o určení akcionáře akciových společností, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2025, č. j. 65 Cm 53/2025-62,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 29. dubna 2025, č. j. 65 Cm 53/2025-62, výrokem I. zamítl návrhy žalobce na nařízení předběžného opatření v něm specifikovaném pod body 1 až 15. Výrokem II. rozhodl, že se žalobci vrací složená jistota ve výši 160 000 Kč a Výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení soudní poplatek ve výši 15 000 Kč.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobou ze dne 3. 4. 2025 žalobce domáhá určení akcionáře pěti akciových společností a podáním ze dne 24. 4. 2025 se domáhá nařízení 15 předběžných opatření vůči různým společnostem.

3. Žalobce tvrdí, že je minoritním akcionářem společnosti [Jméno žalované B]., IČO [IČO] (dále jen „žalovaný č. 2“ nebo „[Anonymizováno]“); ovládající osobou vlastnící 80 % akcií [Anonymizováno] je [jméno FO], nar. 23. 1. 1963. Ten je v současnosti rovněž jedním ze dvou členů představenstva [Anonymizováno], jež je holdingovou společností, která se již od roku 2016 zaměřuje na investování v oblasti energetiky, strojírenství, výroby, IT a nemovitostí. Vzhledem k tomu, že jde o čistě holdingovou společnost, je jejím předmětem činnosti zejména nabývání a správa majetkových účastí v jiných společnostech. Ekonomicky nejvýznamnější skupinou holdingu [Anonymizováno] je skupina spadající pod společnost [právnická osoba] (dále též jen „[právnická osoba]“), ve které [Anonymizováno] vlastní (resp. donedávna vlastnila) 6 kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie 200 000 Kč a celkové jmenovité hodnotě 1 200 000 Kč, které představují celkem 60% účast na společnosti. Do této skupiny patří v první řadě rovněž holdingová společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále též jen „[právnická osoba]“), jejímž jediným akcionářem je právě [právnická osoba] a prostřednictvím které [právnická osoba] vlastní majetkové účasti v následujících slovenských společnostech: a. ENSTRA Power Generation a. s., IČO [IČO], se sídlem Kálov 1, [adresa]; b. ENSTRA a. s., IČO [IČO], se sídlem Kálov 1, [adresa]; c. ENSTRA Power Generation LC s. r. o., IČO [IČO], se sídlem Kálov 1, [adresa]; d. [Anonymizováno]., IČO [IČO], se sídlem [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]; e. [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno]; f. [právnická osoba] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa]. [právnická osoba] tvoří nejvýznamnější část majetku [Anonymizováno]. Společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] jsou pouze holdingovými společnostmi, a skutečnou ekonomickou hodnotu tak představují slovenské [Anonymizováno] společnosti, které vykonávají skutečnou podnikatelskou činnost v rámci předmětů svých podnikání.

4. Dále tvrdí, že v roce 2023 podle žalobce [jméno FO], tj. ovládající osoba (majoritní akcionář) a člen představenstva [Anonymizováno], založil jako jediný akcionář společnost [právnická osoba]., IČO [IČO žalované A] (dále též jen „žalovaná č. 1.“ nebo „[právnická osoba]“). [jméno FO] je rovněž předsedou představenstva [právnická osoba]. Dne 3. 12. 2024 bylo do sbírky listin [právnická osoba] založeno rozhodnutí jediného akcionáře [právnická osoba] ze dne 21. 11. 2024. Z tohoto rozhodnutí se žalobce dozvěděl, že jediným akcionářem [právnická osoba] je [právnická osoba], tj. společnost 100% ovládaná [jméno FO], a že [Anonymizováno] již není vlastníkem akcií [právnická osoba].

5. Žalobce tvrdí, že podle zápisu v obchodním rejstříku jednají za společnost [Anonymizováno] dva členové představenstva. Při převodu akcií [právnická osoba] musel za [Anonymizováno] jednat i [jméno FO]. [jméno FO] při realizaci tohoto převodu stál jako člen představenstva a jako ovládající osoba jak na straně převodce, tj. [Anonymizováno], tak na straně nabyvatele, tj. [právnická osoba]. V takové situaci se [jméno FO] nacházel ve střetu zájmů. Převod akcií [právnická osoba] z [Anonymizováno] na [právnická osoba] (či na jinou osobu) je podle žalobce neplatný, neboť valná hromada společnosti [Anonymizováno] s tímto převodem nikdy nevyslovila souhlas dle § 421 odst. 2 písm. m) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „ZOK“), ve formě notářského zápisu, a [Anonymizováno] není vůbec převodem akcií [právnická osoba] vázána, neboť osoby jednající za společnost [Anonymizováno] jednaly ve zcela zjevném střetu zájmů ve smyslu § 54 a násl. ZOK, eventuálně podle § 76 ZOK. Jednočlenná dozorčí rada [Anonymizováno] je dlouhodobě neobsazená, a proto měl [jméno FO] povinnost o svém střetu zájmů informovat nejvyšší orgán společnosti, tj. valnou hromadu. To se nikdy nestalo a střet zájmů [jméno FO] nebyl nikdy projednán.

