o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2023 č. j. C 231431/RD55/MSPH, Fj 428340/2023/MSPH,

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh na zápis změny do obchodního rejstříku ze dne 22. listopadu 2023 pod Fj 428340/2023/MSPH se odmítá.“ (výrok I.), rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku (výrok II.) a dále uložil navrhovateli sdělit číslo účtu k vrácení soudního poplatku (výrok III.).

2. V odůvodnění rejstříkový soud uvedl, že usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. Fj 428340/2023/MSPH, C 231431/RD51/MSPH byl navrhovatel vyzván, aby návrh opravil a doplnil s tím, že návrh trpí podstatnou vadou, neboť není řádně podepsán navrhovatelem, tedy osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, je třeba jej opravit v bodě IV. a V. závěrečné části, kdy není řádně podepsán - chybí el. podpis - vlastnoruční podpis dle § 22 odst. 3 z. v. r. a dle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále též jen „z. e. ú.“). Dále rejstříkový soud uvedl, že podáním dne 29. 11. 2023 zaslal navrhovatel doplnění - opravu návrhu elektronicky, kdy opět trpí podstatnou vadou, neboť není řádně podepsán navrhovatelem, tedy osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, je třeba jej opravit v bodě IV. a V. závěrečné části, kdy není řádně podepsán - chybí el. podpis - vlastnoruční podpis dle § 22 odst. 3 z. v. r. a dle § 18 odst. 2 z. e. ú. Podáním ze dne 8. 12. 2023 opětovně navrhovatel zaslal elektronicky návrh, který opět trpí podstatnou vadou, neboť není řádně podepsán navrhovatelem, tedy osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, je třeba jej opravit v bodě IV. a V. závěrečné části, kdy není řádně podepsán - chybí el. podpis - vlastnoruční podpis dle § 22 odst. 3 z. v. r. a dle § 18 odst. 2 z. e. ú. rejstříkový soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že navrhovatel neopravil návrh a ani opětovně jej nezaslal elektronicky řádně podepsán - vlastnoručním podpisem jak je uvedeno shora a nedoložil požadované listiny dle výzvy soudu, tak soudu nezbylo, než rozhodnout výrokem I. tohoto usnesení o tom, že se návrh na zápis změn odmítá.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Rekapituloval dosavadní průběh řízení s tím, že okamžitě na výzvu ze dne 29. 11. 2023 reagoval a má za to, že návrh byl soudu doručen řádně a splňoval veškeré náležitosti právních předpisů, neboť byl doručen Městskému soudu v Praze prostřednictvím datové schránky navrhovatele, tj. společnosti [Jméno navrhovatele]. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu dne 22. 11. 2023 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, přičemž navrhovatelem byla obchodní společnost [Jméno navrhovatele]. (dále též jen „společnost“), za níž návrh podal její jednatel [právnická osoba]. Návrh odešel z datové schránky společnosti v 11:23 hod. Předmětem návrhu byla změna společníka - výmaz společnosti [Anonymizováno] a namísto ní zápis společnosti [právnická osoba] Jedinou přílohou návrhu byl výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka číslo 279400 - jde o výpis stran obchodní společnosti [právnická osoba] V části návrhu IV. PŘÍLOHY je uveden výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], v VI. ZÁVĚREČNÉ ČÁSTI je jako jméno a příjmení osoby jednající jménem navrhovatele uveden [právnická osoba]

6. Rejstříkový soud vyzval navrhovatele usnesením ze dne 29. listopadu 2023, aby svoje podání ze dne 22. 11. 2023 doplnil a předložil soudu: „- Návrh na zápis změn trpí podstatnou vadou, neboť není řádně podepsán navrhovatelem: [Jméno navrhovatele]., tedy oprávněnou osobou jednatelem - je třeba v opravit v bodě IV. a V. závěrečné části, kdy není řádně podepsán - chybí el. podpis - vlastnoruční podpis - Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Všechny listiny předkládejte v originále, popř. úředně ověřené kopii, cizojazyčné listiny spolu s překladem do českého jazyka. Soud požaduje zaslat výše uvedené listiny v originále nebo ověřené kopii nebo v elektronické podobě s doložkou o konverzi ust. § 22 a násl. dle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“

7. Navrhovatel reagoval podáním ze dne 29. 11. 2023, ve kterém formou krátkého přípisu soudu sděloval, že jeho návrh ze dne 22. 11. 2023 byl řádný s tím, že pro vyloučení všech pochybností zasílá návrh, včetně přílohy, znovu prostřednictvím datové schránky.

