o ustanovení zástupce - advokáta v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva ze dne 20. 9. 2019 o ukončení členství navrhovatele ve spolku, k odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2022 č. j. 80 Cm 34/2022-23,

1. Navrhovatel se svým návrhem - došlým soudu prvního stupně dne 9. 12. 2019, domáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva spolku ze dne 20. 9. 2019 o ukončení členství navrhovatele ve spolku [Jméno advokátky B]. (dále též jen „spolek“ či „účastník“).

2. Účastník podáním ze dne 17. 3. 2022 požádal vzhledem k „nepřehledné situaci“ o ustanovení právního zástupce- advokáta.

3. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) zaslal účastníkovi k vyplnění „PROHLÁŠENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele/žadatelky pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce“ (dále též jen „prohlášení“ či „formulář“), a to ve lhůtě 15 dnů.

4. Účastník podáním ze dne 29. 4. 2022 doručil soudu vyplněný formulář a doložil 3 výpisy z účtu za období leden až březen 2022.

5. V záhlaví označeným usnesením soud žádost účastníka o ustanovení zástupce zamítl.

6. V odůvodnění soud uvedl, že prohlášení vyplnil účastník tak, že u položek uvedených pod bodem II. odst. 1, 2, 3, 5 a 6 (nemovité věci ve vlastnictví žadatele, movité věci větší hodnoty, výše příjmů za 3 poslední zdaňovací období a po odečtení daně, zůstatek na bankovních účtech žadatele, pohledávky žadatele větší hodnoty, všechny nezdanitelné příjmy žadatele) uvedl „0“ či „nejsou“, u položky 4 uvedl částku 2 984,97 Kč, k dalším významným skutečnostem pro jeho žádost o ustanovení zástupce uvedl, že je nevýdělečnou organizací, jediné příjmy pocházejí z dobrovolných příspěvků či darů. K prohlášení účastník nepřipojil, kromě tří výpisů z účtu č. 227922640/0600 za období leden - březen 2022, žádné další listiny, ač prohlášení obsahuje poučení o tom, že je zapotřebí všechny tvrzené skutečnosti a důvody doložit listinnými důkazy (které jsou v případě položek uvedených pod bodem II. odst. 1 nadto jasně konkretizovány), případně uvedením toho, proč nelze určitá tvrzení listinou doložit. Dále soud uvedl, že z vlastní činnosti je mu znám obsah dokumentů založených do sbírky listin spolkového rejstříku vedeného zdejším soudem coby soudem rejstříkovým ohledně účastníka v oddíle L vložce 3461, tudíž to, že účastník jakožto subjekt zapsaný do veřejného (spolkového) rejstříku nezakládá do sbírky listin v rozporu se zákonem stanovené účetní dokumenty (§ 21a odst. 1 věty první zákona č. 563/1991 Sb. v platném znění). Osvobození od soudních poplatků, které je jedním z předpokladů pro to, aby soud mohl žádosti účastníka na ustanovení zástupce vyhovět, je výjimečným opatřením, které přichází do úvahy v případě, že osobní, majetkové a výdělkové poměry znemožňují soudní poplatek účastníkovi uhradit a tím i domáhat se svého práva u soudu. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, přičemž je to právě účastník, který je povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2014 sp. zn. 32 Cdo 663/2014, ze dne 29. 7. 2015 sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, ze dne 3. 11. 2015 sp. zn. 28 Cdo 2127/2015 a ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 2808/2013). Z toho plyne, že nedostatek tvrzení a rovněž důkazů při objasňování poměrů žadatele, jde vždy k tíži žadatele. Dle konstantní judikatury je žadatel o osvobození od soudního poplatku povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 2808/2013, ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016, ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, ze dne 8. 7. 2014 sp. zn. 32 Cdo 663/2014, ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015 či ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2127/2015). Pouhé tvrzení účastníka řízení, že nemá k dispozici finanční prostředky, nemůže představovat důkaz o majetkových poměrech. Osvobození od soudních poplatků lze přiznat, jen odůvodňují-li to poměry účastníka. Prokázání důvodnosti tohoto osvobození je pak v souladu s § 120 odst. 1 o. s. ř. zcela na účastníku řízení, který toto osvobození požaduje (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2000, sp. zn. IV. ÚS 226/2000). Je tomu tak mimo jiné i proto, že osvobození představuje výhodu proti druhé straně sporu. Soud dále zdůraznil, že není povinností soudu stále a opakovaně účastníka vyzývat k doplnění nebo upřesnění údajů mimo zaslání i laikovi dobře srozumitelného formuláře, natož aby sám po skutečných poměrech účastníka pátral. To ostatně plně odpovídá i koncepci platného občanského soudního řádu, z níž plyne, že - v zásadě - je na účastníku řízení, aby si svá práva střežil (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2007 sp. zn. I. ÚS 825/06). S ohledem na to, že ze strany účastníka nedošlo k předložení řádně a úplně vyplněného prohlášení (pro absenci povinných příloh prohlášení) a doložení listinných důkazů prokazujících tvrzení účastníka (v jím vyplněném prohlášení), nemohl soud majetkové poměry účastníka za účelem posouzení důvodnosti jeho žádosti o ustanovení zástupce zhodnotit, přičemž další významné skutečnosti uváděné účastníkem pro to, aby jeho žádosti o ustanovení zástupce bylo vyhověno, neshledal soud důvodnými. Jelikož tedy soud neměl za osvědčené, že by poměry účastníka osvobození od soudních poplatků odůvodňovaly, a další významné skutečnosti uváděné účastníkem pro vyhovění jeho žádosti o ustanovení zástupce vyhodnotil jako nedůvodné, jeho žádost na ustanovení zástupce zamítl.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník blanketní odvolání.

