o neplatnost usnesení valné hromady přijatého mimo zasedání dne 5. 5. 2025, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2025, č. j. 80 Cm 82/2025-21

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 4. 6. 2025 domáhá se navrhovatel, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“), přijatého mimo zasedání a osvědčeného notářským zápisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 5. 5. 2025, [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým byla společenská smlouva společnosti změněna následovně:

a. v čl. 4 odst. 1 písm. a změněna kontaktní emailová adresa společníka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. (dále [Anonymizováno] „[Anonymizováno]“),

b. z čl. 9 odst. 3 původní znění „Dva (2) jednatelé vždy jednají za Společnost společně a ve specifických případech, kterými jsou akvizice nových projektů v Polské republice, prodej projektů v Polské republice za cenu nižší než 80 % tržní ceny a jmenování a odvolávání členů managementu a zaměstnanců v souvislosti s činností v Polské republice, jedná vždy společně pan [Anonymizováno] [Anonymizováno] spolu s dalším jednatelem.“ nahrazeno novým, podle kterého za společnost jednají vždy dva jednatelé společně,

c. z čl. 9 vypuštěn odstavec 9 ve znění: „Statutární orgán je oprávněn udělit plnou moc třetí osobě k zastupování společnosti, včetně povolení udělení substituční plné moci.“

d. do čl. 21 přidán nový odstavec, podle kterého není s podílem 1 ani podílem 2 spojen pevný podíl na zisku,

e. z čl. 23 vymazán odstavec 3 ve znění „Pokud z rozhodnutí valné hromady neplyne, jakým způsobem se mění Společenská smlouva, změní její obsah jednatelé v souladu s rozhodnutím valné hromady.“

f. čl. 25 o výkladu pojmů nahrazen novým zněním, a dále byl vypuštěn odst. 2 v původním znění: „Dohoda společníků týkající se společnosti [Jméno advokáta B]. ze dne 1.1.2017 bude používána jako podpůrný dokument co se týče výkladu této Společenské smlouvy a rozhodování ve všech sporech týkajících se účasti společníků ve Společnosti a/ nebo sporů mezi společníky a Společností. Veškeré záležitosti týkající se účasti společníků ve Společnosti budou řešeny tak, aby veškeré dohody a ujednání sjednané ve výše uvedené dohodě společníků, uzavřené mezi společníky mohly být dodržovány v maximálním možném rozsahu.“

2. Spolu s návrhem ve věci samé podal navrhovatel i následující návrh na nařízení předběžného opatření:

„Nařizuje se, aby se společnost [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] zdržela jakékoliv dispozice s:

(i) podílem ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]

(ii) podílem ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a

(iii) podílem ve společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsána do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno],

a aby se společnost [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] do stejné doby zdržela odvolání a jmenování členů managementu ve společnosti (i) [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno], [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] souvislosti s činností v Polské republice bez předchozího souhlasu pana [Anonymizováno] (ii) [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] a (iii) [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]., se sídlem ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsána do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno],

a aby se společnost [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] do stejné doby zdržela jakékoliv změny Společenské smlouvy [Jméno advokáta B]., a to vše do doby pravomocných rozhodnutí v řízeních vedených pod sp. zn. 77 Cm 59/2025 a sp. zn. 80 Cm 53/2025 o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady, jakož i řízení o vyslovení neplatnosti Rozhodnutí 1 až Rozhodnutí 6, kterým došlo ke změně Společenské smlouvy obsažených v notářském zápise NZ 283/2025 ze dne 05.05.2025, vyslovení jejichž neplatnosti se žalobce domáhá touto žalobou.

