o určení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka z 12. října 2021, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2022 č. j. 73 Cm 10/2022-30,

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 11. ledna 2022 se navrhovatel domáhal, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze [právnická osoba] (dále též jen „družstvo“ či „účastník“), konané dne 12.10.2021, kterým bylo v bodě 4 schváleno úplné znění stanov ve znění dle přílohy č. 1 a kterým se nahrazují předchozí stanovy družstva. V návrhu uvedl, že je členem družstva. Členem se stal při znění stanov ze dne 16. 2. 1998. Součástí stanov byla povinnost družstva nabídnout členům bezúplatný převod bytové jednotky do jejich osobního vlastnictví (čl. 18). Navrhovatel proti předchozí změně stanov podal návrh na jejich neplatnost, věc se vyřizuje u soudu pod sp. zn. 73 Cmo 117/2017.

2. Dále uvedl, že družstvo konalo dne 12. 10. 2021 členskou schůzi, na které měla být v bodě IV. zápisu odsouhlasena změna stanov družstva. Pozvánka na členskou schůzi upravuje v bodě 4) tento program: Změna stanov družstva ze dne 8. 12. 2014 přijetím úplného znění nových stanov, které tvoří přílohu č. 1 k této pozvánce. Pozvánka s návrhem nových stanov je také zveřejněna na webových stránkách [Anonymizováno] a na informační desce družstva. Návrh usnesení k bodu č. 4: Členská schůze družstva schvaluje nové úplné znění stanov ve znění dle přílohy č. 1 a toto nové úplné znění stanov nahrazuje předchozí stanovy družstva v plném rozsahu. Změna stanov byla na schůzi dne 12. 10. 2021 odsouhlasena. V zápise je dále uveden dovětek: ,,k bodu 4. členské schůze vznesl [Anonymizováno] dotaz proč návrh stanov neobsahuje připomínku [tituly před jménem].“. V notářském zápisu [tituly před jménem], notáře se sídlem v Praze, pod číslem [Anonymizováno] je pak uvedena tato protokolace: 2 přítomných členů družstva se pan [Jméno navrhovatele], datum narození [Datum narození navrhovatele], … dotázal, proč nebyly reflektovány připomínky ke stanovám z března roku 2021, a proč je schvalováno celé nové znění a nikoli pouze jednotlivé změny stávajících stanov, a požádal mne; abych tak zaznamenala i do tohoto notářského zápisu. K této otázce dále probíhala diskuze.