6. Soud prvního stupně dále vyšel ze skutečnosti, že se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 2. 2025 žalobce domáhá, aby soud vydal 15 předběžných opatření vůči různým společnostem, a to aby:

a. Společnost [Jméno žalované A]., IČO: [IČO žalované A], se sídlem [Adresa žalované A], byla povinna zdržet se nakládání s 6 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie ve výši 200 000 Kč vydaných společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], zejména tyto akcie zcizit, zatížit, zřídit k akciím užívací právo, vložit akcie do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s akciemi.

b. Společnost [Jméno žalované A]., IČO: [IČO žalované A], se sídlem [Adresa žalované A], jakožto akcionář společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], a členové statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]., se sídlem [Adresa žalované A], byli povinni zdržet se (a) jakéhokoli jednání, v důsledku kterého by došlo ke změně akcií emitovaných společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], zejména ke změně formy, podoby, jmenovité hodnoty či práv spojených s akciemi, a dále (b) jakéhokoli jednání, v jehož důsledku by došlo ke zvýšení základního kapitálu společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa].

c. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byla povinna zdržet se nakládání s 1.000 ks kmenových akcií ve formě na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie ve výši 2 000 Kč vydaných společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], zejména tyto akcie zcizit, zatížit, zřídit k akciím užívací právo, vložit akcie do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s akciemi.

d. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byly povinna zdržet se nakládání s veškerými akciemi vydanými společností [Anonymizováno]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], zapsanou v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 10905/L, které má ve svém vlastnictví, zejména tyto akcie zcizit, zatížit, zřídit k akciím užívací právo, vložit akcie do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s akciemi.

e. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byla povinna zdržet se nakládání s veškerými akciemi vydanými společností ENSTRA a.s., IČO: 51174103, se sídlem Kálov 1, 010 01 Žilina, zapsanou v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 11016/L, které má ve svém vlastnictví, zejména tyto akcie zcizit, zatížit, zřídit k akciím užívací právo, vložit akcie do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s akciemi.

f. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byla povinna zdržet se nakládání s podílem o velikosti 70 % na společnosti [Anonymizováno], IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno] 1, [adresa], zapsané v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 11016/L, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 275 555 EUR, zejména tento podíl zcizit, zatížit, vložit podíl do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s podílem.

g. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byly povinna zdržet se nakládání s podílem o velikosti 100 % na společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno], zapsané v obchodném registru vedenému u Mestského súdu Bratislava III, Vložka číslo: 125193/B, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 5 000 EUR, zejména tento podíl zcizit, zatížit, vložit podíl do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s podílem.

h. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byly povinna zdržet se nakládání s 10 ks kmenových akcií ve formě na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie ve výši 2 500 EUR vydaných společností [právnická osoba] [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], zapsanou v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 10907/L, zejména tyto akcie zcizit, zatížit, vložit podíl do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s akciemi.

i. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], byla povinna zdržet se nakládání s podílem o velikosti 70 % na společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 319515, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 700 000 Kč, zejména tento podíl zcizit, zatížit, vložit podíl do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu obchodní společnosti, v důsledku které by došlo k nakládání s podílem.

j. Společnost [Anonymizováno]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], zapsaná v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 10905/L, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

k. Společnost [Anonymizováno]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], zapsaná v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 11016/L, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

l. Společnost [Anonymizováno]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa], zapsaná v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 11016/L, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

m. [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno], zapsaná v obchodném registru vedenému u Mestského súdu Bratislava III, Vložka číslo: 125193/B, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

n. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [Anonymizováno] [adresa], zapsaná v obchodném registru vedenému u Okresného soudu Žilina, Vložka číslo: 10907/L, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

o. Společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 319, byla povinna zdržet se (a) nakládání se svým závodem či takovou jeho částí, která by představovala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, zejména závod či jeho část zcizit, zatížit, zřídit k němu jakékoli užívací právo, vložit závod do jmění právnické osoby, nadace, nadačního fondu, nebo svěřenského fondu či jiného obdobného souboru majetku bez právní subjektivity, nebo realizovat přeměnu společnosti, v jejímž důsledku by došlo k dispozici se závodem či jeho částí; (b) jednání v rámci své podnikatelské činnosti nad rámec běžného obchodního styku.

