o zaplacení 620 232 Kč s příslušenstvím, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. ledna 2024 č. j. 37 Cm 53/2013-509

1. Navrhovatel se svým návrhem ze dne 22. 5. 2013 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by účastníku družstvu (dále též jen „družstvo“) byla uložena povinnost zaplatit navrhovateli částku 620 232 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % za dobu prodlení od 1. 1.2012 do zaplacení, jakož i nahradit navrhovateli náklady řízení. Svůj nárok coby vnuk a dědic [adresa] zemřelé dne [Anonymizováno] opíral o pravomocné usnesení o dědictví vydané Okresním soudem v Havlíčkově Brodě dne 16. 8. 2007, č. j. 25 D 224/2006-153, dle kterého nabyl veškerý majetek po zůstavitelce, mj. „majetkový podíl zůstavitelky v [adresa] … a všechna práva a povinnosti s ním spojené“. Zůstavitelka byla členskou družstva před i po transformaci, její členství v družstvu zaniklo k 31. 12. 2004. Navrhovatel vycházel při výpočtu vypořádacího podílu z článku XI stanov ve znění účinném od 1. 1. 2001. Družstvo má vyčíslen souhrn vkladů všech členů ve výši 10 401 344 Kč a mělo tedy tento souhrn vynásobit počtem let, tj. 13ti, a to pokud každý z členů byl členem družstva 13 let, družstvo však tuto částku, tj. souhrn vkladů vynásobilo 13ti lety a ještě ji vynásobilo počtem členů, tj. 71, tj. postupovalo při výpočtu tak, jako by každý z členů měl složen vklad ve výši 10 401 344 Kč. Z vyjádření družstva ve výpočtu však jasně vyplývá, že částku 10 401 344 Kč je souhrn členských vkladů všech členů. Tedy družstvo se dopustilo evidentní výpočtové chyby. Navrhovatel rozporuje výši vypořádacího podílu uváděného družstvem ve výši 8 571 Kč. Dle znaleckého posudku znalce Ing. Tecla ze dne 5. 2. 2013 činí vypořádací podíl 620 232 Kč.

2. Svým v pořadí prvním rozhodnutím (rozsudkem) ze dne 31. 10. 2018 č. j. 37 Cm 53/2013-291 soud prvního stupně rozhodl tak, že „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 8 735,70 Kč.“ (výrok I.), „Co do zbytku, tedy ohledně částky 611 496,30 Kč se žaloba zamítá.“ (výrok II.), „Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci z titulu nákladů řízení částku 125 932 Kč, a to k rukám jeho advokáta [Jméno advokáta].“ (výrok III.).

3. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 18. 6. 2021 č. j. 7 Cmo 38/2019-345 rozsudek soudu prvního stupně stran výroků II. a III. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení pro nepřezkoumatelnost.

4. V záhlaví označeným - v pořadí již druhým rozhodnutím (usnesením) soud prvního stupně rozhodl tak, že „Účastník je povinen zaplatit navrhovateli částku 611 496,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 620 232 Kč od 1. 12. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok I.), „Účastník je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 203 188,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně navrhovatele.“ (výrok II.).

5. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze znaleckého posudku (bez znalecké doložky), jenž hodnotil jako prostou listinu, vyplynulo, že výše vypořádacího podílu zjištěná znalcem [tituly před jménem] činí 620 232 Kč. Znalec vycházel z hodnoty splaceného členského vkladu [Anonymizováno] (591 150 Kč), z ukončených let členství paní [Anonymizováno] (12 let), ze stavu vlastního upsaného čistého kapitálu (10 401 344 Kč) a ze stavu vlastního čistého kapitálu k datu 31. 12. 2004 (10 919 587 Kč). Ze stanov družstva ze dne 18. 12. 1992, ve znění všech jejich změn ze dne 14. 12. 2001 (dále též jen „stanovy 2001“), bylo v čl. IX zjištěno, že členství v družstvu mj. zaniká písemnou dohodou o ukončení členství, dnem zániku pracovního vztahu, dále vystoupením člena z družstva do 3 měsíců ode dne podání jeho písemného oznámení, kdy lhůta běží od prvního dne měsíce následujícího, či smrtí. Z čl. XI odst. 1 až 5 stanov 2001 vyplývá, že při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl, ten se určí poměrem členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství. Členským vkladem je součet jeho základního členského vkladu a dalších členských vkladů, jimiž jsou zejména majetkový podíl vypočtený při transformaci družstva a vklady získané převodem od jiného člena, či na základě dědictví. Ukončené roky členství se pro účely výpočtu vypořádacího podílu počítají od 1. 1. 1993. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního čistého kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování vypořádacího podílu se nepřihlíží ke jmění, které je v nedělitelném rezervním fondu družstva a k vkladům členů s kratším než ročním členstvím před dnem, v němž se roční závěrka sestavuje. Dle čl. XXI odst. 1 stanov 2001 je za základní členský vklad dosavadních členů družstva a dalších oprávněných osob dle zákona č. 42/92 Sb., které budou členy družstva dle těchto stanov, se považuje splacení odečtením částky 10 000 Kč z majetkového podílu oprávněné osoby, vypočteného při transformaci družstva a zápisem tohoto vkladu do seznamu členů družstva, zbývající část majetkového podílu se považuje za další vklad člena. Z usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. 8. 2007, č. j. 25 D 224/2006-153, soud zjistil, že navrhovatel z dědictví nabyl „majetkový podíl zůstavitelky v [adresa] se sídlem [adresa] a všechna práva a povinnosti s ním spojené“. Z přípisu [Anonymizováno] adresovanému účastníkovi ze dne 26. 9. 2004 (č. l. 85) soud zjistil, že p. [Anonymizováno] tímto oznamovala účastníkovi, že se ke dni 28. 9. 2004 rozhodla ukončit členství ve družstvu a žádá o vrácení jejích vnosů, jakožto i živého a mrtvého inventáře a vypořádacího podílu. Z odpovědi družstva na výše uvedený přípis ze dne 11. 10. 2004 soud zjistil, že družstvo uvedlo, že dne 27. 9. 2004 mu tento přípis byl doručen. Družstvo [Anonymizováno] upozornilo, že ke dni 28. 9. 2004 nelze ukončit členství, ale že lze v souladu s čl. IX. stanov členství ukončit jednostranně vystoupením. V takovém případě zaniká členství po 3 měsících od doručení oznámení. Vyzvalo ji tedy ke sdělení, zda se jedná o oznámení o vystoupení z družstva, pak by její členství končilo k 31. 12. 2004. Z kopie ručně psaného dopisu [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2004 je dle soudu patrno, že potvrzuje její oznámení o ukončení členství ze dne 26. 9. 2004. Z dopisu ze dne 14. 11. 2011 od družstva adresovaného zástupkyni navrhovatele soud zjistil, že družstvo provedlo navrhovaný výpočet vypořádacího podílu s tím, že vycházelo z toho, že počet členů družstva k 28. 9. 2004 byl 71, souhrn všech členských vkladů k 28. 9. 2004 byl 10 401 344 Kč, stav vlastního kapitálu družstva k 31. 12. 2004 byl 10 919 587 Kč. Dle přípisu ze dne 30. 11. 1992 účastník vypočetl V. Blažkové celkový majetkový podíl v družstvu dle zákona č. 42/92 Sb. ve výši 591 151 Kč. Z informativního výpisu konta - přehledu dob pojištění, z doložených evidenčních listů a výpisů z evidence OSVČ na č. l. 226-241 vyplývá, že pracovní poměr navrhovatele k účastníkovi zanikl k datu 18. 9. 1995. Dále soud uvedl, že za nesporné považují účastníci řízení to, že [Anonymizováno] byla členkou družstva od 1. 1. 1993 a podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále jen „zákon č. 42/1992 Sb.“) měla spočítaný majetkový podíl ve výši 591 151 Kč. Též účastníci nerozporují, že [Anonymizováno] zemřela dne [Anonymizováno]

