nelze volit zpětně členy představenstva pro období, které již uplynulo. Opětovné přijetí dříve neplatně přijatého usnesení nemůže zhojit jeho neplatnost. Jednání, jako je neoprávněné vyloučení navrhovatelky a) z kandidátní listiny, odporuje kogentním ustanovením zákona. Takové jednání nelze zpětně schválit, ani kdyby účastnící o tom uzavřeli dohodu. Navrhovatelé navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl, případně aby je zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Družstvo napadlo odvoláním výrok II. napadeného usnesení o nákladech řízení. Konkrétně namítalo, že mu soud prvního stupně přiznal odměnu pouze za 4 úkony právní služby, přestože těchto úkonů jeho právní zástupce učinil 7. Navíc družstvu nebyla přiznána náhrada za daň z přidané hodnoty, přestože jeho právní zástupkyně je plátcem daně. Družstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení změnil ve výroku II. tak, že navrhovatelům uloží zaplatit mu na nákladech řízení částku 28 798 Kč.

12. Družstvo ve svém vyjádření k odvolání navrhovatelů upozornilo na to, že většina členů družstva chce, aby následky zamýšlené napadenými usneseními trvaly. Volby třetího člena představenstva zásadním způsobem přispěla ke stabilitě a funkčnosti představenstva družstva. [Anonymizováno] byl po skončení funkčního období započatého sporným usnesením opětovně zvolen členem představenstva na členské schůzi dne 25. 10. 2022, přičemž členská schůze dlouhodobě odmítá zvolit navrhovatelky a) a c) do jakékoli funkce. Vyslovení neplatnosti usnesení o volbě [Anonymizováno] by tak práva navrhovatelů nijak neovlivnilo. Navrhovatelé podle družstva ani netvrdili žádné závažné právní následky, kterými by v důsledku sporného usnesení o volbě členů představenstva mohli být dotčeni oni či jiné osoby. Totéž platí i pro usnesení o ukončení nájmu a prodeji nebytových jednotek. Výpovědi nájemních smluv nejsou vůči nájemcům těchto jednotek relevantní, neboť nájemní smlouvy jsou neplatné. Vedle toho družstvo je přesvědčeno o tom, že napadená usnesení členské schůze jsou v souladu se zákonem i stanovami. Usnesení přijatá na 27. členské schůzi považuje družstvo pouze za deklaratorní. Jejich smyslem bylo ověřit vůli družstevníků na zachování sporných usnesení předchozí schůze. Okolnost, že tato usnesení jsou napadena návrhem na vyslovení jejich neplatnosti nebrání tomu, aby další členská schůze přijala obsahově stejná usnesení. Družstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku I potvrdil.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů je důvodné.

14. Odvolací soud zopakoval dokazování zápisem ze sporné 26. členské schůze dne 14. 7. 2020, z níž zjistil totéž, co soud prvního stupně. Z prezenční listiny vyplývá, že členem družstva byl Jan Trebichalský, který na prezenční listině není podepsán, u jeho jména je černý puntík. Z vyjádření účastníků vyplynulo, že navrhovatel d) je synem [Anonymizováno], který s ním spoluvlastní členský podíl; v době konání členské schůze bylo jeho spoluvlastnictví sporné. Otázka, zda se navrhovatel d) domáhal účasti na členské schůzi, zůstala mezi účastníky sporná. S ohledem na závěry níže uvedené se odvolací soud nezabýval dokazováním této skutečnosti, neboť sporná usnesení členské schůze jsou neplatná i z jiných důvodů.

