o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání spolku proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. července 2023 č. j. L 16962/RD49/MSPH, Fj 227728/2023/MSPH

1. Návrhem soudu prvního stupně došlým dne 10. 6. 2023, odeslaným z datové schránky spolku ID 2dhgeam se výše uvedený spolek domáhal zápisu skutečností uvedených ve výše uvedeném výroku usnesení odvolacího soudu. Jako doklad rozhodných skutečností navrhovatel rejstříkovému soudu doložil fotokopie zprávy o hospodaření spolku za rok 2022, zápisu z jednání XVIII. Valné hromady spolku konané dne 27. května 2023 sdělení o ukončení členství ve spolku [Anonymizováno] ze dne 24. dubna 2024 ke dni 30. dubna 2023 s ověřením jejího podpisu dne 26. 4. 2023, a dále čestné prohlášení nového člena kontrolní komise [Anonymizováno] ze dne 27. 5. 2023.

2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. června 2023 č. j. L 16962/RD49/MSPH, Fj 227728/2023/MSPH byl navrhovatel vyzván k doložení listinných důkazů - originál nebo úředně ověřenou kopii veškerých listinných dokladů zaslaných datovou zprávou dne 10. 6. 2023, u [Anonymizováno]: - čestné prohlášení likvidátora, že splňuje podmínky podle § 152 odst. 2, popř. odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je bezúhonný dle § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a dále souhlas se zápisem do spolkového rejstříku (ust. § 12 zák.č. 304/2013 Sb.) s úředně ověřeným podpisem, (v případě opětovného zaslání doplnění přes datovou schránku musí být listina opatřena doložkou autorizované konverze nebo zaručeným elektronickým podpisem všech osob, které listinu podepsaly) - vámi zaslané listiny přes datovou schránku, jsou v podstatě prosté kopie.

3. Výzva byla spolku doručena do datové schránky dne 13. 6. 2023 a bylo na ni reagováno podáním došlým soudu dne 19. 6. 2023, ve kterém navrhovatel zaslal datovou zprávou prosté kopie listinných důkazů.

4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. července 2023 č. j. L 16962/RD49/MSPH Fj 227728/2023/MSPH rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn v osobě člena kontrolní komise ze dne 10. června 2023 pod Fj 227728/2023/MSPH se odmítá“ Soud prvního stupně zopakoval skutkový průběh věci s tím, že dle ust. § 19 zák.č. 304/2013 Sb. musí být návrh na zápis doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Dále citoval ust. § 86 zák. č. 304/2013 Sb. s tím, že listiny zaslané v elektronické podobě musí mít připojenou doložku autorizované konverze. Při autorizované konverzi dochází k úplnému převedení dokumentu z listinné podoby do elektronické, nebo k úplnému převedení elektronického dokumentu do listinné podoby. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl. Konvertování listin provádí všechny pobočky Czech POINT (například Česká pošta). Pouhé naskenování ověřeného dokumentu nepotvrzuje jeho pravost. Vzhledem k tomu, že do dnešního dne navrhovatel na výzvu soudu nedoložil požadované listinné doklady - listiny, které má soud k dispozici nezakládají dostatečnou právní jistotu pro zápis změny navrhovaných údajů do veřejného rejstříku, vzhledem k doložení prostých kopií listin, soud postupoval dle ust. § 86 písm. e) zák.č. 304/2013 Sb. a návrh na zápis změn do spolkového rejstříku odmítl jako celek. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl tak, že vzhledem k tomu, že navrhovatel je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení dle ust. § 151 o. s. ř. ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.

5. Podáním soudu prvního stupně došlým dne 14. 7. 2023 navrhovatel soudu zaslal výše (v prvním odstavci) jmenované doklady, z datové schránky spolku, fakticky ve fotokopiích (nekonvertovaných).

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel dne 17. července 2023, v zákonné lhůtě, odvolání. Poukázal na jím předložené dokumenty datovou schránkou a na to, že podruhé nechal dokumenty autorizovat a poslal je Městskému soudu v Praze dle jeho požadavku.