6. Následně se soud prvního stupně zabýval právním posouzením věci, přičemž akcentoval, že v době úmrtí [Anonymizováno] (28. 6. 2006), ke dni 31. 12. 2004 i 28. 9. 2004 byly v platnosti stanovy 2001. K datu ukončení pracovněprávního vztahu navrhovatele k družstvu (tj. k datu 18. 9. 1995) byly v platnosti stanovy 1992. Uvedl, že na věc aplikoval právní úpravu platnou a účinnou do 31. 12. 2013, tedy obchodní zákoník v rozhodném znění (s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. a § 775 z. o. k.).

7. Prvně se soud zabýval datem ukončení členství [Anonymizováno] v družstvu. Citoval ustanovení § 231 odst. 3 obch. zák. a článek IX odst. 2 stanov 2001, dle nichž členství zaniká vystoupením člena z družstva do 3 měsíců ode dne podání jeho písemného oznámení. Lhůta běží od prvního dne měsíce následujícího. Poté soud podrobil výkladu v souladu s § 266 obch. zák. oznámení [Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2004, které bylo družstvu doručeno dne 27. 9. 2004. Skutečnou vůli nebylo dle soudu možné zjistit, proto přistoupil k objektivnímu výkladu. Z pohledu družstva bylo zřejmé, že [Anonymizováno] projevila vůli vystoupit z družstva. I z následného jednání (oznámení) [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2004 lze dovodit, že chtěla ukončit své členství. [Anonymizováno] tímto přípisem dostatečně vyjádřila vůli vystoupit z družstva, což je ostatně dostatečně patrné i z následné reakce družstva. Dále soud uvedl, že v souladu s článkem IX. odst. 2 stanov členství [Anonymizováno] zaniklo uplynutím 3 měsíční lhůty běžící od následujícího měsíce, kdy bylo doručeno písemné oznámení o vystoupení z družstva, tedy ke dni 31. 12. 2004. K tomuto datu vznikl také [Anonymizováno] nárok na vypořádací podíl. Tvrzení účastníka o tom, že [Anonymizováno] zaniklo členství v družstvu až její smrtí, považoval soud za účelové, neboť účastník začal dobu ukončení jejího členství rozporovat až po obdržení návrhu na zahájení řízení, do té doby v rámci „předsporové korespondence“ opakovaně pracoval při výpočtu s datem ukončení členství [Anonymizováno] v roce 2004. Soud tedy uzavřel, že [Anonymizováno] nebyla již k datu svého úmrtí (28. 6. 2006) členkou družstva. Do dědického řízení tedy přecházel již její nárok na vypořádací podíl, který vznikl k datu její smrti. Tento nárok na vypořádací podíl přešel na jejího vnuka - navrhovatele na základě usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. 8. 2007, č. j. 25 D 224/2006-153. Samotná skutečnost, že v rámci dědického řízení byl vypořádací podíl označen jako „majetkový podíl“ na uvedeném nemůže ničeho změnit. Z výše uvedeného je zřejmé, že se jednalo o vypořádací podíl. Navrhovatel jako dědic [Anonymizováno] zdědil její pohledávku na vyplacení vypořádacího podílu, nikoliv podíl v družstvu. A to bez ohledu na skutečnosti, zda byl či nebyl v době úmrtí [Anonymizováno] členem družstva. Z tohoto důvodu se tedy soud nezabýval otázkou existence členství navrhovatele v družstvu.

