o ustanovení opatrovníka, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022, č. j. 71 Cm 52/2022-40

1. Návrhem doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 14. 1. 2022 se navrhovatelka vůči [adresa] (dále jen „škola“) domáhala, aby jí soud ustanovil opatrovníka, a to účastníka č. 2, advokáta, pro účely vymáhání pohledávek školy vůči jejímu řediteli [tituly před jménem] (dále jen „ředitel“), z jeho neoprávněné fakturace vůči škole za léta 2017 až 2020.

2. Navrhovatelka uvedla, že škola a ředitel jako její statutární orgán se dostali do střetu zájmů a že je třeba hájit zájmy školy proti jejímu řediteli, neboť ředitel tyto zájmy nehájí. K existenci střetu zájmů navrhovatelka uvedla, že dne 16. 12. 2020 provedla ve škole veřejnosprávní kontrolu. Z kontrolních zjištění vyplynulo, že škola je příspěvkovou organizací navrhovatelky, že ředitel (jako fyzická osoba - podnikatel) fakturoval škole práce na správě webových stránek školy a pořizování fotografií školy a školních akcí. Pro takovou fakturaci scházel smluvní podklad (případně objednávka). Kontrolní skupina konstatovala, že fakturované činnosti byly skutečně prováděny (škola provozuje pravidelně aktualizované webové stránky, na kterých jsou uveřejňovány fotografie školních akcí), z doložených dokladů však není prokazatelné ani vyvratitelné, zda tyto činnosti skutečně prováděl ředitel, a rozsah činností lze určit pouze z vystavených faktur. Kontrolní skupina upozornila, že navrhovatelka vydala dne 22. 7. 2020 s účinností od 1. 9. 2020 pokyn zřizovatele příspěvkovým organizacím, který zakázal ředitelům škol vykonávat pro školy jinou výdělečnou činnost bez souhlasu navrhovatelky. Navrhovatelka má za to, že ředitel při uzavírání smluv o poskytnutí shora uvedených služeb, přijímání plnění a úhradě faktur jednal jak za školu, tak sám za sebe jako podnikatele, a ocitl se tak ve střetu zájmů. Taková jednání přitom školu nezavazují, ledaže by škola tato jednání schválila bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděla jiná osoba oprávněná takové právní jednání za školu učinit. Nedojde-li ke schválení, je přijaté plnění bezdůvodným obohacením ředitele, které je povinen vydat oproti vrácení pořízených fotografií. Ředitel se pokusil situaci vyřešit uzavřením dohody o narovnání, kterou navrhovatelka považuje za neplatnou pro její neurčitost. Vrácení poskytnutých plnění se navrhovatelka rozhodla vymáhat, pročež má za to, že je zapotřebí, aby byl škole ustanoven opatrovník. [tituly před jménem] s ustanovením do této funkce souhlasí.

3. Usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. Ncp 154/2022-15, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, a věc postoupil Městskému soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“).

4. Usnesením ze dne 7. 4. 2022, č. j. 71 Cm 52/2022-19, přibral soud prvního stupně do řízení účastníka 2 s odůvodněním, že je osobou, o jejíž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.

5. Škola ve svém vyjádření uvedla, že potřebu ustanovit jí opatrovníka neshledává, neboť její záležitosti jsou řádně spravovány. Návrh je motivován zhoršením vztahů mezi navrhovatelkou a školou. Ve škole proběhly dvě veřejnosprávní kontroly navrhovatelky. První kontrola z června 2020 konstatovala, že škola hospodaří s veřejnými prostředky řádně, pouze upozornila na nedostatky faktur vystavených ředitelem na činnosti mimo jeho pracovní náplň s tím, že příkaz k úhradě těchto faktur by měla vydávat osoba od ředitele odlišná a s ředitelem by měla být uzavřena písemná smlouva o činnosti. Tyto nedostatky škola napravila. Škola rovněž respektuje pokyn navrhovatelky zakazující poskytování služeb řediteli školám, byť jej považuje za vadný. Od 1. 9. 2020, kdy pokyn nabyl účinnosti, ředitel již škole nic nefakturoval. K vyřešení předchozí fakturace připravila škola návrh dohody o narovnání, který zaslala navrhovatelce k připomínkám; navrhovatelka však nereagovala. Škola proto s ředitelem dohodu uzavřela a zaslala ji navrhovatelce na vědomí. Navrhovatelka postupuje vůči řediteli školy nestandardně, krátí mu odměny apod., přestože škola má dobré výsledky. Škola upozorňuje, že ředitel jí poskytoval služby za standardních, na trhu obvyklých podmínek, a není tedy vůči ní ve střetu zájmů. Naproti tomu je ve střetu zájmů navržený opatrovník, neboť poskytuje právní služby navrhovatelce.

6. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na ustanovení opatrovníka (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Ze zřizovací listiny školy zjistil, že škola byla zřízena jako příspěvková organizace navrhovatelky s právní subjektivitou. Navrhovatelka školu metodicky řídí. Statutárním orgánem je ředitel. Zřizovací listina určuje majetek, který je škole svěřen do správy. Škola může nakládat s movitým majetkem mimo rámec předmětu činnosti v pořizovací ceně do 15 000 Kč. Navrhovatelka si vyhradila předchozí písemný souhlas k bezúplatnému postoupení pohledávky, prominutí dluhu nebo upuštění od vymáhání pohledávky a obdobnému nakládání s majetkovými hodnotami v případě, kdy hodnota pohledávky převyšuje 15 000 Kč. K dispozicím s majetkem zřizovatele, majetkem získaným vlastní činností v hodnotě převyšující 15 000 Kč, s nákupem věcí na splátky a se smlouvou o nájmu si navrhovatelka vyhradila předchozí písemný souhlas. S účinností od 1. 7. 2021 byly uvedené částky změnou zřizovací listiny zvýšeny na 40 000 Kč. Z protokolu o veřejnosprávní kontrole z května 2020 se podává, že k fakturám na fotodokumentaci stavby, interiérových úprav a facebookové stránky školy chybí smluvní podklad; na fakturách je jako příkazce podepsán ředitel, který je zároveň příjemcem plnění. Dne 2. 7. 2020 uzavřel ředitel se školou smlouvu o dílo, za školu jednaly zástupkyně ředitele a správkyně rozpočtu. Sporné faktury byly vystaveny mezi 20. 12. 2017 a 31. 8. 2020, přičemž fakturované částky se pohybují od 8 470 Kč do 16 940 Kč. Od 1. 9. 2020 platí pokyn zřizovatele, podle kterého, bude-li nezbytné, aby příspěvková organizace uzavřela smlouvu s ředitelem, uzavře ji navrhovatelka. Rada navrhovatelky přijala dne 3. 5. 2021 usnesení, kterým žádá školu o nápravu nesrovnalostí zjištěných veřejnosprávní kontrolou. Dne 4. 11. 2021 uzavřela škola (jednající zástupkyní ředitele) s ředitelem dohodu o narovnání, ve které strany konstatovaly, že ředitel provedl pro školu dílo popsané jako zabezpečení fotodokumentace z akcí školy, úprava fotografií, tvorba fotoarchivu škol a úprava www stránek školy v rozsahu fakturovaném škole od září 2017 do srpna 2020, že škola dílo užívá a nadále užívat hodlá a že strany považují hodnotu díla za odpovídající uhrazené odměně. Rada navrhovatelky vzala dohodu na vědomí usnesením ze dne 29. 11. 2021.

7. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že není jeho úkolem zjišťovat, zda fakturace proběhla za nevýhodných podmínek, nýbrž zda škole má být ustanoven opatrovník. Citoval § 165 odst. 2, § 437 odst. 1 a § 486 o. z. s tím, že zásadní otázkou je, zda má navrhovatelka na ustanovení opatrovníka právní zájem. Podle soudu prvního stupně je ředitel zaměstnancem školy a jeho pracovní poměr vzniká jmenováním podle § 166 odst. 2 školského zákona. Proto může být také podle § 73a zákoníku práce z funkce odvolán. Ředitel je tedy odpovědný za škodu jako zaměstnanec podle § 250 zákoníku práce, přičemž k vymáhání takové škody je oprávněna navrhovatelka, nikoli škola. Škola proto není aktivně legitimována k vymáhání škody. Ředitel je zároveň statutárním orgánem školy podle § 131 školského zákona, a je také odpovědný v pracovněprávní rovině podle § 2910 o. z., přičemž odpovídá navrhovatelce jako zřizovateli za hospodaření školy. Škola jako příspěvková organizace je právnická osoba s plnou právní osobností, která svému zřizovateli (navrhovatelce) odpovídá za hospodaření se svěřeným majetkem. Podle soudu prvního stupně je třeba na zřizovatele hledět jako na ovládající osoby a na příspěvkové organizace jako na osoby ovládané. Proto podle soudu prvního stupně nesmí zřizovatel udělovat příspěvkové organizaci pokyny zasahující do každodenního řízení školy. Navrhovatelka tedy není oprávněna škole uložit, aby po řediteli vymáhala spornou škodu. V pravomoci ředitele pak bylo rozhodnout, že sám se sebou uzavře ústní smlouvu o fotografických pracích. Pokud by navrhovatelka nebyla aktivně legitimována k vymáhání vzniklé škody, nemůže tuto legitimaci obejít prostřednictví institutu opatrovníka. Otázkou, zda je navrhovatelka oprávněna domáhat se náhrady škody na škole nebo na řediteli přímo, se soud prvního stupně pro nadbytečnost nezabýval. Pro úplnost doplnil, že samotná skutečnost, že navržený opatrovník zastupuje zároveň navrhovatelku, není důvodem jeho střetu zájmů. Opatrovník má zastupovat zájmy školy, nikoli jejího ředitele.

8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, podle kterého neobstojí závěr, že by navrhovatelka měla vymáhat „škodu“ přímo po řediteli. Uznává, že neexistuje institut společenské žaloby v případě školy, nicméně se nemůže ztotožnit se závěrem, že zřizovatel není oprávněn uložit škole, aby vymáhala pohledávky za svým statutárními orgánem. V projednávané věci nejde o to, jak vést školu, ale o tvrzené porušení povinnosti statutárního orgánu školy vůči škole, jejíž práva má chránit. Navrhovatelka je oprávněna škole uložit, aby po svém statutárním orgánu vymáhala škodu, a mezi školou a ředitelem je evidentní střet zájmů. Proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a ustanovil škole opatrovníkem účastníka č. 2.

9. Škola se ve svém vyjádření ztotožnila se závěry soudu prvního stupně, že navrhovatelka není oprávněna udílet škole pokyny. Práva a povinnosti navrhovatelky jako zřizovatelky školy jsou uvedeny v její zakládací listině. Škole byl dne 17. 6. 2022 doručen pokyn navrhovatelky k vymáhání pohledávek vůči řediteli v celkové výši 388 305 Kč. Škola na pokyn reagovala tak, že žádala o sdělení, na základě kterého právního předpisu byl udělen, a domáhala se nezávislého posouzení, zda plnění poskytnuté řediteli školy odpovídá výši zaplacené odměny. Na reakci navrhovatelka neodpověděla. Škola je toho názoru, že navrhovatelka nemá zájem na reálném řešení věci, nýbrž jejím cílem je nestandardním postupem vytvářet tlak na ředitele školy. Škola nesouhlasila s názorem soudu prvního stupně, že účastník č. 2 není ve střetu zájmů se školou. Škola navrhla potvrzení napadeného usnesení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ve věci rozhodl podle § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. bez jednání, neboť napadené usnesení trpí zásadními vadami spočívajícími jednak v nesrozumitelnosti odůvodnění a nedostatku důvodů, jednak v nesprávně určeném okruhu účastníků.

11. Podle § 165 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

12. Řízení o jmenování opatrovníka právnické osobě je řízením podle § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

13. Vrchní soud v Praze již v několika usneseních (např. ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 7 Cmo 242/2019, nebo ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. 14 Cmo 70/2021) dovodil, že účastníkem řízení o ustanovení opatrovníka právnické osobě z důvodu střetu zájmů jsou vedle navrhovatele také právnická osoba, osoba, jež má být jmenována opatrovníkem, ale také členové statutárního orgánu právnické osoby, kteří mají být ve střetu zájmů, neboť v řízení se jedná také o jejich právech a povinnostech. Soud prvního stupně tedy zatížil řízení vadou, jestliže nejednal s ředitelem jako s účastníkem řízení.

