o zaplacení 8 003 371 Kč s příslušenstvím, o návrhu na vydání předběžného opatření, o odvolání žalované 5), Leo Satka, nar. 25. 2. 1940, bytem Českolipská 390/7, 190 00 Praha 9, Bc. Kateřiny Koblásové, dat. nar, 8. 7. 1998 a Mgr. Lukáše Kobláse, dat. nar. 29. 4. 1995, oba bytem Radima Drejsla 619, 518 01 Dobruška, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2025, č. j. 15 Cm 147/2005-1004, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2025, č. j. 15 Cm 147/2005-1037,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 2. 2025 (v usnesení chybně uvedeno datum 18. 2. 2024), č. j. 15 Cm 147/2005-1004, nařídil předběžné opatření ve znění navrhovaném žalobcem (výrok I. a II.), přičemž usnesením ze dne 20. 3. 2025, č. j. 15 Cm 147/2005-1037, vydal opravné usnesení a změnil bod 14 odůvodnění napadeného usnesení tak, že v textu nesprávně zaměnil manžele [Anonymizováno] za manžele [jméno FO].

2. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že ve věci je ohrožen případný výkon rozhodnutí, a z tohoto důvodu jak žalované 5) tak jejímu manželovi ([jméno FO]) a kupujícím (manželům [jméno FO]), jako osobám, na které dopadá ustanovení § 76 odst. a 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), uložil povinnost, složit z kupní ceny nabytou částku a stejně tak doplatek této kupní ceny do soudní úschovy.

3. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 2. 2025 se žalobce domáhal, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by žalované 5) a jejímu manželovi [Jméno žalované C], nar. [Datum narození žalované C], bytem [Adresa advokáta E] (dále jen „[Jméno žalované C]“) nařídil, aby částku ve výši 2 500 000 Kč odpovídající části kupní ceny na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 13. prosince 2024 uzavřené s paní [Jméno žalované D], dat. nar. [Anonymizováno] (dále jen „[Jméno žalované D]“), a panem [Jméno žalované E], dat. nar. [Datum narození žalované E] (dále jen „[Jméno žalované E]“) (oba společně dále jen „manželé [jméno FO]“), jako kupujícími, uložili společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů do soudní úschovy. Dále, aby [Jméno žalované D] a panu [Jméno žalované E], nařídil, aby částku ve výši 500 000 Kč odpovídající části kupní ceny na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne 13. prosince 2024 uzavřené s žalovanou 5) a [jméno FO] jako prodávajícími, uložili společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů do soudní úschovy.

4. Dále soud prvního stupně vycházel z žalobcova odůvodnění návrhu na vydání předběžného opatření, podle něhož mezi žalovanou 5) ([Jméno advokáta E]), jejím manželem [Jméno žalované C] a manžely [Jméno žalované D] a [Jméno žalované E] byla uzavřena kupní smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene a došlo tak k převodu pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba - budova bez č.p./č.e. zapsaných na LV č. [Anonymizováno] pro obec a katastrální území [adresa], katastrální úřad pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou (dále jen „nemovitost“), za kupní cenu 3 000 000 Kč, na manžele [jméno FO]. Kupní cena za tyto pozemky měla být ze strany kupujících (manželů [jméno FO]) splatná tak, že do 31. 12. 2024 bude zaplacena převodem na účet žalované 5) a jejího manžela částka ve výši 2 500 000 Kč, a dále ve lhůtě do 30. 6. 2025 měla být žalované 5) a jejímu manželovi zaplacena v hotovosti zbylá částka ve výši 500 000 Kč. Žalobce měl za to, že se jedná o hodnotnou nemovitost a kupní cena neodpovídá tržní ceně. Zároveň podle žalobce existuje v posuzované věci důvodná obava, že dochází k vyvedení částky odpovídající kupní ceně z majetkové sféry žalované 5), čímž by došlo k nenapravitelnému znemožnění vymáhání těchto prostředků. Žalobce současně poukazoval na to, že podle odůvodnění rozsudku Vrchního soudu si lze stěží představit, že by žalovaní, včetně žalované 5), v rámci svého žalovaného jednání postupovali s péčí řádného hospodáře.

5. Proti výše uvedenému usnesení podala žalovaná 5) včasné odvolání. Poukázala na skutečnost, že délka řízení je již více než 20 let. Domnívá se, že řízení nesplňuje přiměřenost a oprávněnost předběžného opatření. Uvádí, že se vzdala člena dozorčí rady ve společnosti [právnická osoba]. dne 15. 5. 2003 a z toho důvodu měl být zvolen do 3 měsíců nový člen dozorčí rady. Její funkce člena dozorčí rady tak zanikla. Dále uvádí, že s manželem prodávají nemovitost ne z důvodu odklonění majetku, ale kvůli věku a že se již nemůžou o nemovitost v plné síle starat. Dále chtějí penězi pomoci synovi a vnukovi. Konečně zdůraznila, že i po vydání opravného usnesení obsahuje usnesení soudu I. stupně nesprávný údaj o jejím bydlišti. Podle obsahu odvolání navrhuje, aby Vrchní soud v Praze jako soud odvolací změnil napadené rozhodnutí tak, aby nebylo vyhověno návrhu na vydání předběžného opatření.