8. Dále se soud zabýval vypořádacím podílem a jeho výší. Citoval ustanovení § 233 obch. zák., článek XI odst. 2 až 5 stanov 2001, § 7 odst. 4 zákona č. 42/1992 Sb. s tím, že [Anonymizováno] jako členka transformovaného družstva měla v době jeho transformace nárok na transformační majetkový podíl dle předmětného zákona. Ostatně družstvo v čl. XXI odst. 1 stanov 2001 stanovilo, že základní členský vklad dosavadních členů družstva a dalších oprávněných osob dle zákona č. 42/1992 Sb., které budou členy družstva dle těchto stanov, se považuje za splacení odečtením částky 10 000 Kč z majetkového podílu oprávněné osoby, vypočteného při transformaci družstva a zápisem tohoto vkladu do seznamu členů družstva. Zbývající část majetkového podílu se považuje za další vklad člena. Majetkový podíl [Anonymizováno] se stal členským vkladem, kdy hodnota 10 000 Kč se považuje za základní člensky vklad a zbytek z nesporně tvrzené částky 591 151 Kč se stal tzv. dalším členským vkladem, z nichž by měl být na základě § 233 obch. zák. v případě zániku členství člena za doby trvání družstva vypočten podíl vypořádací. K samotnému výpočtu vypořádacího podílu, jehož vzorec je dle soudu otázkou právní nikoliv otázkou odbornou, soud uvedl, že aplikoval úpravu článku XI. stanov 2001 a § 233 odst. 1 obch. zák. s tím, že je nutné násobit jednotlivé vklady vždy počtem let členství příslušného člena a z těchto dílčích výsledků teprve potom udělat souhrn. Účastníci i řízení se shodují, že v roce 2005 bylo celkem 71 členů družstva s delším než ročním členstvím, které měli ukončených 12 let jejich členství v družstvu. „Jmenovatel daného výpočtu si lze představit též takto (členský vklad člena 1 * 12 let) + (členský vklad člena 2 *12) .... (členský vklad člena 71 * 12), nebo též jako (souhrn členských vkladů všech členů * 12). V případě, kdy je jedna z hodnot výpočtu totožná, lze tuto hodnotu vytknout před závorku. Pokud se však výše členských vkladů jednotlivých členů a jejich doba členství odlišuje, je třeba při výpočtu postupovat dle výše uvedeného vzorce). Pro výpočet totiž není podstatný počet členů, nýbrž součet souhrnů členských vkladů vynásobených počtem ukončených let.“ K jednotlivým hodnotám předmětného výpočtu soud uvedl následující: -splacený členský vklad V. Blažkové - 591 151 Kč, - ukončené roky členství k datu 31. 12. 2004 (od 1.1. 1993) - 12 let, - vklady všech členů - 10 401 344 Kč, - počet ukončených let každého z člena družstva - 12 let, - stav vlastního čistého kapitálu k 31. 4. 2004 - 10 919 587 Kč. Soud tyto hodnoty považoval za nesporné, neboť oba účastnící řízení tyto hodnoty od počátku uvádějí. Dosazením předmětných hodnot do vzorce: 10 919 587/[(591 151 * 12)/(10 401 344 * 12)] = 620 232,54 Kč. Soud tedy přisvědčil navrhovateli v tom, že družstvo mělo ve výpočtu vypořádacího podílu výpočetní chybu, která spočívá v dalším násobení souhrnu členských vkladů počtem členů družstva, kterým de facto snížil hodnotu vypořádacího podílu [Anonymizováno] na jednasedmdesátinu. Soud s ohledem na uvedené uzavřel, že výše vypořádacího podílu [Anonymizováno] ke dni zániku členství (31. 12. 2004) činila 620 232,54 Kč a navrhovatel z titulu dědictví tuto pohledávku na zaplacení vypořádacího podílu v této výši zdědil. S ohledem na skutečnost, že o části nároku ve výši 8 735,70 Kč již bylo pravomocně rozhodnuto ve výroku I. rozsudku soudu ze dne 31. 10. 2018, č. j. 37 Cm 53/2013-291, který nabyl právní moci dne 19. 12. 2018, soud ve výroku I. tohoto usnesení rozhodl o zbývající části nároku ve výši 611 496,30 Kč i s příslušenstvím a i o příslušenství z již přiznané části nároku ve výši 8 735,70 Kč. Jelikož splatnost vypořádacího podílu nastala v souladu s článkem XI odst. 6 stanov 2001 uplynutím 7 let, přiznal soud navrhovateli požadovaný zákonný úrok z prodlení dle 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s příslušnými nařízeními vlády (nařízení č. 33/2010 Sb., č. 180/2013 Sb., č. 351/2013 Sb.) od 1. 1. 2012 z částky 620 232,54 Kč až do zaplacení.

9. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací argumentace byla následující:

A) Aby byl navrhovatel „ve sporu“ úspěšný, musí prokázat současné splnění těchto podmínek: 1) členský vklad [Anonymizováno] v družstvu činil 579 644 Kč (údaj z návrhu), 2) [Anonymizováno] ukončila členství v družstvu v roce 2004, pouze tak by jí vznikl nárok na vypořádací podíl, který by navrhovatel mohl zdědit, 3) vypořádací podíl náležel [Anonymizováno] ve výši 620 232 Kč, 4) navrhovatel zdědil vypořádací podíl. Navrhovatel v průběhu řízení neprokázal ani jednu z uvedených skutečností.

1) Výše členského vkladu: [Anonymizováno] se stala členkou družstva od 1. 1. 1993, a to na základě transformačního procesu. V transformaci družstva byl určen její celkový majetkový podíl dle ustanovení § 17 zákona č. 42/1992 Sb., v úplném znění, na částku 591 151 Kč. Protože se rozhodla pokračovat ve svém členství v družstvu, nedošlo k vypořádání tohoto majetkového podílu jeho fyzickým vypořádáním, ani finanční úhradou. Tento majetkový podíl nebyl nikdy vložen v plné výši do družstva jako další členský vklad. Po přijetí obchodního zákoníku byly na členské schůzi dne 18. 12. 1992 přijaty nové stanovy. Ty upravily v čl. VI. otázku členských vkladů následně: a) základní členský vklad, který je podmínkou členství v ZD, činí 10 000 Kč. Ke dni vzniku členství musí uchazeč o členství složit celý vklad, b) člen se může účastnit podnikání družstva dalšími členskými vklady, zejména majetkovými podíly přiznanými v rámci transformace družstva, případně jinou formou majetkové účasti, c) o splacení členského vkladu je družstvo povinno vydat členům písemné potvrzení, obsahující údaje o výši a druhu vkladu a o době jeho splacení, d) výše nepeněžitého vkladu (tj. i majetkový podíl) se určuje dohodou (k té ale nikdy nedošlo). Dle odvolatele k datu ukončení členství [Anonymizováno] v družstvu činil její členský vklad pouze 10 000 Kč. Pokud tvrdí navrhovatel něco jiného, je na něm, aby to prokázal v souladu se stanovami (písemnou dohodou, potvrzením o složení dalšího členského vkladu). V družstvu bylo zcela běžné, že si členové zemědělského družstva majetkové podíly spočítané v procesu transformace ponechávali a nevkládali je (celé nebo část) do zemědělského družstva jako další členský vklad. Důvodem bylo to, že tyto podíly buď bezplatně převáděli na členy rodiny nebo úplatně na soukromé zemědělce.

2) Ukončení členství [Anonymizováno]: Navrhovatel musí prokázat, že [Anonymizováno] vystoupila z družstva dle čl. IX. odst. 2 stanov ze dne 14. 12. 2001 a že toto vystoupení doručila družstvu, to nikdy neučinil. Povinností navrhovatele bylo předložit soudu doklad o datu a způsobu ukončení členství [Anonymizováno] a tuto základní skutečnost tak prokázat. Dle odvolatele členství paní Blažkové v zemědělském družstvu skončilo až dnem jejího úmrtí, tedy dnem 28. 10. 2006. Pak je ale nebytné učinit zásadní závěr, a to že předmětem dědického řízení nemohl být vypořádací podíl, ale v souladu s ustanovením § 232 obchodního zákoníku by navrhovatel musel zdědit členská práva a povinnosti v zemědělském družstvu. To ale netvrdil a neprokázal.