15. Podle pozvánky na uvedenou členskou schůzi měla být pod bodem 3 projednána informace o stavu bytového družstva (pronájem a prodej nebytových jednotek, stav hospodaření), včetně předložení příslušných dokumentů členské schůzi, pod bodem 4 volba členů a náhradníků představenstva, pod bodem 5 snížení jejich odměn, pod bodem 6 volba členů a náhradníků kontrolní komise a pod bodem 7 diskuse a závěr. Ze stanov družstva se z čl. 33 podává, že do působnosti členské schůze spadá mj. rozhodování o pronájmech uvolněných družstevních bytů a o převodech bytů do vlastnictví. Podle čl. 34 odst. 13 stanov družstva může členská schůze projednat záležitosti nezařazené na programu jen v případě, že jsou přítomni všichni členové, kteří s projednáním také všichni souhlasí. Podle odstavce 15 téhož článku je pro přijetí usnesení zapotřebí většina hlasů přítomných členů, pokud zákon nevyžaduje vyšší počet hlasů. Podle odstavce 17 může členská schůze přijmout jednací řád, který však podle shodných tvrzení účastníků přijat nebyl. Podle čl. 13 odst. 2 písm. d) stanov má člen družstva právo volit a být volen do orgánů družstva, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem a stanovami.

16. Další dokazování odvolací soud neprováděl, neboť důkazy provedené jím a soudem prvního stupně považoval za dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

17. Protože sporné usnesení členské schůze bylo přijato 14. 7. 2020, je pro projednávanou věc rozhodné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, po novele č. 33/2020 Sb. a před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“). Ve věcech neupravených uvedeným zákonem se použije občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“).

18. Podle § 663 z. o. k. každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec 1 věta první). Důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy (odstavec 5).

19. Podle § 258 z. o. k. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

20. Podle § 260 o. z. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odstavec 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odstavec 2).

21. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nebyla-li navrhovatelka c) zvolena členkou představenstva, protože pro její zvolení nebylo dosaženo potřebné většiny, není tu žádné usnesení, jehož neplatnost by mohla být soudem vyslovena. Stejný závěr dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017. Návrh na vyslovení neplatnosti takového neexistujícího usnesení musí být zamítnut. Ostatní závěry soudu prvního stupně však podle odvolacího soudu správné nejsou.

22. Odvolací soud je především toho názoru, že samotná skutečnost, že členská schůze na svém následujícím 27. náhradním zasedání dne 16. 12. 2021 výslovně potvrdila napadená usnesení, neznamená, že by tím bylo vyloučeno zkoumání platnosti napadených usnesení. Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je usnesení nejvyššího orgánu korporace právním jednáním (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 445/2018).

23. Podle § 555 odst. 1 o. z. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2).

24. Družstvo samotné u jednání odvolacího soudu uvedlo, že účelem uvedených usnesení následující 27. náhradní členské schůze bylo ověření, zda členové družstva (jejich většina) na sporných usneseních předchozí členské schůze trvají i přes podaný návrh na vyslovení jejich neplatnosti. Jinak řečeno, tato usnesení nebyla výsledkem nového hlasování o stejných návrzích, nýbrž pouhou deklarací toho, že členská schůze na napadených usneseních trvá. Nejvyšší soud přitom v shora citovaném usnesení sp. zn. 27 Cdo 445/2018 dovodil, že usnesení členské schůze, která pouze konstatují či deklarují určitou skutečnost, vlastně nejsou právními jednáními, neboť nesměřují k vyvolání žádných právních následků.

25. I kdyby snad potvrzující usnesení 27. náhradní členské schůze měla být opětovným přijetím sporných usnesení, stále by mělo smysl zkoumat jejich platnost. Člen orgánu korporace se totiž nemůže ujmout své funkce dříve, než je do ní zvolen; z toho důvodu nelze zvolit člena představenstva družstva se zpětnou účinností (shodně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 14 Cmo 300/2013). Platnost voleb je tedy podstatná mj. pro určení počátku a konce funkčního období zvoleného člena představenstva. Podobně podstatná může být za určité situace i otázka, kdy bylo představenstvo členskou schůzí pověřeno k právním jednáním ve vztahu k nebytovým jednotkám. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4260/2017, dovodil, že „má-li otázka platnosti napadeného rozhodnutí orgánu spolku význam pro posouzení vzniku, změny či zániku, jakož i obsahu právních vztahů, nelze zpravidla uzavřít, že v důsledku následné změny napadeného rozhodnutí samotným spolkem (jeho orgánem) nemá napadené rozhodnutí (jen proto, že bylo následně změněno či zrušeno) závažné právní následky“. Odvolacímu soud je přitom z jeho úřední činnosti známo, že mezi družstvem a nájemci nebytových jednotek je veden spor o existenci nájemního vztahu (věc vedená pod sp. zn. 9 Cmo 28/2022). Odvolací soud tedy uzavírá, že potvrzení sporných usnesení následující členskou schůzi není důvodem k zamítnutí návrhu.

