o vyslovení neplatnosti, in ev. nicotnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 30. 5. 2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 64 Cm 163/2023-46 ze dne 22. ledna 2024,

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výrocích I. a II. zamítl návrh na zahájení řízení na základě něhož se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti eventuelně nicotnosti usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek (SVJ) ze dne 30. 5. 2023, jímž shromáždění uložilo výboru, aby ,,a.) uzavřel nové smlouvy se stávajícími uživateli suterénních prostor ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno]) tak, že bude stanovena jednotná náhrada za užívání 660 Kč/m2 ročně (55 Kč/m2 měsíčně) pro vlastníky a 900 Kč/m2 (75 Kč/m2) pro externí subjekty, a to na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, a b.) uzavřel smlouvu se zájemcem panem Perglem o užívání místnosti č. 4 za podmínek výše,“ v rozsahu, ve kterém se týká spoluvlastníků společných částí domu ([Anonymizováno] a [Anonymizováno], [tituly před jménem], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a ve výroku III. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladu řízení částku 1 205 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel shora uvedené usnesení shromáždění účastníka napadl předmětným návrhem pro jím tvrzený rozpor se zákonem, když navíc mezi účastníky má od roku 2021 probíhat spor ohledně nepostupování výboru SVJ s péčí řádného hospodáře, jestliže ve vztahu k předmětným suterénním prostorám spravovaným účastníkem tyto podle navrhovatele SVJ nepronajímá za tržní ceny.

3. Podle návrhu na zahájení řízení mají být předmětné prostory pronajímány zčásti třetím osobám (místnost č. 2 paní [Anonymizováno], místnost č. 3 manželům [Anonymizováno] a místnost č. 6 zapsanému spolku [adresa]), avšak z větší části samotným spoluvlastníkům, tj. vlastníkům jednotek v domě, již mají k prostorám, jakožto společným částem, spoluvlastnické právo. Uvedený postup a uzavírání nájemních smluv však ve vztahu k vlastníkům jednotek není podle navrhovatele možný a tito mají svůj zájem na užívání společných částí řešit změnou prohlášení vlastníka postupem podle § 1169 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ).

4. Podle navrhovatele, jestliže je možné postupovat v takových případech pouze podle § 1169 NOZ, potom shromáždění SVJ není podle jeho názoru oprávněno o této záležitosti rozhodovat a napadené usnesení o tom, že mají být uzavřeny nájemní smlouvy se spoluvlastníky je v rozporu se zákonem a je neplatné a jestliže změna prohlášení vlastníka není od novely č. 163/2020 Sb. v působnosti shromáždění SVJ, je možno na napadené usnesení rovněž nahlížet jako na usnesení zdánlivé neboť jde o usnesení v záležitosti, v níž nemá shromáždění vlastníků působnost rozhodnout.

5. Konečně soud I. stupně před svým rozhodnutím vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel v návrhu na zahájení řízení vytkl účastníkovi nesprávný procesní postup, když ten měl v pozvánce k jednání shromáždění SVJ nedostatečně uvést k předmětnému bodu 6 jednání toliko „užívání společných částí a nebytových prostor v domě, spor s vlastníkem [Anonymizováno]“, přičemž v rámci tohoto bodu jednání nebylo podle navrhovatele možno schvalovat napadené usnesení a přijaté usnesení je neplatné i z toho důvodu.

6. Soud I. stupně z hlediska skutkového vyšel ze zjištění, že navrhovatel spolu s manželkou je od roku 2021 vlastníkem bytové jednotky č. 183/1 v budově č. p. 183 a spoluvlastníkem společných částí domu č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa], zapsané na LV č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] a je z tohoto titulu členem účastníka. Členy účastníka jsou dále mj. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [tituly před jménem], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastník pronajímá společné prostory v domě, příjem z jejich pronájmu každoročně vlastníkům sděluje a dle velikosti jejich podílů tento příjem i vyplácí členům SVJ, přičemž navrhovatel svůj podíl na příjmu z nájmu předmětných prostor přijímal. Soud I. stupně rovněž vyšel ze zjištění, že pozvánkou ze dne 8. 5. 2023 bylo svoláno shromáždění účastníka na den 30. 5. 2023, kdy pozvánka pod bodem 6. programu uváděla „Užívání společných částí a nebytových prostor v domě, spor s vlastníkem Rastislavem Oľhavou“.