3) Ukončení členství navrhovatele v družstvu: Stanovy zemědělského družstva ze dne 18. 12. 1992, které platily v roce 1995, kdy měl navrhovatel údajně ukončit členství, zcela jasně v čl. IX. určovaly způsob ukončení členství. Není pravdivé tvrzení navrhovatele, že ukončení pracovního poměru automaticky ukončilo členství. Toto tvrzení opírá o znění odst. 1 čl. IX, ale tento odstavec řeší ukončení členství dohodou. Taková dohoda nebyla nejen prokázána, ale dokonce ani tvrzena. Pak je na navrhovateli, ať prokáže, že doručil listinu představující jeho vystoupení dle čl. IX. odst. 2 stanov. Tuto skutečnost nikdy neprokázal, pokud je odkazováno na odst. 3 čl. VIII. stanov, členství v zemědělském družstvu bylo opravdu podmíněno pracovním poměrem, ale to se týkalo vzniku členství, ne jeho ukončení. V zemědělském družstvu jsou desítky členů bez pracovního poměru, zejména důchodového věku (ale nejen oni). Otázka členství navrhovatele k datu nabytí vypořádacího podílu [Anonymizováno] je zásadní, protože pokud by byl k datu ukončení členství [Anonymizováno] úmrtím navrhovatel stále členem, došlo by pak k navýšení jeho členského vkladu, ne ke vzniku nároku na výplatu vypořádacího podílu. Navrhovatel neprokázal k datu úmrtí [Anonymizováno] ukončení svého členství. To je zásadní pro posouzení, zda měl vůbec nárok na výplatu vypořádacího podílu své babičky. Soud ve svém usnesení ze dne 11. 1. 2024 dospěl k závěru, že členství navrhovatele zaniklo ukončením pracovního poměru ke dni 31. 12. 2004. Toto tvrzení je však v rozporu se stanovami družstva ze dne 18. 12. 1992. Navíc soud tento závěr vůbec nijak nezdůvodňuje, i když účastník toto tvrzení navrhovatele opakovaně rozporoval. Navrhovatel tak vůbec neprokázal, zda a jakým způsobem své členství v družstvu ukončil. Uvedený závěr soudu je tak vzhledem k absenci odůvodnění nepřezkoumatelný.

4) Nárok navrhovatele získaný v dědickém řízení: [Anonymizováno] byla až do své smrti dne 28. 10. 2006 členkou [adresa] (navrhovatel nepředkládá důkaz o dřívějším datu ukončení členství). V souvislosti s projednáváním dědictví družstvo k výzvě notářky pouze sdělilo dle jejího požadavku výši majetkového podílu. Jednalo se ale o majetkový podíl spočítaný v transformaci družstva, ne o vypořádací podíl. Pokud navrhovatel argumentuje částkou spočítanou ve sdělení družstva notářce (č.l. 112), pak tento výpočet vůbec nekoresponduje s návrhem, požadovaná částka je víc jak dvojnásobná. Sám navrhovatel se tedy tímto výpočtem nikdy neřídil. Za daného stavu je tedy nesporné, že navrhovatel by jako pozůstalý vnuk měl nárok na vypořádací podíl podle obchodního zákoníku (pokud by ale nebyl k datu úmrtí [Anonymizováno] sám členem družstva). To ale z dědického usnesení ze dne 16. 8. 2007 neplyne. Není zde totiž s odkazem na ustanovení § 232 obch. zák. zřejmé, že by byl navrhovatel v souladu se zákonem dědicem „členských práv a povinností v družstvu“, neboť dědické rozhodnutí uvádí pouze „majetkový podíl“. Předložené dědické rozhodnutí nepostačuje k určení postavení navrhovatele jako dědice členských nároků pozůstalé babičky, a tedy ani k výplatě vypořádacího podílu. Navíc navrhovatel byl členem družstva a k datu úmrtí [Anonymizováno] neprokázal ukončení svého členství v souladu se stanovami. Pak by nemohl vůbec nárok na vypořádací podíl z dědictví uplatňovat, tuto možnost by měl pouze dědic, který by nebyl členem zemědělského družstva. Z dědického usnesení je tak zřejmé, že navrhovatel zdědil pouze majetkový podíl dle zák. č. 42/1992 Sb., který lze samostatně převádět. To ale netvrdí a jeho vypořádání dle transformačního zákona se nedomáhá. Pokud by chtěl zdědit něco jiného, tj. členská práva a povinnosti nebo vypořádací podíl, musel by si nechat doprojednat dědictví, v dědickém usnesení soudu by bylo určeno, kdo zdědil členská práva a povinnosti v družstvu. Teprve poté by bylo možno jednat o vypořádání dědického nároku.

5) Výpočet vypořádacího podílu: Podle čl. VI. stanov družstva z r. 1992 činí základní členský vklad v družstvu 10 000 Kč. Stanovy družstva sice umožňovaly vložit další členský vklad, a to i vkladem majetkového podílu v procesu transformace družstva, ale dle bodu VI/3 by se tak muselo stát výlučně dohodou mezi členem a družstvem. V daném případě se tak nikdy nestalo, taková dohoda uzavřena nebyla (její uzavření není nejen prokazováno, ale ani tvrzeno). Pokud ano, je na navrhovateli tvrdit a prokázat její uzavření. V daném případě by tak musel být počítán vypořádací podíl ze základního členského vkladu ve výši 10 000 Kč. Avšak i v případě, že navrhovatel prokáže tvrzenou výši členského vkladu [Anonymizováno], nepovažuje odvolatel předložený výpočet vypořádacího podílu za správný. Bez ohledu na obsah předloženého posudku [tituly před jménem] je třeba spočítat vypořádací podíl člena družstva přesně dle zákonné definice - dle § 233 odst. 2, 3 obchodního zákoníku. Obchodní zákoník upřednostňoval způsob stanovení vypořádacího podílu ve stanovách. Úprava stanov ze dne 14. 12. 2001 vycházela ze znění zákona a pro výpočet podílu byla shodná. Dle zákonné úpravy by měl vzorec pro výpočet příslušného koeficientu vypadat takto (jedná se o výpočet k datu ukončení členství 31. 12. 2004, které ale nebylo prokázáno): (splacený členský vklad [Anonymizováno]) x (počet ukončených let členství [Anonymizováno]) lomeno (souhrn splacených členských vkladů všech členů) x (ukončené roky členství všech členů). V daném případě tedy činí vypořádací podíl: 8 735,70 Kč. Tento výpočet důsledně respektuje zákonem a stanovami určený způsob výpočtu vypořádacího podílu. Soud se od zákonem stanoveného způsobu výpočtu nemůže odchýlit.

B) Předkládaný znalecký posudek [tituly před jménem] nelze považovat za znalecký posudek, a to pro absenci řádné znalecké doložky. Soud ale tvrdí, že z listiny označené jako znalecký posudek vyplynulo, že výše vypořádacího podílu zjištěná znalcem činí 620 232 Kč. Ale právě proto, že se nejedná o znalecký posudek, je to pouze listina, ze které vyplývá jeden ze způsobů výpočtu, s důkazní hodnotou postavenou na roveň výpočtu družstva.

