o určení členství Václavy Farkačové, nar. 3.1.1933 a zemřelé 3.11.2019, r.č. 335103/096 v prvním žalovaném, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2022, č. j. 78 Cm 144/2020-69,

1. Návrhem ze dne 21. 12. 2020 se žalobkyně domáhala určení, že [Jméno advokáta C], narozená [Datum narození advokáta C] a zemřelá 3. listopadu 2019 byla ke dni své smrti členem prvního žalovaného (tj. bytového družstva) se všemi členskými právy a povinnostmi, včetně práva výlučného nájmu bytu č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa]. Uvedla, že je snachou zemřelé [Jméno advokáta C] a současně i její jedinou dědičkou ze závěti. Dodala, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem, když její právní postavení je nejisté, neboť není jasné, zda výše uvedený družstevní podíl náležel [Jméno advokáta C], a měl by být projednán v rámci dědického řízení, či nikoli. Dále uvedla, že v současnosti je za vlastníka výše uvedeného družstevního podílu považována druhá žalovaná, která jej měla od [Jméno advokáta C] bezúplatně nabýt na základě smlouvy ze 7. února 2017. Žalobkyně považuje smlouvu ze 7. února 2017 za neplatnou, a to (i) proto, že je v rozporu s dobrými mravy, když se tímto jednáním druhá žalovaná snažila obohatit na úkor [Jméno advokáta C] a jejích dědiců, dále proto, že [Jméno advokáta C] byla při jejím uzavíráním uvedena v omyl, protože si nebyla vědoma obsahu a významu tohoto jednání, dále proto, že v době uzavření této smlouvy užívala [Jméno advokáta C] léky, pro které měla omezené a zkreslené vnímání, což snižovalo její schopnost informovaně a vědomě jednat, jakož i proto, že plnění [Jméno advokáta C] podle této smlouvy je v důsledku její tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti a rozrušení v hrubém nepoměru k plnění druhé žalované podle této smlouvy a nakonec proto, že je nutno tuto smlouvu považovat za zastřené právní jednání, kdy fakticky jde o darování, ale [Jméno advokáta C] byla upírána práva dárce, zejména pak právo odvolat dar pro nevděk obdarovaného.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl rozsudkem ze dne 14. dubna 2022, č. j. 78 Cm 144/2020-69 tak, že „Žaloba na určení, že členem [adresa], IČO [IČO], sídlem [adresa] se všemi členskými právy a povinnostmi, včetně práva výlučného nájmu k bytu č. [Anonymizováno] nacházejícího se ve čtvrtém nadzemním podlaží bytového družstva domu č. p. [Anonymizováno] jež je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] nacházejícího se v katastrálním území [adresa], v obci [adresa] na adrese [adresa], byla ke dni své smrti 3. listopadu 2019 paní [Jméno advokáta C], narozená [Datum narození advokáta C], zemřelá [Anonymizováno], r. č. [RČ], naposledy bytem [adresa], se zamítá. “ (výrok I.), „Žalobkyně je povinna uhradit prvnímu žalovanému k rukám jeho zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 20.570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok II.), „Žalobkyně je povinna uhradit druhé žalované k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 16.456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok III.).

3. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že zjistil, že druhá žalovaná je členem prvního žalovaného, když jí náleží družstevní podíl, jehož součástí je i právo nájmu bytu č. 10 v domě č. p. 2796 nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] (nesporné tvrzení stran). Tento družstevní podíl druhá žalovaná nabyla od [Jméno advokáta C], narozené [Datum narození advokáta C] družstevního podílu ze 7. února 2017). Současně zdejší soud zjistil, že tento družstevní podíl druhá žalovaná nabyla od [Jméno advokáta C] bezúplatně (nesporné tvrzení stran). Nato první žalovaný předepsal povinnost hradit nájemné za užívání výše uvedeného bytu druhé žalované (předpis záloh a úhrad). Dále soud zjistil, že od roku 2016 potřebovala [Jméno advokáta C] pomoc druhé osoby, a to pro svalovou slabost, kdy se sama nepostaví ze sedu a neudrží ve stoje (lékařská zpráva [tituly před jménem] datovaná 25. srpna 2016). Současně se z této lékařské zprávy podává, že [Jméno advokáta C] se orientuje, při vyšetření s lékařem spolupracuje, jakož i že u ní bylo pozorováno zabíhavé myšlení a bradypsychie, tj. zpomalená duševní činnost. Dne 2. února 2017 pořídila [Jméno advokáta C] rovněž závěť, kterou za svého jediného dědice povolala druhou žalovanou. Tuto závěť pořídila [Jméno advokáta C] ve formě notářského zápisu sepsaného notářkou [tituly před jménem] (notářský zápis [tituly před jménem], notářky v [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaný 2. února 2017). Tuto závěť [Jméno advokáta C] k 6. červnu 2018 odvolala, když téhož dne pořídla novou závěť, kterou za svého jediného dědice povolala žalobkyni, a to opět ve formě notářského zápisu (notářský zápis [tituly před jménem], notáře v [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaný 6. června 2018). V téže době, konkrétně 11. června 2018, podala [Jméno advokáta C] na druhou žalovanou trestní oznámení pro podezření z podvodu, když zjistila, že výše uvedený družstevní podíl byl převeden na druhou žalovanou, ačkoli by jej za svého života nikdy nepřevedla (protokol o trestním oznámení [adresa] č. j. [Anonymizováno] z 11. června 2018). Současně se soudu z tohoto protokolu podává, že v rámci své výpovědi [Jméno advokáta C] uvedla, že druhou žalovanou považovala za svou dceru, že u ní druhá žalovaná bydlela, a to do doby, než si našla partnera a odstěhovala se k němu, načež zůstali v kontaktu. Zpět se k ní druhá žalovaná nastěhovala v roce 2017, poté, co se zhoršil její zdravotní stav, a začala jí pomáhat. Občas se pohádaly, ale nikdy ji neuhodila. V tu dobu druhou žalovanou ujišťovala, že po ní dostane výše uvedený družstevní podíl, což stvrdila i pořízením závěti v roce 2017. Když se ale později dozvěděla, že současně došlo k převodu tohoto družstevního podílu na druhou žalovanou, změnila v roce 2018 svou závěť ve prospěch žalobkyně. Dodala, že pokud na druhou žalovanou družstevní podíl skutečně převedla, pak se muselo jednat o výpadek mysli (protokol o trestním oznámení [adresa] č. j. [Anonymizováno] z 11. června 2018). Dopisem z 18. července 2019 [Jméno advokáta C] namítla neplatnost smlouvy ze 7. února 2017 (dopis [Jméno advokáta C] datovaný 18. července 2019 a adresovaný druhé žalované spolu s poštovní dodejkou). Ze svědecké výpovědi [Anonymizováno] se podává, že [Anonymizováno] znala [Jméno advokáta C] coby její sousedka v domě. Když [Jméno advokáta C] nebylo dobře, tak za ní docházela, chodila jí nakoupit a vyzvedávala jí léky. Často chodila [Jméno advokáta C] pomáhat i druhá žalovaná. Dále se z její výpovědi podává, že [Jméno advokáta C] záleželo na tom, aby výše uvedený družstevní podíl nabyla druhá žalovaná, kterou považovala za svou dceru, a to z důvodu špatných rodinných vztahů se svými potomky a s žalobkyní. Z prohlášení Ireny Ruzeny Hoffmann, neteře [Jméno advokáta C], se podává, že [Jméno advokáta C] se s druhou žalovanou seznámila v jejich zaměstnání, když druhé žalované bylo sedmnáct let. Poté, co se jí druhá žalovaná svěřila se svými problémy se svou nevlastní matkou, jí [Jméno advokáta C] nabídla možnost bydlet u ní doma. Rovněž jí poskytovala psychickou podporu. Toto blízké spojení jim vydrželo do doby, než se druhá žalovaná vdala a odstěhovala; poté byl vztah volnější, když se vídaly zejména tehdy, když druhá žalovaná potřebovala hlídat děti. Později u ní druhá žalovaná občas přespávala, neboť byla zaměstnána jako pečovatelka v nedalekém pečovatelském domě. V tu dobu se druhá žalovaná o [Jméno advokáta C] nijak nestarala, aby kvůli tomu neměla problémy v zaměstnání. Proto se o [Jméno advokáta C] starala sama, nakolik toho byla ze zahraničí nebo v rámci krátkých pobytů v [Anonymizováno] schopna. Následně se u [Jméno advokáta C] zjistila počínající demence s tím, že se to nebude zlepšovat, ale spíše zhoršovat. Obrátila se na vnuka [Jméno advokáta C] a vysvětlila mu, že [Jméno advokáta C] bude potřebovat každodenní péči, na což uvedl, že vzhledem k práci a rodinným povinnostem to není v jeho možnostech. V tu dobu nastoupila druhá žalovaná do důchodu a nabídla se, že se o [Jméno advokáta C] postará, což [Jméno advokáta C] přivítala. Její péče pak spočívala zejména v praní prádla a vaření jídla; s úklidem bytu pomáhala zase žalobkyně. Po sepsání závěti si [Jméno advokáta C] začala stěžovat, že se k ní druhá žalovaná nechová slušně, že na ni křičí a odmítá jí venčit psa. Po jedné velké hádce odnesla druhá žalovaná psa [Jméno advokáta C] neznámo kam, načež ji [Anonymizováno] kontaktovala s tím, že se u ní pro psa zastaví a sama ho vrátí [Jméno advokáta C], ale že se dozvěděla, že druhá žalovaná již nechala psa utratit. Po této události [Jméno advokáta C] změnila závěť ve prospěch žalobkyně a měla za to, že je vše vyřešené, přičemž až následně, v rámci konání zasedání členské schůze první žalované [Jméno advokáta C] zjistila, že došlo k převodu jejího družstevního bytu na druhou žalovanou (notářský zápis [tituly před jménem], notářky v [adresa], [Anonymizováno] sepsaný 25. října 2019). Ještě soud zjistil, že v rámci své výpovědi učiněné 3. září 2019 [Jméno advokáta C] uvedla, že si druhou žalovanou nepamatuje, že si není vědoma, že by chtěla výše uvedený družstevní podíl převést na třetí osobu, že si nepamatuje, zdali se o ni někdo staral v roce 2017 a kdo ji zajistil péči pečovatelské služby, jakož i že jí není známo ani, že by podala proti druhé žalované žalobu u Okresního soudu pro Prahu - západ (protokol Okresního soudu pro Prahu - západ o provedení důkazu mimo jednání č. 4 C 95/2019-39 z 3. září 2019). Dále soud zjistil, že jediným neodmítnuvším dědicem [adresa] je žalobkyně (přípis notáře [tituly před jménem], coby soudního komisaře, z 27. května 2020).

