Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 150/2024-184 ECLI:CZ:VSPH:2025:9.Cmo.150.2024.1 Usnesení

o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 164/2019-136 ze dne 27. listopadu 2023

JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 3. 2025

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

za

účasti: [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO navrhovatele B]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 164/2019-136 ze dne 27. listopadu 2023


I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 164/2019-136 ze dne 27. listopadu 2023 se ve výroku I.:

1. V části týkající se usnesení shromáždění účastníka přijatého dne 30. 5. 2019 pod bodem č. 5 mění tak, že je neplatné usnesení přijaté shromážděním účastníka dne 30. 5. 2019 pod bodem č. 5 o schválení realizace výstavby pěti výtahových šachet včetně stavebních úprav na základě projektu vypracovaného společností [Anonymizováno].

2. V části týkající se usnesení shromáždění účastníka přijatého dne 30. 5. 2019 pod body č. 2, č. 3 a č. 4 potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 32 029 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh na zahájení řízení na základě něhož se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka konaného dne 30. 5. 2019 přijatých pod body č. 2 až 5 a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladu řízení částku 49 368 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel shora uvedené usnesení shromáždění účastníka (dále též zkráceně SVJ) napadl předmětným návrhem s odůvodněním, že jako vlastník tří jednotek v domě č. p. [adresa] a člen účastníka považuje za neplatné usnesení shromáždění účastníka ze dne 30. 5. 2019, a to pod body 2, 3, 4 a 5 programu shromáždění, a to pro jejich rozpor se stanovami a zákonem.

3. Usnesení přijaté k bodu č. 2 programu o schválení rozpočtu na rok 2020 mělo být podle navrhovatele neplatné proto, že shromáždění nebylo řádně svoláno, když k pozvánce ze dne 14. 5. 2019 nebyly připojeny v dostatečném rozsahu podklady k tomuto bodu programu, a to v rozporu s čl. VIII bod 10 stanov účastníka. Měl zdůrazňovat, že v pozvánce mělo být uvedeno, že je možno se s podklady seznámit v kanceláři výboru po předchozí dohodě se správcem, přičemž těmito podklady měly být pouze - zpráva správce domu o hospodaření za rok 2018, schválení předpokládaného rozpočtu na rok 2020 a znalecký posudek č. [Anonymizováno]. Stejně tak měl navrhovatel tomuto usnesení přijatému pod bodem č. 2 programu vytýkat i to, že schválený rozpočet je podle navrhovatele neurčitý a věcně nesprávný, neboť podle navrhovatele neodpovídá plánovaným výdajům.

4. Usnesení přijaté k bodu č. 3 programu o schválení účetní závěrky za rok 2018 mělo být podle navrhovatele neplatné proto, že shromáždění nebylo řádně svoláno, ze stejných důvodů jako shora a účetní závěrka má být věcně nesprávná. Mají zde být některé položky nejasně zaúčtovány, jako položka 25 000 000 Kč z hlediska jejího důvodu a závěrka má trpět i nejasnostmi na účtech z důvodu nikoliv řádně vedeno účetnictví nezobrazujícího věrně stav hospodaření, přičemž usnesení přijaté k bodu č. 3 programu mělo být v rozporu se zákonem o účetnictví.

5. Soud I. stupně vyšel dále ze skutečnosti, že usnesení přijaté pod bodem 4 programu, kterým bylo schváleno pověření výboru jednáním s vlastníky pěti jednotek za účelem poskytnutí kompenzace za znemožnění užívání teras v souvislosti s vybudováním výtahů a horní hranice výše této kompenzace, má být neplatná ze stejného důvodu jako předchozí dvě usnesení, že shromáždění nebylo s ohledem na nedostatečné připojení podkladů k pozvánce řádně svoláno a rovněž jeho neplatnost měla být způsobena výší kompenzace uváděné v pozvánce, jež měla být v třikrát nižší výší, než která byla posléze prezentována na vlastním shromáždění. Usnesení přijaté k bodu č. 4 programu mělo být podle navrhovatele věcně nesprávné proto, že kompenzace měla být určena pouze několika vlastníkům omezeným výstavbou výtahů výlučné v užívání teras, a měla by být hrazena z fondu oprav, ačkoli tyto prostředky nejsou k tomuto účelu určeny, což má zakládat rozpor se zákonem a stanovami v jejich čl. XVI, písm. a, odst. 2. Soud I. stupně posuzoval rovněž argumentaci navrhovatele, podle níž je usnesení přijaté k bodu č. 4 programu nicotné, když podle stanov není v kompetenci shromáždění rozhodovat o přidělení finanční kompenzace z fondu dlouhodobých záloh, neboť tyto finanční prostředky jsou určeny na opravy společných částí domu a pozemku.

