o návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022 č. j. L 76276/RD7/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH,
JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 10. 2022
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
o návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022 č. j. L 76276/RD7/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH,
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2022 č. j. L 76276/RD7/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH se potvrzuje.
1. Městský soud v Praze coby rejstříkový soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 12. července 2022 č. j. L 76276/RD7/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH rozhodl tak, že „Návrh na zápis údajů o založeném spolku: spolek [adresa] ze dne 11. května 2022 pod Fj 187316/2022/MSPH se odmítá.“
2. Soud v odůvodnění uvedl, že podáním došlým soudu dne 11. 5. 2022 pod č. j. F 187316/2022 byly doloženy listiny týkající se založeného spolku: spolek [adresa] a jeho zápisu do spolkového rejstříku, tedy: - čestná prohlášení a souhlasy osob zapisovaných do spolkového rejstříku ([Anonymizováno], [Jméno navrhovatele], [Anonymizováno]) opatřená úředně ověřenými podpisy, i bez úředně ověřených popisů, - souhlas vlastníka s umístěním sídla spolku ze dne 9. 5. 2022, - zápis z ustavující schůze spolku ze dne 21. 4. 2022, - stanovy spolku: spolek [adresa]. Usnesením č. j. L 76276/RD3/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH ze dne 17. 5. 2022 byl [Anonymizováno] jako osoba určená ustavující schůzí k podání návrhu na zápis do spolkového rejstříku vyzván k doplnění podání a doložení řádného návrhu na zápis založeného spolku [Anonymizováno] do spolkového rejstříku na předepsaném elektronicky vyplněném formuláři (tzn. samotného řádně vyplněného formuláře, bez soudu již dne 11. 5. 2022 předaných listin), opatřeného úředně ověřeným podpisem navrhovatele a obsahujícího údaje, které mají být do spolkového rejstříku zapsány. Dne 1. 7. 2022 pod č. j. F 262454/2022 byl doložen řádný návrh na zápis založeného spolku [Anonymizováno] do spolkového rejstříku na předepsaném elektronicky vyplněném formuláři, kde byl v části II. Navrhovatel uveden [Jméno navrhovatele], navrhovaný k zápisu do spolkového rejstříku jako předseda výboru. Dále soud citoval § 86 odst. a) z.v.r. a § 226 odst. 2 o.z. s tím, že byl-li spolek založen usnesením ustavující schůze, pak musí návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku podat osoba k tomu pověřená usnesením ustavující schůze. Pokud navrhovatel udělí procesní plnou moc jiné osobě k zastupování, stačí na návrhu podpis tohoto zmocněnce. V části II. Navrhovatel byl uveden [Jméno navrhovatele], bytem [Adresa navrhovatele], navrhovaný k zápisu do spolkového rejstříku jako předseda výboru. V zápise z ustavující schůze spolku ze dne 21. 4. 2022 je v bodu 5. uvedeno, že ustavující schůze pověřuje k podání návrhu na zápis do spolkového rejstříku: [Anonymizováno], bytem [adresa]. Protože v daném případě návrh na zápis nebyl podán osobou oprávněnou, rejstříkový soud návrh dle ustanovení § 86 odst. a) z.v.r. odmítl. Rejstříkový soud ještě uvedl, že údaje uvedené v návrhu ze dne 1. 7. 2022 neodpovídají přiloženým listinám. V zápise z ustavující schůze spolku ze dne 21. 4. 2022 v bodu 5. je uvedeno, že dle stanov byl předsedou spolku zvolen [Jméno navrhovatele]. Ovšem přiložené stanovy spolku, schválené dne 21. 4. 2022, obsahují v Čl. VI. odst. VI. 1. údaj o tom, že statutárním orgánem spolku je Výbor, který má dle odst. VI. 2. tři členy. Stejně tak je navrhován k zápisu do spolkového rejstříku kolektivní statutární orgán - výbor a [Jméno navrhovatele] jako předseda výboru.
3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání uvedl, že „na základě porady s právníkem“ bylo doporučeno podat odvolání proti obdrženému usnesení s tím, že „z pohledu právníka jsme veškeré listiny potřebné k zápisu zaslali“. Dále uvedl, že z našich listin je zřejmé, že předsedou spolku je [Jméno navrhovatele]. Broji proti tomu, že zamítnutím „žádosti“ o zápis předmětného spolku do spolkového rejstříku bylo znemožněno podání kandidátky do obecních voleb. Z odvolání vyplynul požadavek, aby bylo návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku vyhověno.
4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Dle § 218 o.z. „Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov;“ Dle § 222 odst. 1 o.z. „Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Na ustavující schůzi se obdobně použijí ustanovení o členské schůzi. (odst. 1), Návrh stanov vypracuje a další zájemce o založení spolku svolá vhodným způsobem k ustavující schůzi svolavatel. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolavatel nebo osoba jím pověřená.(odst. 2).“ Dle § 226 odst. 2 o.z. „Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.“
6. Podle § 11 odst. 1 z.v.r. „nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně“. Dle § 11 odst. 2 z.v.r. „návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti“. Dle § 11 odst. 3 z.v.r. „nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku“.