7. Soud I. stupně rovněž vyšel ze zjištění, že se dne 30. 5. 2023 v souladu s pozvánkou konalo shromáždění účastníka a pod bodem č. 6 byl projednáván případ sporu SVJ s navrhovatelem, kdy právní zástupce navrhovatele měl dostat hned v úvodu slovo a měl být opakovaně požádán výborem, aby sdělil, čeho chce dosáhnout, k čemu mělo být zástupcem navrhovatele sděleno, že jeho úkolem není přicházet s návrhy nebo navrhovat řešení či usnesení shromáždění. Navrhovatel měl chtít dosáhnout toho, aby byly předmětné suterénní prostory poskytovány k užívání na základě platných smluv, přičemž navrhovatel v době konání shromáždění SVJ dne 30. 5. 2023 sám o žádný prostor k užívání neusiloval.

8. V rámci uvedeného shromáždění SVJ bylo navrženo hlasování o usnesení ve znění: „Shromáždění vlastníků ukládá výboru, aby: a.) uzavřel nové smlouvy se stávajícími uživateli suterénních prostor ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) tak, že bude stanovena jednotná náhrada za užívání 660 Kč/m2 ročně (55 Kč/m2 měsíčně) pro vlastníky a 900 Kč/m2 ročně (75 Kč/m2 měsíčně) pro externí subjekty, a to na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, b.) uzavřel smlouvu se zájemcem panem [Anonymizováno] o užívání místnosti č. 4 za podmínek výše“. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že výsledek hlasování o shora specifikovaném bodu programu byl takový, že pro přijetí usnesení vyla většina hlasujících a proti byl navrhovatel a další člen SVJ se zdržel hlasování, čímž shromáždění SVJ dne 30. 5. 2023 mělo usnesení za přijaté.

9. V rámci právního posouzení věci soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že není možné uzavřít platnou nájemní smlouvu, kterou by byl majetek osoby přenechán do nájmu této samotné osobě (spoluvlastníkovi). V poměrech bytového spoluvlastnictví podle soudu I. stupně zákon neumožňuje přenechat k užívání společné části domu na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi správcem (SVJ) a vlastníkem, neboť výlučné právo užívat společné části domu může vlastníkovi založit pouze prohlášení vlastníka a případná shora uvedená nájemní smlouva tak je neplatná, když vyhrazení společné části domu nebo pozemku k výlučnému užívání některému z jeho spoluvlastníků je rozhodnutím, které souvisí se spoluvlastnickým vymezením a výkonem spoluvlastnického práva, a je lze v tomto směru postupovat ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019 pouze podle § 1169 NOZ změnou prohlášení vlastníka. Pokud tedy podle soudu I. stupně napadeným usnesením bylo uloženo výboru účastníka, aby uzavřel nové smlouvy se spoluvlastníky společných prostor, v jejichž důsledku dojde k výlučnému užívání (částí) společných prostor pouze jedním ze spoluvlastníků, bez ohledu na to, zda je smlouva formálně označena jako nájemní či smlouva o užívání, je takové rozhodnutí podle soudu I. stupně v rozporu se zákonem.

10. Soud I. stupně však neshledal důvody nicotnosti daného rozhodnutí, neboť k tomuto by podle soudu I. stupně došlo až tehdy, jestliže by shromáždění účastníka rozhodlo o změně prohlášení vlastníka jako takového, a to bez písemné dohody všech vlastníků jednotek a tedy bez splnění náležitostí podle § 1169 odst. 2 NOZ.

11. K procesním namítaným vadám pozvánky soud I. stupně konstatoval, že v pozvánce sice byl bod 6. programu vymezen obecně, avšak všichni vlastníci (členové účastníka), tedy i navrhovatel, s ohledem na déle trvající spory o užíváni společných prostor, byli podle soudu I. stupně dohře seznámeni se situací, týkající se užívání společných prostor a navrhovateli (jeho právnímu zástupci) byl na shromáždění dán prostor k vyjádření se k dané problematice a hlasování o výše specifikovaném návrhu nemohlo být pro navrhovatele překvapivé, a to i ani za situace, kdy uzavření nových smluv o užívání společných prostor logicky navazovalo na předchozí smlouvy uzavřené s týmiž osobami.