26. Odvolací soud se proto zabýval platností obou napadených usnesení (o volbě člena představenstva a náhradníka a dále o nakládání s nebytovými jednotkami).

27. Podle § 575 odst. 1 písm. a) z. o. k. člen má v souladu se zákonem a stanovami právo zejména volit a být volen do orgánů družstva. Podle § 212 odst. 1 věty první o. z. korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

28. Právo být volen do orgánů družstva patří mezi základní práva člena. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1268/2020, vysvětlil, že stanovy družstva mohou toto právo přiměřeně upravit. „Úprava ve stanovách však nesmí právo člena družstva volit a být volen nepřiměřeně omezovat a nesmí jeho výkon činit závislý na vůli členů volených orgánů.“ V projednávané věci úprava ve stanovách chybí a stanovami avizovaný jednací řád členské schůze přijat nebyl.

29. Oznámení kandidatury člena družstva do funkce jeho voleného orgánu je právním jednáním ve smyslu § 545 o. z., pro které zákon ani stanovy nevyžadují zvláštní formu (§ 559 o. z.). Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546 o. z.). Kandidát tedy může svou kandidaturu oznámit družstvu písemně, ústně, nebo i konkludentně (např. zvednutím ruky na výzvu předsedajícího schůze, aby se kandidáti přihlásili). Stejně tak je právním jednáním i vzdání se kandidatury; ani pro ně zákon nebo stanovy nevyžadují zvláštní formu. Za situace, kdy kandidovat lze i na základě písemného oznámení a ze zákona ani stanov neplyne, že by kandidatura vyžadovala osobní přítomnost člena v době hlasování, nelze pouhý odchod z místa konání členské schůze považovat za vzdání se kandidatury. Samotná skutečnost, že se navrhovatelka a) vzdálila z místa konání členské schůze a po návratu „opětovnou kandidaturu nepožadovala“, tedy nelze dovodit, že měla v úmyslu se kandidatury vzdát. Ostatně ze zápisu z členské schůze se podává, že po odchodu navrhovatelky nebylo možno ověřit, zda s kandidaturou i nadále souhlasí; z jejího chování tedy nebylo možné bez pochybností dovodit, že již kandidovat nechtěla.

30. Nevzdala-li se tedy navrhovatelka a) kandidatury na funkci člena představenstva, zasáhlo družstvo závažným způsobem do jejího práva být volena do orgánů družstva, jestliže o její kandidatuře nenechalo hlasovat. Nelze tedy ani ve smyslu § 260 odst. 1 o. z. dospět k závěru, že by uvedené porušení zákona a stanov nemělo závažné právní následky. Tvrdí-li družstvo, že by navrhovatelka a) stejně nebylo zvolena, měla i tak právo se voleb zúčastnit.

31. K usnesení členské schůze pod 1b) o nebytových jednotkách odvolací soud především uvádí, že jestliže v působnosti členské schůze je podle stanov rozhodování o pronájmech uvolněných družstevních bytů a o převodu bytů do vlastnictví, spadá uvedené usnesení do působnosti členské schůze.

32. Podle § 643 odst. 2 z. o. k. záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu členské schůze, lze projednávat jen za účasti a se souhlasem všech členů družstva. Ustanovení shodného obsahu obsahují i stanovy družstva.