7. Platí, že okruh osob oprávněných podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, tedy osob k tomu tzv. aktivně věcně legitimovaných, je obecně vymezen zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /zák.č. 304/2013 Sb./. Aktivní věcná legitimace je oprávnění dané hmotným právem učinit návrh vůči soudu, přičemž vychází z určitého /hmotněprávního/ postavení osoby - navrhovatele. Zákon o veřejných rejstřících nepřiznává aktivní věcnou legitimaci každému. Jednu skupinu osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku tvoří osoby přímo uvedené v zákonu o veřejných rejstřících, druhou skupinu tvoří osoby uvedené v dalších právních předpisech (na něž z.v.r. povětšinou odkazuje). Osoby uvedené v zákonu o veřejných rejstřících lze dělit do dvou podskupin. První tvoří osoby konkrétně uvedené v z.v.r., a to na základě ust. § 11 odst. 1 z.v.r. Například návrh na zápis zahraničního spolku resp. zahraničních pobočných spolků podává zahraniční spolek (§ 27 odst. 2 z.v.r.). Nebo návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podává spolek (viz § 26 z.v.r.). Druhou podskupinu tvoří osoby, jimž oprávnění podat návrh /aktivní věcná legitimace/ vzniká absencí podání učiněného osobou k tomu oprávněnou dle § 11 odst. 1 z.v.r. ve spojení s dalším, speciálním ustanovením z.v.r. či speciálního zákona. Nesplní-li osoba podle § 11 odst. 1 z.v.r. povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku (viz § 11 odst. 3 z.v.r.). Toto ustanovení však nedopadá, nestanovil-li by zákon něco jiného, na tzv. prvozápisy právnických osob do veřejných rejstříků vedených soudy, neboť v takovýchto případech nejde o to, aby byl zápis ve veřejném rejstříku v souladu se skutečným právním stavem /jak je tomu o zápisu změn do veřejných rejstříků/, ale cílem je vznik právnické osoby právě zápisem do veřejného rejstříku (viz § 126 odst. 1 o.z.). Tedy konstituování - vytvoření právnické osoby zápisem do veřejného rejstříku. Jinak řečeno, v případě prvozápisu právnické osoby je zcela a jen na příslušné k tomu oprávněné osobě či osobách /k podání návrhu na prvozápis do veřejného rejstříku aktivně věcně legitimovaných/, zda chtějí docílit vzniku - konstituování této právnické osoby či nikoli, pročež nelze dovodit, že nepodají-li návrh do 15ti dnů od vzniku povinnosti jej podat, pak jej může podat kdokoli. Opačný závěr by vedl k tomu, že například zakladatelé spolku, kteří již nechtějí, aby spolek vznikl, by byli nahrazeni třetí osobou, jež „jen“ proto, že oni nepodali návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku v řečené lhůtě, mohla návrh podat sama. Došlo by tím totiž ke vzniku spolku proti vůli jeho zakladatelů, což zajisté není cílem ust. § 11 odst. 3 z.v.r. Ust. § 11 odst. 3 z.v.r. se tedy uplatní především na zápisy tzv. deklaratorní povahy, tedy zápisu do veřejného rejstříku toliko jen zobrazující již nastalou právní skutečnost, nikoli na zápisy konstitutivní, které právní skutečnost samy zakládají. Na uvedeném nic nemění ani pro spolky speciální ust. § 226 odst. 3 o.z., podle nějž „není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí návrhu, považuje se spolek za zapsaná do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu“, protože toto ustanovení předpokládá právě podání návrhu na zápis spolku k tomu aktivně věcně legitimovanou osobou /pokud není takto podán, pak rejstříkový soud návrh odmítne/. Účelem řečeného ustanovení je tedy ochrana před nečinností rejstříkového soudu, nikoli však vznik spolku tzv. „za každou cenu“, tedy i proti vůli jeho zakladatelů či oprávněných osob.
8. Pro spolky tedy platí, jek uvedeno i výše, že v z.v.r. je výslovně upravena jen část aktivně věcně legitimovaných osob k podání návrhu na zápis do spolkového rejstříku, a to jednak ohledně zahraničních spolků a pobočných spolků ve smyslu § 27 z.v.r. je takovou osobou zahraniční spolek, ve věcech pobočného spolku je to ve smyslu § 26 z.v.r. tzv. hlavní spolek resp. spolek, ve věcech zápisu změn nebo výmazu jsou to osoby uvedené v § 26 a 27 z.v.r. (viz § 28 z.v.r.), tedy spolky, zahraniční spolky atd. Z.v.r. však neupravuje aktivní věcnou legitimaci osob v případě tzv. prvozápisu spolku do spolkového rejstříku - na rozdíl např. od ústavů, u nichž jsou tyto osoby vymezeny přímo v zákoně o veřejných rejstřících - viz § 36 z.v.r. Návrh na prvozápis spolku do spolkového rejstříku jsou tak ve smyslu § 11 odst. 1 z.v.r. a podle § 226 odst. 2 o.z. oprávněni - aktivně věcně legitimováni podat zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí, a to v závislosti na způsobu založení (viz níže).