8. Usnesením ze dne 13. července 2022 č. j. 80 Cm 34/2022-27 vyzval soud prvního stupně účastníka, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil odvolání o zákonné náležitosti - odvolací důvod a odvolací návrh. Výzva mu byla doručena dne 4. 8. 2022, avšak účastník na ni nijak nereagoval nejen ve stanovené lhůtě, ale ani do dne rozhodnutí odvolacího soudu.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací i přes nedoplnění odvolání o zákonné náležitosti přezkoumal napadené usnesení (§ 212a odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, neboť soud prvního stupně rozhodl zcela správně a žadatel - odvolatel ani v rámci odvolacího řízení nedoložil splnění zákonných podmínek nutných pro ustanovení zástupce soudem.

10. Dle § 30 odst. 1 věta první o. s. ř. „účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.“ Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“

11. Všechny rozhodné skutečnosti pro ustanovení zástupce soudem, může žadatel (v daném případě právnická osoba), vylíčit a doložit příslušnými listinami hned spolu s žádostí o ustanovení zástupce soudem. Není nutné vyčkávat na výzvu soudu. V případě, že tak účastník neučiní, soud mu obvykle zašle příslušný formulář - „PROHLÁŠENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele/žadatelky pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce“ k úplnému vyplnění. Nelze zřejmě ani vyloučit, aby soud postupoval i jiným způsobem - vše nutné ad hoc formuloval do vlastní výzvy - usnesení. Formulář je potud pouze určitou nápovědou, pomocí resp. vodítkem pro žadatele, aby neopomněl uvést všechny rozhodné skutečnosti a údaje umožňující zhodnotit jeho majetkové poměry. Z formuláře je i zřejmé, jakými listinami lze dokládat žadatelem tvrzené majetkové poměry. Jsou to například výpisy z příslušných bankovních účtů, účetní závěrky či jiné jim na roveň postavené listiny, apod. Z logiky věci vyplývá, že žádá-li účastník řízení o ustanovení zástupce, je žádoucí, aby i tvrdil vše podstatné pro rozhodnutí soudu o svých majetkových poměrech. Jeho tvrzení by měla logicky směřovat k tomu, že mu jeho majetkové poměry neumožňují zaplacení právních služeb zástupce, jehož nezbytně potřebuje k ochraně svých zájmů. Svá tvrzení musí pro to, aby mohl soud jeho žádosti vyhovět, doložit všemi doklady svědčícími o všech skutečnostech relevantních pro rozhodnutí soudu.

12. V předmětném, výše označeném formuláři následuje hned po rubrice týkající se identifikace věci a účastníků, jejich zástupců, upozornění, že „Žadatel/žadatelka …toto prohlášení dle instrukcí řádně a úplně vyplní a spolu s přílohami dle textu jej odevzdá soudu…“ Dále jsou v prohlášení uvedeny různé rubriky týkající se majetku, které je třeba vyplnit a uvedeny listiny, jež je třeba k příslušným tvrzením o majetku doložit. Prohlášení tedy obsahuje jasné a srozumitelné poučení o tom, že má být dle instrukcí řádně a úplně vyplněno a spolu s přílohami odevzdáno soudu, u něhož je žádáno o osvobození a potažmo ustanovení zástupce. Tvrzené důvody a k nim se vážící skutečnosti nutné pro přiznání ustanovení zástupce je nutno řádně a úplně doložit. Poučení v tomto směru bylo v daném případě žadateli řádně soudem poskytnuto tím, že mu byl k vyplnění zaslán výše jmenovaný formulář.

