o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. května 2023 č. j. S 2263/RD117/KSUL, Fj 19980/2023/KSUL-310,

1. Dne 29. 3. 2023 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za nějž návrh podal coby zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel, avšak své oprávnění jednat před soudem za navrhovatele nedoložil (plná moc byla uvedena v návrhu v rubrice přílohy, předložena však nebyla).

2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. dubna 2023 č. j. S 2263/RD106/KSUL, Fj 19980/2023/KSUL-256 vyzval navrhovatele mj. k doložení řádné plné moci k zastupování pro [Jméno advokáta].

3. Podáním ze dne 16. 5. 2023 navrhovatel doložil plnou moc, dle níž „[Jméno navrhovatele], jehož statutárním orgánem je [právnická osoba], jež při výkonu funkce zastupují fyzické osoby: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně, tímto zmocňuje osobu advokáta, kterým je [tituly před jménem], advokát,… a to v rozsahu plné moci generální, když speciálně je plná moc udělena také k úkonům spojeným s podáním návrhu a k návrhu samotnému na změnu údajů ve veřejném rejstříku, a ke všem úkonům s tímto spojeným a k tomuto navazujícím.“ Plnou moc dne 15. 5. 2023 podepsali za navrhovatele [Anonymizováno] a [tituly před jménem], jejich podpisy byly úředně ověřeny. K návrhu byl přiložen zápis ze schůze shromáždění společenství konané dne 2. 5. 2022, dle něhož pod bodem 5 programu byla „volba statutárního orgánu - předseda SVJ - [právnická osoba] zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [Anonymizováno],…, [adresa],…, [tituly před jménem],…, [tituly před jménem],…, [tituly před jménem],…, když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně.“ ze zápisu vyplývá, že pro návrh bylo 100% hlasů přítomných, přičemž účast byla 57,27 %.

4. Poté rejstříkový soud v záhlaví označeným (a odvoláním napadeným) usnesením ustanovil opatrovníkem navrhovatele [tituly před jménem], advokáta.

5. V odůvodnění uvedl, že vyzval navrhovatele k předložení řádné plné moci k zastupování “pána mgr. [Jméno advokáta]“ s tím, že tento dne 22. 5. 2023 předložil plnou moc udělenou dne 15. 5. 2023, podepsanou [Anonymizováno] a [tituly před jménem]. Citoval dále ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a poukázal na to, že u [Anonymizováno] není v obchodním rejstříku ke dni udělení plné moci nebyla zapsána žádná osoba vykonávající funkci statutárního orgánu [Anonymizováno], tj. není zde žádná osoba objektivně oprávněná jednat jménem nově zvoleného předsedy společenství - navrhovatele. Rejstříkový soud shledal i zákonný důvod nebezpečí z prodlení, tedy splnění obou podmínek pro ustanovení opatrovníka. Vzhledem ke složitosti sporu ustanovil navrhovateli opatrovníka z řad advokátů - [tituly před jménem].

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že navrhovatel má osobu oprávněnou za něj jednat na základě řádně udělené plné moci z roku 2018 (dále též jen „plná moc z 2018“), jíž podepsali [tituly před jménem] a [Anonymizováno] s tím, že v době udělení plné moci měli všechny třetí osoby, a tedy i právní zástupce navrhovatele za to, že [tituly před jménem] a [Anonymizováno] zastupují navrhovatele, jako členové předsedy navrhovatele (dle úplného výpisu z obchodního rejstříku se podává, že byli minimálně od 16. 6. 2016 do 7. 8. 2019 zapsáni jako člen a místopředseda představenstva předsedy navrhovatele). Právní zástupce navrhovatele tak stejně jako všechny ostatní třetí osoby jednali v dobré víře v to, že [tituly před jménem] a [Anonymizováno] jsou členy představenstva předsedy navrhovatele. Uzavřel, že „v době udělení plné moci se jednalo o plnou moc řádnou a nemění na tom, s ohledem na materiální publicitu veřejného rejstříku ani fakt, že volba členů představenstva předsedy navrhovatele byla následně prohlášena za neplatnou. ….“ Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné - vyjma osoby ustanoveného opatrovníka.

8. Odvolací soud uvádí, že v posuzovaném případě navrhovatel nepředložil plnou moc, jíž by podepsaly v roce 2018 osoby [tituly před jménem] a [Anonymizováno], jak uvedl odvolatel v odvolání. Statutárním orgánem navrhovatele je [právnická osoba] až od 2. 5. 2022, což vyplývá i z předmětu samotného návrhu na zápis změn. Odvolacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že [právnická osoba] bylo v roce 2018 statutárním orgánem jiných společenství vlastníků jednotek.

9. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu oprávněn. Soud je povinen primárně se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.

10. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného.

11. Podle § 152 odst. 1 o. z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí dle § 1205 odst. 1 věta druhá o. z., že „statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků“. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství přiložených v rámci doplňujícího podání dne 16. 5. 2023 - viz. Čl. XVI je „statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků“. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 2. května 2022 [právnická osoba], tedy právnická osoba. Ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Předseda společenství, volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z citovaného ustanovení § 154 o. z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Ust. § 154 o. z. explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zákonných - tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje, tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují (to vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva viz § 46a odst. 1 z. o. k.). Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud též připouští - viz např. jeho usnesení ze dne 27. září 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022: „…nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“ Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou Stavebního bytového družstva Krušnohor, koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc (ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz komentář k § 154 o. z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána.

