o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. června 2023 č. j. S 1842/RD98/KSUL, Fj 32077/2023/KSUL-264,

1. Dne 19. 8. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek - navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“). Za něj podal návrh zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně v rejstříků společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí and Labem v oddílu S, vložce číslo 1842 vymazal předsedu společenství - [právnická osoba] a osoby jej při výkonu funkce zastupující tj. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], zapsal den zániku funkce k datu 21. dubna 2021 a zapsal jako předsedu společenství vlastníků jednotek - [právnická osoba] a zapsal jako den vzniku funkce datum 17. června 2021 (výrok I.) a dále odmítl návrh ohledně osob zastupujících právnickou osobu [právnická osoba] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele - tj. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem] (výrok II.).

3. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele, aby předložil zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby [Anonymizováno] (dále též jen „[Anonymizováno]“ či „[Anonymizováno]“ nebo „družstvo“), popř. k předložení listin prokazujících oprávnění zapisovaných osob jednat jako jeho statutární orgán. Na výzvu rejstříkového soudu reagoval navrhovatel sdělením, že v době konáni shromáždění vlastníků navrhovatele mělo družstvo řádně zvolený a zapsaný statutární orgán, který navrhl fyzické osoby, jejichž zápis, jakožto fyzických osob zastupujících družstvo schválil a tento byl členy navrhovatele, tj. nejvyšším orgánem „žalobce“, schválen (dále též jen „sdělení navrhovatele“). V den vzniku funkce, tj. dne 17. 6. 2021, má družstvo statutární orgán, který pak lze zapsat v souladu s předmětným návrhem navrhovatele. Zápis má být totiž proveden rovněž s informací, kdy došlo ke vzniku funkce, která řádně vznikla. Tuto skutečnost navrhovatel odvozuje z veřejně přístupného zápisu v obchodním rejstříku družstva. Dále soud citoval ustanovení § 86 odst. 1 písm. e) z. v. r. a § 154 o. z. s tím, že „Zatímco právní zástupce navrhovatele považuje za dostatečný podklad pro prokázání zmocnění těchto fyzických osob k jednání jménem právnické osoby [Anonymizováno], IČO: [IČO], patrně jenom oprávnění vyplývající z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 29. 6. 2021, rejstříkový soud tento názor nesdílí a i nadále se proto domnívá, že tato skutečnost měla být soudu doložena…zmocnění dle názoru rejstříkového soudu musí být uděleno vždy přímo právnickou osobou, a to od okamžiku, kdy mu vůbec volená funkce platně vznikla, tj. až po datu 17. 6. 2021. Vzhledem k nepředložení listiny prokazující zmocnění rejstříkový soud návrh v předmětné části odmítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel včasné odvolání. Stěžejní byly následující odvolací námitky:

1) Rejstříkový soud nepostupoval správně, kdy zapsal pouze [Anonymizováno] jako statutární orgán navrhovatele, neboť tento postup je v rozporu s právní úpravou, zejména pak s § 154 o. z. V souladu s návrhem navrhovatele k zápisu pánů [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], jakožto osob zastupujících právnickou osobu [Anonymizováno], při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele, je patrné, že [Anonymizováno] projevil vůli, aby jej tyto osoby zastupovali již z logiky toho, že jej navrhují zapsat do veřejného rejstříku. Rejstříkovému soudu pak nepřísluší posuzovat platnost, byť ústně učiněných rozhodnutí statutárního orgánu. Soud může totiž zásadně zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (NS 29 Odo 442/2004). Výjimkou je situace, kdy jiné orgány společnosti rozhodují v působnosti valné hromady, což se nevztahuje na předmětnou situaci.