8. Navrhovatel následně ještě dne 8. 12. 2023 zaslal návrh, včetně přílohy, znovu - opět prostřednictvím datové schránky.

9. Dle § 22 z. v. r. „Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Vláda stanoví, v jakém formátu se listiny v elektronické podobě podávají a které listiny lze podávat pouze v elektronické podobě.“ (odst. 1), „Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen.“ (odst. 2), „Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.“ (odst. 3).

10. Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinná osoba má možnost volby mezi listinnou a elektronickou podobou návrhu (a předkládaných listin), přičemž v případě návrhu na zápis v listinné podobě musí být podpis navrhovatele, resp. osoby za něj před soudem jednající, úředně ověřen.

11. Návrh na zápis do veřejného rejstříku v elektronické podobě lze podat elektronickou poštou (emailem) či prostřednictvím ePodatelny (coby webového rozhraní dostupného na stránkách Ministerstva spravedlnosti), v obou případech musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis. Elektronický podpis k úkonu činěnému vůči soudu musí splňovat podmínky zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který dále stanoví podmínky vydání kvalifikovaného certifikátu a práva a povinnosti uživatelů a akreditovaných poskytovatelů certifikačních služeb. Návrh na zápis do veřejného rejstříku v elektronické podobě lze zaslat také prostřednictvím datové schránky, nemusí však být opatřen uznávaným elektronickým podpisem - jak rozvedeno níže. Pro identifikaci navrhovatele - právnické osoby je vyloučeno, aby prostřednictvím datové schránky fyzické osoby učinila vůči soudu procesní úkon právnická osoba a naopak aby prostřednictvím datové schránky právnické osoby učinila vůči soudu procesní úkon fyzická osoba. Bude-li však činit elektronické podání ze své datové schránky fyzická osoba oprávněná za právnickou osobu jednat (§ 21 o. s. ř.) a zároveň bude z podání zřejmé, že tak činí za právnickou osobu (např. jako k podpisu oprávněný člen statutárního orgánu), v takovém případě půjde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu, jak dovozeno judikaturou - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 143/2020.

