o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze spolku konané dne 17. 4. 2021, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. května 2022 č. j. 68 Cm 36/2021-50,

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 15. 7. 2021 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na mimořádné členské schůzi [adresa] (dále jen „spolek“ či „účastník“) konané dne 17. 4. 2021 o přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku. Navrhovatel uvedl, že byl ke dni konání napadené členské schůze členem spolku a členem jeho výboru (pokladníkem). Na den 17. 4. 2021 byla v souladu se stanovami spolku prostřednictvím e-mailu svolána předsedou výboru [Anonymizováno] mimořádná členská schůze na základě žádosti 1/3 členů spolku. V pozvánce bylo uvedeno, že na programu je „Plán lovu pro myslivecký rok 2021-2022“. Na předmětné schůzi bylo přítomno všech šest členů spolku, včetně navrhovatele, tudíž členská schůze byla usnášeníschopná v souladu s čl. 7 odst. 6 stanov Spolku. Na úvod jednání byl jednomyslně schválen program zasedání, tedy Projednání plánu lovu pro myslivecký rok 2021-20222 a následná diskuse. V rámci následné diskuse byla mimo jiné předsedou spolku předložena žádost o přijetí za člena spolku pana [Anonymizováno]. Předseda spolku nechal o uvedeném návrhu hlasovat, kdy jeden člen se zdržel hlasování, dva členové (mezi nimi i navrhovatel) hlasovali proti přijetí a tři členové spolku hlasovali pro přijetí. Následně bylo konstatováno, že pan [Anonymizováno] byl většinou hlasů navržen na přijetí a dle stanov spolku bude přijat po složení členského příspěvku. Tento ve výši 40 000 Kč byl složen panem [Anonymizováno] na místě v hotovosti do rukou předsedy, a tím se pan [Anonymizováno] dle zápisu stal ke dni 17. 4. 2021 členem spolku. Navrhovatel odkazoval na čl. 7 odst. 6 stanov spolku s tím, že hlasování o přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku dopadlo tak, že pro jeho přijetí hlasovali pouze tři členové spolku, což se rovná třem hlasům, je tak zřejmé, že tři hlasy nepředstavují většinu hlasů za situace, kdy jsou v době usnášení přítomni všichni členové spolku. K zařazení tohoto bodu do programu zasedání nebyl předseda výboru oprávněn, když v pozvánce byl uveden pouze jeden bod programu týkající se projednání plánu lovu, který byl i na daném zasedání jednomyslně schválen spolu s bodem označeným jako „diskuse“. Pod tento obecný bod nelze podřadit rozhodnutí o přijetí nového člena spolku. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že usnesení o přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku je v rozporu se stanovami, neboť nebylo přijato potřebnou většinou hlasů přítomných, navíc pak neměla být tato záležitost na mimořádné členské schůzi spolku ani projednána, neboť tento bod programu nebyl uveden v pozvánce na mimořádnou členskou schůzi, a nebyl ani přítomnými členy na mimořádné členské schůzi schválen.

2. Ve svém písemném vyjádření z 8. 9. 2021 spolek prostřednictvím svého zástupce uvedl, že má za to, že uvedený spor nepatří do jurisdikce soudu a lze jej řešit v rámci spolku; navrhovatel nevyužil všechny možnosti, které mu umožňují stanovy, tedy navrhnout konání mimořádné členské schůze nebo dle čl. 9 bod 10 stanov dovolání se neplatnosti u orgánu spolku - výboru spolku. A dále uvedl, že pro přijetí marka [Anonymizováno], jak plyne ze zápisu z mimořádné členské schůze spolku, ze 6 zúčastněných hlasovali pro jeho přijetí 4 členové.