(Dále jen návrhy žalobce na nařízení předběžného opatření)

7. Soud prvního stupně vyšel rovněž ze skutečnosti, že žalobce v návrhu nikterak nespecifikoval informace, na základě nichž došel k závěru, že [jméno FO] neinformoval příslušné orgány žalované č. 2 o svém střetu zájmu. Stejně tak nespecifikoval a neosvědčil tvrzení, že se [jméno FO] rozložením převodů akcií do jednotlivých smluv snažil obejít schválení převodů akcií valnou hromadou s tím, že je třeba na všechny převody akcií nahlížet jako na jeden celek. Uvedené nemá soud prvního stupně za osvědčené.

8. Soud prvního stupně aplikoval § 102 o. s. ř. a uzavřel, že žalobce neosvědčil důvodnost nároku ve věci samé.

9. Stejně tak soud prvního stupně aplikoval § 75b odst. 4 o. s. ř. a rozhodl o tom, že se žalobci vrací zaplacená jistota ve výši 160 000 Kč a podle § 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. (dále jen „ZSoP“) rozhod o poplatkové povinnosti s tím, že podle judikatury Nejvyššího soudu je třeba vybrat soudní poplatek za každý jeden návrh na nařízení předběžného opatření (tedy 15 x 1 000 Kč).

10. Proti výše uvedenému usnesení podal žalobce (odvolatel) včasné odvolání. Uvedl, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně a že dostatečně osvědčil rozhodné skutečnosti pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Zdůraznil, že žalobce se domáhá nařízení předběžných opatřeních z důvodu potřeby zatímně upravit poměry účastníků, a ne z důvodu obavy, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Dále uvádí, že [jméno FO] měl v souladu s § 54 ZOK povinnost informovat o svém střetu zájmu nejvyšší orgán společnosti, tj. valnou hromadu. Poslední valná hromada se však konala dne 30. 3. 2023 a na jejím pořadu nebylo projednání střetu zájmu [jméno FO]. Žádná valná hromada, která by projednala střet zájmů [jméno FO] se ani nekonala a neexistuje ani žádný zápis z valné hromady či jiný důkaz, který by tuto skutečnost prokázal. Dále má za to, že ve svém návrhu dostatečně osvědčil, že převod akcií společnosti [právnická osoba] představuje podstatnou změnu činnosti [Anonymizováno] a byla v tomto případě tak nutnost souhlasu valné hromady [právnická osoba] s převodem v souladu s § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.

11. Dále odvolatel uvedl, že se žalobce domáhá předběžným opatřením pouze jednoho návrhu (zdržovacího) a ne patnácti. Pokud by však odvolací soud dospěl k závěru, že je třeba vyzvat žalobce k doplnění jistoty, žalobce žádá, aby rozhodl o snížení požadované jistiny o 50 000 Kč, když 6 návrhů žalobce představují jeden nárok a ne 6 samostatných nároků. Stejné uvádí k vyměřenému soudnímu poplatku, který má být podle něj vyměřen za jeden návrh, a ne za patnáct jednotlivých návrhů.

12. Odvolatel navrhl, aby Vrchní soud v Praze změnil napadené usnesení tak, že návrhům na nařízení předběžného opatření vyhoví.