3. Podle navrhovatele neplatnost usnesení družstva odůvodňují následující skutečnosti. Pozvánka se opírá o stanovy, jejichž přijetí členskou schůzí dne 8. 12. 2014 bylo napadeno u soudu, který zatím nepravomocně rozhodl, že rozhodnutí členské schůze družstva je neplatné. Účastník tak vychází ze stanov, které nebudou zřejmě platné a změna části neplatných stanov způsobuje jejich setrvávající neplatnost. Při jednání na členské schůzi se uplatňují stejné nekalé praktiky jako v minulosti a účastník skrze jeho předsedkyni paní [Anonymizováno] nepravdivě informuje jednotlivé členy a tím podstatným způsobem ovlivňuje jejich rozhodování. Navrhovatel navrhoval družstvu dne 12. 2. 2021, aby členská schůze přijala následující usnesení: Členská schůze schvaluje převody bytů do osobního vlastnictví na žádost člena, za podmínky, že nemá vůči družstvu žádné závazky po splatnosti. Členská schůze přijímá nový článek 9 písm. p) v níže uvedeném znění: Převod bytu do osobního vlastnictví probíhá na podkladě žádosti člena družstva, který nesmí mít k okamžiku převodu vůči družstvu žádné závazky po splatnosti. Člen družstva má právo na bezúplatný převod bytu (bytové jednotky), ke které se vztahuje jeho nájemní vztah, do osobního vlastnictví. Účastník sděluje, že věc zadal panu notáři a bude navrhovatele informovat, což se nestalo, když návrh se vůbec v návrhu nových stanov neobjevil a družstvo o něm nehlasovalo, a to přestože paní [Anonymizováno] říká, že návrh nových stanov obsahuje navrhovatelem navrhované úpravy a že nové stanovy se přijímají z důvodu nutnosti jejich změny dle z.o.k. a o.z. Obojí jsou přitom nepravdivé informace. Přítomná notářka navíc zcela jasně požaduje po navrhovateli, aby zaznamenala to, čemu ona sama říká "námitka". Jako námitka se v zápisu objevuje pouze tato pasáž „k bodu 4. členské schůze vznesl [Anonymizováno] dotaz proč návrh stanov neobsahuje připomínku [tituly před jménem].“ A v notářském zápisu zcela nesouvisející námitka vždy bez dalšího sdělení, komentáře čí reakce účastníka. Přitom navrhovatel požadoval, proč nebyl prohlasován a součásti návrhu se nestal jeho návrh výše předestřený na převod bytů do osobního vlastnictví. O takové námitce nebylo rozhodováno a nestala se součástí zápisu. Navrhovatel pokládá příslušná hlasování a usnesení za neplatné. Za odporující zákonu pokládá i zápis ze schůze ze dne 12. 10. 2021, který neobsahuje námitky, které na dané schůzi zazněly. Zapsání námitek bylo na dané schůzi požadováno, ale nedostálo ani v hrubých rysech podoby, jak byly vzneseny. Uvedená námitka má oporu i ve stanovách čl. 28/1 d) z 8. 12. 2014, neboť nepřijaté námitky členů musí být zaprotokolovány. Pokud námitka navrhovatele nebyla zaprotokolována a bylo uvedeno jen s námitkou nesouvisející sdělení, je takový postup nezákonný. O způsobu hlasování dle stanov čl. 26/3 z 8. 12. 2014 rozhoduje členská schůze. Členská schůze o způsobu hlasování nerozhodla. Tato skutečnost je podstatnou procesní vadou způsobující její neplatnost. Naopak neurčí-li stanovy družstva v rámci náležitosti uvedené v § 553 písm. e) z.o.k. něco jiného, projevuje každý přítomný člen družstva svoji vůli (to, zda hlasuje v konkrétním případě pro návrh usnesení, proti tomuto návrhu, či zda se zdržuje hlasování) „výslovně“, v takovém případě zásadně nelze dovodit z toho, že řada členů na schůzi neučinila nic, dovozovat, že hlasovali pro návrh usnesení.

4. Účastník ve svém vyjádření shledal návrh jako nedůvodný a navrhl jeho zamítnutí s tím, že přijetí stanov dne 12. 10. 2021 proběhlo zcela v souladu s právními předpisy.

5. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Návrh na prohlášení usnesení členské schůze účastníka ze dne 12. října 2021, kterým bylo v bodě 4 schváleno úplné znění stanov ve znění přílohy č. 1 a kterým se nahrazují předchozí stanovy družstva za neplatné, se zamítá.“ (výrok I.) a dále „Navrhovatel je povinen uhradit účastníkovi k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 14.831 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II.).

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne 12. října 2021 se konalo zasedání shromáždění účastníka, v rámci kterého byly pod bodem 4 pořadu jednání přijaty nové stanovy účastníka, když pro jejich přijetí hlasovalo 28 členů z 30, když navrhovatel hlasoval proti jejich přijetí a když se jeden člen zdržel hlasování. V rámci zasedání se navrhovatel dvakrát dotázal, proč do návrhu nebyly zapracovány i připomínky jeho zástupce, jakož i že během zasedání vznesl jeden protest, který ovšem nebyl zaznamenán do zápisu ze zasedání. Nové stanovy účastníka se oproti dosavadním stanovám účastníka liší mimo jiné v tom, že výslovně zakotvují oprávnění členské schůze usnesením rozhodnout o převodu bytů a nebytových prostor do vlastnictví členů účastníka.