14. Z § 165 odst. 2 o. z. neplyne podmínka, aby navrhovatel tvrdil a doložil právní zájem na ustanovení opatrovníka pro střet zájmů. Soud ostatně má zahájit řízení i bez návrhu, tedy jakmile se při své činnosti dozví o střetu zájmů. Pro úplnost však lze konstatovat, že navrhovatelka má jako zřizovatelka školy zjevný právní zájem na tom, aby záležitosti školy byly řádně spravovány.

15. Podle ustálené judikatury „při výkladu § 165 odst. 2 o. z. je nezbytné mít na zřeteli, že jmenování opatrovníka představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod R 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

16. Z uvedeného tak plyne, že soud prvního stupně se měl zabývat tím, zda je skutečně dán rozpor mezi zájmy školy a ředitele, a je-li tomu tak, zda tento střet zájmů lze odstranit jinými cestami, než ustanovením opatrovníka soudem. Z napadeného usnesení se však nepodává jasná a srozumitelná odpověď ani na jednu z předeslaných otázek. Odvolacímu soudu nesrozumitelné a nedostatečně odůvodněné jsou především následující závěry:

a. Nárok, který má podle navrhovatelky škola proti řediteli uplatnit, je nárokem na náhradu škody. Tento závěr postrádá jakékoli odůvodnění, zejména z něj není jasné, v čem soud prvního stupně spatřuje porušení povinností ředitele, co má být způsobenou škodou a v čem by měla spočívat příčinná souvislost. K tomu je nutné konstatovat, že skutečnou škodou je zmenšení majetku poškozeného. Podle tvrzení navrhovatelky však ze závěrů provedených veřejnosprávních kontrol nevyplynulo, že by ředitel vyúčtované služby ve skutečnosti škole neposkytl, a navrhovatelka zatím ani netvrdí, že by takové služby bylo možné pořídit levněji nebo že by je škola vůbec nepotřebovala. Tvrzení navrhovatelky spíše odpovídají nároku na vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v tom, že škola poskytla řediteli plnění bez právního důvodu, respektive na základě smlouvy, která školu nezavazovala.

b. Navrhovatelka je aktivně legitimována k tomu, aby o náhradu škody žalovala přímo ředitele, a to podle § 250 zákoníku práce. Podle soudu prvního stupně dokonce škola sama nemůže škodu vymáhat po řediteli. Tento závěr však nutně předpokládá, že ředitel je zaměstnancem navrhovatelky, jinak nemůže navrhovatelka po řediteli škodu podle pracovního práva vymáhat. O několik vět předtím však soud prvního stupně (také značně neurčitě) uvádí, že ředitel je zaměstnancem školy. Uvedený závěr je tak vnitřně rozporný. Jestliže je ředitel zaměstnancem školy, pak je to právě škola, kdo je aktivně legitimován vymáhat škodu, kterou jí ředitel způsobil.

c. Ředitel odpovídá za škodu také podle § 2910 občanského zákoníku. Odvolacímu soudu uniká, proč to soud prvního stupně uvádí, vůči komu by měl být ředitel odpovědný podle citovaného ustanovení a jakou škodu by měl nahradit.

d. Navrhovatelka není oprávněna udělovat řediteli pokyny k vymáhání škody. Odvolacímu soudu předně uniká, proč se touto otázkou soud prvního stupně zabýval, resp. proč je toho názoru, že nedostatek takového oprávnění znamená, že navrhovatelka se nemůže domáhat ustanovení opatrovníka. Z této části napadeného usnesení je rovněž nejasné, jako právní formu navrhovatelka podle soudu prvního stupně má. Soud prvního stupně ji v odstavci 39 odůvodnění označuje za příspěvkovou organizaci, a přitom v témže odstavci cituje komentář k § 131 školského zákona, který se týká školských právnických osob, tj. právní formy odlišné od příspěvkové organizace. I zde tak závěry soudu prvního stupně trpí vnitřními rozpory. Stejně tak nedostatečně odůvodněný je i závěr, že na právní vztah mezi navrhovatelkou a školou by měla být použita právní úprava podnikatelských seskupení v § 74 a násl. zákona o obchodních korporacích.