13. K odvolání žalobce se podáním ze dne 3. 7. 2025 vyjádřil žalovaný č. 1. Je toho názoru, že žalobce neosvědčil ani existenci nároku ve věci samé, ani reálnou hrozbu ohrožení výkonu rozhodnutí. Podle vyjádření [jméno FO] sice byl akcionářem [Anonymizováno], ale své akcie již převedl na společnost [Anonymizováno]. (dále jen „[Anonymizováno]). Dále uvedl, že tvrzení žalobce, že [jméno FO] jednal ve střetu zájmu při převodu akcií, je zcela nepravdivé a nepodložené. [jméno FO] měl jednat za [Anonymizováno] jako řádně zvolený člen představenstva společně s druhým členem představenstva. Dále uvedl, že skutečnost, že osoba stojí na obou stranách právního jednání ještě automaticky nezakládá střet zájmů, pokud je postup v souladu s právními předpisy, je řádně formalizován a nedochází k poškození právnické osoby. Žalovaná č. 1 dále uvádí, že jednotlivé převody se uskutečňovaly postupně v letech 2023-2024 a nešlo o jednorázovou změnu činnosti, ale o běžnou správu portfolia majetkových účastí holdingové společnosti. [Anonymizováno] nepřestala vyvíjet svou činnost, ale pouze modifikovala strukturu aktiv. Za podstatnou změnu by neměla být považovaná účetní hodnota jednotlivých aktiv, ale charakter podnikání. Je tak toho názoru, že převod akcií dceřiných společností v holdingové struktuře nevyžaduje souhlas valné hromady. Navíc [jméno FO] byl v předmětné době většinovým akcionářem [Anonymizováno], neměl by tedy problém získat potřebný počet hlasů. Dále žalobce nikterak nezohlednil závazky jednotlivých společností, což zkresluje finanční ukazatel jednotlivých společností. Žalobce jedná účelově, a nikoliv v zájmu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] byla dále poskytnuta zápůjčka od [Anonymizováno] v řádu několika milionů euro, a to se souhlasem žalobce. [Anonymizováno] nebyla schopna uhradit své pohledávky z vlastních prostředků a převody majetkových účastí tak umožnily získání peněžních prostředků, které byly použity na částečnou úhradu již splatné zápůjčky. Dále uvedl, že akcie společnosti [právnická osoba]. byly převedeny za cenu určenou znaleckým posudkem. Napadené usnesení tak považuje za správné.

14. K odvolání žalobce se podáním ze dne 3. 7. 2025 vyjádřili také žalovaní č. 2 a č. 3, kteří zaslali podání shodného znění jako žalovaný č. 1. Jsou toho názoru, že žalobce neosvědčil ani existenci nároku ve věci samé, ani reálnou hrozbu ohrožení výkonu rozhodnutí. Stejně jako žalobce č. 1 mají za to, že napadené usnesení je věcně správné.

15. Žalobce zaslal dne 22. 7. 2025 podání, v němž uvedl, že [jméno FO] je stále skutečným vlastníkem [Anonymizováno] a je tak ovládající osobou [Anonymizováno]. Upozorňuje i na další soudní spory, které s [Anonymizováno] vede, a to konkrétně na řízení o vydání opisu seznamu akcionářů. Dále se domnívá, že potenciální újma, která by mohla vzniknout žalovaným není důvodem, aby nebylo vydáno předběžné opatření. Upozorňuje, že [jméno FO], který je druhým členem představenstva, byl zvolen do své funkce výlučně hlasy [jméno FO]. Dále pochybuje, že by [jméno FO] mohl svými hlasy na valné hromadě odstranit svůj střet zájmů. Jednání [jméno FO] je podle žalobce v naprostém rozporu se zájmy FCI. Podle žalobce [jméno FO] si měl prostřednictvím [Anonymizováno] zesplatnit svou zápůjčku a urgovat její úhradu. Byl přitom v postavení věřitele a zároveň člena statutárního orgánu dlužníka. Uvádí také, že peněžní prostředky poskytnuté společností [Anonymizováno] byly v zásadním rozsahu z [Anonymizováno] distribuovány zpět ve prospěch [jméno FO], respektive jemu ovládaným společností a projektů. Déle uvedl, že u [Anonymizováno] nedochází k plnění povinnosti zveřejňovat účetní výkazy, zprávu o vztazích či výroční zprávy. Navíc se ve finančním výkazu objevují nepravdivé informace. Obává se, že dochází k účelovým přesměrováním finančních toků s cílem negativně ovlivnit vykazované hodnoty účetnictví dotčených společností na úkor [Anonymizováno]. Taktéž poukázal na skutečnost, že byl v minulosti podíl v [Anonymizováno] oceněn diametrálně odlišně, a to na značně vyšší hodnotu. Žalobce se domnívá, že konečným stavem má být likvidace [Anonymizováno], ať již v insolvenci nebo s rozdělením pouze nepatrného likvidačního zůstatku. Dále uvádí, že žalobce neprovádí žádné šikanózní návrhy, jak uvádí žalovaní, pouze se snaží o naplnění práv, které mu jako akcionáři [Anonymizováno] náleží.

16. Žalobce dále zaslal dne 29. 7. 2025 podání, v němž uvedl, že dle tvrzení žalovaných zápůjčka [Anonymizováno] činila 6 297 134,24 EUR a pokud peněžní prostředky získané majetkovými převody stačili pouze na částečné uhrazení splatné zápůjčky, tak musela být cena za převody majetkové účasti nižší než 6 927 134, 24 EUR. Dále uvádí, že mu nebyl poskytnut [Anonymizováno] znalecký posudek, na jehož základě došlo k určení kupní ceny za akcie [právnická osoba], přestože o něj žádal.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

19. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

20. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

21. Jedním z předpokladů pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé. Pro účely předběžného opatření nemusí být nárok ve věci prokázán nepochybně, postačuje, aby byl osvědčen natolik, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným. Rovněž musí být prokázána naléhavost potřeby k zatímní úpravě, nebo obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Pokud není splněn jen jeden z těchto zákonných předpokladů, návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže být vyhověno, byť druhý z předpokladů by došel svého naplnění.