7. Nejdříve se soud zabýval, zda navrhovateli svědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadeného usnesení. Dospěl k závěru, že navrhovateli toto právo podle § 663 z.o.k. a §§ 258 a 259 o.z. svědčí, když navrhovatel je členem účastníka a když navrhovatel své právo na určení neplatnosti napadeného usnesení uplatnil včas, tj. před uplynutím preklusivní tříměsíční lhůty. Dále se zabýval posouzením jednotlivých skutečností, v nichž navrhovatel spatřoval důvod neplatnosti napadeného usnesení. Dospěl k závěru, že žádná z těchto navrhovatelem tvrzených skutečností není v posuzovaném případě dána.

8. Pokud jde o první navrhovatelem tvrzenou skutečnosti, tj. že zasedání, na kterém bylo napadené usnesení přijato, bylo svoláno a probíhalo podle stanov, které byly schváleny usnesením členské schůze z 8. prosince 2014, které bylo nepravomocným usneseným prohlášeno za neplatné, soud připustil, že zasedání členské schůze, na kterém bylo napadené usnesení přijato, bylo svoláno a probíhalo podle stanov schválených usnesením členské schůze z 8. prosince 2014, jakož i že posouzení platnosti usnesení členské schůze z 8. prosince 2014, kterým byly schváleny dosavadní stanovy účastníka, je předmětem soudního řízení vedeného u soudu pod spis. zn. 73 Cm 325/2015, ale s tím, že neplatnost tohoto usnesení dosud nebyla pravomocně určena. Přitom platí, že usnesení nejvyššího orgánu korporace, tedy i členské schůze družstva, je platné, dokud není pravomocným rozhodnutím soudu prohlášeno za neplatné. A vzhledem k tomu, že usnesení členské schůze účastníka z 8. prosince 2014 nebylo dosud pravomocným rozhodnutím soudu prohlášeno za neplatné, je nutno na toto usnesení, jakož i na stanovy tímto usnesením schválené hledět jako na platné. A tvrdí-li navrhovatel, že podle těchto stanov bylo svoláno a probíhalo zasedání, na kterém bylo přijato napadené usnesení, nelze než konstatovat, že se tak dělo po právu. K tomu soud ještě poznamenal, že i kdyby byly stanovy z 8. prosince 2014 neplatné, nebyl by to sám o sobě důvod k vyhovění návrhu. Tak by tomu bylo pouze v případě, kdy by úprava svolání a průběhu zasedání členské schůze byla oproti úpravě obsažené ve stanovách platných do 7. prosince 2014 vůči navrhovateli nepříznivější (kupř. stanovením kratší lhůty pro svolání zasedání). V opačném případě, tj. za situace, kdyby úprava svolání a průběhu zasedání členské schůze byla stejná nebo pro navrhovatele příznivější, by byl dán důvod neplatnost napadeného usnesení z tohoto důvodu nevyslovit podle § 260 o.z.

9. Pokud jde o druhou navrhovatelem tvrzenou skutečnost, tj. že stanovy přijaté napadeným usnesením neobsahují jeho připomínku z 12. února 2021, potom soud zdůraznil, že navrhovatel má sice právo vznášet připomínky k návrhu stanov, nemá již ovšem nárok domáhat se jejich zapracování do návrhu. Proto nemůže skutečnost, že připomínky navrhovatele nebyly zapracovány do návrhu stanov, představovat důvod neplatnosti usnesení, jimiž byl tento návrh stanov schválen. Ostatně, v rámci projednávání návrhu stanov mohl navrhovatel vznést pozměňovací návrh, načež by o něm bylo členskou schůzí hlasováno. K tomu soud ještě poznamenal, že domáhal-li se navrhovatel svou připomínkou zakotvení možnosti převodu bytů do vlastnictví členů účastníka, pak se soud nemohl ztotožnit s jeho tvrzením, že návrh nových stanov tuto jeho připomínku nijak nereflektoval. Tato připomínka navrhovatele totiž našla odraz ve výslovném zakotvení práva členské schůze účastníka rozhodnout o převodu bytů do vlastnictví jeho členů, jak se podává z čl. 24 odst. 2 písm. m) návrhu nových stanov. Že jde o reakci na navrhovatelovu připomínku pak soud dovodil ze skutečnosti, že stanovy z 8. prosince 2014 toto právo členské schůze neobsahovaly.