12. Oprávnění [Anonymizováno] a [tituly před jménem] podepsat předmětnou plnou moc za navrhovatele advokátovi [Jméno advokáta] navrhovatel - společenství evidentně dovozuje z jím předložené listiny - rozhodnutí shromáždění ze dne 2. 5. 2022. Předmětné shromáždění jím podle této listiny zvolilo svůj „statutární orgán - předsedu společenství - [právnická osoba] zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [Anonymizováno],…, [adresa],…, [tituly před jménem],…, [tituly před jménem],…, [tituly před jménem],…“ Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo výlučně [právnická osoba] (coby předseda společenství - právnická osoba) dle § 154 o. z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu své funkce předsedy společenství - navrhovatele. Shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele tedy nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu - družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství, pročež se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z.). Stíhá jej tak fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií je rozhodnutí označováno za nicotné.

13. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 2263, navrhovatel nemá od 24. července 2020 obsazen statutární orgán. Dle k návrhu ze dne 29. 3. 2023 doložených nově přijatých stanov a zápisu z konání shromáždění vlastníků dne 2. 5. 2022 má navrhovatel individuální statutární orgán - [právnická osoba], IČ [IČO]. Nahlédnutím do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204, odvolací soud zjistil, že [právnická osoba] (dále též jen „družstvo“) coby statutární orgán navrhovatele nemělo v době udělení plné moci a nemá stále (ke dni rozhodnutí odvolacího soudu) zapsané žádné členy svého statutárního orgánu. Jak již vysvětleno výše, z ustanovení § 154 o. z. vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Realizace tohoto zákonného ustanovení je však v daném případě pro absenci k tomu oprávněných osob vyloučena. Navrhovatel, za nějž jedná družstvo coby statutární orgán, proto není pro absenci k tomu oprávněných osob schopný udělit za navrhovatele řádnou plnou moc [Jméno advokáta] ani jinému advokátovi a navrhovatel není schopný jednat ani sám. Oprávnění jiné osoby jednat za navrhovatele také nebyla doložena. Soud prvního stupně tedy správně dovodil, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi [tituly před jménem] (tj. dne 15. 5. 2023) nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen a není zastoupen ani v době rozhodnutí odvolacího soudu.

14. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“

15. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situacích.

16. V posuzovaném případě je dána potřeba ustanovit navrhovateli opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. pro absenci osoby oprávněné za něj jednat s tím, že zároveň odvolací soud shledává nebezpečí z prodlení spočívající v tom, že z doložených listin vyplývá existence rozhodné skutečnosti, jež má vliv na současný zápis v rejstříku společenství vlastníků jednotek.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. ohledně samotného ustanovení procesního opatrovníka předmětnému společenství potvrdil jako věcně správné, a to ve správném znění, neboť výrok soudu prvního stupně je neurčitý potud, že z něj není zřejmé, že se jedná o procesního opatrovníka pro předmětné rejstříkové řízení.

18. Ohledně osoby ustanovené soudem prvního stupně za opatrovníka se však odvolací soud se soudem prvního stupně neztotožnil. Osoba [Jméno advokáta] - advokáta, má nespornou znalost v záležitosti týkající se tohoto řízení (předložila za navrhovatele listiny mající dokládat rozhodné skutečnosti) a je proto osobou vhodnou. Na rozdíl od [tituly před jménem], který je v obdobných věcech zcela pasivní, jak je odvolacímu soudu známo z vlastní rozhodovací činnosti. Soud prvního stupně v rámci odůvodnění neuvedl, proč neustanovil opatrovníkem [Jméno advokáta]. Odvolacímu soudu je však z vlastní rozhodovací činnosti známo, že jej opatrovníkem ve skutkově obdobných případech, kdy je předmětné družstvo statutárním orgánem mnoha společenství vlastníků jednotek, soud prvního stupně neustanovil opatrovníkem jen z důvodu možného střetu zájmů - „velkého nebezpečí zastupování stran s opačnými zájmy“. K tomu odvolací soud poukazuje na zákonnou úpravu. Dle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Dle § 32 odst. 2 o. s. ř. Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. K vyloučení určité osoby z jednání za právnickou osobu ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. pro rozpor jejích zájmů se zájmy právnické osoby „musí střet zájmů reálně existovat“ (viz kom. k § 21 o.s.ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Havlíček Brain Team, vydání první, 2014). Otázka střetu zájmů je upravena výslovně v poměru mezi zástupcem účastníka a zastoupeným v posléze citovaném ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř. „Ustanovení tohoto odstavce v podstatě opakuje dřívější občanskoprávní zásadu, že zastupovat jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 obč. zák. 1964), která pro účely procesního práva zůstala beze změny.“ (viz stejný kom. k § 32 odst. 2 o. s. ř.). Odvolacímu soudu není známo a ani z žádných dosud založených listin nevyplývá, že by měly vést soudní spor mezi sebou předmětné společenství a družstvo, přičemž v tomto jiném řízení by měl být [tituly před jménem] zástupcem družstva. Nevyplývá z ničeho ani to, že by měl mít [Jméno advokáta] nějaký konkrétní zájem na výsledku tohoto řízení, který by byl v rozporu se zájmem předmětného společenství. V řešeném případě tedy není žádný konkrétní střet zájmů dán. Zastupuje-li případně [Jméno advokáta] nějaké fyzické osoby v řízení o vyslovení neplatnosti volby představenstva družstva, nezakládá to překážku střetu zájmů předpokládanou výše citovanými ustanoveními pro toto rejstříkové řízení. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jen v rozsahu osoby ustanoveného opatrovníka podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že jím ustanovil [Jméno advokáta], advokáta.