6. Konečně podle navrhovatele mělo být neplatné usnesení přijaté k bodu č. 5 programu o schválení realizace výstavby pěti výtahových šachet včetně stavebních úprav na základě projektu vypracovaného společností [Anonymizováno], a to stejně jako předchozí usnesení z důvodu nesprávného svolání shromáždění s ohledem na nepřipojení podkladů v dostatečném rozsahu k pozvánce, když členové účastníka neměli možnost seznámit se s projektem na realizaci těchto výtahů, který podle navrhovatele byl předmětem schvalování. Navíc za situace, kdy podle navrhovatele existovaly dvě různé verze tohoto projektu. Dále soud I. stupně posuzoval i tvrzení navrhovatele, že uvedené usnesení nebylo přijato dostatečnou většinou, kdy podle navrhovatele k jeho přijetí byl nutný souhlas všech vlastníků jednotek v souladu s čl. IX odst. 2 stanov, jelikož se touto realizací výtahových šachet mění vnitřní uspořádání domu.

7. Soud I. stupně se seznámil též se stanoviskem účastníka, podle něhož postupoval správně a napadená usnesení byla platně přijata.

8. Soud I. stupně návrhu nevyhověl s odůvodněním, že ve vztahu k usnesení č. 2 o rozpočtu účastníka na rok 2020 nebylo prokázáno, že by byl rozpočet věcně nesprávný a ani případná věcná nesprávnost rozpočtu nemůže způsobit neplatnost usnesení o jeho schválení shromážděním.

9. Ve vztahu k usnesení č. 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018 podle soudu I. stupně ani případná věcná nesprávnost účetní závěrky nemůže způsobit neplatnost usnesení o jejím schválení. Soud I. stupně poukázal na nedůvodnost argumentace navrhovatele o tvrzeném nepředložení zprávy o použití stavu příspěvků na správu domu a pozemku, když podle výsledků dokazování tato zpráva o použití stavu příspěvků na správu domu a pozemku předložena byla, obsahuje podrobný rozpis čtyř částek - počáteční stav, celkový roční předpis příspěvků, čerpání příspěvků a konečný stav, přičemž součástí zprávy je dále příloha č. 1 (dlouhodobá záloha - SDP 2018), která popisuje detailně jednotlivé položky čerpání za rok 2018, přičemž přispívání a čerpání do tohoto fondu SDP je ve vztahu k jednotlivým členům účastníka prováděno poměrem určeným v prohlášení vlastníka domu. Informace o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku je tudíž dostatečná ve smyslu či. 20 odst. 3 stanov. Zpráva podle soudu I. stupně předložena byla, jak má vyplývat ze zápisu z předmětného shromáždění, v rámci jednání shromáždění SVJ byla přednesena, a to včetně opakování postupu, že ve vztahu k jednotlivým členům účastníka na ně připadá z položek uvedených v bodě 3 poměrná část podle mechanismu definovaného v prohlášení vlastníka. Zároveň podle soudu I. stupně v případě navrhovatelem namítaných tvrzených nedostatků tyto nejsou takové závažnosti, že by, pokud by jejich existence byla prokázána, mohly způsobit neplatnost napadeného usnesení.

10. Ve vztahu k usnesení č. 4 o pověření výboru jednáním s vlastníky pěti jednotek za účelem poskytnutí kompenzace za znemožnění užívání teras v souvislosti s vybudováním výtahů byla schválena horní výše této kompenzace a soud I. stupně k tomu konstatoval, že tímto rozhodnutím nedochází k vyplacení této kompenzace, nýbrž se jedná pouze o pověření výboru, aby jednal v této věci s příslušnými vlastníky. Takovéto usnesení podle soudu I. stupně nemůže být v rozporu se zákonem ani stanovami. Navíc byla schválena pouze horní výše kompenzace, avšak nedošlo tímto usnesením k rozhodnutí, že bude kompenzace v této výši vyplacena.

11. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle úspěchu ve věci ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Proti tomuto usnesení ve věci samé společně se závislým výrokem o nákladech řízení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal navrhovatel (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu, případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Podle odvolatele je přijaté rozhodnutí nesprávné, když soud na základě provedených důkazů nesprávně zjistil skutkový stav, a následně věc nesprávně posoudil po právní stránce:

1) Odvolatel poukázal na nesprávné svolání shromáždění vlastníků pozvánkou ze dne 14. 5. 2019, která neobsahuje potřebné náležitosti a postrádá doklady, když podle pozvánky ze dne 14. 5. 2019 je možné se seznámit v kanceláři výboru po předchozí dohodě se správcem domu pouze se „zprávu správce domu o hospodaření za rok 2018 a schválení předpokládaného rozpočtu na rok 2020“ a dále se „znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] vypracovaným soudním znalcem [tituly před jménem]“.

2) Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že nebylo možné se seznámit ani s jednotlivými účetními podklady ani s podrobnou specifikací účetní závěrky (např. správcem domu později navrhovateli zaslaná rozvaha za účetní období rok 2018), nebyla schůze řádně svolána ve vztahu k usnesení číslo 2, k usnesení číslo 3 a k usnesení číslo 5. Při zaslání pozvánky emailem není důvod, aby dokumenty v elektronické formě nebyly připojeny k pozvánce.

3) Zásadní námitkou navrhovatele bylo, že shromáždění vlastníků bylo nesprávně svoláno, když pozvánka nebyla rozeslána elektronicky a neobsahovala potřebné náležitosti.

4) Odvolatel rovněž poukázal na skutečnost, že v pozvánce uvedená svědkyně [tituly před jménem] nebyla na shromáždění SVJ přítomna.

5) Odvolatel nesouhlasil ani s tím, že věcná nesprávnost rozpočtu účastníka není způsobilá mít za následek neplatnost usnesení o jejím schválení. Stejně tak je podle odvolatele nesprávné tvrzení soudu, že výtahy jakožto společná část domu by měly být financovány z fondu oprav a tedy z prostředků všech členů účastníka, když navrhovatel, výtahy využívat nebude. Neobstojí názor soudu, že společné části domu slouží všem členům účastníka bez ohledu na to, v kterém konkrétním poschodí se jejich jednotky nalézají.

6) Podle odvolatele není správný názor soudu, že výtahy jakožto společná část domu by měly být financovány z fondu oprav, respektive z prostředků všech členů účastníka, když někteří, jako konkrétně navrhovatel, výtahy využívat nebudou vzhledem k tomu, že jejich vlastněné jednotky jsou situovány v přízemí.

7) Podle odvolatele se soud I. stupně nezabýval tím, že výtahy jako společné části domu, mají být vyhrazeny k užívání pouze některým vlastníkům jednotek, a proto by financování nemělo postihovat všechny vlastníky stejným dílem.

8) Poslední úvaha soudu, že soud neshledává důvod neplatnosti napadeného usnesení č. 5, když nešlo o tak závažné pochybení, aby mohlo způsobit neplatnost přijatého usnesení. Důvodem je skutečnost, že výstavba výtahu splňuje podmínku závažného zásahu do povinností člena společenství. Financování výstavby výtahů má vždy zásadní dopad do práv a povinností členů účastníka, což vyplývá z její odhadované výše přes 10 milionů Kč. Nevyjasněnost financování výtahů, které ani není zohledněno v rozpočtu, např. tím, že by byly zvýšeny příspěvky na správu domu a pozemku, musí být považováno za zásadní pochybení a mělo by vést k neplatnosti napadeného usnesení.

9) Podle odvolatele věcná nesprávnost rozpočtu může způsobit neplatnost usnesení o jeho schválení, když rozhodování o rozpočtu je podstatnou náležitostí v rámci fungování SVJ, přičemž stanovy i občanský zákoník vyžadují, aby rozpočet navrhovatele byl vyrovnaný, či přebytkový.

10) Podle odvolatele i případná věcná nesprávnost účetní závěrky může způsobit neplatnost usnesení o jejím schválení, když zákon ukládá, aby účetní závěrka byla předkládána shromáždění vlastníků ke schválení. Neschválení závěrky je významným upozorněním pro vedení právnické osoby, že členové právnické osoby nesouhlasí se způsobem vedení účetnictví a rovněž v důsledku zveřejnění ve veřejném rejstříku toto může být signálem pro jiné osoby, že účetnictví právnické osoby není vedeno řádně.