10. Pokud jde o třetí navrhovatelem tvrzenou skutečnost, tj. že jeho námitky byly do zápisu ze zasedání zaznamenány bez dalšího sdělení, komentáře či reakce účastníka, tak je nutno rozlišovat připomínky a dotazy navrhovatele na jedné straně a protesty navrhovatele na straně druhé. V případě připomínek a dotazů navrhovatele soud uzavřel, že navrhovatel položil několik dotazů, jakož i že na každý z nich mu bylo předsedou členské schůze odpovězeno. O tom, že navrhovatel učinil dotazy, byl na příslušných místech v zápise učiněn záznam. Soud souhlasil s navrhovatelem, že v zápise již není obsažena odpověď na jeho dotazy, nicméně tato skutečnost sama o sobě nepředstavuje důvod neplatnosti napadeného usnesení. To proto, že rozhodující je, zda během zasedání navrhovatel obdržel na své dotazy patřičnou odpověď, přičemž, jak bylo v rámci řízení zjištěno, navrhovateli bylo na jeho dotazy zodpovězeno. V případě protestů navrhovatele soud uzavřel, že během zasedání navrhovatel vznesl jeden protest. Tento protest ovšem nebyl zaznamenán do zápisu. Na rozdíl od právní úpravy akciových společností a společností s ručením omezeným má v právní úpravě družstev vznesení protestu význam pouze symbolický; to znamená, že na vznesení protestu není vázána existence žádného práva navrhovatele ani žádný jiný právní následek. Proto soud rovněž uzavřel, že neuvedení protestu navrhovatele do zápisu nepředstavuje důvod neplatnosti napadeného usnesení.