12. V dalším soud I. stupně aplikoval § 260 NOZ a dospěl k závěru, že v projednávané věci je dán důvod neplatnost napadeného usnesení shromáždění účastníka nevyslovit, když uvedené porušení zákona, nemělo samo o sobě závažné právní následky a je v zájmu SVJ hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit zejména proto, že účastník přenechával k užívání již před konáním předmětného shromáždění nebytové prostory v domě, přičemž příjem z tohoto užívání byl vyplácen dle výše podílů jednotlivým vlastníkům.

13. Výrok III. o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle a úspěchem úspěchu ve věci.

14. Proti tomuto usnesení ve věci samé společně se závislým výrokem o nákladech řízení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal navrhovatel (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu, případně zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

15. Podle odvolatele je přijaté rozhodnutí č. 6 v rozporu se zákonem, protože rozhodnutí o výlučném užívání společných částí domu v bytovém spoluvlastnictví je vyhrazeno pouze spoluvlastníkům samotným, kteří mohou toto rozhodnutí učinit změnou prohlášení vlastníka podle ust. § 1169 NOZ a SVJ podle odvolatele nemá v této otázce zákonem danou působnost. Účastník tak podle odvolatele porušil zákon, pokud o takové otázce rozhodl.

16. Podle odvolatele je rozhodnutí soudu I. stupně založeno na nesprávném právním posouzení věci a zároveň je vnitřně rozporné a z toho důvodu bylo rozhodnutím soudu I. stupně porušeno právo navrhovatele na spravedlivý proces.

17. Podle odvolatele se s ním napadené rozhodnutí ztotožňuje v tom, že usnesení shromáždění SVJ bylo přijato v rozporu se zákonem a mimo působnost shromáždění SVJ, když shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodnout o výlučném užívání společných částí, ani rozhodnout o případné nájemní smlouvě s obdobným obsahem, jelikož jde o otázku spoluvlastnického vymezení majetku, které vyplývá z prohlášení vlastníka o rozdělení domu na jednotky, kterým je SVJ a jeho orgány vázáno a napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo z těchto důvodů v rozporu se zákonem a je nicotné.

18. Jestliže soud I. stupně přesto rozhodl opačným způsobem a návrh zamítl, je podle odvolatele napadené usnesení vnitřně rozporné, neboť jednotlivé části odůvodnění na sebe logicky nenavazují a vzájemně si odporují a z toho důvodu je podle odvolatele rozhodnutí soudu I. stupně v rozporu s jeho právem na spravedlivý proces, když porušuje požadavek na logickou soudržnost a srozumitelnost soudního rozhodnutí.

19. Podle odvolatele za této situace neexistence působnosti shromáždění SVJ k rozhodování o předmětném usnesení SVJ a tedy i nicotnosti napadeného usnesení nelze aplikovat § 260 odst. 1 NOZ použitelným pouze na neplatná usnesení. Vedle toho, jestliže se v projednávaném případě jedná o vztahy vyplývající z prohlášení vlastníka, kterým je i samotné společenství vázáno, potom nejde o poměry společenství, ale poměry mezi vlastníky, jichž se společenství vůbec neúčastní a ani z toho důvodu nemůže být splněna hypotéza § 260 odst. 1 NOZ pracující se zájmem spolku (společenství vlastníků) hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

20. Podle odvolatele ani dlouhodobé poskytování společného majetku k výlučnému užívání v rozporu s prohlášením vlastníka nemůže znamenat legalizaci takového postupu i do budoucna a rovněž tak nelze přičítat k tíži navrhovateli, že přijímal náhradu za užívání společných částí.

21. Odvolatel dále zdůraznil, že od počátku konzistentně namítá, že důvodem jeho brojení proti zavedené praxi je zejména skutečnost, že jsou společné části domu poskytovány a pronajímány za výrazně podhodnocenou náhradu, přičemž platby SVJ za energie ve společných částech, kde nejsou elektroměry mohou podle hrubého odhadu navrhovatele dosáhnout i částku okolo 30 000 Kč ročně, což prakticky dosahuje výši plnění, kterou vlastníci ročně obdrží a SVJ tak fakticky společné části poskytuje k užívání bezplatně.