C) V případě ukončení členství [Anonymizováno] dospěl soud k závěru, že nebylo možné zjistit z obsahu dopisu ze dne 26. 9. 2004 skutečnou vůli [Anonymizováno]. Dále je zde uveden závěr, že z pohledu družstva bylo zřejmé, že [Anonymizováno] projevila vůli vystoupit z družstva. To je ale zcela nesprávný závěr, nic takového družstvu zřejmé nebylo a nelze poznat, jak k tomuto závěru soud dospěl. Pokud soud dospěl k závěru, že nebylo možné skutečnou vůli zjistit (což je pravda, obsahově by se jednalo spíše o návrh dohody o skončení členství), pak se ale nemohlo jednat o jasný jednostranný projev vůle směřující k vystoupení z družstva. Stejně tak je nesprávný závěr o tom, že z pohledu družstva bylo zřejmé, že chce [Anonymizováno] vystoupit. Soud tak zcela ignoruje sdělení družstva ze dne 11. 10. 2004. Z něj je naopak zřejmé, že družstvo považovalo sdělení V. Blažkové ze dne 26. 9. 2004 se pokus ukončení členství dohodou, což neakceptovalo, a to s tím, že pokud by chtěla z družstva vystoupit, musela by tak učinit v souladu se stanovami. Soud nakonec na podporu svého tvrzení připomíná kopii sdělení [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2014, vůbec se ale nezabývá tím, zda bylo družstvu toto sdělení doručeno, což byla opakovaně jedna z výhrad družstva. Tyto závěry soudu jsou tak v rozporu s citovanými důkazy a v otázce doručení listiny ze dne 25. 10. 2004 nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, jak mohla [Anonymizováno] projevit svoji vůli z družstva vystoupit, když tato listina nebyla druhé straně vůbec doručena.

D) Tvrzení o tom, že [Anonymizováno] zaniklo členství v družstvu až její smrtí, není tvrzení účelové, ale pravdivé, jedná se vzhledem k uplatněnému nároku o zcela zásadní otázku. Toto tvrzení se objevilo logicky až v reakcí na podaný návrh, kdy družstvo muselo reagovat na jednotlivá tvrzení a předkládané důkazy. Pokud navrhovatel předložil soudu jako důkaz listiny prokazující údajné ukončení členství v r. 2004, bylo družstvo nuceno na toto tvrzení reagovat, logicky tedy až po podání návrhu k soudu. Soud uzavřel, že [Anonymizováno] nebyla k datu svého úmrtí členkou družstva, toto tvrzení je ale v rozporu s provedenými důkazy, není soudem nijak blíže odůvodněno.

E) Soud tvrdí, že i když se v dědickém řízení objevil pojem „majetkový podíl“, je zřejmé, že se jednalo o vypořádací podíl. Toto zásadní tvrzení ale soud nijak nezdůvodňuje, když se jedná z hlediska právního o dva různé pojmy (navíc uvedené v různých zákonech) a oba se v daném řízení objevují. Tím spíše je třeba podrobně zdůvodnit jejich pojmové rozlišení. Navrhovatel dle dědického usnesení zdědil majetkový podíl, tento nárok ale [Anonymizováno] dle transformačního zákona skutečně vlastnila. V žádném případě tak nelze automaticky dovodit, že se jedná o vypořádací podíl. Soud ve svém odůvodnění vůbec neuvádí, jak se z majetkového podílu dle transformačního zákona stal členský vklad, aby mohlo dojít k určení vypořádacího podílu. Soud zcela správně uvádí, že režim vypořádání tzv. majetkového podílu mohl být různý. Tím spíše ale bylo povinností soudu zdůvodnit, proč vzal za prokázané, že byl celý majetkový podíl [Anonymizováno] vložen jako členský vklad, a to i proto, že i v potvrzení zemědělského družstva vystaveném pro účely dědického řízení není o členském vkladu žádná zmínka. Soud prvého stupně naprosto jednoznačně uzavřel, že majetkový podíl [Anonymizováno] se stal členským vkladem, a to celý. Tento závěr nejen že nemá oporu v provedeném dokazování, ale není soudem vůbec zdůvodněn. Jedná se tak o zcela zásadní závěr soudu, který je ale naprosto nepřezkoumatelný.

F) Závěr soudu, že chyba družstva spočívá v tom, že násobí souhrn členských vkladů počtem členů družstva, je nesprávný, nic takového družstvo neuvádělo. V souladu se zákonnou definicí ve jmenovateli došlo k vynásobení souhrnu splacených členských vkladů všech členů ukončenými roky všech členů, a to je něco jiného. Způsob výpočtu zcela odpovídá platné právní úpravě. O tom, že tato úprava nebyla ve své době dokonalá a nemusela být vždy spravedlivá, svědčí následné upuštění od tohoto způsobu stanovení vypořádacího podílu. To ale nic nemění na tom, že soud musí zcela respektovat platnou právní úpravu.

G) Soudu je třeba vytknout i uložení povinnosti úhrady úroku z prodlení. Z rozhodnutí soudu nelze vůbec zjistit, proč byl úrok z prodlení přiznán od 1. 1. 2012. Návrh na zahájení řízení byl podán ke Krajskému soudu v Hradci Králové v roce 2013. Ve věci nebyli vyslýcháni žádní svědci, nebyly předkládány žádné nové listiny, a přesto rozhodl soud prvého stupně až v roce 2024. Jedná se o zcela zbytečné průtahy řízení, které nejsou zaviněné účastníky, ale nečinností soudu. Tím, že soud přiznal navrhovateli úrok z prodlení od roku 2012 do dnešní doby, je tímto rozhodnutím družstvo výrazně poškozeno, neboť přiznaný úrok z prodlení spolu s náklady řízení, které byly navrhovateli přiznány, převyšují částku, které se navrhovatel domáhá. Soud při svém rozhodování o příslušenství a nákladech řízení tuto otázku vůbec nezohlednil.

10. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh bude v celém rozsahu zamítnut.