33. Účelem právní úpravy svolání členské schůze družstva pozvánkou je možnost členů seznámit se před jednáním s obsahem jednání tak, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda se jednání zúčastní. Zařazení nového bodu na pořad jednání až na členské schůzi tak zasahuje do práva nepřítomných členů se k takovému bodu vyjádřit a hlasovat o něm (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2712/2012). Závěr, že formulace jednotlivých bodů programu jednání musí být natolik určité, aby umožňovala naplnění tohoto cíle, formuloval Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001, a prosadí se zajisté i v poměrech současné právní úpravy družstev. Z uvedeného pak plyne závěr, že pod body programu různé či diskuse nesmí být přijímána usnesení, která by podstatným způsobem zasáhla do poměrů družstva či jeho členů, neboť projednání takových otázek nemůže rozumný člen družstva pod takto označeným bodem programu očekávat. Bod různé či diskuse bývá obvykle vyhrazen oznámením určeným členům, dotazům členů na orgány družstva apod.

34. Na pořad jednání sporné členské schůze byl sice pod bodem 3 zařazen prodej a pronájem nebytových jednotek, avšak s návětím, že půjde o informace, tj. nebylo lze očekávat, že by se mělo o něčem hlasovat. Uvedený bod 3 navíc nebyl vůbec podle zápisu projednán, nýbrž bylo konstatováno, že již byl projednán na předchozí řádné schůzi v době, kdy byla ještě usnášeníschopná. Sporné usnesení o prodeji nebytových jednotek bylo projednáno až pod bodem 7 „diskuse a závěr“, aniž byli přítomni všichni členové družstva a aniž bylo vůbec hlasováno o změně programu jednání. Projednáním tohoto bodu byly proto porušeny zákon i stanovy. Jedná se přitom opět o závažnou otázku nakládání s podstatnou částí majetku družstva. Vzhledem k závažnosti jak uvedeného porušení stanov, tak řešené otázky neshledává odvolací soud důvod pro aplikaci § 260 o. z.

35. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jen v části, kterou byl zamítnut návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení, který do funkce člena představenstva nebyla zvolena navrhovatelka c). Ve zbytku podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení změnil tak, že vyslovil neplatnost ostatních napadených usnesení. Vzhledem ke změně napadeného usnesení ve věci samé se odvolací soud již nezabýval odvoláním družstva proti výroku o nákladech řízení. Stejně tak se nezabýval ostatními tvrzenými důvody neplatnosti napadených usnesení, neboť shora uvedené závěr o jejich neplatnosti zcela odůvodňuje.

36. O nákladech před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal navrhovatelům, neboť družstvo bylo v řízení úspěšné jen v poměrně nepatrné části. Navrhovatelé jsou samostatnými společníky, pročež jim náhrada nákladů přísluší rovným dílem. Náklady navrhovatelů sestávají z

a. soudních poplatků ve výši 18 000 Kč,

b. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 6,5 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, repliky z 20. 9. 2021, účast u jednání soudu prvního stupně dne 10. 1. 2023, sepis odvolání, vyjádření k odvolání proti procesnímu usnesení, účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu a zvýšené pro zastupování osmi navrhovatelů podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve výši 128 960 Kč,

c. 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 2 100 Kč,

d. náhrady za čas promeškaný účastí u jednání soudu prvního stupně dne 1. 2. 2022, které bylo odročeno bez projednání věci, podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, ve výši 9 920 Kč,

e. náhrady za 21 % DPH ve výši 29 605,80 Kč.

37. Náhradu nákladů na sepis blanketního odvolání a na převzetí věci novým právním zástupcem odvolací soud navrhovatelům nepřiznal jako neúčelnou. Právnímu zástupci navrhovatelů nic nebránilo podat odvolání jediným podáním. Změna právního zastoupení v průběhu řízení potom také není úkonem, který by byl nezbytný k hájení práv navrhovatelů; rozhodne-li se účastník změnit právního zástupce, jde o úkon jdoucí k jeho tíži.