11. Pokud jde o čtvrtou navrhovatelem tvrzenou skutečnost, tj. že členská schůze na svém zasedání nerozhodla o způsobu hlasování, potom se soud ztotožnil s navrhovatelem, že podle stanov účastníka má členská schůze rozhodnout o způsobu hlasování. Způsobem hlasování se však myslí to, jak bude hlasováno, tj. zda bude hlasováno zvednutím ruky, odevzdáním hlasovacího lístku apod. Výše uvedené ujednání stanov ovšem neznamená, že členská schůze má před každým hlasováním nejdříve rozhodnout o způsobu hlasování. Naopak je potřeba jej chápat tak, že členská schůze může kdykoliv způsob hlasování změnit. A neučiní-li tak, platí dosud používaný způsob hlasování. A protože se z tvrzení navrhovatele nepodává, že by při přijetí napadeného usnesení členská schůze použila jiný způsob hlasování, aniž by se nejdříve na této změně usnesla, nezbývá než uzavřít, že ani tato skutečnost nepředstavuje důvod neplatnosti napadeného usnesení. K tomu soud poznamenal, že se ztotožnil s tvrzením účastníka v tom, že průběh hlasování o napadeném usnesení sledoval i notář, který rovněž neshledal žádné pochybení během hlasování. Protože soud dospěl k závěru, že u žádného z napadených usnesení není dán důvod neplatnosti, neposuzoval již, je-li v posuzovaném případě dán důvod, pro který se podle § 1221 o.z. ve spojení s § 260 o.z. neplatnost napadeného usnesení nevysloví.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle zásady úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Podle něj pokud soud shledal, že v návrhu nových stanov na rozdíl od dosavadních stanov je výslovně uvedeno, že do působnosti členské schůze patří i rozhodování o možnosti převodu bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví člena čl. 24 odst. 2 písm. m), pak jen třeba uvést, že se jedná o obecné konstatování, o čem všem může vrcholný orgán družstva rozhodnout. Daná ustanovení nemají žádný hlubší právní dopad. Družstvo by takové rozhodnutí o převodu bytu do osobního vlastnictví mohlo učinit i bez výslovné úpravy stanov. O co však navrhovateli šlo, je s poukazem na původní stanovy, minimálně platné do schůze dne 8. 12. 2014, že tyto původní stanovy upravovaly i bližší mechanismus převodu bytů do osobního vlastnictví a posilovaly právo členů a zakotvovaly povinnost družstva tak učinit pouze na žádost jednotlivých členů. To bylo i záměrem navrhovatele, aby se zakotvila původní úprava posilující práva členů na převod bytů do osobního vlastnictví ve vazbě pouze na jejich písemnou žádost. Za dané situace je pro navrhovatele významné, ale nejen pro něj, ale i pro ostatní členy družstva, aby byli pravdivě informováni o všech skutečnostech, které jsou podstatné pro rozhodování družstva. Je tak poměrně zásadní právní rozdíl, jestli k převodům bytů do osobního vlastnictví dojde jen na základě podání žádosti člena a nebo na základě rozhodnutí družstva. Pokud jsou v rámci přijímání nových stanov navrhovatel a zejména všichni další členové družstva informováni, že námitky navrhovatele jsou do nových stanov zapracovány a tato skutečnost je zjevně nepravdivou, pak nepravdivá informace o předmětu hlasování je důvodem vyslovení neplatnosti členské schůze. A to proto, že i členové, kteří hlasovali pro přijetí nových stanov, nebyli úplně a pravdivě informováni o tom, že k převodu bytů do osobního vlastnictví, ve smyslu nezapracování námitky navrhovatele do návrhu nových stanov, nebude možné přistoupit jen na základě žádosti člena družstva, ale že o převodu bytů do osobního vlastnictví musí rozhodnout družstvo. Daná nepravdivá informace o zapracování námitky navrhovatele má pro všechny členy závažné právní následky. Všichni hlasující členové totiž vycházeli z omylu vyvolaného nepravdivou informací předsedkyně družstva o změně návrhu stanov a tento omyl měl význam na výsledek hlasování. V daném případě se nejedná o vyslovení neplatnosti stanov z důvodu nezapracování připomínky navrhovatele z 12. února 2021, ale o to, že členská schůze byla nepravdivě informována o zapracování této připomínky při hlasování o nových stanovách. Připomínka navrhovatele pak i ze shora uvedených důvodů, nebyla ani nemohla být zapracována skrze zcela odchylnou úpravu § 24 odst. 2 písm. m) nových stanov.

14. Soud k námitce, že členská schůze na svém zasedání nerozhodla o způsobu hlasování, uvedl, že se nadepsaný soud ztotožnil s navrhovatelem, že podle stanov účastníka má členská schůze rozhodnout o způsobu hlasování. Soud však uzavřel, že způsobem hlasování se však myslí to, jak bude hlasováno, tj. zda bude hlasováno zvednutím ruky, odevzdáním hlasovacího lístku apod. Výše uvedené ujednání stanov ovšem neznamená, že členská schůze má před každým hlasováním nejdříve rozhodnout o způsobu hlasování. Pokud v daném případě stávajících platných stanov je výslovně upraveno, že o způsobu hlasování rozhoduje členská schůze, je nezbytné setrvat na požadavku, aby členská schůze o způsobu hlasování rozhodla. Z napadeného usnesení je patrné, že členská schůze o způsobu hlasování nerozhodla, takové rozhodnutí nebylo přijato ani v minulosti. Zákon tak dává prostor si určit způsob hlasování přímo ve stanovách. Pokud výslovná úprava o způsobu hlasování ve stanovách absentuje a má o něm rozhodnout členská schůze, je nezbytné setrvat na požadavku, aby na každé členské schůzi bylo rozhodnuto o způsobu hlasování. Je totiž kogentním požadavkem zákona, aby stanovy upravily pravidla jejího rozhodování. Zákon určil některé minimální požadavky stanov. V daném případě pak stanovy jsou koncipovány tak, že povinnost rozhodnout o způsobu hlasování přenáší na členskou schůzi. Za dané situace je nezbytné pro každou členskou schůzi upravit způsob hlasování. Členská schůze o způsobu hlasování nerozhodla. Tato skutečnost je podstatnou procesní vadou způsobující její neplatnost. Každý přítomný člen družstva musí při hlasování projevit svoji vůli (musí být patrné, že hlasuje v konkrétním případě pro návrh usnesení, proti tomuto návrhu, či zda se zdržuje hlasování) „výslovně“, v takovém případě; zásadně nelze dovodit z toho, že řada členů na schůzi neučinila nic, dovozovat, že hlasovali pro návrh usnesení (viz důkaz zvukovým záznamem).

15. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel - odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

16. K odvolání se vyjádřil též účastník podáním ze dne 28. listopadu 2022, jenž se ztotožnil s odvoláním napadeným rozhodnutím, které považuje za správné a navrhl jej potvrdit.

17. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, když námitky odvolatele proti němu nejsou důvodné. Odvolací soud se ztotožňuje jak se skutkovým posouzením a potažmo tak skutkovými závěry soudu prvního stupně, tak i s jeho právním hodnocením věci.

18. Primárně odvolací soud usnesením ze dne 9. ledna 2023 vyzval oba účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, neboť dle jeho názoru není třeba doplňovat či opakovat dokazování a osobní účast účastníků u soudu z jeho hlediska není nutná. K vyjádření jim poskytl lhůtu 30 dnů s tím, že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude jejich souhlas presumován (viz § 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzva byla doručena zástupci navrhovatele dne 16. 1. 2023 a zástupci dalšího účastníka dne 10. 1. 2023. Další účastník podáním ze dne 10. ledna 2023 výslovně vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, ze strany odvolatele zůstala výzva bez odpovědi (do dne rozhodování odvolacího soudu), pročež odvolací soud ve smyslu výše uvedeného ke dni svého rozhodování ve věci presumoval jeho souhlas s rozhodnutím bez toho, aby se ve věci konalo jednání odvolacího soudu. Dokazování není třeba provádět a osobní přítomnost účastníků ani jejich zástupců před rozhodnutím odvolacího soudu není nutná.

19. Odvolací soud odmítá odvolatelovy závěry a argumenty ohledně jím tvrzené neplatnosti usnesení členské schůze dalšího účastníka ze dne 8. 12. 2014 uplatňované v tomto řízení. Důvodem je, že nebyla-li dosud soudem pravomocně vyslovena neplatnost usnesení členské schůze dalšího účastníka - družstva (v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 325/2015), není oprávněn zdejší - odvolací soud tuto neplatnost jakkoli dovozovat resp. vůbec není oprávněn posuzovat neplatnost usnesení členské schůze družstva ze dne 8. 12. 2014. Tuto neplatnost je oprávněn posuzovat jen soud v řízení o neplatnost usnesení členské schůze ze dne 8. 12. 2014, nikoli v řízení jiném. To vyplývá jako z ust. § 663 odst. 1 z.o.k., tak z dosavadní judikatury viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 3347/2017 ze dne 21. 3. 2018, podle nějž: „V jiných řízeních (než shora uvedených) nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou. Dokud nebyla neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, a ze dne 20. srpna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1800/2014)“. Totéž vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2022 sp. zn. 27 Cdo 227/2022 nebo z rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4525/2016. Odvolací soud neshledává důvod se od těchto závěrů odchýlit ani v nyní projednávané věci, což znamená, že nebyla-li soudem (pravomocným rozhodnutím) vyslovena neplatnost unesení členské schůze družstva ze dne 8. 12. 2014, hledí se na toto rozhodnutí jako na platné, potažmo lze tak za platné z uvedeného důvod považovat i stanovy družstva na této schůzi přijaté. Výjimkou by byly jedině nicotnostní důvody dle § 245 o.z. ve spojení s § 45 z.o.k., kteréžto v daném případě však shledány nebyly.