4. Dále soud citoval zákonná ustanovení, konkrétně § 580 odst. 1, § 586 odst. 1 a 2, § 609 věty první, § 610 odst. 1 věty, § 611, § 619 odst. 1 a 2, § 629 odst. 1 o.z. a dále § 80 o. s. ř.

5. Nejdříve si soud posoudil, zda je žalobkyně oprávněna domáhat se požadovaného určení. Jak se totiž podává z § 80 o. s. ř., domáhat se určení, zda tu právní poměr nebo právo či není, se lze za splnění jednoho předpokladu, a to je-li na takovém určení dán naléhavý právní zájem. V posuzovaném případě přitom na výše uvedeném určení naléhavý právní zájem žalobkyně dán je, když žalobkyně je jediným dědicem [Jméno advokáta C] a když skutečnost, že výše uvedený družstevní podíl náležel [Jméno advokáta C] ke dni její smrti, by mělo za důsledek to, že by byl zjištěn další majetek [Jméno advokáta C], který by musel být projednán v dědickém řízení a který by tak zřejmě připadl žalobkyni coby jediné dědičce po [Jméno advokáta C] (z důvodu jejich zmenšení).

6. Pokud jde o posouzení vlastního nároku uplatněného žalobou, plyne ze skutkových zjištění, že požadované určení závisí na posouzení toho, zdali je smlouva uzavřená 7. února 2017 mezi [Jméno advokáta C] a druhou žalovanou o převodu výše uvedeného družstevního podílu platná či nikoli. Právo dovolat se neplatnosti právního jednání je majetkové právo, pročež pro něj platí pravidlo uvedené v § 611 větě první o.z. A protože zákon nestanoví, že by se toto pravidlo nepromlčovalo, platí pro něj, že se promlčuje, a to v obecné tříleté lhůtě plynoucí ode dne, kdy toto právo mohlo být uplatněno poprvé, jak se podává z §§ 619 a 629 odst. 1 o.z. Uplynutí promlčecí lhůty má podle § 609 o.z. ten následek, že se dané právo promlčí a dlužník na něj není povinen plnit. Vzhledem k tomu, že druhá žalovaná namítla promlčení práva žalobkyně vznést námitku neplatnosti smlouvy ze 7. února 2017, posoudil si soud, zda bylo toto právo vykonáno včas, tj. před uplynutím promlčecí lhůty, nebo nikoli. Dospěl přitom k závěru, že toto právo nebylo ze strany žalobkyně vykonáno včas, když (i) smlouva byla uzavřena 7. února 2017, přičemž již od té doby mohla [Jméno advokáta C], předchůdkyně žalobkyně, toto právo uplatnit, když jí byly nebo přinejmenším mohly a měly být známy všechny okolnosti potřebné k uplatnění tohoto práva, a když (ii) k promlčení došlo v únoru 2020, tedy o více než půl roku před tím, než toto právo bylo žalobkyní uplatněno. Proto soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyni nesvědčí nárok domáhat se určení neplatnosti smlouvy ze 7. února 2017, a to ze všech důvodů s výjimkou důvodu, kdy je neplatnost spatřována v rozporu s dobrými mravy.