22. Podle vyjádření účastníka k podanému odvolání je návrh podán jen jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky vlastněné navrhovatelem a [Anonymizováno] a pouze jeden ze dvou spoluvlastníků nemá k takovémuto řízení legitimitu.

23. V případě, že by bylo návrhu vyhověno, potom budou místnosti užívané jeho sousedy - vlastníky vyklizeny, zůstanou prázdné, a všichni ostatní včetně navrhovatele přijdou o příjem z náhrad za užívání prostor.

24. Navrhovatel byl přehlasován a jako jediný byl proti usnesení z přítomných cca 60 vlastníků a ani při jednání SVJ neuvedl, jak by uvedené místnosti měly být využity.

25. Navrhovatel podle účastníka opakovaně argumentuje tím, že místnosti jsou poskytovány do výhradního užívání za nízké náhrady a požadoval, aby výbor a správa SVJ zabezpečovali pronajímání sedmi suterénních místností za jím stanovené tržní ceny a za tím účelem neúspěšně vedl řízení před Obvodním soudem pro Prahu 6, když jeho žaloba byla pravomocně zamítnuta OS Praha 6 rozsudkem č. j. 7 C 68/2022-85 především pro rozpor žalobních tvrzení s dobrými mravy, kdy žaloba žalobci nic nepřinese a ostatní vlastníky hodlá poškodit.

26. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání navrhovatele důvodným neshledal.

27. Odvolací soud doplnil dokazování sdělením obsahu následujících listin a zjistil ze Smlouvy o užívání místnosti a o poskytování příspěvku na údržbu a opravy domu, že touto smlouvou uzavřenou statutárním orgánem SVJ s [Anonymizováno] byla jmenovanému v suterénu domu spravovaném účastníkem přenechána ke skladovým účelům místnost o výměře 13 m2 za roční úplatu 8 400 Kč, a to na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

28. Z pozvánky ze dne 8. 5. 2023 odvolací soud zjistil, že dne 8. 5. 2023 bylo svoláno shromáždění účastníka na den 30. 5. 2023, kdy pod bodem 6. programu bylo uvedeno „Užívání společných částí a nebytových prostor v domě, spor s vlastníkem [Anonymizováno]“.

29. Konečně odvolací soud zjistil ze zápisu ze shromáždění účastníka konaného dne 30. 5. 2023, že pod bodem č. 6 byl projednáván případ sporu s navrhovatelem. Právní zástupce navrhovatele dostal v úvodu shromáždění SVJ slovo a ten požadoval, aby byly prostory poskytovány k užívání na základě platných smluv, když nynější smlouvy za platné nepovažoval. Dožadoval se změny přístupu výboru s tím, že [tituly před jménem] sám o žádný prostor k užívání neusiloval. Navrhovatel v průběhu shromáždění SVJ odmítl vyvíjet aktivity k ukládání povinností výboru, když podle jeho názoru není jeho úkolem přicházet s návrhy nebo navrhovat řešení či usnesení shromážděn, což je podle něho úkolem výboru jako statutárního orgánu. V průběhu shromáždění SVJ předseda výboru Jurka navrhl hlasovat o uzavření nových smluv s uživateli suterénních prostor a tedy o usnesení: „Shromáždění vlastníků ukládá výboru, aby: a.) uzavřel nové smlouvy se stávajícími uživateli suterénních prostor ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) tak, že bude stanovena jednotná náhrada za užívání 660,- Kč/m2 ročně (55,- Kč/m2 měsíčně) pro vlastníky a 900,- Kč/m2 ročně (75,- Kč/m2 měsíčně) pro externí subjekty, a to na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce, b.) uzavřel smlouvu se zájemcem panem Perglem o užívání místnosti č. 4 za podmínek výše“. Hlasováním většina hlasujících schválila navržené usnesení, přičemž proti hlasoval pouze navrhovatel a další jeden člen SVJ se zdržel hlasování.