3. Dle navrhovatele je šokující, že existuje několik verzí zápisu ze schůze, jejíž usnesení je v tomto řízení napadáno a že jeho obsah byl účelově a záměrně upraven ve prospěch argumentace spolku. Je zjevné, že došlo k účelové a záměrné změně listiny, nepravdivým zaznamenáním průběhu schůze a použití této v soudním řízení s cílem získat pro sebe výhodu. Navrhovatel akcentoval skutečnost, že pro přijetí hlasovali pouze tři členové, proti dva, včetně navrhovatele a jeden člen - [adresa] - se zdržel hlasování. Dále uvedl, že řešení navrhované účastníkem - dovolání se neplatnosti u orgánů spolku není aplikovatelné. Spolek reagoval podáním ze dne 25. ledna 2022, v němž „vysvětlil“, že přepisovatelkou byl omylem navrhovateli zaslán koncept zápisu, který obsahoval zjevně chybné údaje.

4. Soud prvního stupně rozhodl v záhlavím označeným usnesením tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na mimořádné členské schůzi spolku konané dne 17. 4. 2021, kterým bylo rozhodnuto o přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku, se zamítá, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

5. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatel byl oprávněn obrátit se se svým návrhem na soud bez předchozího dovolání se k orgánům spolku, když spolek takové orgány oprávněné zabývat se přezkumem napadeného usnesení přijaté na schůzi spolku dle stanov nemá. K otázce možnosti projednání záležitosti spolku na členské schůzi mimo stanovený program soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 28 Cdo 945/2005, ze kterého vyplývá, že členská schůze občanského sdružení je oprávněna projednat záležitosti neuvedené v pozvánce na členskou schůzi občanského sdružení - neobsahují-li úpravu postupu v těchto případech stanovy občanského sdružení - pouze tehdy, jsou-li jednání členské schůze přítomni všichni členové občanského sdružení. Soud přisvědčil navrhovateli v tom, že pozvánka na napadenou členskou schůzi neobsahovala program ohledně projednání přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku, avšak právě skutečnost, že schůze se zúčastnili všichni členové spolku, uvedený závadný stav narovnala a umožnila tak za situace, kdy jinou úpravu takového postupu stanovy spolku neobsahují, aby bylo o uvedeném návrhu, který nebyl na pozvánce ke schůzi, hlasováno. K samotnému hlasování na napadené členské schůzi soud uvedl, že jak strana navrhovatele, tak i strana spolku přednášejí své (zcela odlišné) verze o tom, jak bylo o napadeném usnesení na členské schůzi hlasováno. Soud tak v této situaci vzal za rozhodný důkaz v podobě čestného prohlášení [tituly před jménem], neboť ten se podle jedné (navrhovatelem předložené) verze zápisu zdržel hlasování, ve druhé verzi zápisu předložené spolkem pak jmenovaný hlasoval pro přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku. [adresa] ve svém čestném prohlášení ze dne 29. 11. 2021 výslovně uvedl, že na schůzi spolku dne 17. 4. 2021 hlasoval pro přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku, stejně jako pánové [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], dle jeho prohlášení dále proti přijetí jmenovaného hlasovali navrhovatel a pan [Anonymizováno]. Soud tak na podkladě uvedeného prohlášení osoby, jejíž hlas byl po výsledek hlasování dle předložených verzí zápisu rozhodný, rozhodl tak, že návrh navrhovatele zamítl, neboť má za to, že na napadené schůzi spolku bylo o přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku rozhodnuto nadpolovičním počtem členů spolku.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) O přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku nebylo rozhodnuto potřebnou většinou, neboť pro přijetí hlasovali pouze tři členové spolku. Pro přijetí usnesení však bylo zapotřebí čtyř hlasů. Zápis z předmětné mimořádné členské schůze byl účelově a záměrně upraven ve prospěch argumentace spolku. Tento zápis s počty hlasujících svědčících ve prospěch spolku se objevil až poté, co navrhovatel byl všemi okolnostmi a pasivitou předsedy spolku donucen domáhat se svých práv a nápravy soudní cestou. Rozhodně se odvolatel neztotožňuje s tvrzením účastníka, který odůvodnil tento rozpor tím, že přepisovatelka omylem navrhovateli zaslala koncept zápisu s chybnými údaji. Po opakovaných urgencích navrhovatele vůči předsedovi spolku byl navrhovateli paní [Anonymizováno] (asistentkou předsedy spolku) zaslán zápis, který navrhovatel připojil ke svému návrhu ze dne 15. 7. 2021 a ze kterého jednoznačně vyplývalo, že pan [Anonymizováno] za člena spolku nemohl být přijat, neboť pro to nehlasovala potřebná většina, přičemž pan [adresa] se hlasování zdržel.

