o neplatnost usnesení přijatých mimo zasedání shromáždění v období od 12. 12. 2022 do 15. 1. 2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2023, č. j. 65 Cm 88/2023-39

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 13. 3. 2023 se navrhovatelé vůči [Jméno navrhovatele C] (dále jen „společenství“) domáhali, aby soud rozhodl, že vyhlášení hlasování per rollam statutárním orgánem společenství [právnická osoba], zastoupeným při výkonu funkce [Anonymizováno], dne 12. 12. 2022 a následné hlasování per rollam dne 15. 1. 2023 jsou neplatné.

2. Usnesením ze dne 5. 10. 2023, č. j. 65 Cm 88/2023-38, připustil soud prvního stupně změnu návrhu tak, že se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých hlasováním per rollam vyhlášeným 12. 12. 2022 a ukončeným 15. 1. 2023.

3. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním společenství per rollam ve dnech 12. 12. 2022 až 15. 1. 2023 pod body 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 9 (výrok I.), rozhodl, že usnesení téhož shromáždění pod bodem 7, kterým shromáždění schválilo vyhlášení výběrového řízení na zhotovení výtahu v domě, je nicotné (výrok II.), a společenství přiznal proti navrhovatelům náhradu nákladů řízení (výrok III.).

4. Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatelé jsou spoluvlastníky bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě ve správě společenství. Předsedou společenství je [právnická osoba], zastoupený při výkonu funkce [Anonymizováno]. [Anonymizováno] zaslal dne 12. 12. 2022 vlastníkům jednotek návrh na přijetí usnesení shromáždění per rollam, jehož přílohou byla hlasovací listina, účetní závěrky, hlavní účetní knihy a výpisy z účtů společenství za období let 2017-2021. Lhůta k hlasování končila 15. 1. 2023 s tím, že pokud předseda neobdrží od člena včas hlasovací lístek, má se zato, že vlastník s usneseními nesouhlasí. E-mailem ze dne 20. 1. 2023 sdělil Pavel Kříž vlastníkům výsledky hlasování per rollam, jehož se zúčastnilo 11 z 15 vlastníků (73,62 % hlasů). Dle zápisu byla v rámci hlasování per rollam přijata následující Usnesení:

 1. „Shromáždění vlastníků jednotek schvaluje Účetní závěrku za rok 2017.“

 2. „Shromáždění vlastníků jednotek schvaluje Účetní závěrku za rok 2018.“

 3. „Shromáždění vlastníků jednotek schvaluje Účetní závěrku za rok 2019.“

 4. „Shromáždění vlastníků jednotek schvaluje Účetní závěrku za rok 2020.“

 5. „Shromáždění vlastníků jednotek schvaluje Účetní závěrku za rok 2021.“

 6. „Shromáždění schvaluje vyhlášení výběrového řízení na provedení oprav odpadlých částí omítky na fasádě a balkónech a poškozených okapnic na dvorní části domu.“

 7. „Shromáždění schvaluje vyhlášení výběrového řízení na zhotovení výtahu v domě.“

 8. „Shromáždění schvaluje založení spořicího účtu pro SVJ s úročením vyšším než 6 % p. a. ročně a převedení finanční částky ve výši 2 mil. Kč z běžného účtu SVJ na tento založený spořicí účet.“

 9. „Shromáždění schvaluje finanční odměny paní Ivaně Čechové za administrativní práce pro SVJ ve výši 10 000 Kč.“

Navrhovatelé hlasovali proti přijetí napadených usnesení. Dne 28. 2. 2023 se konalo shromáždění společenství, na kterém byla některá ze schválených usnesení znovu projednána. Ze stanov společenství soud prvního stupně zjistil, že obsahují následující ustanovení:

 Není-li svolané shromáždění způsobilé se usnášet, může statutární orgán navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby členové společenství rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání (čl. 10 odst. 8 stanov).

 Do působnosti shromáždění patří (mimo jiné) rozhodování o opravě nebo údržbě společné části anebo stavební úpravě společné části, která nevyžaduje změnu prohlášení, převyšujíli náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek (čl. 11 písm. e/ bod 2. stanov).

 O záležitostech spadajících do působnosti shromáždění může být rozhodováno mimo zasedání. Statutární orgán zašle návrh rozhodnutí na adresu členů společenství uvedenou v seznamu členů společenství. Návrh musí obsahovat návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, údaje o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Lhůta k vyjádření vlastníka jednotky činí třicet dní od doručení návrhu členu společenství (čl. 12 odst. 1 stanov).