7. Rozpor s dobrými mravy je důvod neplatnosti ve smyslu § 580 o.z., kterého není třeba se dovolat. Pokud jde o posouzení, je-li smlouva ze 7. února 2017 neplatná pro rozpor s dobrými mravy, potom soud dospěl k závěru, že tento důvod neplatnosti není v posuzovaném případě dán. Žalobkyně tento důvod spatřuje v tom, že uzavřením této smlouvy došlo ke zkrácení práv vnoučat [Jméno advokáta C]. Soud souhlasil s tvrzením, že převedla-li [Jméno advokáta C] výše uvedený družstevní podíl na třetí osobu, znamená to ve svém důsledku, že jej nebudou moci nabýt její dědicové. Jako nepřípustnou je však nutno odmítnout úvahu, že by tím došlo ke zkrácení dědiců a že by šlo z toho důvodu o jednání v rozporu s dobrými mravy. Je totiž nutno mít na paměti, že výše uvedený družstevní podíl byl majetkem [Jméno advokáta C]. Ona sama byla oprávněna s ním nakládat dle libosti, tedy jej kupříkladu i bezúplatně převést na třetí osobu. Nemusí přitom brát ohled na své dědice, neboť dědic nabývá práva k majetku zůstavitele nejdříve okamžikem smrti zůstavitele a nabývá je ve stavu, v jakém se nacházely v tomto okamžiku, uzavřel soud prvního stupně.

8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:

1) [Jméno advokáta C] (ve spolupráci se svou rodinou) teprve na jaře roku 2018 zjistila dotazem u družstva, že již není členem bytového družstva a vlastníkem družstevního podílu. [Jméno advokáta C] si do té doby nebyla vědoma, že vůči druhé žalované učinila jakékoliv právní jednání s takovým důsledkem - převodem družstevního podílu na druhou žalovanou a navíc bezúplatně.

2) Jakmile zemřelá zjistila skutečný stav věci dotazem u družstva - tedy že není vlastníkem družstevního podílu, odmítla dále od druhé žalované přijímat jakékoliv další platby a obecně styk s ní ukončila - viz podané trestní oznámení a odmítnutí platby z 16. 6. 2018 jako důkaz skutečných vztahů mezi zemřelou a druhou žalovanou a jako důkaz momentu, kdy zemřelá jako právní předchůdkyně žalobkyně poprvé nabyla vědomí o pravém stavu věcí. Zde teprve nabytím vědomí o tom, že zemřelá není vlastníkem družstevního podílu (jak ona sama vypověděla), počala zemřelé běžet subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o.z., neboť teprve tehdy se zemřelá jako osoba oprávněná dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty k uplatnění svých zákonných práv (dovolání se neplatnosti smlouvy o převodu, určení svého vlastnictví). Do té doby se zemřelá o rozhodných okolnostech neměla a nemohla dozvědět, neboť jí druhá žalovaná udržovala v ní vyvolaném omylu a udržovala zemřelou ve stavu, kdy tato neměla důvod ověřovat trvání svého vlastnického práva.

3) Odvolatelka se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením žalovaných, že mezi ní a zemřelou byly špatné vztahy, což výslovně popírá i samotný výslech zemřelé jako účastníka ze dne 3. 9. 2019, z kterého vyplývá, že zemřelá měla s žalobkyní hezký vztah, a naopak, že zemřelá osobu druhé žalované, jež byla osobně přítomna, ani nepoznala. Stejně tak není pravdou, že druhá žalovaná u zemřelé bydlela s tím, že tak činila v zájmu o zemřelou. Jde pouze o snahu druhé žalované se vykreslit v pozitivním světle. Druhá žalovaná u zemřelé bydlela, neboť to od ní měla pár minut do své tehdejší práce v domově seniorů a bylo to pro ni výhodnější než dojíždět ze svého bydliště.