V případě, že Městský soud výše uvedenému návrhu nevyhoví, aby Městský soud v Praze rozhodl o předběžném opatření takto:

Nařizuje se, aby se společnost [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] zdržela jakékoliv dispozice s:

(i) podílem ve společnosti [Anonymizováno] se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] a

(ii) podílem ve společnosti [Anonymizováno]., se sídlem ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] a

(iii) podílem ve společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsána do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno],

a aby se společnost [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] do stejné doby zdržela odvolávání a jmenování členů managementu ve společnosti (i) [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] souvislosti s činností v Polské republice bez předchozího souhlasu pana [Anonymizováno] (ii) [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsaná do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno] a (iii) [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno], společnost založená a existující podle polského práva zapsána do rejstříku podnikatelů pod číslem [Anonymizováno]

a to vše do doby, kdy bude vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci neplatnosti Rozhodnutí 1 až Rozhodnutí 6, kterým došlo ke změně Společenské smlouvy obsažených v notářském zápise [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 05.05.2025, jejichž neplatnosti se žalobce domáhá touto žalobou.

V případě, že Městský soud ani jednomu z výše uvedených návrhů nevyhoví, aby Městský soud v Praze rozhodl o předběžném opatření takto:

Zakazuje se společnosti [Jméno advokáta B]. se sídlem [Adresa advokáta B], IČO: [IČO advokáta B] prodej (i) projektu v Polské republice pod názvem [Anonymizováno] (ii) prodej projektu v Polské republice pod názvem [Anonymizováno] a (iii) prodej projektu v Polské republice pod názvem [právnická osoba] [jméno FO]

a to vše do doby, kdy bude vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci neplatnosti Rozhodnutí 1 až Rozhodnutí 6, kterým došlo ke změně Společenské smlouvy obsažených v notářském zápise [Anonymizováno] ze dne 05.05.2025, jejichž neplatnosti se žalobce domáhá touto žalobou.“

3. Navrhovatel uvedl, že je společníkem společnosti, ve které původně držel 25% podíl. Druhým společníkem je [Anonymizováno]. Společnost má v Polsku několik dceřiných společností, které se zaměřují na rezidenční a kancelářské projekty a jejichž aktivity financuje. Výstavba projektů [Anonymizováno] byla v březnu 2025 ukončena s očekávaným ziskem přesahujícím 80 mil. EUR, který by měl být rozdělen počátkem roku 2026. Projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] s více než 1 100 byty se realizuje a další projekt [jméno FO] s cca 2 600 byty získal v dubnu 2025 stavební povolení. Společnost má celkem 4 jednatele, z nichž tři jednatele kategorie A navrhuje [Anonymizováno] a jednatele kategorie B navrhuje navrhovatel. Funkci jednatele B vykonával [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jednatelé kategorie A zahájili bez vědomí navrhovatele a [Anonymizováno] kroky směřující k prodeji uvedených developerských projektů. Začali shromažďovat informace o dceřiných společnostech a jejich projektech v rozsahu, který svědčí o připravovaném prodeji formou tzv. share dealu, a za účelem prodeje najali odborné poradce. Pokud budou tyto projekty překotně prodány před dokončením, lze očekávat nižší výnos. K újmě společnosti je především prodej projektu [Anonymizováno], který již generuje dostatečné prostředky ke splácení úvěrů a rozdělení zisku. Žalobce a [Anonymizováno] opakovaně projevovali nesouhlas s takovým prodejem. Dne 14. 1. 2025 byl rozhodnutím per rollam [Anonymizováno] odvolán z funkce jednatele společnosti, o čemž se dozvěděl až následně. Navrhovatel napadl uvedené usnesení valné hromady návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, který je veden u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 53/2025 (dále jen „řízení o neplatnost odvolání jednatele“). Notářským zápisem ze dne 27. 2. 2025, [Anonymizováno], byla hlasy [Anonymizováno] a přes nesouhlas navrhovatele schválena usnesení valné hromady přijatá mimo zasedání, kterými byl základní kapitál společnosti zvýšen za 200 000 Kč na 1 000 000 000 Kč a bylo schváleno započtení pohledávky společnosti za [Anonymizováno] na splnění vkladové povinnosti proti pohledávce [Anonymizováno] ve výši 40 000 000 EUR. Uvedená usnesení byla označena jako přijatá, přestože společenská smlouva může být změněna jen dohodou společníků nebo usnesením valné hromady přijatým alespoň 76% hlasů. Zvýšení základního kapitálu bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 9. 4. 2025. Navrhovatel napadl usnesení o zvýšení základního kapitálu návrhem na vyslovení neplatnosti, který je u Městského soudu v Praze veden pod sp. zn. 77 Cm 59/2025 (dále jen „řízení o neplatnost zvýšení ZK“).