11. K odvolání se podáním ze dne 21. 3. 2024 se velmi obsáhle vyjádřil navrhovatel. Rekapituloval svoji skutkovou verzi s uvedením důkazů ji prokazujících a příslušných právních závěrů následovně: [Anonymizováno], babička navrhovatele, byla členkou přetransformovaného družstva - [právnická osoba] od 1. 1. 1993, navrhovatel byl členem přetransformovaného družstva od 1. 1. 1993, jeho členství skončilo současně s jeho pracovním vztahem, pracovní poměr navrhovatele k účastníkovi zanikl 18. 9. 1995 (důkazem je dopis právního zástupce družstva ze dne 14. 11. 2011, evidenční list OSSZ, stanovy družstva platné ke dni zániku členství p. [Anonymizováno]-navrhovatele ve družstvu, tj. ke dni 18. 9. 1995, všechny důkazy jsou založeny ve spise a bylo jimi provedeno dokazování). [Anonymizováno] měla podle zák.č. 42/1992 Sb. vypočítaný celkový majetkový podíl ve družstvu ve výši 591 151 Kč (důkaz: navrhovatelem byl předložen soudu doklad ze dne 30. 11. 1992 „vyrozumění o majetkovém podílu“, kde je uvedeno, že celkový majetkový podíl činí 591 151 Kč), [Anonymizováno] zemřela dne [Anonymizováno], v době smrti však již nebyla členkou družstva, členství v družstvu jí zaniklo ke dni 31. 12. 2004. Navrhovatel je dědicem zemřelé [Anonymizováno] (důkazem je usnesení č. j. 25 D 224/2006-153 ze dne 16. 8. 2007, které nabylo právní moci dne 11. 9. 2007, ve věci dědictví po [Anonymizováno], usnesením bylo rozhodnuto tak, že vnuk zemřelé [Jméno navrhovatele], nabyl veškerý zůstavitelčin majetek, v rozhodnutí je uvedeno, že dědický majetek tvoří, mimo jiné, i „majetkový podíl zůstavitelky v [adresa] se sídlem [adresa] a všechna práva a povinnosti s ním spojené“). [Anonymizováno] byla členkou družstva, její členství ve družstvu zaniklo dne 31. 12. 2004 a to vystoupením (důkaz: v dopise advokáta [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2011 družstvo uvádí, že p. [Anonymizováno] byla členkou družstva do 31. 12. 2004). [Anonymizováno] se nestal po zemřelé členem družstva a ani nemohl, neboť zemřelá již ke dni své smrti členkou družstva nebyla, a proto měla nárok na vypořádací podíl. I v dědickém spisuje je založeno vyjádření družstva, resp. jeho práv. zástupce [tituly před jménem], že zemřelá má vypořádací podíl a v přiloženém dopise [tituly před jménem] notáři je přiložen doklad družstva, z jehož obsahu vyplývá, že družstvo vypočetlo zemřelé vypořádací podíl. Výši tohoto družstvem vypočteného vypořádacího podílu navrhovatel rozporuje a znaleckým posudkem [tituly před jménem] dokládá správně vypočtenou výši. Samo družstvo dopisem svého právního zástupce ze dne 2. 8. 2010 sdělilo navrhovateli, že „dle čl. XI posledního znění stanov z r. 2001 je nárok na vypořádání vypořádacího podílu v [adresa] splatný uplynutím 7 let ode dne vzniku jeho nároku podle § 233 odst. 4 obch. zákoníku“, tedy s ohledem na ukončení členství v r. 2004, že „návrh na vypořádání podílu vznikne v r. 2012.“ Tedy družstvu byla známa jeho povinnost vypořádat vypořádací podíl a splatnost vypořádacího podílu dle stanov a navrhovateli tedy přísluší vypořádací podíl i úrok z prodlení (důkaz: dopis ze dne 2. 8. 2010, stanovy ve znění účinném od 1. 1. 2001, výše citované důkazy jsou založeny v soudním spise). Navrhovatel tedy zdědil nárok na vypořádací podíl.

12. Navrhovateli se podařilo dohledat v materiálech po zemřelé ve vztahu k jejímu ukončení členství v [adresa] dopis zemřelé [Anonymizováno] z r. 2004, kterým [Anonymizováno] sděluje družstvu, že ke dni 28. 9. 2004 se rozhodla ukončit členství (důkaz: dopis). Dále dopis [právnická osoba] z r. 2004, kterým paní [Anonymizováno] družstvo odpovídá, žádá jí, aby potvrdila družstvu vystoupení z družstva, dále jí sděluje že „Vašemu požadavku na navrácení vnosů nelze vyhovět. Tím, že jste se rozhodla nadále zůstat v transformovaném družstvu, lze považovat i v souladu se stanovami družstva Váš nárok na podíl z transformace družstva za další členský vklad, K němu bude samozřejmě přihlédnuto při stanovení výše vypořádacího podílu. V souladu se stanovami je však nárok na vypořádací podíl splatný uplynutím 7 let od schválení účetní závěrky za rok 2004, pokud nedojde k jiné dohodě. Pokud nám tedy potvrdíte vystoupení z družstva, bude Vám po schválení účetní závěrky za rok 2004 vypořádací podíl vypočten. Samozřejmě lze poté o způsobu jeho úhrady dále jednat.“ (důkaz: dopis družstva z r. 2004). Vlasta [Anonymizováno] na dopis družstva reagovala a svým dopisem družstvu sdělila, že potvrzuje, že její oznámení o ukončeni Členství je nutné posuzovat za oznámení o vystoupení z družstva. Tento dopis [Anonymizováno] je celý psán rukou (důkaz: dopis [Anonymizováno] z r. 2004 -“ její reakce na dopis družstva). V dopise advokáta [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2011 družstvo uvádí, že [Anonymizováno] byla členkou družstva do 31. 12. 2004. Výše uvedenými důkazy bylo před soudem provedeno dokazování.

13. Dle navrhovatele vyplývá způsob výpočtu vypořádacího podílu ze stanov družstva platných ke dni zániku členství [Anonymizováno] v družstvu (účinných ve znění od 1. 1. 2001) a vyplývá z nich to že „Členským vkladem člena je součet jeho základního členského vkladu a dalších členských vkladů, jimiž jsou zejména majetkový podíl vypočtený při transformaci družstva a vklady získané převodem od jiného člena, či na základě dědictví.“ Stanovami bylo provedeno dokazování. Ze stanov vyplývá, že dle čl. XI „má dosavadní člen družstva při zániku členství za trvání družstva nárok na vypořádací podíl.“ V čl. XI je uveden způsob výpočtu vypořádacího podílu s tím, že ukončené roky členství se pro účely výpočtu vypořádacího podílu počítají od 1. 1. 1993 a že nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutým 7 let, pokud se družstvo s členem nedohodne jinak. K jiné dohodě nedošlo.

Ve stanovách družstva čl. XI je uvedeno: ,,Vypořádací podíl

1. Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl.

2. Vypořádací podíl se určí poměrem členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství

3. Členským vkladem člena je součet jeho základního členského vkladu a dalších členských vkladů, jimiž jsou zejména majetkový podíl vypočtený při transformaci družstva a vklady získané převodem od jiného člena, či na základě dědictví.

4. Ukončené roky členství se pro účely výpočtu vypořádacího podílu počítají od 1. 1. 1993.

5. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního čistého kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování vypořádacího podílu se nepřihlíží ke jmění, které je v nedělitelném rezervním fondu družstva. Dále se nepřihlíží k vkladům členů s kratším, než ročním členství před dnem, k němuž se roční závěrka sestavuje.“