2) Navrhovatel sporoval pravdivost (správnost) čestných prohlášení předložených účastníkem. Bylo tedy dle hmotného práva (§ 565 o.z.) na účastníkovi, aby správnost jejich obsahu prokázal. To se nestalo, Účastník jiný důkaz nenavrhl. Již jen proto neměl soud prvního stupně k těmto čestným prohlášením přihlížet.

3) Soud porušil procesní práva navrhovatele, když odmítl provést jím navržené důkazy.

4) Soud prvního stupně sice přisvědčil navrhovateli v tom, že pozvánka na napadenou členskou schůzi neobsahovala program ohledně projednání přijetí pana [Anonymizováno] za člena spolku, avšak právě skutečnost, že se schůze zúčastnili všichni členové spolku, dle názoru soudu s odkazem na judikát (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 28 Cdo 945/2005) tento závadný stav narovnala a umožnila tak za situace, kdy jinou úpravu takového postupu stanovy spolku neobsahují, aby bylo o uvedeném návrhu, který nebyl na pozvánce ke schůzi, hlasováno. Odvolatel s tímto názorem soudu prvního stupně nesouhlasí, neboť citovaný judikát je již současnou právní úpravou v jistém směru překonán. V citovaném rozhodnutí se Nejvyšší soud mimo jiné zabýval posouzením, zda-li lze uplatnit analogii s ustanovením § 129 odst. 1 věty druhé obchodního zákoníku, pokud jde o případnou změnu programu svolané schůze. Dovolací soud v této souvislosti uvádí, že pokud vnitřní předpisy občanského sdružení toto neupravují (tedy rozšíření programu schůze o další body), pak cestou k vyřešení je právě aplikace analogie. V daném konkrétním případě analogicky odkázal na ustanovení § 129 odst. 1 obchodního zákoníku, které mimo jiné stanovovalo, že „záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci.“ Odvolatel souhlasí s tím, že stanovy spolku zvláštní úpravu ve vztahu k rozšíření programu členské schůze oproti bodům uvedeným v pozvánce neobsahují, řešení nepřináší ani relevantní ustanovení občanského zákoníku o spolcích a je pochopitelné, že absenci zvláštního ustanovení ve stanovách spolku je nutné překlenout analogií. Dle odvolatele nelze uplatnit analogii k obchodnímu zákoníku, nýbrž k příslušným ustanovením zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud se má uplatnit k členské schůzi konající se v roce 2021. Ustanovení § 185 zákona o obchodních korporacích obsahově navazuje na již zmiňované ustanovení § 129 obchodního zákoníku, avšak stanovuje, že „záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci.“ Kumulativní splnění dvou podmínek, tj. přítomnost všech a zároveň souhlas všech s projednáním záležitosti nad rámec pozvánky je z pohledu odvolatele důvodem, pro který nelze uzavřít, že členská schůze mohla hlasovat o přijetí pana Čmelíka za člena Spolku, jak uzavřel soud prvního stupně. Naopak o rozšíření programu mělo být hlasováno, přičemž lze usuzovat, že souhlas všech přítomných členů spolku by nebyl dán, vzhledem ke skutečnosti, jak bylo hlasováno o jeho přijetí.

7. Odvolatel navrhl změnu napadeného usnesení tak, že předmětné usnesení je neplatné, ev. jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. K odvolání se vyjádřil též účastník, který se ztotožnil se soudem prvního stupně a navrhl potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro změnu napadeného usnesení, neboť soud prvního stupně věc chybně posoudil po stránce právní.