22. Odvolací soud se s ohledem na § 75c o. s. ř. zabýval prvotně podmínkou, zda je v tomto případě potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, jak uvádí žalobce ve svém návrhu.

23. Požadovaná zatímní úprava musí do doby pravomocného rozhodnutí upravit poměry účastníků, jejichž definitivní úpravy se domáhá žalobce žalobou; případně umožnit výkon rozhodnutí, jehož vydání se žalobce v téže věci domáhá. Musí být tedy dána souvislost navržené zatímní úpravy poměrů účastníků v předběžném opatření s projednávanou věcí. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2005, sp. zn. III. ÚS 401/05).

24. Při posuzování odvolatelem uváděných důvodů odvolací soud vycházel rovněž z rozhodovací praxe Ústavního soudu, jenž v usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09, citoval svá předchozí rozhodnutí a uvedl, že smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Podle Ústavního soudu Současně platí, že ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Ústavní soud poukázal na to, že opětovně zdůrazňuje důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s omezenou dobou trvání (§ 77 o. s. ř.), které může být k návrhu zrušeno (§ 77 odst. 2, věta první, o. s. ř.) a není jím ani prejudikován konečný výsledek sporu. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo takový návrh činí, „prokázána“ především potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků, respektive obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen [§ 75c odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Tato potřeba podle Ústavního soudu nastává - obecně vzato - v těch případech, kde by nenařízením předběžného opatření vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav, resp. jež by vedlo k neodčinitelným následkům. Co do podmínky, podle Ústavního soudu, "prokázání" potom platí, že jde o více než osvědčení, tedy že o důvodech potřeby prozatímní úpravy musí navrhovatel soud přesvědčit. Na druhé straně však zde podle Ústavního soudu nemá místo dokazování v procesním smyslu, pro které z povahy věci není prostor.

25. Podle právního názoru odvolacího soudu právě z důvodu proporcionality předběžného opatření je zapotřebí, aby potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, kterou se nutně zasahuje do poměrů žalovaného, případně třetí osoby, byla reálná, nikoli pouze hypotetická. To znamená, že žalobce musí soud přesvědčit o tom, že mu hrozí reálná a vážná újma, která odůvodňuje předběžný zásah do poměrů žalovaného, případně dokonce třetí osoby. Navíc navržený zásah musí být přiměřený hrozící újmě.

26. Žalobce v předmětném návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 3. 4. 2025 sice uvádí, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky řízení, jelikož má hrozit, že [právnická osoba] převede některé vyvedené majetkové účasti na třetí osobu. Žalobce však nikterak neosvědčil, že by se žalovaný chystal mimo obvyklé hospodaření k převodu „některé vyvedené majetkové účasti“ nebo k zatížení části majetku, která by znamenala podstatnou změnu v majetku nebo činnosti účastníka. Žalobce pouze poukázal na převody majetkových účastí uskutečněné v minulosti v letech 2023-2024, avšak neposkytl žádná konkrétní tvrzení, z nichž by potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků vyplývala.

27. Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků tak podle právního názoru odvolacího soudu z žalobcova návrhu na nařízení předběžného opatření ani z obsahu soudního spisu nevyplývá.

28. Co se týká výše soudního poplatku, odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně. Podle právního názoru odvolacího soudu v případech objektivní kumulace nároků, vztahují-li se na tyto nároky shodné pevné (tj. nikoliv procentní) sazby poplatku, je podle ustálené soudní praxe nutno postupovat analogicky podle ustanovení §6a odst. 2 ZoSP a sčítat soudní poplatky stanovené za jednotlivé uplatněné nároky shodnou pevnou sazbou. Je tak v rozhodovací praxi v rámci aplikace ZoSP nutno vybírat soudní poplatky jednotně, což v projednávaném případě znamená, že soudní poplatek bude vybrán za všech patnáct návrhů žalobce na nařízení předběžného opatření.

29. Jestliže ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány skutečnosti, za nichž by bylo možno nařídit předběžné opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř., napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné postupem podle § 219 o. s. ř potvrdil.