4. Napadené usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy odporuje podle navrhovatele dohodě společníků z 1. 1. 2017, podle které se navrhovatel neměl na podnikání společnosti primárně podílet peněžitými vklady, nýbrž jeho účast se měla soustředit na management realitních projektů v Polsku jednatelem [Anonymizováno]. Platnost této dohody sice vypršela, avšak podle původního čl. 25 odst. 2 společenské smlouvy měla být použita jako výkladové pravidlo pro společenskou smlouva a případné spory společníků. Zvýšení základního kapitálu mělo za cíl poškození zájmů žalobce. Cílem změny stanov je potom vyloučit navrhovatele z podílu na zisku. Změna stanov ruší kategorie jednatelů a vylučuje [Anonymizováno] z dalšího rozhodování ve věcech společnosti. Sporné usnesení valné hromady je v rozporu s § 171 odst. 2 z. o. k., podle kterého zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, je ke změně třeba jejich souhlas. Nebyl naplněn ani požadavek čl. 23 společenské smlouvy, který k její změně vyžaduje většinu 76 % hlasů.

5. Navrhovatel má za to, že zjevným cílem výše popsaných kroků je umožnit [Anonymizováno], aby sám, resp. prostřednictvím jím jmenovaných statutárních orgánů, disponoval realitními projekty v Polsku a obešel tak navrhovatele (resp. jím jmenovaného jednatele [Anonymizováno]) pro případ, že by k prodeji došlo za cenu nižší než 80 % tržní ceny. Tu navrhovatel odhaduje na 207 mil. EUR. Podle navrhovatele hrozí, že projekty budou prodány pod časovým tlakem, a tedy výrazně pod cenou. Navrhovatel upozorňuje, že mateřská společnost [Anonymizováno]. se sídlem v Izraeli, se nachází ve finančních potížích a rozprodává svá aktiva po celém světě. Společnost činí podle navrhovatele promyšlené kroky k tomu, aby jej vyloučila z rozhodování společnosti. Navýšením základního kapitálu došlo k faktickému vytěsnění navrhovatele ze společnosti. Navrhovatel považuje za nezbytné zamezit realizaci prodeje polských projektů, jakož i dalších změn ve společenské smlouvě, neboť jinak by byl zmařen účel řízení o neplatnost odvolání jednatele a o neplatnost zvýšení ZK, jakož i řízení v projednávané věci.

6. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření (výrok I.) a rozhodl, že navrhovateli bude vrácena složená jistota ve výši 50 000 Kč (výrok II.). Poukázal na skutečnost, že tvrzení navrhovatele odůvodňující návrh na nařízení předběžného opatření jsou shodná s těmi, o nichž již soud rozhodl usnesením ze dne 27. 2. 2025, č. j. 2 Nc 1273/2025-9 tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Podle soudu prvního stupně navrhovatel neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů spoluvlastníků. Veškerá tvrzení navrhovatele se totiž nevztahují k předmětu řízení v projednávané věci (tj. ke změně společenské smlouvy), nýbrž k předcházejícím krokům, zejména k navýšení základního kapitálu společnosti. K tomu, jak sporná změna společenské smlouvy vyvolává potřebu zatímní úpravy účastníků tím, že bude společnosti zakázána dispozice s realitními projekty v Polsku bez předchozího souhlasu [Anonymizováno] a provádění jakýchkoli změn společenské smlouvy, navrhovatel podle soudu prvního stupně neuvedl. Stejně tak nebylo soudu prvního stupně zřejmé, jak byla zvýšením základního kapitálu poškozena navrhovatelova práva, resp. snížena hodnota jeho podílu. Navrhovatel rovněž neprokazuje naléhavost situace, neboť najímání obchodních poradců tuto naléhavost neprokazuje a navrhovatel nedoložil ani uvedené najímání. Rovněž nelze nařídit předběžné opatření do pravomocného skončení jiného soudního řízení.