6. Výše uvedené usnesení napadl odvoláním také [jméno FO] a svým opravným prostředkem doplnil shora uvedené odvolání své manželky o informaci, že je držitelem průkazu ZTP a trpí řadou jiných nemocí, čímž i odůvodňuje prodej předmětné nemovitosti. K odůvodnění prodejní ceny odkazuje na znalecký posudek, který vypracoval p. [jméno FO], dne 30. 10. 2024. Podle obsahu odvolání ve shodě s manželkou navrhuje, aby Vrchní soud v Praze j změnil napadené rozhodnutí tak, aby vůči manželům [jméno FO] nebylo vyhověno návrhu na vydání předběžného opatření.

7. Proti výše uvedenému usnesení podali včasné odvolání také manželé [jméno FO], přičemž podle obsahu jejich podání jejich opravný prostředek směřuje proti výroku II. napadeného usnesení. Poukázali na skutečnost, že jim nelze ukládat povinnost skládat peníze představující kupní cenu do soudní úschovy, když tato cena ve zbývající výši 500 000 Kč byla zaplacena v hotovosti, a to ve dvou splátkách po 250 000 Kč ve dnech 25. 1. 2025 a 15. 2. 2025. Podle obsahu svého odvoláním navrhli napadené usnesení vůči nim změnit a návrh na vydání předběžného opatření vůči nim zamítnout.

8. Podáním ze dne 8. 4. 2025 se k odvolání manželů [jméno FO] vyjádřil žalobce. Uvedl, že tvrzení manželů [jméno FO], že doplatek kupní ceny zaplatili ve dvou splátkách v hotovosti, je nevěrohodný a neprůkazný. Má navíc toto jednání za účelové ve snaze zmařit výkon rozhodnutí vydaného v tomto řízení. Podle žalobce potvrzení neobsahují ani ověřené podpisy, což činí pochybnosti o datu jejich podpisu. Upozornil na to, že se obě potvrzení nachází na stejném papíře, napsané stejnou tužkou a téměř s identickými podpisy, ačkoliv má být od jejich sepsání rozdíl tří týdnů. Dále uvedl, že u platby překračující 270 000 Kč je povinné, aby byla provedena bezhotovostně.

9. Podáním ze dne 8. 4. 2025 se žalobce vyjádřil rovněž k odvolání [Jméno žalované C] vznesením námitky neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezí žalovanou 5), jejím manželem [Jméno žalované C] a jejich vnukem [jméno FO], o darování finančních prostředků. Jde podle něj o jednání, které se příčí dobrým mravům, když účelem darovací smlouvy bylo zabránit uspokojení pohledávky žalobce. Navíc podle žalobce nebyl doložen žádný výpis z účtu, který by prokazoval transakci předpokládanou darovací smlouvou. Vedle toho žalovaná 5) a [Jméno žalované C] měli [jméno FO] darovat pouze 1 100 000 Kč. Peníze jsou podle žalobce věcí genericky určenou, tudíž nemůže obstát tvrzení, že peníze uhrazené manželi [jméno FO] již nemá žalovaná 5) a [Jméno žalované C] ve své dispozici, neboť je darovali. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení potvrdil jako věcně správné.

10. Žalobce se vyjádřil též k odvolání žalované 5), a to podáním téměř totožného znění jako vyjádření k odvolání [Jméno žalované C]. Navíc uvedl, že jí nebrání nic vydat peníze, které sama nepotřebuje, když jimi obdarovává své rodinné příslušníky. Má za to, že ve vztahu k žalované 5) je prakticky vyloučeno, aby prokázala, že jednala s péčí řádného hospodáře, vzhledem k odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované 5), [Jméno žalované C] a manželů [jméno FO] bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k následujícím závěrům.

12. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

13. Podle § 75c zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

14. Podle ust. § 76 o. s. ř. opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby

a) platil výživné v nezbytné míře;

b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;

c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu;

d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy;

e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (odst. 1).

15. Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat (odst. 2).

16. Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu (odst. 3).

17. Jedním z předpokladů pro nařízení předběžného opatření je podle právního názoru odvolacího soudu osvědčení nároku ve věci samé. Rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě, nebo obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže být vyhověno, byť druhý z předpokladů by byl naplněn.

18. Odvolací soud se s ohledem na § 75c o. s. ř. zabýval prvotně podmínkou, zda je v tomto případě obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen nebo naléhavost potřeby k zatímní úpravě.

19. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná 5) a její manžel [Jméno žalované C] uzavřeli dne 13. 12. 2024 kupní smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti s manželi [jméno FO]. Následně žalovaná 5) a její manžel [Jméno žalované C] jako dárci uzavřeli s [jméno FO] jako obdarovaným darovací smlouvu, jejímž předmětem byl finanční dar ve výši 1 100 000 Kč.

20. Odvolací soud, tak z předložených listin naznal, že žalovaná 5), jež čelí závažné civilní žalobě s požadavkem na zaplacení mnohamilionového nároku, se společně se svým manželem zbavuje svého majetku, což by v budoucnu mohlo závažným způsobit ohrožení výkonu soudního rozhodnutí.

21. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené učinil dílčí závěr, že v daném případě existuje obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

22. Odvolací soud se dále zabýval splněním i druhé podmínky, a to osvědčení nároku ve věci samé.

23. Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne 15. 12. 2022 č. j. 6 Cmo 330/2021-818, kterým rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. srpna 2021 č. j. 15 Cm 147/2005-759, v napadené části, tj. ve výrocích II. a III. společně se závislým výroky V., VI. VII. a VIII. ve vztahu k žalovaným 3), 4) a 5) zrušil a věc se v tomto rozsahu vrátila soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

24. V odůvodnění výše uvedeného rozsudku Vrchní soud v Praze mimo jiné uvedl, že z doposud provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaní 3), 4) a 5), jako členové dozorčí rady byli minimálně v letech 2002-2004 zcela pasivní při plnění úkolů dozorčí rady, zejména ve vztahu k dohledu na výkon působnosti představenstva a na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Vrchní soud učinil závěr ve vztahu k členům dozorčí rady, a tedy i k žalované 5), že z doposud provedeného dokazování je pravděpodobná existence ručitelského závazku k úhradě pohledávky žalobce z titulu náhrady škody v souladu s právní úpravou danou § 194 odst. 5 a 6 zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák.“) a v souladu s § 200 odst. 3 obch. zák. Zákon v § 194 odst. 5 obchod. zák. však umožňuje, aby žalovaní 3), 4) a 5) prokázali, že neporušovali povinnost postupovat s péči řádného hospodáře, a naopak v souladu s tímto požadavkem zákona jednali. Žalovaní 3), 4) a 5), tak musí uvedené prokázat před soudem prvního stupně.

25. Odvolací soud je za této situace toho názoru, že pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným.

26. Odvolací soud je dále toho názoru, že z obsahu spisu a předložených listin (a ani z odůvodnění výše uvedeného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022 č. j. 6 Cmo 330/2021-818, na který je pro stručnost odkazováno) nevyplývá, že by ve zbývajícím rozsahu žalobcem uplatňovaného nároku vůči žalované 5) nemohlo být žalobci vyhověno.

27. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud učinil dílčí závěr, že je splněna i druhá podmínka, a to osvědčení nároku ve věci samé.

28. Co se týká darovací smlouvy, kterou žalovaná 5) a její manžel uzavřeli s [jméno FO], nemůže odvolací soud k jejímu uzavření v dané věci přihlížet, jelikož z ničeho nevyplývá, že se v případě darovaných peněz jedná o finanční prostředky, které žalovaná 5) a její manžel [jméno FO] obdrželi prodejem nemovitosti.

29. Odvolací soud proto uzavírá, že jsou vůči manželům [jméno FO] naplněny základní předpoklady pro nařízení předběžného opatření.

30. Odvolací soud nahlédnutím do obsahu spisu dále zjistil, že manželé [jméno FO] doložili kopie potvrzení o uhrazení doplatku kupní ceny ve výši 500 000 Kč dvěma platbami v hotovosti.

31. Z obsahu odvolacího spisu, tak vyplývá, že žalované 5) a jejímu manželi již byla uhrazena celá kupní cena, a to částka 3 000 000 Kč. Nelze tak, již dle názoru odvolacího soudu povinnost nařídit manželům [jméno FO], ale pouze žalované 5) a jejímu manželovi [jméno FO].

32. [jméno FO] závěr odvolací soud uvádí, že souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že uložit povinnost lze v tomto případě i [jméno FO] jako třetí osobě, která není účastníkem řízení. Je nutno v této věci totiž zohlednit, že nemovitost, která byla předmětem prodeje, je součástí SJM, jak vyplývá ze samotné kupní smlouvy.

33. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. II. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

34. Tímto usnesením končí účast manželů [jméno FO] v řízení. V odvolacím řízení byli manželé [jméno FO] plně úspěšní. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. jim proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč, které sestávají z paušální náhrady za 1 procesní úkon učiněný v odvolacím řízení ve výši 1 x 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř.

35. O nákladech řízení mezi ostatními účastníky rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.