11) Dále odvolatel poukázal na důležitost „Stavu příspěvků,“ kdy si každý vlastník jednotky může zkontrolovat, zda společenství řádně eviduje jeho příspěvky do fondu oprav a je významný způsob, jakým byla v minulosti uvedená zpráva o stavu fondu oprav předkládána shromáždění společenství vlastníků a měla být předkládána jako doposud.

12) Podle odvolatele není platné ani usnesení č. 4 o schválení finanční kompenzace, což soud I. stupně posuzoval pouze z pohledu přípustnosti, zda kompenzace má být vyplacena z fondu oprav. Navrhovatel s tímto názorem nesouhlasil s tím, že fond oprav je určen k úpravám domu a nikoliv poskytnutí úplaty vlastníkům teras, aby změnili svůj postoj a souhlasili se změnou jejich užívání, přičemž změna rozsahu užívání teras musí být provedena změnou prohlášení vlastníka, ke které dosud nedošlo.

13) Podle odvolatele, kdyby nebylo možné rozhodnout o neplatnosti usnesení z důvodu jeho rozporu se zákonem nebo stanovami společenství, potom měl soud podle § 1209 NOZ o této záležitosti rozhodnout o zrušení napadeného usnesení, když v případě výstavby výtahů bude navrhovatel omezen zásahem do hlavní chodby v domě, kde zbyde na dvou místech průchod v šíři 0,9 metru a bude omezen hlukem výtahů a on výtahy používat nebude. Fakticky by byl povinen ze svých příspěvků do fondu oprav poskytnout uvedenou částku na kompenzaci 5 jiným vlastníkům a jednotky navrhovatele budou zatíženy dalšími náklady na správu a provoz výtahů.

14) Výtah pro jednotky na IV. schodišti bude sloužit pouze pro obyvatele jednotek na tomto schodišti, protože výstup z tohoto výtahu je zaústěn do příslušné jednotky a jedná se o soukromý výtah pro každou jednotlivou jednotku na tomto schodišti. Výtah naplňuje definici společných částí domu, která je vyhrazena výlučně k užívání pouze některým vlastníkům jednotek.

15) Napadené usnesení je odlišné od bodu, který byl uvedený v pozvánce, s čímž se soud nevypořádal. Uvedený bod v pozvánce obsahoval výši kompenzace v částce 650 000 Kč pro všech 5 vlastníků jednotek s terasami a ve skutečnosti byl předložen návrh, aby tato kompenzace dosáhla částky až 2 030 000 Kč. Stejně tak v pozvánce bylo uvedeno, že se jedná o schválení kompenzace, ale hlasováno bylo pouze o pověření výboru k jednání o výši kompenzace. Změna kompenzace z částky 650 000 Kč na částku až 2 030 000 Kč je podstatná a je v rozporu s dobrými mravy.

16) Z textu usnesení je zřejmé, že k poukázání uvedených peněž dojde již bez schválení shromáždění vlastníků pouze na základě rozhodnutí výboru společenství.

17) Podle odvolatele soud I. stupně neplatnost napadeného usnesení posuzoval pouze s přihlédnutím k výpovědi svědkyně Pappové a nevzal v úvahu, že navrhovatel projektovou dokumentaci neměl k dispozici Navíc svědkyni [tituly před jménem] již nebyla shromáždění vlastníků přítomna, nelze jí věřit ohledně jednotky č. 892/411, že šachta výtahu bude ukončena 1 metr nad podlahou, když ve skutečnosti dojde ke zmenšení plochy této jednotky s nutností souhlasu všech vlastníků. Bez změny prohlášení vlastníka budovy, s kterou musí souhlasit všichni členové účastníka, nelze realizovat výstavbu výtahů.

Konečně podle odvolatele v případě neexistence podmínek pro vyslovení neplatnosti napadených usnesení SVJ, jsou dány podmínky pro to, aby soud rozhodl soudu o dané konkrétní záležitosti, jež byla předmětem hlasování.