7. Proti tomuto usnesení (jeho výroku I.) podal navrhovatel odvolání. Souvislost mezi předmětem řízení ve věci samé a navrhovaným předběžným opatřením je podle něj zjevná. Podstatou sporné změny společenské smlouvy totiž bylo zrušení omezení dispozice s majetky společnosti v Polsku a změny ve statutárních orgánech dceřiných společností tak, aby se neuplatnil zákaz disponovat s nimi bez souhlasu navrhovatele za cenu nižší než 80 % tržní ceny. Podle navrhovatele existuje riziko, že žalovaný využije období do rozhodnutí ve věci samé k uskutečnění svého záměru zcizit majetek v Polsku, čímž by byl zmařen ekonomický smysl řízení ve věci samé, i kdyby v něm byl navrhovatel úspěšný. Navrhovatel dále poukázal na to, že soud prvního stupně nezaložil napadené usnesení na překážce věci rozhodnuté, a je proto nepodstatné, že skutkový stav je stejný jako u předchozího návrhu. Na dříve zahájená řízení navrhovatel poukazoval pro objasnění skutkového stavu věci. Navrhovatel navíc předložil nové důkazy prokazující riziko vzniku závažné újmy pro navrhovatele. Pokud měl soud za to, že se předmět řízení ve věci samé neshoduje s navrhovaným předběžným opatřením, měl postupovat podle § 76 odst. 3 o. s. ř. a navrhovateli uložit, aby zahájil řízení ve věci samé. Soud prvního stupně posoudil návrh na nařízení předběžného opatření přehnaně formalisticky až nemístně přísně, v rozporu s procesními zásadami i účelem institutu předběžného opatření. Navrhovatel zopakoval skutková tvrzení uvedená v návrhu s tím, že se soud prvního stupně patrně dostatečně s uvedenými skutečnostmi neseznámil. Navrhovatel prokázal najímání poradců pro účely prodeje realitních projektů v Polsku jak usnesením jednatelů společnosti o jejich najímání, smlouvou o zprostředkování prodeje i dotazníky pro přípravu prodejního procesu (tzv. dataroomu). Odvoláním [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti, jakož i spornou změnou společenské smlouvy, získal [Anonymizováno] absolutní kontrolu nad společností, se zjevným úmyslem realizovat jejich prodej za cenu nižší než 80 % jejich tržní ceny. Jinak by totiž nebylo třeba společenskou smlouvu měnit. Zároveň zamezil tomu, aby se [Anonymizováno] mohl podílet na jmenování nebo odvolání členů statutárních orgánů polských dceřiných společností. Pokud by k prodeji polských společností došlo dříve, než soud vysloví neplatnost rozhodnutí o změnách společenské smlouvy, nastanou nevratné právní důsledky a nenapravitelná újma, jelikož vlastnická práva budou převedena na třetí osoby opírající se o důvěru ve stav zápisu v obchodním rejstříku. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření.

8. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu (viz jeho nález ze dne 23. 11. 2020, sp. zn. II. ÚS 2652/20) doručil napadené usnesení a odvolání proti němu společnosti. Společnost ve svém vyjádření považovala za nesporné, že její valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu a o sporné změně společenské smlouvy. Společnost souhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatel neprokázal potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. V projednávané věci se jedná již o jeho čtvrtý návrh na nařízení předběžného opatření podaný na stejném skutkovém základě, přičemž všechny tři návrhy byly zamítnuty. Navíc se všechna tvrzení navrhovatele týkají období od července do listopadu 2024. Přes navrhovatelova tvrzení však dosud k prodeji jakéhokoli projektu společnosti v Polsku nedošlo a ani se k němu neschyluje. Za zavádějící pak společnost považuje i tvrzení o špatné finanční situaci mateřské společnosti [Anonymizováno], která je kótována na Telavivské burze, zabývá se developerskými projekty v celém světě a polské projekty představují cca 5 % objemu všech jejích obchodních aktivit. Uvedená společnost má stabilní úvěrový rating a nedávno úspěšně emitovala cenné papíry v hodnotě přesahující 600 mil. šekelů (cca 3 mld. Kč). Za správný považovala společnost i závěr soudu prvního stupně, podle kterého nelze vydat předběžné opatření do skončení jiného řízení. Navrhovaná předběžná opatření zakazují veškeré dispozice s polskými projekty, přestože se navrhovatel obává pouze jejich prodeje pod 80 % tržní hodnoty. Navrhované předběžné opatření je podle společnosti nepřiměřené. I kdyby byl navrhovatel s návrhem ve věci samé úspěšný, neznamená to, že společnost nikdy svůj majetek neprodá ani nezmění management dceřiných společností. Navrhované předběžné opatření by negativně ovlivnilo hodnotu majetku společnosti a tím i hodnotu podílů společníků. Společnost navrhla potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud předesílá, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je řízením ve statusové věci obchodní korporace ve smyslu § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a má povahu řízení nesporného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, uveřejněné pod R 46/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z povahy řízení také vyplývá označení účastníků v záhlaví.

11. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně (odstavec 3 věta druhá).

12. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

13. Podle § 77 odst. 1 o. s. ř. Předběžné opatření zanikne, jestliže (b) nebylo návrhu ve věci samé vyhověno; (c) bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci; (d) uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.

14. Jedním z předpokladů pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, nebo obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže být vyhověno, byť druhý z předpokladů by byl naplněn.

15. Ústavní soud v usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09, citoval svá předchozí rozhodnutí a uvedl, že „smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že "ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany". Ústavní soud opětovně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno (§ 77 odst. 2, věta první, o. s. ř.) a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, "prokázána" především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen [§ 75c odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; tato potřeba nastává - obecně vzato - v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, resp. jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky "prokázání" pak platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit, na druhé straně však zde nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor (viz kupříkladu absence jednání).“

16. Ze samotné povahy předběžného opatření, kterým mají být zatímně upraveny poměry účastníků, plyne, že předběžné opatření může mezi účastníky dočasně (nejpozději do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé) upravit právě a jenom ty poměry účastníků, kterých se týká projednávaná věc a které mají být definitivně vyřešeny rozhodnutím ve věci samé. Předběžné opatření potom podle § 77 odst. 1 o. s. ř. nemůže trvat déle, než do pravomocného skončení řízení ve věci, ve které bylo vydáno.

17. Odvolací soud se proto ztotožňuje jak se závěrem soudu prvního stupně, že nemůže být vyhověno návrhu na nařízení předběžného opatření do skončení jiného řízení, tak i s jeho závěrem, že navrhované předběžné opatření (jeho pro navrhovatele nejpodstatnější část spočívající v zákazu dispozice s podílem společnosti v dceřiných společnostech v Polsku) nepředstavuje předběžnou úpravu předmětu řízení ve věci samé.

18. Navrhovatel zakládal své právo (resp. právo jím navrženého jednatele [Anonymizováno]) na souhlas s prodejem projektů v Polsku za cenu nižší než 80 % tržní ceny, jakož i s jmenováním a odvoláváním členů managementu polských dceřiných společností, na postavení [Anonymizováno] jako jednatele společnosti skupiny B a na čl. 9 odst. 3 společenské smlouvy, podle které měl v takových případech za společnost jednat vždy [Anonymizováno] společně s dalším jednatelem. Toto právo však navrhovatel, resp. [Anonymizováno], pozbyl již odvoláním z funkce jednatele.