30. Po doplnění dokazování odvolací soud z hlediska skutkového vycházel ze správných zjištění soudu I. stupně uvedených shora, na něž se tímto odkazuje, dále doplněných zjištěními učiněnými na základě shora uvedeného dokazování odvolacího soudu. Podle dodatečných zjištění odvolacího sodu společné, převážně sklepní, prostory, jejichž smluvního využití se týká předmětné napadené usnesení shromáždění SVJ, mají prostřednictvím těchto smluv vytvářet pro SVJ příjem řádově několika desítek tisíc Kč ročně, když např. podle výsledků doplněného dokazování před odvolacím soudem, jeden z uživatelů společných prostor [právnická osoba] platí SVJ za sklepní prostor o výměře 13 m2 ročně částku 8 400 Kč. Navrhovatel, jenž a v minulosti inkasoval platby odpovídající jeho podílu na společných částech domu, jejichž zdrojem bylo plnění smluvních uživatelů společných prostor, je však toho názoru, že tyto společně prostory by bylo možno pronajmout za daleko vyšší částky. Konkrétní představy o výši protiplnění za dočasně poskytované společné částí domu ve správě SVJ vyjádřil ve svém souběžně vedeném sporu na plnění, kdy se domáhá vyššího ročního výnosu připadajícího na jeho podíl na společných částech domu spravovaného SVJ z celkových plateb za užívání uvedených společných částí domu, a to o cca 7 700 Kč/ročně více.

31. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že SVJ nemá alternativní využití předmětných společných prostor, nyní úplatně užívaných jednak vlastníky jednotek a jednak jinými osobami - nečleny SVJ a uvedený způsob využití předmětných společných částí domu ve správě SVJ se jeví většině členů SVJ nejoptimálnější, když desítky vlastníků se při hlasování vyjádřili pro pronájem společných prostor a tedy pro přijetí předmětného usnesení SVJ a pouze jeden vlastník jednotky se zdržel hlasování, když navrhovatel jako jediný ze shora uvedených důvodů hlasoval proti přijetí napadeného usnesení.

32. Stejně tak odvolací soud vychází ze skutečnosti, že předmětné společné částí domu ve správě SVJ jsou výborem SVJ, na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ, poskytovány za úplatu jednak vlastníkům jednotek a jednak jiným osobám s tím, že navrhovatelem je zpochybňována platnost předmětného usnesení SVJ o uzavírání smluv k užívání společných prostor toliko ve vztahu ke smlouvám uzavíraným vlastníky jednotek, nikoliv ve vztahu ke smlouvám uzavíraným s osobami mimo SVJ.

33. Konečně z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných zjištění soudu I. stupně, že smluvní užívací vztahy členů SVJ, jakož i dalších osob k předmětným uvedeným společným částem domu mohou být ukončeny v krátkém časovém úseku tří měsíců výpovědí smluv.

34. Z hlediska právního odvolací soud vychází z § 1194 zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ), ve znění od 1. 7. 2020 z něhož je zřejmé, že společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem (odst. 1). Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech (odst. 2).

35. Podle odvolacího soudu je tak zřejmé, že v případě společenství vlastníků jednotek jde o korporaci svého druhu, jež je ve fungování zásadním způsobem limitována svým účelem, tedy zajišťováním správy předmětného domu a pozemku.

36. Z hlediska právního odvolací soud vychází dále z § 1209 odst. 1 NOZ z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí (odst. 1).

37. Dále odvolací soud vychází z § 1221 NOZ, podle něhož nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odst. 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odst. 2).

38. Odvolací soud dále vychází z § 1169 NOZ upravujícího změnu prohlášení vlastníka, podle něhož vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek (odst. 1).

39. Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, týká-li se změna

a) společných částí, při které se nemění velikost podílu na společných částech, nejde-li o části ve výlučném užívání vlastníka jednotky,

b) účelu užívání bytu na základě žádosti jeho vlastníka, nebo

c) pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení.

40. Pro přezkoumání rozhodnutí o změně prohlášení se ustanovení § 1209 použije přiměřeně.

41. Odvolací soud vychází též z obecných ustanovení NOZ o právnických osobách z jehož § 212 NOZ, upravujícího minimální standard loajality členů vůči korporaci a opačně loajalitu korporace vůči svým členům, je zřejmé, že přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

42. Odvolací soud vychází také ze stanov účastníka, z jejichž ustanovení o shromáždění je zřejmé, že do působnosti shromáždění účastníka náleží mimo jiné rozhodování o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb., přičemž podle tohoto ustanovení zákona prohlášení vlastníka obsahuje, mimo jiné, pod písm. c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek.

43. Ze soudu známých stanov účastníka veřejně dostupných ve sbírce listin v rejstříku společenství, týkající se účastníka, jakož i z ustanovení o výboru účastníka ve stanovách SVJ je zřejmé, že výbor SVJ plní usnesení shromáždění.