7. Podáním soudu prvního stupně došlým (poštou) dne 18. 7. 2023 byly soudu prvního stupně doručeny následující úředně ověřené, tedy vidimované doklady - listiny: zápis z jednání XVIII. Valné hromady spolku konané dne 27. května 2023, sdělení o ukončení členství ve spolku [Anonymizováno] ze dne 24. dubna 2024 ke dni 30. dubna 2023 s ověřením jejího podpisu dne 26. 4. 2023, a dále čestné prohlášení nového člena kontrolní komise [Anonymizováno] ze dne 27. 5. 2023. Vidimace byla provedena [adresa], dne 12. 7. 2023.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že v době jeho rozhodování již byly splněny všechny zákonné podmínky nutné pro zápis navržených skutečností.

9. Dle § 19 z. v. r. (zák.č. 304/2013 Sb. ve znění novel) „Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány…“ Listinou je tak míněna listina, která obsahuje autentický záznam právní skutečnosti (například právního jednání, včetně originálních prvků dosvědčujících pravost projevu vůle jednajících - jejich podpisu, v některých případech i razítka, příp. pečeti), tedy listina autenticky dokládající skutečnosti, které mají být zapsány do veřejného rejstříku. Tím je jedině striktně vzato originál listiny - někdy označovaný jako prvopis listiny, nicméně na roveň originálu (jenž zůstává logicky v dispozici zapsané osoby resp. příslušných osob odpovídající v rámci právnické osoby za archivaci listin) jsou postaveny stejnopisy (jeli více shodných vyhotovení originálu). Potřebná autenticita předkládané listiny je zaručena i v případě, že je rejstříkovému soudu předložena listina stejného obsahu jako originál (či stejnopis) a bude opatřena doložkou o vidimaci, jež svědčí o shodě této listiny s originálem; nazývá se úředně ověřenou kopií/opisem. Zákonné oprávnění ověřovat shodu mezi předloženou listinou a jejím opisem/kopií a vydávat potvrzení o shodě - ověřovací doložku, je svěřeno pouze taxativním výčtem určitým subjektům (např. obecní úřad, držitel poštovní licence, notář) - viz zákon č. 21/2006 Sb. (tj. zákon o ověřování a subjekty tam vypočtené), dále zákon č. 358/1992 Sb. (tj. notářský řád). Naopak listina bez autentizačních prvků, u níž není potvrzeno, resp. ověřeno autorizační autoritou, že se shoduje s originálem, je prostou kopií. Z uvedeného vyplývá, že předložením prosté kopie listiny rejstříkovému soudu není zaručena autenticita pravosti projevů vůle, a potažmo tak ani pravost skutečností, které mají být do veřejného rejstříku zapsány. Prosté kopie listin tak striktně vzato nebývají ve smyslu § 19 z. v. r. listinami, které dokládají skutečnosti, které mají být do veřejného rejstříku zapsány. Takovými listinami jsou originály, stejnopisy a jejich úředně ověřené kopie, jež je rejstříkový soud k doložení rozhodných skutečností oprávněn vyžadovat.

10. Dle § 3 odst. 1 z. v. r. „Rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis.“ V citovaném ustanovení je vyjádřen princip formální publicity, který znamená, že všichni mají právo na přístup k údajům, jež se dle zákona zapisují do veřejného rejstříku, a to aniž by museli splnit jakékoliv podmínky. Ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře. „Ustanovení je vyjádřením principu formální publicity veřejného rejstříku. Princip spočívá v právu každého na přístup k údajům zapisovaným do veřejného rejstříku bez ohledu na existenci či neexistenci jeho právního zájmu.“ - viz komentář k § 3 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s. Dle § 8 z. v. r. „Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ (odst. 1), „Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.“ (odst. 2), „Třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin, neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost.“ (3). V citovaném ustanovení je vyjádřen princip materiální publicity veřejného rejstříku, který znamená, že za splnění podmínek daných ustanovením § 8 z. v. r. jsou třetí osoby chráněny (jejich dobrá víra v zápis ve veřejném rejstříku), vycházejí-li z údajů zapsaných ve veřejném rejstříku, dokonce i kdyby nebyly tyto údaje pravdivé, resp. i kdyby neodpovídaly skutečnosti. Ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře. „Princip materiální publicity vyjádřený v § 8 a násl. znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku (správně veřejném rejstříku - poznámka odvolacího soudu) jsou právně relevantní vůči třetím osobám i v případě, že neodpovídají skutečnosti, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 8“ - viz komentář k § 8 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s.