19. Podle ustálené judikatury „základní pravidlo (samostatné zástupčí oprávnění každého člena statutárního orgánu) sice může být (zakladatelským právním jednáním) modifikováno, ale pouze způsobem, který § 164 odst. 2 o. z. připouští, tedy nastavením „uvnitř“ tohoto orgánu. Zástupčí oprávnění členů statutárního orgánu nelze vázat na společné jednání dalších osob, které nejsou členy statutárního orgánu. Taková ujednání by porušovala právní úpravu statutárních orgánů a způsobu, jakým jejich členové zastupují právnickou osobu, spadající do kategorie práva týkajícího se postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 o. z.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněné pod R 10/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle téhož rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou ujednání porušující uvedené pravidlo absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť porušuje veřejný pořádek, a soud k této neplatnosti přihlédne z úřední povinnosti.

20. Byl-li tedy [Anonymizováno] odvolán z funkce jednatele, pozbylo tím právních účinků i ujednání společenské smlouvy, které prodej projektů v Polsku a jmenování a odvolání členů managementu polských dceřiných společností podmiňovalo jeho souhlasem. Tento souhlas byl totiž vázán na jeho postavení jednatele. I kdyby soud vyhověl návrhu ve věci samé a vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, kterým bylo ze společenské smlouvy vypuštěno uvedené ustanovení o způsobu zastupování společnosti, nevrátilo by takové soudní rozhodnutí [Anonymizováno] právo zastupovat společnost při právním jednání týkajícím se prodeje polských projektů nebo odvolání či jmenování členů managementu polských dceřiných společností. Navržené předběžné opatření, které podmiňuje prodej polských projektů a jmenování nebo odvolávání členů statutárních orgánů polských dceřiných společností souhlasem [Anonymizováno], proto nepředstavuje zatímní úpravu poměrů účastníků, nýbrž přesahuje předmět řízení v projednávané věci. Již proto mu nemůže být vyhověno.

21. Odvolací soud navíc sdílí i závěr soudu prvního stupně, podle které navrhovatel nedoložil potřebu zatímně upravit poměry účastníků. Z dosavadních kroků společnosti popsaných navrhovatelem totiž podle odvolacího soudu neplyne obava, že by se ostatní jednatelé snažili o prodej polských developerských projektů pod 80 % jejich tržní hodnoty. Naopak kroky spočívající v najmutí transakčního poradce a v přípravě důkladných podkladů pro prověrku hospodaření dceřiných společností zájemci o jejich koupi (tzv. due dilligence) svědčí o tom, že jednatelé společnosti usilují o prodej za cenu co možná nejvyšší a standardním způsobem. Navrhovatel navíc netvrdí, že by v posledním půl roce od odvolání [Anonymizováno] z funkce jednatele společnosti došlo k dalšímu posunu v přípravě prodeje polských projektů. Ani tato skutečnost nesvědčí obavě z překotného prodeje pod cenou. Tvrzené ohrožení hodnoty podílu navrhovatele ve společnosti proto nevyplývá ze skutečností jím tvrzených.

22. Domáhá-li se navrhovatel rovněž zákazu dalších změn společenské smlouvy (např. v úpravě podílů na zisku, která zůstala spornými usneseními valné hromady nedotčena), pak podle odvolacího soud z jím tvrzených skutečností neplyne důvodná obava, že by společenská smlouva měla být znovu změněna v jeho neprospěch, resp. že by taková změna měla být na pořadu dne. Ostatně, pokud by druhý společník [Anonymizováno] o takové změně uvažoval, potom není odvolacímu soudu zřejmě, proč by ji neučinil součástí sporných usnesení valné hromady a nechával si její realizaci na pozdější dobu.

23. Odvolací soud uzavírá, že navržené předběžné opatření zčásti nepředstavuje zatímní úpravu poměrů účastníků, z části navrhovatel nedoložil potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků navrhovaným způsobem. Předpoklady pro nařízení předběžného opatření tedy splněny nejsou.

24. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.).

25. O nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.