4) V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že zemřelá uzavřela smlouvu o převodu vědomě a úmyslně o čemž svědci i skutečnost, že pár dnu před jejím uzavřením sepsala závěť ve formě notářského zápisu, kterou jako jediného dědice povolala druhou žalovanou. Tím má být vyloučeno, že zemřelá byla uvedena v omyl nebo se při uzavírání smlouvy o převodu nejednalo u zemřelé o vědomé a informované rozhodnutí. Taková nepodložená úvaha soudu prvního stupně je naprosto tendenční ve snaze usnadnit si rozhodování. Dle odvolatelky uzavření smlouvy o převodu pár dní po pořízení notářské závěti v prospěch druhé žalované naopak vyvolává řadu pochyb a otázek. Když existovala závěť, jaký byl důvod pořízení smlouvy o převodu? Domnívá se snad soud, že by sama zemřelá měla strach z toho, že v budoucnu změní svoji závět, a proto, aby druhou žalovanou ujistila, že družstevní podíl skutečně získá, tak se zemřelá sama o své vůli ve svých 84 letech rozhodla raději, zvolit okamžitý bezúplatný převod družstevního podílu? A to navíc namísto spíše darování? Proč tedy cestu okamžitého převodu družstevního podílu zemřelá nezvolila rovnou, ale pár dní předtím pořizovala závěť v prospěch druhé žalované? Nebo případně, proč smlouva o převodu také nebyla uzavřena u notáře při jedné návštěvě? Úvahy předestřené soudem prvního stupně nemají logiku ani oporu v provedeném dokazování.

5) K promlčení práva domáhat se určení neplatností smlouvy o převodu žalobkyně uváděla, že tento nemůže být promlčen, a to z vícero důvodů. Jednak se zemřelá jako právní předchůdkyně žalobkyně v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019 domáhala vůči druhé žalované určení, že smlouva o převodu je neplatná. Daný soud však byl toho právního názoru, že na tomto určení zemřelé (a potažmo žalobkyně, která do tohoto řízení vstoupila namísto zemřelé po její smrti v průběhu řízení) nesvědčí naléhavý právní zájem. Změnu žaloby na žalobu o určení členství žalobkyně v žalované 1/ Krajský soud v Praze nepřipustil a tak se žalobkyně svého nároku začala domáhat v novém nadepsaném soudním řízení. Nárok uplatňován touto žalobou tak nemůže být promlčen s ohledem na § 648 a § 652 o.z., když nejméně ode dne 9. 8. 2019 (podání žaloby ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019) promlčecí lhůta neběží.

6) Z procesní opatrnosti pak žalobkyně vznesla i námitku, že žalovanými vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy (respektive výkon práva nikoliv v souladu s dobrými mravy), což soud prvního stupně zcela opomenul a s touto námitkou se vůbec nevypořádal.

7) Dále se odvolatelka neztotožňuje s tím, že soud pro nadbytečnost odmítl provádět další žalobkyní navržené důkazy, viz text žaloby a ústně navržené důkazy při jednání dne 14. 4. 2022 (viz protokol z jednání). S ohledem na to, že soud odmítl důkazy navržené ze strany žalobkyně provést, nemohl řádně rozhodnout o promlčení nároku (respektive správně posoudit počátek běhu a stavění promlčecí lhůty), o relevanci vznesení námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy a o okolnostech uzavření smlouvy o převodu a vyhodnocení všech souvisejících skutečností pro zhodnocení rozporu s kolektivem dobrých mravů.

8) Žalobkyně nebyla soudem prvního stupně poučena podle § 118a odst. 2 o. s. ř., když soud neuvedl, že po právní stránce je možné věc posoudit jinak, než podle právního názoru žalobkyně a nevyzval žalobkyni, aby v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodných skutečností - a to zvlášť ve vztahu k promlčení nároku žalobkyně.

9. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

10. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 20. 10. 2022 první žalovaný. Uvedl, že nesouhlasí s argumentací žalobkyně ohledně stavení promlčecí doby u práva uplatněného předmětnou žalobou v důsledku předchozího soudního řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019. V řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu, tedy jiného práva, než je uplatňováno v předmětném řízení. Nemůže se tak na zcela odlišné právo žalobkyně v předmětném řízení vztahovat účinek podání žaloby ohledně jiného práva v jiném řízení. Navíc, žaloba v řízení u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 byla podána vadně, a s vadně podanou žalobou nejsou spojeny následky stavení promlčecí doby uplatněného práva. První žalovaný tak zcela souhlasí s argumentací soudu prvního stupně v jeho rozsudku, že ke dni podání žaloby bylo již právo žalobkyně domáhat se určení členství v bytovém družstvu promlčeno, když smlouva o převodu družstevního podílu byla uzavřena dne 7. 2. 2017 a žaloba byla podána až 21. 12. 2020. Žalobkyni nic nebránilo podat žalobu o určení členství v bytovém družstvu dříve, před uplynutím promlčecí doby tohoto práva.

11. První žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že zemřelá se o převodu družstevního podílu dozvěděla až na jaře roku 2018 a nebyla si do té doby vědoma toho, že by smlouvu o převodu družstevního podílu uzavřela, i když zemřelá smlouvu o převodu družstevního podílu sama podepsala v únoru 2017. Pokud zemřelá smlouvu o převodu družstevního podílu sama podepsala, potom je nepochybné, že v den jejího podpisu se o uzavření této smlouvy dozvěděla. Zemřelá nebyla v době uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nijak omezená v právním jednání. Sama žalobkyně v podaném odvolání tvrdí, že je v tomto tvrzení, že zemřelá o převodu družstevního podílu nevěděla, v důkazní nouzi, a toto tvrzení žalobkyně je tak bezpředmětné.

12. První žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením žalobkyně, že uplatnění námitky promlčení v této věci se příčí dobrým mravům. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 85/2010, či 29 Cdo 2162/2018) je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy pouze výjimečně (např. při padělání veřejné listiny) a v projednávané věci nelze tuto argumentaci použít. První žalovaný ani druhá žalovaná se ani nijak nepodíleli na nečinnosti žalobkyně, která vedla k promlčení práva.