2) Ve vztahu k možnosti vyhovění návrhu na zápis změny ve veřejném rejstříku dle odvolatele mu bylo možné zcela vyhovět. Ke vzniku funkce [Anonymizováno], jakožto předsedy společenství došlo dne 17. 6. 2021, kdy jej při výkonu funkce zastupují pánové: [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], a „to na návrh a z rozhodnutí SBDK jako statutárního orgánu, přičemž tento návrh byl řádně schválen nejvyšším orgánem navrhovatele, tj. shromážděním vlastníků“. V této době přitom má [Anonymizováno] řádně v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, který tento výčet fyzických osob uvedl, tudíž schválil, a z opatrnosti jej nechal ještě schválit shromážděním vlastníků navrhovatele. Z uvedeného vyplývá, že byly fyzické osoby řádně [Anonymizováno] označeny, určeny a stanoveny a není důvod návrh na jejich zápis odmítnout. Je proto s podivem, že rejstříkový soud vůbec nezohlednil skutečnost, kdo byl zapsaným statutárním orgánem [Anonymizováno] v době vzniku funkce [Anonymizováno], neboť v takovém případě by zcela jistě dospěl k závěru, že [Anonymizováno] řádně určilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují a návrhu na zápis by zcela vyhověl. Soud nepostupoval správně, kdy nepřihlédl k zápisu v obchodním rejstříku [Anonymizováno] v době vzniku jeho funkce u navrhovatele a tímto postupem je řízení stiženo vadou, kdy nebyly rejstříkovým soudem ověřeny všechny skutečnosti nezbytné k provedení navrhovaného zápisu změny ve veřejném rejstříku u navrhovatele. Současně tento postup rejstříkového soudu dokládá, že na základě doložených listin dospěl k nesprávným zjištěním. Správně měl totiž rejstříkový soud zjistit, že bylo všech 5 fyzických osob řádně navrženo a schváleno [Anonymizováno] a tyto pak ještě navíc dodatečně schválilo shromáždění vlastníků navrhovatele. Tímto tedy byly splněny všechny zákonné požadavky na stanovení fyzických osob zastupujících [Anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství u navrhovatele a návrh neměl být v této části odmítnut, ale naopak mu mělo být vyhověno a zápis ve veřejném rejstříku proveden.

5. Odvolatel navrhl, aby výrok II. odvoláním napadeného usnesení byl zrušen a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním závěrem odvolacího soudu k vyhovění celému návrhu na zápis změny.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Předně - ohledně odvolací námitky, že „soudu pak nepřísluší posuzovat platnost, byť ústně učiněných rozhodnutí statutárního orgánu“, odvolací soud zdůrazňuje, že rejstříkový soud na rozdíl od běžného občanskoprávního (sporného) řízení v rejstříkovém (nesporném) řízení (ovládaném registračním principem) neprovádí dokazování - např. o existenci určitého právního jednání uskutečněného ústní formou, je povinen rozhodovat v krátkých lhůtách (viz § 88 a 99 odst. 1 z. v. r.), a dle zákonného požadavku rozhoduje na základě doložených listin (viz § 19 ve spojení s § 90 odst. 1 z. v. r.) o tom, zda z doložených listin vyplývají údaje o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku či nikoliv. Shrnuto rejstříkový soud rozhoduje zásadně jen na základě doložených listin. Z toho vyplývá, že i když pro určité právní jednání není zákonem předepsána písemná forma, tak pro účely rejstříkového řízení je nezbytné - v souladu se zákonem, aby bylo rejstříkovému soudu doloženo takové právní jednání příslušnou listinou. To znamená, že je-li určité právní jednání, pro něž zákon nepředepisuje písemnou formu, právně relevantní z hlediska do veřejného rejstříku zapisovaných údajů, jež jsou navrhovány k zápisu do veřejného rejstříku (tj. svědčící o existenci rozhodné skutečnosti), je rejstříkový soud oprávněn vyžadovat předložení listiny toto právní jednání dokládající a zkoumat, zda z něj vyplývají údaje o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku či nikoliv. Námitka odvolatele je proto zcela lichá.

8. Podle § 152 odst. 1 o. z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí dle § 1205 odst. 1 věta druhá o. z., že „statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků“. Podle rozhodných stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (viz čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 21. 4. 2016 založených ve sbírce listin jako přijaté stanovy společenství) je „statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek“. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 17. června 2021 [právnická osoba], tedy právnická osoba. To vyplývá z odvoláním nenapadeného, tedy již pravomocného výroku I. usnesení soudu prvního stupně.

9. Ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Předseda společenství, volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z citovaného ustanovení § 154 o. z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Ust. § 154 o. z. explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zástupců „sui generis“ - tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje, tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují (to vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva viz § 46 odst. 3 z. o. k.). Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud též připouští - viz jeho usnesení ze dne 27. září 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022 („…nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“). Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou [Anonymizováno], koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc (ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz komentář k § 154 o. z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána. Na uvedeném nic nemění ani žádnou listinou nedoložené tvrzení odvolatele, že SBDK řádně určilo a schválilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují.

10. Navrhovatel označil ve formulářovém návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u předmětného společenství za rozhodnou skutečnost, a následně i doložil: “Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu [Jméno navrhovatele], hlasování per rollam (mimo zasedání)”, ve kterém je uvedeno: “Vlastníci hlasovali o těchto bodech: Usnesení - výsledek hlasování:…4) Usnesení: společenství vlastníků schvaluje volbu statutárního orgánu - předsedu SVJ - [právnická osoba] …zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [Anonymizováno], [adresa], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně.” (dále též jen „usnesení bod ad 4/“). Za rozhodnou skutečnost pro navržené zápisy změn tedy navrhovatel - společenství, považovalo a považuje jmenované rozhodnutí shromáždění per rollam. Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo však výlučně [právnická osoba] (coby předseda společenství - právnická osoba) dle § 154 o. z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu své funkce předsedy společenství - navrhovatele. Shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele (lhostejno zda na zasedání či mimo zasedání - per rollam) nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu - družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství, pročež se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z.). Stíhá jej tak fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií je rozhodnutí označováno za nicotné. Možnost aplikace ustanovení § 245 o. z. i na poměry společenství vlastníků jednotek potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu - viz jeho usnesení ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 26 Cdo 3352/2021 dle něhož: „Soudní praxe se již ustálila v závěru, že § 245 o. z., který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), se podle § 1221 o. z. použije i v poměrech společenství vlastníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Rozhodnutí, na která se hledí, jako by nebyla přijata, jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní následky, nikoho nezavazují, nemohou konvalidovat.“ Rozhodnutí shromáždění společenství o zmocnění fyzických osob k zastupování družstva - předsedy společenství při výkonu jeho funkce je tak nicotné, nemá žádné právní účinky.

11. Reagoval-li tedy navrhovatel na výzvu rejstříkového soudu dne 14. 1. 2023 ohledně požadovaného doložení zmocnění tak, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy a že „zmocnění navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce uvedený orgán, toto zmocnění a oprávnění vyplývá z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 29. 06. 2021“, pak nutno konstatovat - shodně se soudem prvního stupně, že zmocnění k zápisu navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce družstvo, z doložené listiny - usnesení bod ad 4/ rozhodně nevyplývá. Z doložené listiny tedy nevyplývá, že došlo k navrhovatelem tvrzené rozhodné skutečnosti - ke zmocnění osob, jež navrhovatel navrhl zapsat jako osoby zastupující [právnická osoba] při výkonu funkce předsedy společenství. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého usnesení bod ad 4/ a ani z ostatních listin - hlasovací listiny, výzva k rozhodnutí) nevyplývá k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek navržená skutečnost. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětné části návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku (fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě doloženého rozhodnutí zcela jiného orgánu zcela jiné právnické osoby, navíc rozhodnutí nicotného). Řečené by však platilo pouze za předpokladu, že by navrhovatel odvozoval předmětnou část návrhu jen z jedné rozhodné skutečnosti - ze zmocnění, jež dokládal usnesením bod ad 4/.