(důkaz: znění stanov účinné k 1. 1. 2001). Znění uvedených stanov respektoval při výpočtu vypořádacího podílu znalec [tituly před jménem]. Dle jeho znaleckého posudku činí vypořádací podíl po [adresa] Kč 620 232,-. Při výpočtu byly použity údaje účetní závěrky v souladu se zněním stanov a zněním závěrky, jak byla družstvem založena do sbírky listin, a podklady družstva. Znalec vycházel z hodnoty splaceného členského vkladu 591 150 Kč, z ukončených let členství 12 let, ze stavu vlastního čistého kapitálu k datu 31.12.2004 ve výši 10 919 587 Kč, vkladů všech členů 10 401 344 Kč. Z dopisu ze dne 14. 11. 2011 od družstva adresovaného zástupkyni navrhovatele vyplývá, že družstvo provedlo navrhovaný výpočet vypořádacího podílu s tím, že vycházelo z toho, že počet členů družstva k 28. 9. 2004 byl 71. V posudku [tituly před jménem] je výslovně uvedeno, že se jedná o posudek na zjištění výše vypořádacího podílu p. [Jméno navrhovatele] u [adresa]. V posudku se výslovně uvádí, že znalec vycházel z předložených stanov [adresa] čl. XI vypořádací podíl, dále se v posudku výslovně uvádí, že dle odstavce 5 je pro výpočet vypořádacího podílu rozhodný stav vlastního čistého kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Znalec na str. 2 posudku uvádí, že nahlédl do výkazu Rozvaha k 31. 12. 2004 uložené na obchodním rejstříku v elektronické podobě u [adresa], kde v pasivech jsou uvedeny potřebné údaje, tyto údaje znalec v posudku cituje a uvádí. Znalec v posudku výslovně uvádí, že od vlastního jmění je odečten rezervní fond družstva a po tomto odpočtu činí stav čistého vlastního kapitálu k 31. 12. 2004 Kč 10 919 587,- Samo družstvo uvedlo, že vlastni kapitál činí „po odpočtu kapitálu v nedělitelném fondu“ Kč 10 919 587,-. Samo družstvo pak částku Kč 10 919 587,- uvádí jako vlastní kapitál podle účetní závěrky za rok v němž členství zaniklo (po odpočtu částky v nedělitelném fondu), toto je uvedeno v dopise ze dne 3. 7. 2012 [tituly před jménem], advokáta družstva, v příloze jeho dopisu, jak bylo doloženo soudu, tato částka je uváděna družstvem i ve vyjádření družstva k návrhu ze dne 9. 9. 2013. Znalec pro výpočet vypořádacího podílu použil jako „splacený členský vklad [Anonymizováno] částku 591 150 Kč“ Samo družstvo v příloze dopisu advokáta [tituly před jménem] ze dne 3. 7. 2012 tuto částku 591 150 Kč jako „splacený členský vklad p. [Anonymizováno]“ uvádí. Člen nemusel činit žádný úkon ohledně „složení dalšího členského vkladu“, v tomto smyslu se vyjadřují i judikáty v obdobných věcech. Pokud pak bylo povinností každého člena mít složeno ve družstvu jako základní členský vklad Kč 10 000,- a členů je 71, pak jejich základní členské vklady činí celkem Kč 710 000,-. Zbytek souhrnu uváděného družstvem jsou tedy dalšími členskými vklady - sečtenými všech 71 členů (tedy 10 401 344 minus 710 000 činí další členské vklady). Pokud pak družstvo před soudem uvádí, že nemůže soudu předložit seznam členů a jejich vkladů, neboť ho nemá k dispozici a tvrdí, že s ohledem na čas je není povinen archivovat, tak vlastně družstvo tvrdí, že nemůže vyvrátit důkazy a podklady předložené ve věci navrhovatelem.

14. Navrhovatel tedy rozporoval výpočet podle družstva. Správně se mělo postupovat takto - násobit sumu všech členských vkladů dvanácti a nikoliv tedy částkou „832“, tak jak nesprávně uvádělo družstvo ve vyjádření. Pak by však koeficient správný byl 591 150 x12 lomeno 10 401 344 x 12 = 0,056834400145 a tento koeficient 0,056834 by se násobil částkou čistého jmění tj. 10 919 587 Kč a vyšla by správná částka 620 232,54 Kč vypořádacího podílu pro [Anonymizováno]. Družstvo však souhrn vkladů vynásobilo 12ti lety a ještě ji vynásobilo počtem členů tj. 71 (12x71 = 852), tj. postupovalo při výpočtu tak, jako by každý z členů měl složen vklad ve výši 10 401 344 Kč. Z vyjádření družstva ve výpočtu jasně vyplývá, že částka 10 401 344 Kč je souhrn členských vkladů všech členů, tedy se družstvo dopustilo evidentní výpočtové chyby. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí věc správně posoudil tak, že se družstvo výše uvedené chyby evidentně dopustilo a že správný vypočet vypořádacího podílu je takový, jak je uveden ve znaleckém posudku [tituly před jménem].

15. Navrhovatel uzavřel, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, soudem prvního stupně byly správně jištěny skutkové okolnosti a věc byla správně právně posouzena. Argumentace účastníka uvedená v jeho odvolání neodpovídá důkazním zjištěním. S ohledem na uvedené navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil v plném rozsahu.

16. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

17. Podle čl. II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., jímž byl s účinností od 1. 1. 2014 novelizován občanský soudní řád, se pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „o. s. ř.“). Protože toto řízení bylo zahájeno dne 23. 5. 2013, byl odvolacím soudem použit o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013.

18. Primárně, vzhledem k datu zániku členství [Anonymizováno] v předmětném družstvu (viz výše i níže) a potažmo tak i k datu vzniku nároku na vypořádací podíl odvolací soud kvituje, že již i soud prvního stupně správně vycházel ze znění obchodního zákoníku (zák.č. 513/1991 Sb.) ve znění ke dni 31. 12. 2004. Jeho použití je dáno podle § 3028 odst. 3 o. z. a § 775 z. o. k.

19. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně provedl v řízení všechny potřebné důkazy, a to v souladu s procesními předpisy, tyto důkazy řádně a zcela dostatečně zhodnotil a učinil z nich odpovídající skutkové závěry. Věc také zcela správně posoudil po stránce právní. Soud prvního stupně se dopustil toliko nepřesnosti v dosazení hodnot do vzorce pro výpočet vypořádacího podílu, resp. v písemném vyjádření tohoto dosazení (viz odstavec 40 odůvodnění rozhodnutí), což se však nijak neprojevilo ve správnosti výsledku jeho rozhodování. Jakéhokoli doplňování dokazování dle odvolacího soudu nebylo třeba.