13. K odvolání se vyjádřila podáním ze dne 10. 11. 2022 žalovaná [Jméno advokátky B]. Plně se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně. Má za to, že žalobou uplatněné právo je promlčeno, když bylo uplatněno po uplynutí zákonné promlčecí lhůty v délce tří let. Promlčení bylo v řízení žalovanými řádně namítnuto. Tvrzení žalobkyně ve smyslu, že po dobu řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019, jehož předmětem bylo určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu, neběžela promlčecí lhůta práva uplatněného v tomto řízení, je liché, když běh promlčení dvou odlišných práv je na sobě zcela nezávislý. Žalobkyni nic nebránilo v řádném uplatnění jejího domnělého práva v době před uplynutím zákonné promlčecí lhůty. Že tak žalobkyně neučinila, nelze klást k tíži žalovaných. Žalovaná nemůže přisvědčit ani námitce žalobkyně ve smyslu, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná v tomto odkazuje například na nález Ústavního soudu III. ÚS 3358/20 ze dne 1. 6. 2021: „Bohatá judikatura existuje též přímo k otázce uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Její základ vychází z přístupu, podle něhož je promlčení zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a lze jej tudíž použít ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp.zn. 25 Cdo 1839/2000). Vznesení námitky promlčení proto dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou v obecné rovině situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí lhůty byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.“ Žalovaná je nadto přesvědčena, že i po stránce věcné a morální je právo zcela na její straně. Žalovaná nespatřuje jediný důvod, pro který by neměla být řádným vlastníkem předmětného družstevního podílu. Žalovaná družstevní podíl nabyla od osoby, k níž ji pojilo pouto podobné poutu matky a dcery. Žalovaná nezavdala svým jednáním nikdy žádnou pochybnost o jejích dobrých úmyslech ve vztahu k paní [Jméno advokáta C] (zemřelé dne [Anonymizováno]), jak vyplynulo i z provedených důkazů. [Jméno advokáta C] byla v době uzavření předmětné smlouvy o převodu družstevního podílu nesporně schopna řádně právně jednat, když v rozmezí několika dnů uzavřela nejen tuto smlouvu, ale také sepsala závěť (kdy si notářka sepisující závěť vyžádala s ohledem na věk paní [Jméno advokáta C] lékařské potvrzení o schopnosti paní [Jméno advokáta C] řádně právně jednat). K poukazování žalobkyně na to, že paní [Jméno advokáta C] při svém účastnickém výslechu provedeném dne 3. 9. 2019 v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 162/2019 (před postoupením soudu věcně příslušnému vedeno u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 4 C 95/2019) žalovanou ani nepoznala, nezbývá než podotknout, že tento argument svědčí spíše v neprospěch žalobkyně, když paní [Jméno advokáta C] si při daném výslechu nebyla vědoma ani podání žaloby v dané věci, uvedla, že neví, že žaloba byla jejím právním zástupcem [Jméno advokáta A], advokátem, podána, že s tím není seznámena (týž právní zástupce pak po smrti paní [Jméno advokáta C] dále zastupoval v řízení paní [Jméno žalobkyně] a nyní je právním zástupcem žalobkyně v tomto řízení). Z účastnického výslechu paní [Jméno advokáta C] tedy vyplynulo zejména to, že v daném období druhé poloviny roku 2019 bohužel paní [Jméno advokáta C] již zjevně nevládla dobře svými kognitivními funkcemi a stále spornou tak zůstává otázka, zda iniciování jakéhokoli řízení směřujícího ke zpochybnění převodu družstevního podílu na žalovanou bylo skutečně vůlí paní [Jméno advokáta C], či je vůlí výhradně jejích rodinných příslušníků (příslušný Protokol o provedení důkazu mimo jednání ze dne 3. 9. 2019, č. j. 4 C 95/2019 již založen ve spise a pro úplnost je připojen i k tomuto podání). Žalovaná se neztotožňuje ani s žádným z dalších žalobkyní prezentovaných důvodů, pro které by odvolací soud měl zrušit napadený rozsudek Městského soudu v Praze, když dle právního názoru žalované procesní postup soudu prvního stupně nebyl zatížen žádnou z vad tvrzených žalobkyní a soud prvního stupně tak na základě řádně proběhlého soudního řízení dospěl k věcně správnému rozhodnutí. S ohledem na vše výše uvedené žalovaná navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadený rozsudek potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Vzhledem k závěru soudu prvního stupně o tom, že předmětné právo žalobkyně bylo již promlčeno, se odvolací soud primárně a především zabýval otázkami vztahujícími se k tomuto promlčení. Není sporu o tom, že předmětná smlouva o převodu družstevního podílu v žalovaném družstvu (žalovaný 1/), byla oběma účastnicemi podepsána dne 7. 2. 2017 a téhož dne doručena též i předmětnému družstvu, podíl v němž byl převáděn. Ve smyslu § 619 odst. 1 o.z. (podle něj platí, že „jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“) lze za nejzazší okamžik možnosti uplatnit příslušné právo u orgánu veřejné moci - soudu ponejprv, označit tento den. Pečovala-li by totiž žalovaná ad 2) skutečně o svoji tchýni, měla či mohla by se ve smyslu § 619 odst. 2 o.z. dozvědět o převodu jejího družstevního podílu na paní [Anonymizováno]. Podle § 619 odst. 2 o.z. totiž „právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla“.