11. Z výše vysvětlené formální (§ 3 z. v. r.) a materiální (§ 8 z. v. r.) publicity veřejného rejstříku, tedy z funkce, kterou plní rejstříkový soud ve vztahu ke třetím osobám (a důsledkům z toho vyplývajícím), vyplývá zvýšená potřeba vyjít z pravdivých údajů. To je zaručeno právě předložením originálů (stejnopisů) listin či jejich úředně ověřených kopií rejstříkovému soudu coby podkladu pro jeho „rozhodování“. Povinnost předkládat listiny v originále či úředně ověřené kopii lze dovodit teleologickým výkladem zákona, kdy účelem je existence shody mezi skutečným a ve veřejném rejstříku zapsaným stavem (viz § 78 z. v. r.). Jinak řečeno, účelem sledovaným zákonem je, aby zápis ve veřejném rejstříku odpovídal skutečnému právnímu stavu. K dosažení tohoto účelu je třeba klást vyšší požadavky na zajištění autenticity v rejstříkovém řízení dokládaných listin. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (ať již sporného či nesporného) se v rejstříkovém řízení coby tzv. nesporném řízení, ovládaném registračním principem, neprovádí dokazování, které se provádí při soudním jednání. Účastníkem rejstříkového řízení je většinou jen zapsaná osoba, tudíž není v podstatě nikdo, kdo by mohl v rámci takového řízení případně namítat, resp. rozporovat autenticitu spolu s návrhem dokládaných listin. Stran takových listin rejstříkový soud (i odvolací soud) v rámci rejstříkového řízení ani nemá potřebný prostor pro zjišťování sporných skutečností ohledně autenticity předkládaných listin. Odvolacím soudem přijatý závěr o tom, že pro dokazování v rejstříkovém řízení není místo s ohledem na registrační princip, vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu - viz např. jeho usnesení ze dne 25. 3. 2021 sp. zn. 27 Cdo 2099/2021 a tam citovaná obsáhlá judikatura. Rejstříkový soud tedy jen zkoumá, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány do veřejného rejstříku, vyplývají z doložených listin. Kvůli zajištění autenticity dokládaných listin je proto nezbytné, aby byly předkládány v originále či v úředně ověřené kopii. Shrnuto, navrhovatel je povinen doložit k návrhu na zápis do veřejného rejstříku listiny v originále či úředně ověřené kopii o skutečnostech, které mají být do příslušného veřejného rejstříku zapsány. Tomu odpovídá oprávnění rejstříkového soudu vyžadovat předložení originálů příslušných listin či jejich úředně ověřených kopií.