17. K řešení obou shora nastíněných otázek je nezbytné si předně ujasnit, jako právní formu škola má. Ze zřizovací listiny školy, kterou provedl důkaz soudu prvního stupně, se podává, že škola je příspěvkovou organizací městské části Hlavního města Prahy. Jedná se tedy o příspěvkovou organizaci, která se řídí § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Škola naopak není školskou právnickou osobou ve smyslu § 124 a násl. školského zákona č. 561/2004 Sb. Školská právnická osoba je zvláštní právní formou právnické osoby, která může vzniknout buď přímým založením, nebo přeměnou podle § 187 a násl. školského zákona. V projednávané věci však k takové přeměně příspěvkové organizace nedošlo. Na ředitele tak nelze použít soudem prvního stupně citovaný § 131 školského zákona, který se týká jen školských právnických osob, nýbrž pouze § 166 školského zákona o jmenování a odvolávání ředitele, který se vztahuje i na školy ve formě příspěvkových organizací. Uvedené ustanovení je speciálním vůči ustanovením zákoníku práce o jmenování a odvolávání vedoucích zaměstnanců (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3863/2007). Z uvedeného pak plyne, že ředitel školy je v právním vztahu ke škole, nikoli k jejímu zřizovateli, přestože je tímto zřizovatelem jmenován do funkce.

18. Právní vztah mezi navrhovatelkou a školou se řídí především shora citovaným zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a (v rámci uvedeného zákona) zřizovací listinou školy. Podle ustálené judikatury „příspěvkové organizace jednají vlastním jménem jak v „běžných“ právních vztazích týkajících se majetku obce (kraje), který spravují, tak se případně mohou vlastním jménem účastnit i řízení před soudy a jinými orgány ve věcech (kauzách), které se tohoto jimi spravovaného majetku týkají, a to v rozsahu práv a povinností vymezených jim zřizovatelem ve zřizovací listině“ (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4255/2017). Vznikla-li škoda na majetku, se kterým je příspěvková organizace oprávněna sama hospodařit, je též aktivně legitimována k uplatnění práva na náhradu škody u soudu. Totéž platí, pokud se někdo na úkor majetku svěřeného příspěvkové organizaci bezdůvodně obohatí. Naopak zřizovateli příspěvkové organizace aktivní legitimace k vymáhání takového práva nesvědčí.

19. Soud prvního stupně tedy měl výkladem zakládací listiny zjistit, zda se navrhovatelkou tvrzený nárok týká majetku spravovaného školou. Pokud tomu tak je, je k vymáhání takového nároku aktivně legitimována škola.

20. Právní závěr, že ředitel nemůže zastupovat školu ve sporu proti sobě samému, plyne jasně z § 21 odst. 4. o. s. ř.

21. K řešení první otázky, zda je dán střet zájmů mezi ředitelem a školou, je dále třeba ověřit, zda škola skutečně má za ředitelem pohledávku, kterou lze vymoci u soudu. K tomu je zapotřebí, aby navrhovatelka jasně vymezila, z jakých konkrétních skutkových okolností taková pohledávka vznikla. Má-li jít o pohledávku na náhradu škody, musí vymezit porušení povinnosti, kterého se měl ředitel dopustit, vzniklou škodu (v podobě zmenšení majetku nebo ušlého zisku) a příčinnou souvislost. Má-li jít o pohledávku z bezdůvodného obohacení, musí vymezit, jaké konkrétní plnění měl ředitel od školy přijmout a proč toto plnění přijal neoprávněně. Není přitom úkolem soudu v projednávané věci, aby předjímal výsledek případného sporu mezi školou a ředitelem a vedl obsáhlé dokazování k otázce, zda sporná pohledávka skutečně existuje a v jaké výši. Jestliže by však takový spor zjevně neměl naději na úspěch, postrádá jmenování opatrovníka k vedení takového sporu smysl. Přitom je třeba posoudit, zda střet zájmů nepominul uzavřením dohody o narovnání, kterou argumentuje škola.

22. K řešení druhé otázky, zda střet zájmů nelze řešit jinak, je opět třeba výkladem zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zřizovací listiny školy zjistit, zda je zde jiná osoba, která je oprávněna za školu v řízení proti jejímu řediteli jednat podle § 21 odst. 1 nebo 2 o. s. ř. Takovou osobou nemůže být pouhý zaměstnanec školy, není-li tu (kromě ředitele) nikoho, kdo by zaměstnance mohl k zastupování školy pověřit podle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

23. Protože napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů a navíc soud prvního stupně nepřibral do řízení za účastníka ředitele, odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) a c) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

24. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro soud prvního stupně závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).