12. Nepominutelné v daném případě je, že navrhovatel v rámci průběhu rejstříkového řízení postupem času tvrdil nejen existenci zmocnění osob navržených k zápisu do rejstříku společenství coby osob jednajících za předsedu společenství - družstvo, ale též i to, že do rejstříku mají být zapsáni členové představenstva družstva - předsedy společenství. Tuto druhou „rozhodnou skutečnost“ takto vymezil resp. začal ji tvrdit až cca po necelém roce od zahájení rejstříkového řízení. Učinil tak ve svém sdělení ze dne 16. 6. 2023, kdy navrhovatel de facto tvrdil, že navržené osoby lze zapsat do rejstříku společenství i jen z titulu členů statutárního orgánu voleného funkcionáře - předsedy - družstva, tedy coby zástupce „sui generis“ ve smyslu § 154 o. z. (dále též jen „druhá rozhodná skutečnost“). Z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí je přitom zřejmé, že soud prvního stupně se zabýval jen jedinou rozhodnou skutečností, a to zmocněním, nikoli posléze navrhovatelem tvrzenou druhou rozhodnou skutečností, a to že navržené osoby požaduje zapsat coby členy statutárního orgánu družstva (dle § 154 o. z. druhá část věty). Kdyby se rejstříkový soud druhou rozhodnou skutečností zabýval, musel by například ohledně [Anonymizováno] dospět k závěru o nutnosti zamítnutí návrhu na jeho zápis coby člena statutárního orgánu předsedy společenství - družstva, protože dle výpisu z obchodního rejstříku družstva (na kterýžto výpis odkazuje i sám navrhovatel - odvolatel) [Anonymizováno] navržený k zápisu coby člen představenstva družstva (družstvu měla funkce vzniknout ke dni 17. 6. 2021) nebyl k tomuto dni, ani od tohoto dne vzniku funkce předsedy (jak vyplývá i z odvoláním nenapadeného výroku I. usnesení soudu prvního stupně - již pravomocného), a ani nikdy později členem jeho představenstva. Dle výpisu z obchodního rejstříku družstva byl [Anonymizováno] místopředsedou představenstva a členem představenstva družstva naposled v období od 15. 6. 2006 do 15. 6. 2011 a nikoliv později. Neposuzoval-li rejstříkový soud vůbec osoby navržené k zápisu do rejstříku společenství ve vztahu ke druhé rozhodné skutečnosti, je předmětné rozhodnutí pro absenci jakýchkoliv úvah ve vztahu k tomuto zcela nepřezkoumatelné. To brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost rozhodnutí v této části. Jinak řečeno posouzení věci rejstříkovým soudem není úplné, a tudíž ani správné.

13. Odvolací soud poukazuje ještě na to, že je nezbytné a v souladu s účelem veřejného rejstříku, aby byla ve veřejném rejstříku vedeném soudy zapisována celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. V důsledku absentujícího zmocnění osob majících jednat za právnickou osobu jsoucí předsedou společenství a zároveň nenavržení k zápisu a současně i k výmazu do rejstříku všech osob, které družstvo coby statutární orgán navrhovatele zastupovaly coby zástupci „sui generis“ dle § 154 o. z. v době, kdy byly ještě ve funkcích, nebyly fyzické osoby mající jednat za právnickou osobu - předsedu společenství nikdy zapsány v rámci zápisu povinně zapisovaných údajů (viz § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r.) do rejstříku společenství (u navrhovatele). Odvolací soud připomíná, že předmětné družstvo má dle stanov kolektivní statutární orgán - představenstvo o sedmi členech, tudíž oprávněno zastupovat ve smyslu § 154 o. z. bylo všech 7 osob, samozřejmě v době, kdy byly ve svých funkcích (viz zápis družstva v příslušném obchodním rejstříku). Rejstříkový soud je tedy sice vázán návrhem, nicméně v případě deklaratorního zápisu, což je i posuzovaný případ, soud může překročit návrh (§ 26 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r.), za účelem dosažení shody mezi stavem zápisu v příslušném rejstříku a skutečným stavem. Skutečnému stavu, který by měl být ohledně deklaratorních zápisů následně promítnut do veřejného rejstříku, ovšem odpovídá i to, aby byla v rejstříku promítnuta celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů, jak zmíněno výše. Nedotčeno tímto závěrem nicméně zůstává, že coby členy statutárního orgánu družstva - předsedy společenství, by do rejstříku společenství nebylo možné zapsat osoby, u nichž by nebyly splněny předpoklady výkonu jejich funkce - zjistilali by se tato skutečnost. Existence takovéto skutečnosti by eventuálně mohla být i důvodem pro nenavržení některých osob k zápisu, což však z dosavadního průběhu řízení a tam prezentovaných skutečností nijak neplyne.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.