16. Podle § 648 o.z. věta první „uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží“. S odvolatelkou lze souhlasit v tom, že promlčecí lhůta neběžela bez přerušení. Za okamžik přerušení lhůty odvolací soud považuje den 9. 8. 2019, den, kdy byla žalobkyní podána žaloba na prohlášení neplatnosti výše jmenované smlouvy o převodu družstevního podílu soudem (viz. žaloba podaná u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019, jíž soud prvního stupně provedl důkaz). Tento procesní úkon byl zcela jednoznačně proveden, byť zástupcem [Anonymizováno] a lze tak s ním spojovat všechny procesní, jakož i další účinky. Tak, jako soud prvního stupně i odvolací soud vychází z toho, že pro účely promlčení je nutné v tomto řízení shledat za zásadní skutečnost podepsání smlouvy o převodu družstevního podílu, kdy právo na uplatnění nejenom její neplatnosti, ale i předmětná určovací žaloba vycházející z této smlouvy podléhají promlčení (viz např. usnesení NS ze dne 21. 9. 2021 sp.zn. 21 Cdo 1701/2021 dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu). Je tak třeba považovat právo za řádně uplatněné též i podáním výše jmenované žaloby na určení neplatnosti předmětné smlouvy o převodu družstevního podílu. Jinak řečeno, jestliže pro účely tohoto řízení - o určení, že zemřelá [Jméno advokáta C] byla ke dni své smrti 3. 11. 2019 členkou žalovaného družstva ad 1), je pro účely promlčení za základ věci považována otázka platnosti či neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 7. 2. 2017, pak je toto základem i pro běh promlčecí lhůty a pro případné jeho stavení ve smyslu § 648 o.z. Z uvedeného vyplývá, že tříletá promlčecí lhůta plynoucí ode dne 7.2.2017 se stavila dne 9. 8. 2019, přičemž v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 76 Cm 162/2019 bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29. 10. 2020 (doručeným poslednímu z účastníků dne 25. 11. 2020). Výsledek řízení není potud podstatný, zásadní je předmět tohoto řízení a jeho účastníci. Žaloba v odvolacím soudem rozhodované věci 78 Cm 144/2020 byla podána již dne 21. 12. 2020, jak vyplývá ze soudního spisu (viz čl.1 soudního spisu). Je-li tak počítáno obnovení běhu promlčecí lhůty ode dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci 76 Cm 162/2019, tedy ode dne 29. 10. 2020, pak vzhledem k datu podání žaloby ve věci 78 Cm 144/2020 (21. 12. 2020) od podepsání smlouvy o převodu družstevního podílu uplynula celkem doba 31 měsíců a 24 dnů (při zohlednění stavení promlčecí lhůty viz výše), tedy nikoli doba tří let (36ti měsíců). Právo uplatněné žalobou v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 78 Cm 144/2020 o učení, že [Jméno advokáta C] byla ke dni své smrti 3.11.2019 členkou žalovaného družstva ad 1) - [Jméno žalované], IČO [IČO] se sídlem [adresa], nebylo tedy z důvodů uvedených shora odvolacím soudem promlčeno.

17. Z hlediska promlčení lze v dané věci souhlasit se soudem prvního stupně v jeho závěru o tom, že smlouva o převodu družstevního podílu ze dne 7. 2. 2017 není neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Již jen tvrzení žalobkyně neobsahuje takové skutečnosti, které by mohly vést k závěru o rozporu s dobrými mravy resp. za takovouto skutečnost nelze v žádném případě považovat to, že družstevní podíl byl převodkyní převeden na „třetí osobu“, tedy nikoli osobu příbuznou, čímž dle žalobkyně měli být kráceni její možní dědicové. Bylo zcela na převodkyni, na koho a zda úplatně či bezplatně družstevní podíl převede. Navíc, přinejmenším skutečnosti vyšlé najevo v řízení před soudem prvního stupně dávají tomuto převodu věcnou logiku, tedy že podíl byl převeden na osobu, kterou převodkyně několik desítek let znala, stýkala se s ní a že jí tato osoba byla blízká. V žádném případě se nejednalo o cizí osobu, u níž by takový převod mohl postrádat logiku.

18. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že se neztotožnil s odvolací námitkou, že bylo chybou, že soud prvního stupně pro nadbytečnost odmítl provádět další žalobkyní navržené důkazy, když k závěru (odvolacím soudem ovšem vyhodnocenému jako chybnému) ohledně otázek promlčení zcela postačovaly soudem prvního stupně provedené důkazy. Neztotožnil se ani s tím, že žalobkyně nebyla soudem prvního stupně řádně poučena podle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť otázka promlčení bylo při jednání soudu prvního stupně řešena a žalobkyně tak mohla příslušným způsobem doplnit či upřesnit svá tvrzení a navrhnout důkazy k této otázce.

19. Soud prvního stupně se vzhledem ke svému závěru ohledně promlčení práva žalobkyně domáhat se příslušného určení nezabýval podstatou věci, tedy tím, zda došlo k platnému převodu předmětného družstevního podílu [Jméno advokáta C] na druhou žalovanou či nikoli, a zda tak byla [Jméno advokáta C] v okamžiku své smrti členkou žalovaného družstva ad 1) či nikoli. Jeho rozhodnutí je potud nepřezkoumatelné, pročež odvolacímu soudu nezbylo, než je podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušit a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Protože soud prvního stupně učinil správný závěr (skutkový i právní) o aktivní věcné legitimaci žalobkyně, bude se dále zabývat otázkami, které dle žalobkyně činí „převod družstevního podílu neplatným“.