12. Nutnost dokládání originálů či úředně ověřených kopií listin není prolomena ani v případě elektronických podání, protože zákon klade jednotné požadavky na všechny formy, resp. způsoby rejstříkových návrhů a především spolu s nimi dokládaných listin. V případě elektronického podání musí být provedena autorizovaná konverze listin dokládaných ohledně rozhodných skutečností v souladu s § 22 z. e. ú. Dle § 22 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „z. e. ú.“) „Konverzí se rozumí a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen "doložka"), nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky. (odst. 1), Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl /dále jen „vstup“/ (odst. 2), Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu. (odst. 3)“ Dle § 18 odst. 2 z. e. ú. „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“ Z výše citovaného ustanovení § 22 z. e. ú. vyplývá, že zákon zavedl a pojmově vymezil institut autorizované konverze dokumentu (dále též jen „konverze“). Konverze je úkon, který zahrnuje úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě (či datovém souboru) nebo úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě. Zjednodušeně řečeno autorizovanou konverzí je převod z listinné formy dokumentu do digitální a naopak, přičemž podstatou je zachování shody, resp. autenticity obsahu u obou forem. K výstupu konverze připojuje její původce ověřovací doložku, která obsahuje údaje zachycující nezbytné skutečnosti vztahující se k provedené konverzi. Shrnuto, „výstup“ má stejné právní účinky jako „vstup“, čímž je zajištěna potřebná autenticita rejstříkovému soudu předkládaných dokumentů. Je tedy lhostejno, zda navrhovatel k návrhu doloží příslušné originály či úředně ověřené kopie dokumentů v listinné podobě, či v elektronické podobě za předpokladu, že u originálů nebo jejich úředně ověřených kopií byla provedena autorizovaná konverze v souladu s § 22 z. e. ú.

13. Pro daný případ je však podstatný i výklad výše citovaného ustanovení § 18 odst. 2 z. e. ú. Z něho vyplývá, že úkon učiněný prostřednictvím datové schránky je rovnocenný s úkonem doručeným osobně běžné podatelně soudu či doručeným prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Obsahuje-li podání přílohu -listinu zaslanou prostřednictvím datové schránky, dokládá to pouze to, že zaslání předmětné listiny se přičítá právnické osobě, jíž byla tato datová schránka zřízena, nic více. Zaslání dokumentu (listiny) účastníkem řízení (navrhovatelem) z jeho datové schránky nedokládá autenticitu dokumentu jím zaslaného. Shrnuto, soud je oprávněn požadovat předložení originálu listiny či úředně ověřené kopie listiny - ať již v listinné podobě či v podobě dokumentu obsaženého v datové zprávě, který vznikl provedením konverze. Je-li dle zákona či názoru soudu třeba doložit určitou listinu v originálu či v úředně ověřené kopii, je tato povinnost v případě elektronického podání splněna pouze tím, že je soudu zaslána v datové zprávě coby konvertovaný dokument.