 Nedoručí-li člen společenství ve lhůtě třiceti dnů od doručení návrhu členů společenství statutárnímu orgánu svůj souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Většina hlasů se počítá z celkového počtu hlasů všech členů společenství (čl. 12 odst. 3 stanov).

5. Soud prvního stupně posoudil věc podle § 1209 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění novely č. 163/2020 Sb. Dospěl k závěru, že návrh byl podán včas ve tříměsíční lhůtě stanovené uvedeným ustanovením a že navrhovatelé jsou sice přehlasovanými vlastníky (hlasovací lístek neodevzdali, pročež podle stanov platí, že hlasovali proti), avšak k napadení přijatých usnesení nemají (s výjimkou bodu 7) důležitý důvod. Soud prvního stupně odkázal na ustálenou judikaturu, podle které je předpokladem úspěchu návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek důležitý důvod, který je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Toto kritérium nesplňují usnesení o schválení účetních závěrek, usnesení o opravě fasády a okapnic, usnesení o uložení prostředků společenství na spořícím účtu ani usnesení o výplatě odměny ve výši 10 000 Kč. Navrhovatelé byli na shromáždění řádně pozváni, měli možnost hlasovat a hlasování per rollam je podle stanov možné svolat i v případě, že mu nepředcházelo shromáždění, které nebylo usnášeníschopné. Za důležité považoval soud prvního stupně pouze usnesení pod bodem 7, neboť výstavbou výtahu by došlo k podstatnému zásahu do předmětu vlastnictví jednotek. Toto usnesení shledal soud prvního stupně nicotným, neboť shromáždění nemělo k jeho přijetí pravomoc podle zákona ani stanov. K výstavbě výtahu by totiž bylo zapotřebí změny prohlášení vlastníka budovy, ke které nestačí samotné usnesení shromáždění.

6. Proti tomuto usnesení (jeho výrokům I. a III.) podali odvolání navrhovatelé. Odvolání bylo soudu doručeno z datové schránky navrhovatele a) a obsahovalo pouze naskenovaný obraz podpisu navrhovatelky b). Navrhovatel a) nebyl zmocněn k zastupování navrhovatelky b). Podle závěrů stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněného pod R 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se tedy odvolání považuje za podepsané navrhovatelem a), z jehož datové schránky bylo podáno. Naproti tomu v případě navrhovatelky b) se jedná o podání nepodepsané uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Takové podání má být podle § 42 odst. 2 o. s. ř. doplněno do 3 dnů přeložením originálu, případně písemného podání stejného znění, jinak se k němu nepřihlíží. Protože navrhovatelka b) odvolání uvedeným způsobem nedoplnila, soud prvního stupně ani odvolací soud k němu nepřihlížely. Napadené usnesení proto nabylo vůči navrhovatelce b) právní moci.

7. Navrhovatel a) v odvolání (a také u jednání odvolacího soudu) opakoval a rozváděl svou argumentaci, kterou uplatnil již před soudem prvního stupně. Uvedl, že navrhovatelé se sporného hlasování per rollam odmítli zúčastnit, neboť výzva předsedy společenství k hlasování per rollam byla absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 588 o. z. a nemělo k ní být tedy přihlíženo. Vůle předsedy svolat hlasování per rollam nebyla vážná, neboť předseda sám navrhovatelům v odpovědi na jejich odmítnutí hlasovat sdělil, že hlasovat per rollam se má jen o schválení účetních závěrek, ostatní body nemají být na hlasování zařazeny a předseda k jejich projednání svolá shromáždění. Předseda přes toto své sdělení sečetl hlasy a vlastníkům sdělil výsledky hlasování, čímž vytvořil nepřehlednou situaci. Usnesení bod body 7 a 8 byla na následujícím shromáždění dne 28. 2. 2023 revokována. O usnesení pod bodem 6 bylo jednáno na shromáždění dne 23. 11. 2023. Předseda zaslal rejstříkovému soudu účetní závěrky ještě předtím, než shromáždění rozhodlo o jejich schválení. Tím fakticky zakryl neprůhledné hospodaření předchozího výboru. Soud prvního stupně neměl podle navrhovatele a) věc posuzovat podle § 1209 o. z., neboť návrh byl podán podle § 245, § 258 a § 1221 odst. 1 o. z. Navrhovatel a) má dále za to, že stanovy nepřipouštějí hlasování per rollam v případech, kdy takovému hlasování nepředchází shromáždění, které nebylo schopno se usnášet. Pokud by to stanovy povolily, musely by obsahovat výčet otázek, o nichž lze per rollam rozhodnout. Ustanovení čl. 12 stanov pouze provádí předchozí čl. 10 odst. 8.