13. V posuzované věci žadatel v žádosti o ustanovení zástupce ze dne 17. 3. 2022 žádost odůvodnil toliko „nepřehledností situace“. O nepříznivých majetkových poměrech bránících mu zaplacení právních služeb od profesionála, např. advokáta, však neuvedl v tomto podání ničeho. Proto mu soud zaslal k vyplnění příslušný formulář. Ve formuláři zaslaném soudem žadateli je jasně formou imperativu „doloží“ v upozornění pod bodem II. „Majetkové poměry žadatele/žadatelky“ stanoveno, že je třeba doložit kopie posledních 3 daňových přiznání, a to s razítkem podání příslušnému finančnímu úřadu za daňové období 3 let před podáním žádosti, a to včetně účetní závěrky a rozvahy, pokud všechny tyto listiny nejsou již založeny do sbírky listin u příslušného veřejného rejstříku. Účastník doručil soudu vyplněný formulář a současně doložil jen 3 výpisy z bankovního účtu za období leden až březen 2022.

14. Spolky coby účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví od svého vzniku až do svého zániku - viz § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále též jen „z.ú.“) a dále jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 z.ú. Zákonem č. 221/2015 Sb. (tj. novelou zákona o účetnictví) s účinností od 1. 1. 2016 bylo výslovně zavedeno, že spolky coby účetní jednotky mohou počínaje účetním obdobím od 1. 1. 2016, splňují-li zákonná kritéria § 1f odst. 1 z.ú. (ve znění účinném od 1. 1. 2016), vést jednoduché účetnictví, a tím pádem sestavují toliko přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (viz § 13b z.ú.) a tedy nesestavují účetní závěrku. Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis….“ Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. … Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splní okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; ….“

15. Účastník (žadatel o ustanovení zástupce) v daném případě nemá v rozporu se zákonem od roku 2016 do současnosti založeny ve sbírce listin spolkového rejstříku zákonem stanovené listiny, tj. účetní závěrky nebo přehledy o majetku a závazcích a přehledy o příjmech a výdajích, z nichž by si soud mohl udělat ucelený pohled na majetkovou situaci žadatele. Účastník však soudu prvního stupně nepředložil žádnou z těchto listin ani spolu s vyplněným formulářem ani později, a neučinil tak ani v rámci podaného odvolání resp. odvolacího řízení. Přitom jím doložené výpisy z účtu za první 3 měsíce roku 2022 samy o sobě neumožňují soudu udělat si celkový přehled o majetkové, ekonomické situaci žadatele.

16. Žadatelem o ustanovení zástupce účastníka soudního řízení soudem musí být uvést konkrétní důvod tohoto ustanovení, což se v daném případě nestalo. Žadatel uvedl jen „nepřehledností situace“, což samo o sobě není skutečností, pro kterou by mu měl soud ustanovit zástupce resp. ani skutečností, pro níž by si jej nemohl zvolit sám. Vedle tohoto jen úplné a pravdivé vylíčení rozhodných skutečností svědčících o takové nemajetnosti žadatele, že si sám nemůže ze svých prostředků hradit zástupce, tj. majetkových poměrů žadatele, jež je současně doloženo všemi odpovídajícími listinami tato tvrzení prokazujícími, je základní a zároveň zcela nezbytnou podmínkou pro objektivní, komplexní a potažmo tak i správné posouzení žádosti účastníka ohledně splnění zákonných předpokladů pro ustanovení zástupce soudem. Důvodem neustanovení zástupce soudem je v daném případě neúplné doložení skutečností rozhodných pro posouzení žádosti, což brání soudu objektivně, komplexně a tedy i správně posoudit splnění podmínek pro ustanovení zástupce. Pokud žadatel soudu pravdivě nesdělí a současně nedoloží všechny rozhodné skutečnosti, ačkoliv jej soud k tomu řádně vyzval, soudu sám zabrání (znemožní), aby mohl objektivně, komplexně a tedy správně posoudit, zda jsou u něho splněny zákonné podmínky pro vyhovění žádosti či nikoliv. Absentující doložení skutečností rozhodných pro posouzení žádosti - tj. účetních závěrek či přehledů o majetku a závazcích a přehledů o příjmech a výdajích za nejméně tři uplynulá léta, a to i ke dni rozhodování odvolacího soudu, jde k tíži žadatele. Za absenci tohoto doložení je nutné považovat i to, že žadatel příslušné účetní závěrky resp. jim na roveň postavené listiny, v rozporu se svojí zákonnou povinností, nezaložil do sbírky listin spolkového rejstříku. To znamená, že posuzované žádosti nelze z tohoto důvodu vyhovět, a to ani ke dni rozhodování odvolacího soudu.

17. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.