10. Primárně odvolací soud uvádí, že ve věci rozhodl bez toho, aby konal jednání. Odvolací soud usnesením ze dne 20. března 2023 vyzval oba účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, neboť dle jeho názoru není třeba doplňovat či opakovat dokazování a osobní účast účastníků u soudu z jeho hlediska není nutná. Poučil je zároveň, že nevyjádří-li se v soudem určené lhůtě, bude jejich souhlas předpokládán (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). K vyjádření jim poskytl lhůtu 10ti dnů. Výzva byla doručena zástupci navrhovatele dne 28. 3. 2023 a zástupci dalšího účastníka dne 28. 3. 2023. Ze strany obou účastníků zůstala výzva bez odpovědi, pročež odvolací soud ve smyslu výše uvedeného ke dni svého rozhodování ve věci presumoval jejich souhlas s rozhodnutím bez toho, aby se ve věci konalo jednání odvolacího soudu. Dokazování není třeba provádět a osobní přítomnost účastníků ani jejich zástupců před rozhodnutím odvolacího soudu není nutná.

11. Dále odvolací soud uvádí, že vzhledem ke svým níže uvedeným právním závěrům ohledně svolání předmětné mimořádné členské schůze spolku konané dne 17. dubna 2021, jejího konání a na ní přijatých rozhodnutí, považuje za nadbytečné řešit otázku, jak ve skutečnosti ohledně usnesení o přijetí nového člena [Anonymizováno] hlasoval člen [adresa]. S odvolatelem je zajedno v jeho námitce o tom, že soud prvního stupně pochybil, když nevyslechl jako svědky členy spolku [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v jejichž prohlášeních doložených navrhovatelem se ohledně hlasování člena [Anonymizováno] uvádí, že se zdržel hlasování o přijetí [Anonymizováno] za nového člena družstva. Přitom však v prohlášení samotného člena [Anonymizováno] doloženém dalším účastníkem se tvrdí, že hlasoval pro přijetí [Anonymizováno] za člena spolku. Soud prvního stupně však neprovedl a potažmo tak nehodnotil navrhovatelem doložené důkazy, ačkoli tyto zpochybňovaly důkazy doložené dalším účastníkem, a potud by situaci řešil jedině svědecký výslech na schůzi přítomných členů spolku resp. alespoň výše jmenovaných členů. Odvolací soud však vzhledem k zásadnímu pochybení spolku při svolání a konání členské schůze jmenovanou otázku (rozpory) není nucen řešit a vyjasnit, protože toto zásadní pochybení ve světle odvolacím soudem učiněného právního výkladu samo o sobě vede k neplatnosti usnesení členské schůze spolku o přijetí [Anonymizováno] za člena.

12. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění a skutkových závěrů soudu prvního stupně, účastníky nezpochybňovaných ohledně obsahu pozvánky na členskou schůzi, jejího programu a na ní přijímaných usnesení. Ostatně ohledně těchto skutečností nebyli účastníci ve sporu resp. jejich tvrzení nebyla rozporná (rozporná byla ohledně hlasování o přijetí nového člena spolku, což však pro níže uvedené právní závěry odvolacího soudu není podstatné). De facto nesporné tedy je, že jediným bodem programu členské schůze spolku konané dne 17. 4. 2021 (dále i jen „členská schůze“) byl „plán lovu pro myslivecký rok 2021-2022“, jak je zřejmé ze zprávy iPhonu na č.l. 9 soudního spisu (rozeslán členům spolku coby pozvánka). Jak z autorizovaného, tak i z neautorizovaného zápisu ze členské schůze vyplývá, že byl jednomyslně schválen program schůze: 1. Projednání plánu lovu pro myslivecký rok 2021 - 2022 2.Diskuse“. Bod programu resp. samotné přijetí nového člena [Anonymizováno] tedy nebylo uvedeno jako bod programu ani v pozvánce na členskou schůzi a ani v rámci primárně na této schůzi schvalovaného programu. Přitom podle § 253 odst. 3 o.z. záležitost, která nebyla zařazena na pořad jednání spolku při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. V daném případě stanovy spolku neobsahují odlišnou úpravu od zákona. Podle stanov spolku „v pozvánce musí být uvedeno místo, čas a program zasedání členské schůze“ (viz čl. 7 odst.2 stanov). Podle čl. 7 odst.6 stanov spolku má každý člen jeden hlas. V daném případě nebylo sporu o tom, že se členské schůze zúčastnili všichni členové spolku. Soud prvního stupně ovšem chyboval, když dovodil, že k zařazení zcela nového bodu programu (nejsoucího ani v pozvánce a ani ve schůzí schváleném programu) postačuje jen účast všech členů spolku a nikoli i jejich souhlas. Učinil tak s odkazem na stávající právní úpravě neodpovídající judikaturu (viz. chybný odkaz soudu prvního stupně na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 945/2005) týkající se občanských sdružení a tudíž právní úpravy před účinností zák.č. 89/2012 Sb. (účinný od 1. 1. 2014). Členská schůze spolku se konala dne 17. 4. 2021 a proto se na ní plně použije právní úprava účinná v tento den, tedy zák.č. 89/2012 Sb. ve znění ke dni 17.4.2021. Jak shora citováno ust. § 253 odst. 3 o.z., záležitost, která nebyla zařazena na pořad jednání spolku při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat, což je právní úprava dopadající na všechny spolky, včetně těch, jež se jimi staly ve smyslu § 3045 odst. 1 o.z. Soud prvního stupně tedy aplikoval neodpovídající právní úpravu resp. neaplikoval tu odpovídající, pročež dospěl k chybným právním závěrům. Podle odvolacího soudu platí, že nesouhlasili-li všichni na členské schůze přítomní členové spolku se změnou programu schůze - jeho doplněním o bod přijetí [Anonymizováno] za člena spolku, pak nebylo v souladu se zákonem, aby bylo o tomto bodu členskou schůzí rozhodováno. Nejenom, že o doplnění programu nebylo separátně rozhodováno a tudíž vůbec nebyl případný souhlas zjišťován a tím pádem ani dán, ale jak vyplývá z dokazování provedeného soudem prvního stupně a mezi účastníky není ani fakticky spornou skutečností, proti přijetí [Anonymizováno] za člena spolku hlasovali členové [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Nelze tak dovodit ani jejich faktický souhlas v rámci hlasování již přímo o zcela novém bodu programu členské schůze - přijetí nového člena spolku. Naopak platí, že dva členové ze šesti členů spolku hlasovali proti bodu programu jsoucím rozšířením původního programu uvedeného v pozvánce na členskou schůzi a schváleného v jejím úvodu. Protože včasná informovanost o tom, jaké záležitosti budou projednávány na členské schůzi spolku je základním právem člena každého spolku, pročež v předmětné věci bylo toto právo upřeno navrhovateli (a konec konců i ostatním členů spolku, z nichž nikoli všichni souhlasili s přijetí dalšího člena - p. [Anonymizováno] hlasoval proti), je předmětné usnesení členské schůze v rozporu se zákonem (§ 253 odst. 3 o.z., ale též s § 249 odst. 1 o.z. - z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad jednání) i v rozporu se stanovami spolku (viz jejich článek 7 odst. 2.). To vede k neplatnosti usnesení předmětné členské schůze (o přijetí nového člena [Anonymizováno]). Neplatnostním důvodem je právě rozpor usnesení členské schůze se zákonem či se stanovami spolku, což je v daném případě splněno. Protože jde o zásah do zcela základního práva člena spolku - navrhovatele, neshledal odvolací soud podmínky naplnění ust. § 260 o.z. Závažný právní následek shledal právě v porušení základního práva člena (členů) spolku, nemožnosti se adekvátně připravit na rozhodování členské schůze a na této schůzi dostatečně na body programu reagovat. Zájem hodný právní ochrany ze strany spolku odvolací soud neshledal a ani podstatné zasažení do práv třetích osob nabytých v dobré víře. Nic nebrání spolku, aby byla s příslušným bodem programu - přijetí nového člena, svolána nová členská schůze a tam bylo o něm řádně rozhodnuto.

13. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

14. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 2 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému navrhovateli. Účastník je tudíž povinen nahradit navrhovateli náklady řízení před soudy obou stupňů. Ty sestávají z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby v celkové výši 15 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé z 15. 7. 2021, vyjádření ze dne 14. 10. 2021, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 10. 5. 2022, podání odvolání z 13. 6. 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 3 570 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a 2x soudní poplatek po 2 000 Kč; celkem se jedná o částku ve výši 24 570 Kč, jež je účastník povinen zaplatit navrhovateli k rukám jeho advokáta coby zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).