8. K jednotlivým přijatým usnesením navrhovatel a) namítá, že usnesení pod bodem 6 není běžnou opravou, protože se bude jednat o investici ve výši cca 2 milionů Kč. Na shromáždění 23. 11. 2023 vlastníci rozhodli, že napřed musí být provedeno výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace. Usnesení pod bodem 8 považuje navrhovatel a) za neurčité, neboť v něm není uvedeno, do které banky mají být peníze společenství ve výši cca 2 milionů Kč. Navrhovatel a) upozorňuje na smutnou historii krachů bank. Navrhovatel a) navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a jejich návrhu vyhověl v plném rozsahu.

9. Společenství se ve svém vyjádření ztotožnilo se závěry soudu prvního stupně a navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo navrhovatelem a) podáno včas jako osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Za situace, kdy výrok II. nebyl odvoláním napaden, a nabyl tak samostatně právní moci, zabýval se odvolací soud pouze návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení pod bodem 1 až 6, 8 a 9 návrhu.

11. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl dokazování, které zcela dostačovalo pro rozhodnutí ve věci samé, a provedené důkazy také správně vyhodnotil. Z jeho skutkových zjištění proto vychází.

12. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v prosinci 2022, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).

13. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).

14. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).

15. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

16. Soud prvního stupně správně vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu, učiněných v usnesení ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022: „Z novelizovaného znění ustanovení § 1209 o. z. vyplývá, že nesouhlasí-li přehlasovaný vlastník jednotky s usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek přijatým v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, může se - stejně jako v poměrech předchozí právní úpravy - domáhat zejména určení neplatnosti přijatého usnesení, avšak - na rozdíl od dřívější právní úpravy - může výjimečně navrhnout, aby soud o takové záležitosti přímo rozhodl, a to za podmínek upravených v ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. Z porovnání dosavadního a novelizovaného znění § 1209 o. z. však nelze dovodit, že by úmyslem zákonodárce bylo cokoli měnit na stávajícím nastavení (včetně nastavení judikaturního) předpokladů, za kterých má vlastník jednotky právo se domáhat u soudu vydání rozhodnutí v uvedené záležitosti návrhem podle § 1209 odst. 1 o. z. I nadále, resp. o to více v poměrech aktuální právní úpravy, která zčásti změnila (možná rozšířila) možnosti zásahu veřejné moci (soudu) do soukromoprávních vztahů, proto platí, že institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“ V usnesení ze dne 1. 11. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3020/2023, potom Nejvyšší soud vztáhl uvedená kritéria i na návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků. Jinak řečeno, i vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se podle Nejvyššího soudu může domáhat jen přehlasovaný vlastník a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod, resp. jde-li o důležitou záležitost.

17. Při přezkumu usnesení shromáždění vlastníků jednotek se nemůže uplatnit § 580 a 588 o. z., neboť § 1209 odst. 1 o. z. má vůči němu zvláštní povahu. Nejvyšší soud konstantně judikuje tak, že neníli neplatnost usnesení shromáždění společenství vyslovena v řízení podle § 1209 o. z., považuje se takové usnesení za platné, i kdyby bylo zatíženo vadou, která by byla důvodem pro vyslovení jeho neplatnosti (např. usnesení ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod R 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výjimkou jsou jedině rozhodnutí, na která se podle § 1221 odst. 1 o. z. ve spojení s § 245 o. z. hledí, jako by nebyla přijata, tj. rozhodnutí, která jsou v rozporu s dobrými mravy, která mění stanovy tak, že se dostávají do rozporu s donucujícím ustanovením zákona, která učinil orgán, jenž k tomu neměl podle zákona či stanov působnost, případně rozhodnutí neurčitá či nesrozumitelná. Neurčitá nebo nesrozumitelná jsou však jen taková rozhodnutí, jejichž obsah nelze zjistit ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.).

18. Odvolací soud má přitom za to, že usnesení pod body 6 i 8 jsou určitá i srozumitelná, neboť z nich je zřejmá vůle shromáždění. Skutečnost, že v usnesení pod bodem 8 není uvedena konkrétní banka, u které má být zřízen spořící účet společenství, není jen proto neurčité, nýbrž umožňuje předsedovi společenství, aby takovou banku vybral (s péčí řádného hospodáře) sám za podmínky, že banka nabídne nejméně 6% úrok ročně. Podobně pro vyhlášení výběrového řízení na opravu fasády a okapnic není nutně nezbytný projekt, neboť výběrové řízení může být zadáno i tak, že si vítěz výběrového řízení (zhotovitel) zajistí příslušnou projektovou dokumentaci sám.