14. K rozhodnutí soudu prvního stupně v daném případě lze uvést následující: Pro rejstříkové řízení, tedy řízení dle zák.č. 304/2013 Sb. ve znění novel a dále z. ř. s. a o. s. ř. platí princip formálnosti. To znamená, že je rejstříkovému soudu dokládá splnění formálních předpokladů navržených zápisů do veřejných rejstříků vedených rejstříkovým soudem, tedy to, že nastala pro zápis (včetně změny zápisu a výmaz) rozhodná skutečnost. Tato skutečnost se zachycuje v rámci písemných projevů vůle, písemných právních jednání (viz například zápis z valné hromady spolku či prohlášení o odstoupení z funkce voleného orgánu spolku - kontrolní komise). Písemně je nutné doložit též i způsobilost k výkonu funkce ve voleném orgánu spolku - kontrolní komisi viz. prohlášení nově voleného člena kontrolní komise. Všechna tato právní jednání byla v daném případě učiněna a doklady o nich byly doloženy již soudu prvního stupně. Vzhledem k akcentaci formálnosti řízení tento soud do jisté míry logicky a správně požadoval originály těchto dokladů, resp. jejich tzv. úředně ověřené kopie, tedy kopie, u nichž příslušná autorita osvědčila, že souhlasí s originálem. Z hlediska elektronicky dokládaných dokumentů to znamená tzv. autorizovanou konverzi dokumentů tak, aby rejstříkový soud elektronicky obdržel elektronické dokumenty, o nichž autorizovaná autorita zákonem a právními předpisy předepsaným způsobem stvrdí, že jde o konverzi originálního dokumentu (viz výše uvedená ustanovení zákona o konverzi dokumentů). Nejde tak jen o prostou kopii, a to ani když je zaslána z datové schránky navrhovatele - právnické osoby, jíž se zápis do veřejného rejstříku týká. Potud lze tedy chápat požadavky rejstříkového soudu. Na druhé straně je nicméně nutné, a to i z pozice rejstříkového soudu, hodnotit, zda příslušné listiny v elektronické formě dokládá přímo osoba, jíž se zápis týká (návrh je podáván dle § 11 odst. 1 z. v. r.) a posílá je ze své datové schránky a potažmo tak o nich sama tato osoba (na svou odpovědnost) tvrdí, že jde o listiny „originální“, listiny „původní“ s nijak nezměněným obsahem, nebo zda je dokládá někdo jiný (návrh je podáván dle § 11 odst. 3 z. v. r.) a zasílá je jiným způsobem, kdy se tak zvyšuje možnost zásahu (neoprávněného) do dokládaných listin a tak umenšení jejich autenticity. Lišit je také třeba zákonnou míru formálnosti listiny, tedy zda jde o tzv. prostou písemnou formu, ze zákona nutnou formu písemnou s úředně ověřeným podpisem či dokonce o ze zákona nutnou formu veřejné listiny (notářského zápisu). Klade-li zákon na listiny požadavek kvalifikované formy - notářský zápis či písemná forma s úředně ověřeným podpisem, vyplývá z toho i nutnost rigidního dodržení nejenom této formy, ale i požadavku na autenticitu takové listiny. Jinak řečeno má-li být rejstříkovému soudu doloženo například rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným o změně společenské smlouvy ve formě notářského zápisu (nutná forma veřejné listiny (viz § 6 ve spojení s § 8 odst. 2 z. o. k.), pak je nutné doložit buďto originál nebo stejnopis notářského zápisu nebo autorizovaně konvertovaný notářský zápis (viz výše). Na straně druhé jedná-li se o změnu člena kontrolní komise u spolku, kdy se zákona není pro rozhodnutí o této změně předepsána ani forma veřejné listiny ani forma listiny s úředně ověřeným podpisem, a lze tak dovodit požadavek na zápis z rozhodování příslušného orgánu v písemné formě, resp. usnesení tohoto orgánu o změně v členovi kontrolní komise, pak lze podle odvolacího soudu vážit, zda by dostatečnou nebyla i jen příslušná listina odeslaná z datové schránky předmětného spolku. Takováto úvaha je na rejstříkovém soudu, jeví-li se z určitých důvodů takto zaslaná, de facto prostá kopie listiny za nedostatečnou, pak je na rejstříkovém soudu, aby navrhovatele dostatečně určitě vyzval k doložení konvertované kopie či úředně ověřené kopie listiny. Tak se v daném případě i stalo, pročež postup rejstříkového soudu nelze potud hodnotit jako chybný.

15. Jak je patrné z výše vylíčených skutkových okolností, byly v rámci rejstříkového řízení, fakticky po rozhodnutí soudu prvního stupně a před předložením odvolání odvolacímu soudu, doloženy listiny o předmětných skutečnostech /viz výše jmenované listiny/ a to v písemné formě a opatřené otiskem vidimačního razítka, tedy v tzv. úředně ověřené kopii. Tyto listiny tedy již zcela dostatečně a jednoznačně prokazují, resp. dokládají, že ke dni 30. dubna 2023 skončila funkce členky kontrolní komise spolku [Anonymizováno], a že ke dni 27. května 2023 byl do funkce člena kontrolní komise zvolen [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], kterýžto též splňuje všechny podmínky výkonu funkce a souhlasí se zápisem do spolkového rejstříku.

16. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. změnil usnesení soudu prvního stupně a všechny navržené změny do spolkového rejstříku sám zapsal, čímž plně vyhověl návrhu navrhovatele - odvolatele.