20. Podle odvolatele se v daném případě nejedná o vyslovení neplatnosti stanov z důvodu nezapracování připomínky navrhovatele z 12. února 2021 (jak uváděl soud prvního stupně), ale o to, že členská schůze byla nepravdivě informována o zapracování této připomínky při hlasování o nových stanovách. Tato námitka není důvodná, protože jestliže samotné zapracování námitky resp. jeho nezapracování, jež se stalo po právu, nebylo v rozporu se zákonem, pak jakákoli informace o něm je irelevantní ve vztahu k členskou schůzí přijímaným rozhodnutím. Každý člen družstva si činí resp. je oprávněn činit si vlastní závěry jak na základě pozvánky na členskou schůzi, tak na základě jejího průběhu včetně tam činěných právních jednání jednotlivých členů i orgánů družstva, pročež i kdyby nebyla informace o zapracování námitky přesná, bylo by na jednotlivých členech, jaký si o tom vytvoří názor. Nicméně, v dané věci se nejednalo o nepravdivé informování o námitce.

21. Podle odvolatele jsou v daném případě pak stanovy družstva koncipovány tak, že se povinnost rozhodnout o způsobu hlasování přenáší na členskou schůzi, je proto nezbytné pro každou členskou schůzi upravit způsob hlasování, členská schůze o způsobu hlasování nerozhodla. Tato skutečnost je podstatnou procesní vadou způsobující její neplatnost. Jak již konstatoval soud prvního stupně, podle čl. 26 odst. 3 stanov družstva o způsobu hlasování rozhoduje členská schůze. Kromě toho, že se odvolací soud plně ztotožňuje ohledně této otázky se soudem prvního stupně, ještě doplňuje, že předmětné ustanovení stanov neznamená nutné separátní rozhodnutí členské schůze o tom, jak bude rozhodovat. Opačný výklad by totiž ad absurdum znamenal, že by nikdy nemohla členská schůze rozhodnout o způsobu hlasování, aniž by předtím rozhodla o způsobu hlasování a o tom by nemohla rozhodnout právě proto, že by nejdříve nerozhodla o způsobu hlasování….. Jinak řečeno, minimálně o způsobu hlasování členská schůze rozhoduje fakticky tak, že určitým způsobem hlasuje, kterýžto způsob je ve faktické gesci funkcionářů této schůze. Není proto ani nijak vyloučeno, že není-li separátně členskou schůzí rozhodování o způsobu hlasování, pak je tento způsobem stanoven fakticky faktickým způsobem, jakým schůze hlasuje. Že je tedy zcela v souladu se zákonem, hlasuje-li členská schůze určitým způsobem, aniž by o tom speciálně (separátně) rozhodovala, když způsobem hlasování je fakticky subsumování v konkrétně realizovaném způsobu rozhodování členské schůze včetně fakticky realizovaného hlasování.

22. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

23. Pro úplnost a pro orientaci účastníků odvolací soud ještě připomíná závěr Nejvyššího soudu z jeho usnesení ze dne 26. 5. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3973/2018, podle nějž: „Právo člena bytového družstva, který je nájemcem družstevního bytu, na bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu, přiznané konkrétním článkem stanov družstva, není součástí práv nájemce spojených s užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním družstevního bytu bezprostředně nesouvisí. Rozhodnutí členské schůze o změně stanov, kterou se takový článek ze stanov vypouští, proto nepodléhá úpravě § 731 odst. 2 z. o. k., tj. nevyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt“.

24. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi (družstvu). Navrhovatel je tudíž povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 4 114 Kč, jež sestává z odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 28. listopadu 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 3 400 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 714 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).