o 3 700 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně do rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. října 2001, č. j. 22 Cm 61/2001-74

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 9. 10. 2000 se procesní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Jméno žalobkyně B]. v likvidaci, IČO [IČO žalobkyně B], domáhala vůči žalovaným zaplacení částky 3 700 000 Kč se 6% úrokem od 10. 10. 1997 do zaplacení a dále částky 12 333 Kč, a to společně a nerozdílně.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, [Anonymizováno] (dále pouze [Anonymizováno]), uzavřela s žalovaným č. 1 coby dlužníkem dne 24. 1. 1997 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy [Anonymizováno]. poskytla dlužníkovi krátkodobý úvěr ve výši 2 430 000 Kč. K zajištění úvěru přijala [Anonymizováno]. mimo jiné krycí biankosměnku vlastní vystavenou žalovaným č. 1, avalovanou žalovanou č. 2. Biankosměnka vlastní č. [Anonymizováno] byla vystavená dne 24. 1. 1997 se směnečnou sumou ve výši 3 700 000 Kč. Žalovaný č. 1 však dlužnou částku z právního důvodu úvěru nevrátil a je z jeho zaplacením v prodlení od 26. 9. 1997. Biankosměnka byla splatná dne 9. 10. 1997. V den splatnosti směnky, tedy 9. 10. 1997, žalovaný č. 1 nezaplatil částku uvedenou na směnce, ani se nedostavil do platebního místa k zaplacení směnky. Ničeho nezaplatila ani žalovaná č. 2 coby avalista. Žalobkyně proto uplatňuje u soudu přednostně nezaplacenou směnku před úvěrovou pohledávkou po splatnosti. Částka 12 333 Kč je odměna ve výši třetiny % směnečného peníze. Příslušenství žalované částky činí úrok ve výši 6% ročně ze směnečné pohledávky od 9. 10. 1997 do zaplacení.

3. Rozsudkem uvedeným v záhlaví Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl tak, že zrušil směnečný platební rozkaz č. j. 22 Sm 162/2000-22 ze dne 3. 7. 2001 na částku 3 700 000 Kč s přísl. Současně rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na nákladech řízení k rukám právního zástupce 70 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

4. Do tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že v průběhu odvolacího řízení zemřel žalovaný č. 1, a to dne 19. 5. 2003.

6. Usnesením ze dne 12. 2. 2008, č. j. 8 Cmo 246/2007-146, odvolací soud vyhověl návrhu společnosti [Jméno žalobkyně B]. v likvidaci, IČO [IČO žalobkyně B], aby místo ní vstoupila do řízení na straně žalující společnost [Jméno žalobkyně A]

7. Poté odvolací soud přípisem ze dne 12. 2. 2008 vrátil věc soudu prvního stupně bez věcného vyřízení s tím, aby mu věc opětovně předložil po skončení dědického řízení po žalovaném č. 1 (č. l. 148).

8. Usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. 22 Cm 61/2001-158, rozhodl soud prvního stupně o přerušení řízení do skončení řízení o dědictví po žalovaném č. 1, vedeném u Okresního v Ústí nad Labem pod sp. zn. 46 D 656/2003, podle § 107 odst. 1 o. s. ř., přestože ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení došlo u žalovaného č. 1 až v průběhu odvolacího řízení a v době vydání předmětného usnesení neměla způsobilost být účastnicí řízení žalobkyně, a to bez právního nástupnictví, jak uvedeno níže. Pro nedostatek procesních účinků odvolací soud k tomuto usnesení nepřihlédl.

9. Dříve, než odvolací soud o odvolání rozhodl, zabýval se splněním podmínek odvolacího řízení.

10. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci projednání dědictví po žalovaném č. 1 ze dne 31. 3. 2022, č. j. 46 D 656/2003-1115, odvolací soud zjistil, že dle výroku V. se potvrzuje podle ustanovení § 175u odst. 2 o. s. ř., že státu Česká republika, zastoupenému Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, s účinností ke dni smrti zůstavitele připadá majetek zůstavitele, který se nepodařilo v rámci likvidace dědictví zpeněžit.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku kantonu [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že žalobkyně, společnost [Jméno žalobkyně A], byla dne 12. 11. 2007 rozpuštěna usnesením valné hromady a dne 28. 5. 2009 byla vymazána z obchodního rejstříku po skončení likvidace.

12. Vzhledem k datu zahájení řízení odvolací soud v dané věci aplikoval o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (Čl. II. odst. 2 přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.).

13. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

14. Podle článku 643 odst. 1 federálního zákona týkajícího se dodatku ke švýcarskému občanskému zákoníku (část pátá: Kodex povinností) z 30. 3. 1911 (dále jen „zákoník o obligacích“), právní subjektivitu akciová společnost nabývá až zápisem do obchodního rejstříku.

15. Podle článku 737 odst. 1 zákoníku o obligacích zánik společnosti musí být zapsán do obchodního rejstříku.

16. Podle článku 739 odst. 1 zákoníku o obligacích vstoupí-li společnost do likvidace, zachovává si svou právní subjektivitu a používá předchozí obchodní firmu, avšak s dodatkem „v likvidaci“, dokud nebude spor vyřešen rovněž s akcionáři.

17. Podle článku 746 zákoníku o obligacích po skončení likvidace musí likvidátoři zapsat zánik společnosti do obchodního rejstříku.

18. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

19. Podle § 107 o. s. ř. (1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. (2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. (3) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. (4) Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. (5) Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.

20. V dané věci žalobkyně v průběhu odvolacího řízení zanikla v důsledku výmazu z obchodního rejstříku. Tím došlo ke ztrátě její způsobilosti být účastnicí řízení. Žalobkyně zanikla bez právního nástupce, neboť důvodem jejího výmazu z obchodního rejstříku bylo ukončení likvidace. V odvolacím řízení proto nelze pokračovat.

21. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 107 odst. 5 ve spojení s § 211 o. s. ř. napadený rozsudek zrušil a řízení zastavil.

22. Vzhledem k učiněnému závěru o neodstranitelném nedostatku podmínky řízení na straně žalující se odvolací soud již nezabýval otázkou možnosti pokračování v řízení na straně žalovaných (§ 107 odst. 2 o. s. ř.).

23. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.