44. Vzdor názvu právního jednání uvedeného shora jako Smlouva o užívání místnosti a o poskytování příspěvku na údržbu a opravy domu je odvolací soud názoru, a odpovídá tomu i dokazování a chápání těchto smluv členy SVJ, že nehledě na označení tohoto právního jednání jde podle obsahu smlouvy o nájemní smlouvu podle § 2201 a násl. NOZ.

45. V rámci posuzování projednávané věci odvolací soud navázal na ustálenou rozhodovací praxi týkající se užívání části společných prostor některým z vlastníků jednotek, podle níž chce-li některý z vlastníků jednotek, aby se změnilo užívání části společných prostor či pozemku tak, že tato část bude sloužit k jeho výlučnému užívání, je zapotřebí postupovat podle § 1169 NOZ (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1301/2019).

46. Odvolací soud však v rámci této soudní praxe užívání části společných prostor některým z vlastníků jednotek nepomíjí, vedle obecných principů, jimiž se řídí společenství vlastníků jednotek, jakož i další korporace (např. princip loajality § 212 NOZ), ani hledisko časové, vypovídající o tom, zda v konkrétním případě má jít o dlouhodobý zábor části společných prostor k jejich užívání některým z vlastníků jednotek bez možnosti rychlého návratu v předchozí stav užívání společných prostor všemi vlastníky jednotek.

47. V případě, že vlastník jednotky hodlá část společných prostor užívat bez možnosti rychlého návratu v předchozí stav užívání společných prostor všemi vlastníky jednotek např. obestavením těchto společných prostor, nepochybně je nutno postupovat podle § 1169 NOZ cestou změny prohlášení vlastníka.

48. Naopak, jde-li o výlučný užívací vztah ke společným prostorám v určitém časovém horizontu (např. po dobu obstarání si členem SVJ ubytování ve složité rodinné situaci po rozvodu manželství, po vzniku pojistné události atd.).

49. Na tomto místě přitom odvolací soud konstatuje, že podle jeho právního názoru uvedené nelze posuzovat výlučně z pohledu toho, zda je smlouva o výlučném užívání společných prostor uzavírána na dobu určitou či neurčitou, když např. právní praxe nahlíží na nájmy na dobu určitou v trvání desítek let, jako na nájem na dobu neurčitou a naopak nájem na dobu časově neomezenou, např na dobu než nájemce nalezne nové ubytování, může trvat velmi krátkou dobu.

50. Po posouzení věci ze shora uvedených hledisek se odvolací soud neztotožnil s právním názorem soudu I. stupně, jenž s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1301/2019 konstatuje nutnost strohého a bezvýhradného postupu zájemce o užívání společných části spravovaných účastníkem výlučné podle § 1167 NOZ, byť by požadavek na užívání těchto prostor byl na velmi krátkou dobu.

51. Důvodem rozdílného náhledu odvolacího soudu na možnost vlastníků jednotek a současně spoluvlastníků společných prostor pronajmout si v konkrétním projednávaném případě některou ze společných částí domu za úplatu od SVJ spravujícího dům, je především skutečnost, že do působnosti shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu stanov SVJ patří rozhodování o záležitostech upravených prohlášením vlastníka, kam patří i určení společných částí budovy, které budou využívány vlastníkem jen některé jednotky, přičemž na tuto působnost shromáždění vlastníků jednotek navazuje i povinnost výboru, jako stálého výkonného orgánu SVJ, vykonávat rozhodnutí shromáždění SVJ. Současně přitom v daném konkrétním případě jde o smluvní poskytnutí za úplatu, a to členům SVJ a tedy i spoluvlastníkům, společných částí domu společně s možností SVJ relativně rychlého ukončení tohoto užívacího vztahu v případě potřeby SVJ v tříměsíční výpovědní lhůtě.

52. Řešitelnost uvedených užívacích vztahů ke společným prostorám v projednávaném konkrétním případě v domě spravovaném SVJ (účastníkem) cestou obdobných nájemních smluv, jako v projednávaném případě, bez ohledu na jejich označení smluvními stranami a na druhé straně neaplikovatelnost na tyto vztahy ustanovení zákona o změnách základního písemného právního jednání (prohlášení vlastníka) upravujícího vlastnická práva všech vlastníků sdružených v SVJ a vyžadujících v otázce změn tohoto jednání též souhlas vlastníků, byla již naznačena shora a má oporu ve výsledcích posouzení shora uvedených konkrétních právních jednání pronajímajících společné prostory, avšak za současných možností rychlého návratu užívacích vztahu v počáteční stav.