14. V případě neúspěchu by měl být podle odvolatele aplikován § 150 o. s. ř.

15. Účastník se k věci vyjádřil tak, že návrh je neoprávněný, a navrhl jeho zamítnutí. Všechna usnesení byla podle jeho názoru řádně přijata, jelikož napadené shromáždění bylo řádně svoláno pozvánkou, jež byla navrhovateli doručena, což navrhovatel ani nezpochybňoval.

16. Při jednání odvolacího soudu se účastník vyjádřil v tom smyslu, že v minulosti byli členové SVJ seznámeni se studií proveditelnosti výtahů a měli tak představu o tom, co schvalují v rámci hlasování o usnesení č. 5. Zopakoval, že projekt výstavby výtahů byl k dispozici v kanceláři výboru SVJ, jak bylo členům SVJ známo z pozvánky ze dne 14. 5. 2019

17. Stejně tak se účastník vyjádřil, že si navrhovatel nepřál být vyrozumíván elektronicky s ohledem na možnost zneužití a ovlivnění takovéhoto přenosu zpráv, přičemž účastník uvedené nevyvrátil.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání navrhovatele důvodným neshledal.

19. Odvolací soud doplnil dokazování sdělením obsahu pozvánky ze dne 14. 5. 2019, z níž zjistil, že se shromáždění účastníka konalo dne 30. 5. 2019 a bylo svoláno pozvánkou ze dne 14. 5. 2019. K pozvánce nebyly připojeny podklady k jednotlivým bodům programu, bylo v ní však uvedeno, kde se s podklady lze seznámit. Pozvánka obsahuje kompletní výčet podkladů, s nimiž je možné se seznámit. Jednalo se o zprávu správce domu o hospodaření za rok 2018, dále o doklad označený jako schválení předpokládaného rozpočtu na rok 2020 a konečně uvedený výčet uzavřel znalecký posudek č. [Anonymizováno] (usnadňující rozhodování o kompenzacích).

20. Jak je zřejmé z § 1207 odst. 2 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 NOZ, nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit.

21. Z § 1209 odst. 1 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

22. Podle § 1221 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020, nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.

23. Podle § 258 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

24. Podle právního názoru odvolacího soudu je-li shromáždění nejvyšším orgánem společenství vlastníků, potom právo účastnit se zasedání shromáždění a jeho prostřednictvím se podílet na chodu společenství patří mezi základní práva vlastníků jednotek. Účelem právní úpravy svolání zasedání shromáždění je zajistit, aby vlastníci jednotek mohli toto své právo realizovat. Podle odvolacího soudu je s ohledem na uvedené zapotřebí, aby byli členové SVJ s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že je svoláváno zasedání shromáždění, kdy (který den a v kolik hodin) a kde (na jakém místě) se zasedání bude konat, jaký bude pořad zasedání a přijetí jakých usnesení je navrhováno, a aby si tak mohli vytvořit předpoklady pro účast na něm a pro hlasování na shromáždění. Proto povinností subjektu, který zasedání shromáždění svolává, je učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost vlastníků jednotek zajistil.

25. V návaznosti na uvedené je zřejmé, že ustanovení o společenství vlastníků, jde-li o pozvánku na zasedání shromáždění, jsou velmi kusá. Proto odvolací soud zastává názor, že ohledně této otázky jsou použitelná ustanovení o spolku, konkrétně ustanovení § 249 odst. 1 a 3 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020. Je tomu tak s ohledem na § 1221 NOZ, podle něhož nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzí ani o náhradní členské schůzi (§ 1221 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020).

26. Podle § 249 odst. 1 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 zasedání členské schůze (spolku) se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání. Podle § 249 odst. 3 o. z. místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit.

27. V návaznosti na uvedené je ve smyslu shora uvedeného § 1207 odst. 2 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 zřejmé, že i za situace, kdy nejsou k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, musí svolavatel umožnit každému vlastníku jednotky včas se s podklady nezbytnými pro hlasování seznámit.