19. Nerozhodné je rovněž tvrzení navrhovatele a), že předseda společenství navrhovatelům v reakci na jejich protest proti návrhu usnesení per rollam sdělil, že k projednání části sporných usnesení svolá později shromáždění. Z uvedeného nelze dovodit, že by předseda hlasování per rollam odvolal. Uvedenému sdělení zjevně takto nerozuměli ani ostatní vlastníci, hlasovalo-li jich 11 z 15. Pro otázku nicotnosti sporných usnesení shromáždění je rovněž zcela nerozhodné, že některá z nich byla pozdějšími usneseními shromáždění změněna. Do uvedené změny totiž sporná usnesení platila.

20. Jestliže neplatnost usnesení shromáždění lze vyslovit jen v řízení podle § 1209 odst. 1 o. z., nemůže soud samostatně (v jiném než uvedeném řízení) přezkoumávat ani otázku platnosti jednotlivých dílčích právních jednání, jejichž výsledkem bylo přijaté usnesení shromáždění (např. výzvy k hlasování, jednotlivých hlasovacích lístků, sčítání hlasů apod.). Takové zkoumání by totiž nemělo žádný význam pro závěr o platnosti sporných usnesení.

21. Soud prvního stupně se za situace, kdy sporná usnesení shromáždění, přijatá per rollam, nejsou nicotná, správně zabýval otázkou, zda navrhovatel a) má k jejich napadení důležitý důvod. Odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěry, že takový důležitý důvod dán není.

22. Závěr, že usnesení o schválení účetních závěrek nepředstavuje záležitost, která by zakládala důležitý důvod pro přezkoumání a případnou změnu usnesení shromáždění vlastníků, je ustálenou soudní praxí (viz např. soudem prvního stupně správně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3117/2022, a judikaturu tam citovanou). V projednávané věci potom odvolací soud neshledal důvody pro odchýlení se od této ustálené judikatury. Má-li navrhovatel za to, že předseda společenství hospodaří špatně, má možnost podle zákona a stanov iniciovat usnesení o jeho odvolání a volbě nového předsedy. Předseda společenství rovněž odpovídá za škodu, kterou by společenství způsobil porušením povinnosti péče řádného hospodáře (§ 159 o. z.).

23. Důležité ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. a shora citované judikatury není ani usnesení o schválení výběrového řízení na zhotovitele opravy fasády a okapnic. Toto usnesení ostatně společenství nezavazuje k žádnému plnění. Důležité by mohlo být až rozhodnutí o schválení samotné opravy po skončení výběrového řízení, a to v případě, pokud by taková oprava znamenala opravdu významný výdaj z fondu oprav, a zejména v případě, měla-li by být financována úvěrem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4386/2016). Za podstatný zásah do právního postavení vlastníků jednotek ani do podstaty jejich vlastnictví jednotky z hlediska účelu jeho využití nelze považovat ani usnesení o převodu části prostředků společenství na spořící účet, a už vůbec ne poskytnutí odměny za administrativní práce v jednorázové výši 10 000 Kč.

24. Za situace, kdy navrhovatel nemá k napadení sporných usnesení shromáždění důležitý důvod, nezabýval se soudní prvního stupně správně jednotlivými důvody neplatnosti těchto usnesení.

25. Správný je podle odvolacího soudu i závěr soudu prvního stupně, že čl. 12 stanov společenství je třeba vykládat tak, že předsedovi umožňuje svolat hlasování per rollam i tehdy, nepředcházelo-li takovému návrhu shromáždění, které nebylo schopné se usnášet. Výklad, který prosazuje navrhovatel, je nepřiměřeně zužující a rozporný se zásadou, že stanovy právnických osob je třeba vykládat „tak, jak by jim rozuměla svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka a schopností jej používat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.) v postavení člena“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019). Povinnost ve stanovách vypočítat jednotlivé záležitosti, o kterých může být rozhodnuto mimo zasedání, neplyne podle odvolacího soudu z § 1211 odst. 1 druhé věty o. z. Z čl. 12 odst. 1 stanov společenství prostě plyne, že předseda společenství může navrhnout hlasování per rollam o všech záležitostech, která spadají do působnosti shromáždění.

26. Správný je podle odvolacího soudu i výpočet nákladů řízení před soudem prvního stupně. Nezastupovala-li právní zástupkyně společenství více než jednoho účastníka, nepřísluší jí odměna podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

27. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

28. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství celkem činí 8 228 Kč a sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 2 úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.