9. Odvolací soud nemá žádného důvodu se odchýlit od již dříve vyřčených závěrů prezentovaných v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2018 sp.zn. 7 Cmo 354/2016, publikovaného v Právních rozhledech č. 15 - 16/2017: Při založení spolku podpisem stanov všemi zakladateli jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku; při založení spolku na ustavující schůzi spolku je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující chůzí. Podle odvolacího soudu tedy ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky (nikoli zahraničního resp. zahraničního pobočného spolku) lze považovat ust. § 226 odst. 2 o.z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí. Logika zákonné úpravy je dána způsoby založení spolku. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o.z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze, a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o.z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o.z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon zároveň určuje působnost ustavující schůze též i ohledně jejího rozhodnutí o tom, že ustavující schůze určuje osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku. Shrnuto, při založení spolku podpisem stanov všemi zakladateli jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Při založení spolku na ustavující schůzi spolku je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující chůzí.
10. Ke shodnému závěru jako odvolací soud ostatně dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře - viz komentář k § 226 odst. 2 o.z. in Švestka, J.; Dvořák, J..; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014 „Byl-li spolek zakládán konsensem zakladatelů, musí návrh na prvozápis spolku do spolkového rejstříku podat všichni zakladatelé rukou společnou a nerozdílnou. Byl-li ovšem spolek založen cestou usnesení ustavující schůze, pak musí návrh na prvozápis spolku do spolkového rejstříku podat osoba k tomu pověřená usnesením ustavující schůze.“ či in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2019 „Oprávněnými osobami k podání návrhu jsou zakladatelé spolku (v případě založení spolku jejich dohodou) nebo osoba určená ustavující schůzí“
11. V posuzovaném případě dle obsahu předloženého spisu sp. zn. 76276/MSPH podáním došlým rejstříkovému soudu dne 11. 5. 2022 pod č. j. F 187316/2022 byly doloženy listiny týkající se „osoby zapisované do spolkového rejstříku“, konkrétně „spolku [Anonymizováno]“. Z jedné z doložených listin, konkrétně listiny označené jako „Zápis z ustavující schůze spolku“ ze dne 21. 4. 2022 vyplývá, že předmětný spolek byl založen usnesením ustavující schůze konané dne 21. 4. 2022, přičemž dle bodu 5. zápisu „Ustavující schůze pověřuje k podání návrhu na zápis do spolkového rejstříku: [adresa], [Anonymizováno]“ Rejstříkový soud z toho dovodil, že navrhovatelem je [Anonymizováno], jehož vyzval usnesením ze dne 17. května 2022 č. j. L 76276/RD3/MSPH, Fj 187316/2022/MSPH k doložení „řádného návrhu na zápis založeného spolku [Anonymizováno] do spolkového rejstříku na předepsaném elektronicky vyplněném formuláři (tzn. samotného řádně vyplněného formuláře, bez soudu již dne 11. 5. 2022 předaných listin), opatřeného úředně ověřeným podpisem navrhovatele (v daném případě osoba určená ustavující schůzí § 226 odst. 2 o.z.) a obsahujícího údaje, které mají být do spolkového rejstříku zapsány.“ Výzva byla doručena [Anonymizováno] dne 23. 5. 2022. Coby reakce na výzvu soudu dne 1. 7. 2022 pod č. j. F 262454/2022 došel soudu návrh na zápis založeného spolku [Anonymizováno] do spolkového rejstříku na předepsaném elektronicky vyplněném formuláři, kde byl v části II. Navrhovatel uveden [Jméno navrhovatele], přičemž tento návrh i podepsal a jeho podpis byl úředně ověřen.
12. Dle § 86 písm. a) z.v.r. „Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna“ Jak již uvedeno výše, při založení spolku na ustavující schůzi spolku, což je i posuzovaný případ, je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována pouze osoba určená ustavující chůzí. Tou byl [Anonymizováno], jak citováno výše, nikoliv [Jméno navrhovatele]. Protože v daném případě návrh na zápis předmětného spolku (založeného ustavující schůzí) do spolkového rejstříku nebyl podán osobou k tomu oprávněnou (osobou určenou ustavující schůzí), rejstříkový soud návrh dle ustanovení § 86 odst. a) z.v.r. správně odmítl.
13. Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdit jako věcně správné.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.