28. V projednávaném případě je tak podle právního názoru odvolacího soudu zřejmé, že navrhovatel důvodně namítá své zásadní zkrácení na právu rozhodovat o záležitosti SVJ, tedy o společném majetku spravovaném SVJ, a to o tak závažné záležitosti, jako je realizace výstavby výtahů, když pozvánka opomíjela ve svém úplném výčtu dokladů, jež jsou členům SVJ k dispozici, zcela nezastupitelný a nejvýznamnější dokument, a to vlastní projekt, na základě něhož má modernizace domu proběhnout. Jestliže proto výbor SVJ nezajistil potřebnou míru informovanosti členů SVJ ohledně uvedené záležitosti výstavby výtahů, měl takovýto postup závažné právní následky a z tohoto důvodu odvolací soud musel přistoupit ke korekci tohoto nesprávného postupu SVJ spočívající v tom, že odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně změnil v části týkající se usnesení shromáždění účastníka přijatého dne 30. 5. 2019 pod bodem č. 5 tak. že prohlásil za neplatné usnesení přijaté shromážděním účastníka dne 30. 5. 2019 pod bodem č. 5 o schválení realizace výstavby pěti výtahových šachet včetně stavebních úprav na základě projektu vypracovaného společností [Anonymizováno]. Proto před odvolacím soudem obstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1), 4), 8), 13), 14), 17) jeho odvolání týkající se uvedeného usnesení shromáždění účastníka přijatého dne 30. 5. 2019 pod bodem č. 5. V této souvislosti, vzhledem k neplatnosti usnesení shromáždění účastníka přijatého pod bodem č. 5. se odvolací soud již nezabýval souvisejícími otázkami, zejména financováním a dalšími otázkami uvedenými pod bodem 6) a 7) navrhovatelova odvolání.

29. Před odvolacím soudem tak neobstála argumentace účastníka, že předmětný projekt byl vyvěšen na chodbě vedoucí k zasedací místnosti určené k rokování shromáždění SVJ, a to s ohledem na potřebu členů SVJ dostavit se k jednání shromáždění SVJ již po seznámení s potřebnými podklady a důkladném promyšlení záležitosti v dostatečném časovém předstihu. Je tomu tak proto, že nebylo prokázáno, jak by se o tomto tvrzeném vyvěšení projektu mohli dozvědět všichni členové SVJ, pokud by se náhodou neocitli v této přístupové chodbě k zasedací místnosti SVJ.

30. Před odvolacím soudem však neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 2), 5), 9), 10), 11), jeho odvolání, neboť ani navrhovatel ani soud I. stupně ani odvolací soud neshledali v účetní závěrce ani v navrhovaném rozpočtu zjevných a zásadních chyb, jež by soudu umožňovaly učinit závěr o neplatnosti těchto schvalovaných dokumentů. Proto podle právního názoru odvolacího soudu v případě usnesení shromáždění účastníka přijatých dne 30. 5. 2019 pod body č. 2 a č. 3 nejde o důležitý důvod, jehož absence neumožňuje soudu přezkum těchto záležitostí postupem podle § 1209 ZOK ve znění do 30. 6. 2020.

31. Před odvolacím soudem neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod bodem 3) navrhovatelova odvolání, byť odvolatel má pravdu v tom, že stanovy SVJ v čl. VIII. bod 10) určují, že shromáždění účastníka se svolává písemnou pozvánkou odeslanou všem vlastníkům jednotek elektronicky, což se nejméně v případě navrhovatele nestalo, přičemž současně podle tohoto ustanovení stanov se „písemná pozvánka zasílá na adresu vlastníka jednotky uvedenou v seznamu členů….“

32. V projednávaném případě navrhovatel byl pozván na shromážděním účastníka na den 30. 5. 2019 písemnou pozvánkou a přes (ne zcela racionální) úpravu rozesílání pozvánek uvedenou v čl. VIII. bod 10) stanov SVJ, není pochyb o tom, že navrhovatel se o konání shromáždění SVJ dozvěděl jedním ze způsobů upravených ve stanovách SVJ. Navíc podle vyjádření navrhovatele i účastníka odvolací soud mohl vycházet ze skutečnosti, že navrhovatel pro případy vyrozumívání ze strany SVJ požaduje pouze vyrozumívání listovními poštovními zásilkami, čehož se mu v projednávaném případě dostalo.