12. Dle § 8 odst. 1 z. e. ú. „K přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena.“

13. Dle § 18 odst. 2 z. e. ú. „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

14. Informační systém datových schránek byl v České republice zaveden 1. 7. 2009 s cílem urychlit a usnadnit komunikaci zejména mezi orgány veřejné moci a právnickými či fyzickými osobami navzájem. Ale i po cca 15 letech se lze stále setkat s nepochopením tohoto institutu. Podání učiněné prostřednictvím datové schránky není třeba při komunikaci s orgány veřejné moci, tedy ani soudy, elektronicky podepisovat, nejedná-li se o podání činěné více osobami. V praxi však mnohé orgány veřejné moci elektronický podpis vyžadují. Datové schránky měly právě v tomto směru představovat značné usnadnění komunikace ve vztahu k orgánům veřejné moci. Posledně citované ustanovení zakládá dvojí právní fikci, a to fikci písemnosti a fikci podpisu dokumentu podaného orgánu veřejné moci - tedy i soudu prostřednictvím datové schránky. Také důvodová zpráva k z. e. ú. uvádí, že „Ke zprávám nebude nutné připojit zaručený elektronický podpis (přihlášení do informačního systému datových schránek jej v případě provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci nahrazuje, ale pokud se na jeden dokument musí podle daného právního předpisu podepsat více osob, je naopak nutné datovou zprávu elektronicky podepsat, takže v informačním systému bude elektronický podpis podporován).“ Závěry odvolacího soudu jsou ostatně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Ten v usnesení ze dne 27. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 143/2020, jež bylo publikováno pod č. 39/2021 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, uvedl následující: „Výkladem posledně citovaného ustanovení se Nejvyšší soud zabýval v R 1/2017, v němž vysvětlil, že uvedené ustanovení vyjadřuje „fikci podpisu“ podání (úkonu) určité v zákoně stanovené osoby, pro kterou byla zřízena datová schránka, protože elektronické podání učiněné prostřednictvím datové schránky osoby, pro niž byla tato datová schránka zřízena, má stejné právní účinky jako elektronické podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem této osoby. Řečeno tedy jinak, uskutečnění elektronického podání prostřednictvím datové schránky znamená „nahrazení“ uznávaného elektronického podpisu, který se jinak (při jiném způsobu elektronického podání) vyžaduje jako náležitost podání. Uvedené samozřejmě neznamená, že by elektronické podání učiněné prostřednictvím datové schránky nemohlo být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem…“ Také Ústavní soud se danou problematikou zabýval a v nálezu ze dne 7. 3. 2016 sp. zn. II. ÚS 289/15 výslovně uvedl následující: „Naopak v případě datové schránky by byl požadavek další autorizace bezúčelný, na což novelou občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014 reagoval i zákonodárce, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, naopak je striktně individuálně přidělena. Má-li tedy uznávaný elektronický podpis plnit účel verifikačního nástroje k určení osoby odesílatele, nenajde v případě doručování prostřednictvím datové schránky své využití a není ani namístě v takovém případě vyžadovat doplnění podání originální písemností. Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům (např. advokátům), bylo by již nad únosnou míru, aby je dále zatěžoval dalšími povinnými administrativnětechnickými požadavky. Bezpečnostní argument zastánců nutného připojení uznávaného elektronického podpisu ke každé jednotlivé příloze neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí být eliminována státem jako provozovatelem datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně-technického zatížení soukromých subjektů, jež by takovou změnu pocítily i finančně. Jedním ze základních principů právního státu je, že je povinen maximálně šetřit práva soukromých osob, bezdůvodně do nich nezasahovat a neukládat soukromým osobám povinnosti, není-li to nezbytně nutné. Lze tedy uzavřít, že je-li obsahem zprávy odeslané z datové schránky podatele do datové schránky soudu dokument (podání v příloze), který další uznávaný elektronický podpis neobsahuje, je na něj přesto nutno pohlížet, jako by byl řádně podepsán, a není třeba vyžadovat doplnění podání originálem v písemné formě doručeným prostřednictvím pošty. … Jestliže Obvodní soud pro Prahu 8 nepřihlédl - s odůvodněním přepjatě formalistickým, postrádajícím navíc oporu v zákoně - k podání stěžovatelky s tím, že vyžadoval doplnění podání doručeného prostřednictvím datové schránky právního zástupce stěžovatelky o písemný originál, odňal tímto postupem stěžovatelce právo na soudní ochranu a spravedlivý proces (odmítnutí spravedlnosti - denegatio iustitiae), garantované čl. 36 odst. 1 Listiny, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Obvodní soud pro Prahu 8 rovněž nedostál své povinnosti vyplývající z čl. 90 Ústavy, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Postup Obvodního soudu pro Prahu 8 tak byl z pohledu práva na spravedlivý proces příliš formalistický.“

15. Jelikož v posuzovaném případě návrh na zápis změn do obchodního rejstříku odešel z datové schránky společnosti, a to dokonce opakovaně - viz výše, je třeba jej považovat za podepsaný. Z výše uvedeného tedy pro posuzovanou věc vyplývá, že důvod pro odmítnutí návrhu kvůli tomu, že navrhovatel „neopravil návrh a ani opětovně jej nezaslal elektronicky řádně podepsán - vlastnoručním podpisem“ dán nebyl.

16. Nadto z odůvodnění rozhodnutí není ani úplně zřejmé, co měl soud prvního stupně na mysli tím, když uvedl, že požadoval návrh opravit v bodě IV. a V., neboť v bodě IV. PŘÍLOHY navrhovatel řádně uvedl předkládanou listinu jako přílohu - „Výpis z OR společnosti [právnická osoba]….“ a v bodě V. DATUM PROVEDENÍ ZÁPISU navrhovatel neuvedl žádné datum, a je zde uvedeno, že žádá, aby uvedené skutečnosti byly do rejstříku zapsány v zákonem stanovené lhůtě. Jméno a příjmení osoby jednající jménem navrhovatele je v VI. ZÁVĚREČNÉ ČÁSTI.

17. Co se týká předloženého výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], tak odvolací soud považuje za nezbytné zdůraznit následující. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby kvůli zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, v případě elektronického podání coby konvertovaný dokument. Nicméně povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii zákon výslovně nestanoví. V obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn kvůli zmíněnému zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat. Rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností (specifik) řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita z veřejně přístupného obchodního rejstříku, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný.

18. Ze všech výše vypočtených důvodů vyplývá, že soudem prvního stupně dané důvody pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. b) a e) z. v. r. dány nebyly. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se předmětný návrh neodmítá.