20. K jednotlivým námitkám odvolatele uvádí odvolací soud následující, přičemž tak činí v logickém souhrnu. Z důkazů provedených soudem prvního stupně, ohledně jejichž hodnocení, resp. ohledně skutkových závěrů přijatých soudem prvního stupně se s tímto plně ztotožňuje. Nebude je proto, až na dílčí výjimky, již jednotlivě uvádět, když to bylo vedlo jen k duplicitnímu konstatování /uvedl by totéž, co soud prvního stupně/. Odvolací soud učinil, resp. uvádí následující skutkové a potažmo pak i právní závěry. Prokázána byla smrt bývalé členky družstva V. Blažkové ke dni 28. 10. 2006. Prokázáno bylo, že navrhovatel [Jméno navrhovatele] zdědil tzv. „majetkový podíl“ zůstavitelky v žalovaném družstvu, ten fakticky představoval vypořádací podíl zůstavitelky v žalovaném družstvu. Prokázáno pak a především bylo, že [Anonymizováno] (zůstavitelce) skončilo její členství ke dni 31. 12. 2004, a to v důsledku vystoupení z družstva. To jednoznačně vyplývá z provedených důkazů - přípisu [Anonymizováno] družstvu ze dne 26. 9. 2004 ve spojení s dopisem [Anonymizováno] družstvu ze dne 25. 10. 2004, přičemž prokázáno bylo i to, že vystoupení z družstva bylo družstvu doručeno dne 27. 9. 2004 (to uvedlo samo družstvo v přípisu ze dne 11. 10. 2004). Jednání [Anonymizováno] bylo soudem prvního stupně zcela správně vyhodnoceno jako jednostranný právní úkon činěný členkou družstva vůči družstvu, jehož obsahem bylo vystoupení z družstva. Tato vůle [Anonymizováno] je z jejích úkonů a potažmo i z tehdejších (rok 2004) úkonů družstva dostatečně patrný. Odvolací soud souhlasí i s tím, že do doby vznesení nároku navrhovatelem v předmětném řízení družstvo činilo úkony tak, jako kdyby uznávalo zánik členství [Anonymizováno] v družstvu ke dni 31. 12. 2004. Nárok na vypořádací podíl, resp. na jeho vyplacení přešel v rámci dědění na vniku bývalé členky družstva [Anonymizováno] - navrhovatele (viz příslušné dědické rozhodnutí s tím, že je z něj patrné, že dědic zdědil majetkový nárok nároky zůstavitelky k předmětnému družstvu, a protože byl jejím jediným majetkovým nárokem nárok na vypořádací podíl, zdědil tento nárok).

21. Pro stanovení konkrétní výše vypořádacího podílu je v daném případě kromě ust. § 233 obch.zák. článek XI odst.2 až 5 Stanov družstva z roku 2001 (dále i jen „stanovy 2001“). Podle tohoto ustanovení stanov 2001: vypořádací podíl člena družstva se určí poměrem členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství. Členským vkladem je součet jeho základního členského vkladu a dalších členských vkladů, jimiž jsou zejména majetkový podíl vypočtený při transformaci družstva a vklady získané převodem od jiného člena, či na základě dědictví. Ukončené roky členství se pro účely výpočtu vypořádacího podílu počítají od 1. 1. 1993. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního čistého kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování vypořádacího podílu se nepřihlíží ke jmění, které je v nedělitelném rezervním fondu družstva a k vkladům členů s kratším než ročním členstvím před dnem, v němž se roční závěrka sestavuje.

22. Členský vklad [Anonymizováno] byl dán tzv. transformačním podílem (ve smyslu zák.č. 42|/1994 Sb.) - majetkovým podílem, resp. jeho výší, kdy z něj byla částka 10 000 Kč použita na základní členský vklad a zbytek byl považován za další členský vklad. Celkem tak činil její členský vklad částku 591 151 Kč. V roce 2005 (2004) bylo v družstvu celkem 71 členů se členstvím delším jednoho roku. Počet ukončených let členství každého z těchto členů byl 12 let. Vklady všech členů činily celkem částku 10 401 344 Kč. Vlastní čistý kapitál ke dni 31. 4. 2004 činil 10 919 587 Kč. Ohledně nespornosti uvedených hodnot se odvolací soud shoduje s názorem soudu prvního stupně, že uvádějí-li oba účastníci tyto hodnoty shodně od začátku řízení, lze je mít za dané. Výpočet vypořádacího podílu dle výše citovaných stanov družstva tak ve zjednodušené podobě spočívá v tom, že částka 591 151 Kč (členský vklad [Anonymizováno]) se dělí součtem všech vkladů všech členů s členstvím delším jednoho roku (71 členů, přičemž u každého z nich bylo v družstvu bráno pro daný výpočet členství v délce 12ti let) - částkou 10 401 344 Kč. Výsledkem je číslo - tzv. koeficient, který činí 0,0568340976. Tímto koeficientem je pak násobena částka vlastního čistého kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo, tedy za rok 2004. Tedy 0,0568340976 x 10,919.587 Kč = 620.604,87330969 Kč. Z hlediska dvanácti let u jednotlivých členů je podstatné, že u každého jednotlivého člena musí být těmito dvanácti lety násobena výše jeho členského vkladu, což samozřejmě platí i pro [Anonymizováno] a její členský vklad. Zásadní je, že každý z relevantních 71 členů družstva měl započítáno členství v dálce 12ti let. Proto je z hlediska výpočtu tím, že se vždy jedná o násobení dvanácti (lety), možné dvanácti znásobit každý jednotlivý členský vklad každého ze 71 členů a stejně tak je ovšem možné dvanácti znásobit již rovnou součet všech členských vkladů /12xčlen a), 12x člen b), 12x člen c) …… /, což lze nahradit dvanáctinásobkem součtu vkladů všech relevantních členů - 12x (a+b+c….). Namísto tedy aby byla částka 591 151 Kč násobena dvanácti stejně tak jako částka 10 401 b344 Kč násobena dvanácti, a následně počítán podíl těchto částek, bylo resp. je možné rovnou počítat podíl částky 591 151 Kč a částky 10 401 344 Kč. Tento podíl je 0,0568340976. A jak již shora uvedeno, pro výpočet vypořádacího podílu se tímto podílem (0,0568340976) násobí rozhodný (za rok 2004) stav vlastního čistého kapitálu - částka 10 919 587 Kč. Výsledkem je částka 620 604,87330969 Kč, což je výše vypořádacího podílu náležejícího právnímu nástupci - dědici bývalé členky družstva V. Blažkové. Splatnost vypořádacího podílu nastala dle čl. XI. odst. 6 stanov 2021 uplynutím 7mi let od vzniku nároku na něj. Proto přiznal soud prvního stupně navrhovateli správně jím požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč.zák. ve spojení s nař. vl. č. 33/2010 Sb., č. 180/2013 Sb., od 1. 1. 2012 do zaplacení, a to z částky původně žalované - 620 232,54 Kč. Družstvo zavázal zaplatit navrhovateli jistinu ve výši 611 496,30 Kč, protože část nároku ve výši 8 735,70 Kč byla již navrhovateli pravomocně přiznána výrokem I. rozsudku ze dne 31. 10. 2018 č. j. 37 Cm 53/2013-291 (v právní moci dne 19. 12. 2018).

23. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako správné, a to včetně správného nákladového výroku.

24. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému navrhovateli. Účastník je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení navrhovateli. Ty sestávají z odměny advokáta za 1 úkon právní služby v celkové výši 10 820 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 21. 3. 2024, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 10 820 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 2 335,52 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 13 455,52 Kč, jež je účastník povinen zaplatit k rukám advokáta coby zástupkyně navrhovatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).