33. Před odvolacím soudem dále neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 12), 15) a 16) navrhovatelova odvolání, poukazující na usnesení č. 4 týkající se kompenzací uživatelů společných částí (teras) za omezení jejich užívacích práv v souvislosti s potřebou umístění výtahových tubusů na úkor jimi užívaných společných částí. Důvodem je skutečnost, že usnesení č.4 pouze schválilo pověření výboru jednáním s vlastníky pěti jednotek za účelem poskytnutí kompenzace za znemožnění užívání teras v souvislosti s vybudováním výtahů a schválilo i horní hranice výše této kompenzace a stanovilo pro toto vyjednávání finanční rámec, byť rámec vyšší, než rámec uvedený v pozvánce. Uvedené zmocnění k jednání podle právního názoru odvolacího soudu nezasahuje do práv členů SVJ, když o výši případně dohodnutých náhrad bude muset v rámci působnosti i tak v budoucnu rozhodnout příslušný orgán SVJ, do jehož působnosti takovéto rozhodnutí náleží.

34. Odvolací soud nevyhověl požadavku odvolatele, aby v případě neshledání podmínek pro rozhodnutí o neplatnosti napadeného usnesení odvolací soud rozhodl sám o věci. Důvodem je skutečnost, že v předmětném případě dopadající právní úpravy účinné do 30. 6. 2020 takovýto postup nebyl možný. To plyne ze skutečnosti, že ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 stanovilo, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

35. Ustálená soudní praxe při výkladu § 1209 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020 dospěla k závěru, že účelem tohoto ustanovení je ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. soulad těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. Postupem podle § 1209 odst. 1 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 se přehlasovaný vlastník jednotky mohl domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti.

36. Ze všech těchto důvodů proto odvolací soud ve zbývající části napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil.

37. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti všech čtyřech usnesení shromáždění účastníka přijatých dne 30. 5. 2019 pod body č. 2 - č. 5 a měl úspěch pouze v jednom bodu (č. 5), tedy v 25 %. Proto jeho povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů činí 50 %.

38. Převážně úspěšný účastník vynaložil před soudem I. stupně náklady ve výši správně vyčíslené soudem I. stupně v částce 49 368 Kč podle advokátního tarifu (AT) účinného do 31. 12. 2024 a na toto vyčíslení učiněné soudem I. stupně se tímto odkazuje.

39. V odvolacím řízení účastníkovi vznikly náklady ve výši 14 690 Kč, jež jsou představovány náklady na právní zastoupení, kdy zástupce účastníka učinil 2 úkony právní služby podle AT účinného od 1. 1. 2025 (vyjádření se k podanému odvolání a účast při jednání odvolacího soudu dne 12. 3. 2025), kdy výše odměny podle tarifu po novele AT za 1 úkon právní služby činí 5 620 Kč + paušální náhrada 450 Kč.

40. Zástupce účastníka má podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 2 550 Kč.

41. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 50 % z částky 64 058, tj. 32 029 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

42. Odvolací soud neshledal podmínky navrhované aplikace § 150 o. s. ř.

43. Odvolací soud při řešení otázky možného nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení účastníkovi, jemuž by tato náhrada nákladů řízení podle s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela, vycházel z § 150 o. s. ř.

44. Výkladem tohoto procesního ustanovení je třeba dovodit, že při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postoji účastníků v průběhu řízení apod.

45. S poukazem na uvedené odvolací soud konstatuje, že při rozhodování o možné aplikaci § 150 o. s. ř. je nutno vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl náklady řízení hradit (žalobce), ale je nutno pečlivě vážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného, v daném případě účastníka.

46. Z obsahu spisu a z rozhodnutí soudu I. stupně je především zřejmé, že výsledky dokazování nesvědčí o jednání účastníka, jež by bylo v zásadním rozporu s právními předpisy. Postup účastníka tak v obecné rovině nelze jednoznačně kvalifikovat jako nemravný a poškozující navrhovatele.

47. Z tohoto pohledu se odvolací soud neztotožnil s kusou argumentací navrhovatele poukazujícího na namítaný nesprávný postup účastníka, jež má odůvodňovat, z hlediska § 150 o. s. ř., výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníkovi.

48. Odvolací soud také konstatuje, že vzhledem k majetkovým možnostem navrhovatele, vlastnícího pouze v předmětném domě spravovaném účastníkem více jednotek je v jeho možnostech splnit povinnost úhrady nákladů řízení, když na druhé straně vystupuje majetkově slabé SVJ hospodařící pouze z příspěvky svých členů. Proto ani z hlediska majetkového postavení účastníků, nejsou v tomto konkrétním případě dány okolnosti odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníkovi.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.