53. Dále možnost postupu SVJ cestou uzavření nájemních smluv, jako v projednávaném případě je zesílena převahou (a to rovněž na straně navrhovatele) zájmu členů SVJ na pronajímání společných částí, přičemž neshody mezi členy SVJ a navrhovatelem panují pouze ohledně výše protiplnění ze strany výlučných uživatelů těchto společných prostor a konečně možnost postupu uzavřením smluv, jako v projednávaném případě má oporu v nutnosti loajality SVJ vůči svým členům, nepřipouštějící jejich diskriminaci ve vztahu k osobám stojícím mimo SVJ, jež bez obtíží úplatně užívají části společných prostor, přičemž vůči nim a jejich užívacím vztahům ke společný prostorám spravovaným SVJ projednávaný návrh nesměřuje.

54. Z uvedených důvodů, po částečném zopakování dokazování, odvolací soud učinil dílčí právní závěr, podle něhož předmětné usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek přijaté v rámci působnosti shromáždění SVJ a nezatížené žádným jiným v úvahu přicházejícím důvodem pro závěr o nicotnosti napadeného usnesení shromáždění SVJ není v rozporu se zákonem ani stanovami SVJ a není tak nicotné ani neplatné.

55. Z těchto důvodů proto napadené usnesení, jímž soudu I. stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti, případně nicotnosti předmětného usnesení shromáždění SVJ odvolací soud shledal věcně správným a z tohoto důvodu jej také, byť s částečně jiným odůvodněním, postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

56. Za situace, kdy napadené usnesení nevzniklo za porušení zákona a nebyl tak shledán důvod pro závěr o jeho nicotnosti či neplatnosti, neobstála argumentace odvolatele založená na polemice ohledně uvedených dvou institutů civilního práva ohledně priority aplikace neplatnosti či nicotnosti předmětného usnesení shromáždění SVJ.

57. Ani před odvolacím soudem neobstála argumentace navrhovatele poukazujícího na tvrzené vady pozvánky, když i podle odvolací ho soudu sice pozvánka k bodu 6. programu vymezuje program obecně, avšak dostatečně a předvídatelně ve vztahu k tomu, že shromáždění SVJ mělo zřetelně na programu rokovat o společných částech domu představovaných nebytovými prostorami užívanými jednak některými vlastníky a jednak externími uživateli a i takto vymezený bod programu zahrnoval ve vztahu k běžně uvažujícímu členu SVJ rokování a hlasování o užívacích vztazích k uvedeným prostorám, včetně jejich možného pronájmu.

58. Stejně tak neobstála argumentace účastníka poukazujícího na nedostatek legitimace navrhovatele jalo vlastníka jednotky ve spoluvlastnictví, když podle právního názoru odvolacího soudu jde-li o jednotku, která je ve spoluvlastnictví, spravují ji oba spoluvlastníci nebo jeden z nich podle dohody. Samotným hlasováním a případně pokračováním ohledně hlasování v soudním sporu nedochází k nakládání se společnou věcí, nemění se podstata společné věci ani se nesnižuje (nezvyšuje) její hodnota. Jedná se o obvyklé a pravidelné jednání spojené s vlastnictvím jednotky v režimu bytového spoluvlastnictví a s tím souvisejícím členstvím ve společenství vlastníků.

59. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti účastníka, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému účastníkovi byla přiznána plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 10 861 Kč představovaná náklady na právní zastoupení jeho advokátem dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1, § 13 a § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby jeho advokáta po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) vylil. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále též ,,AT“), konkrétně za převzetí věci a přípravu zastoupení, za vyjádření se k podanému odvolání a za účast na ústním jednání dne 13. 8. 2024. Advokátu účastníka náleží též 3 režijní paušály po 300 Kč a advokátu účastníka náleží ti náhrada odvedené DPH 21% ve výši 1 953 Kč. Celkem tak náklady řízení účastníka činí částku 12 153 Kč.