o zaplacení 1 244 033,45 Kč s přísl., o odvolání žalobce do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. září 2016, č. j. 81 Cm 82/2016-14

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně (dále též soud) předmětné řízení o zaplacení 1 244 033,45 Kč s přísl. zastavil a rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v řízení zahájeném 7. 9. 2016 se žalobce, jehož jménem jedná jeho hmotněprávní opatrovník [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokát (dále jen opatrovník), domáhá na žalovaných jako jednatelích žalobce uspokojení nároku podle § 53 ZOK vycházejícího z porušení povinnosti členů statutárních orgánů jednat s péčí řádného hospodáře. Konstatoval, že dané řízení trpí takovým nedostatkem podmínek řízení, který nelze odstranit, a proto řízení podle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. Neodstranitelný nedostatek podmínek řízení soud shledal v tom, že opatrovník žalobce, který byl soudem jmenován podle § 165 odst. 2 o. z., usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, které nabylo právní moci 19. 3. 2016, není oprávněn k ,,podávání žalob proti jednatelům“ žalobce, protože takové oprávnění v jeho činnosti vyjmenované v usnesení zahrnuto nebylo. Soud uvedl, že jmenování opatrovníka soudem je opatřením dočasné povahy, jeho účelem není prověřování ekonomického stavu společnosti a činnosti jejich stávajících jednatelů. Konstatoval též, že úkolem opatrovníka podle usnesení č. j. 2 Nc 1010/2015-155 bylo usilovat o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu žalobce, činit veškerá právní jednání žalobce zejména vůči společnostem … , orgánům státní správy a samosprávy, mít přístup do datové schránky žalobce. Konstatoval, že s ohledem na zmíněný rozsah činnosti nebyl opatrovník k podání žaloby jménem žalobce oprávněn. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

3. Prostřednictvím zmíněného opatrovníka žalobce napadl předmětné rozhodnutí. Uvedl zejména, že usnesení je nesprávné proto, že soud nesprávně interpretoval obsah usnesení, jímž soud žalobci opatrovníka jmenoval. Z jeho textu je jasné, že opatrovník je oprávněn jménem žalobce činit veškerá právní jednání i dovnitř společnosti žalobce, když v odstavci 2) výroku usnesení o jmenování opatrovníka je obsaženo oprávnění opatrovníka ,,činit veškerá právní jednání společnosti [Jméno žalobce].“ a dále je v něm uveden demonstrativní výčet subjektů, vůči nimž má jménem žalobce vystupovat. Má za to, že opatrovník byl oprávněn jeho jménem podat předmětnou žalobu. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že uvedené usnesení není možno ani potvrdit ani změnit.

5. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhal na žalovaných jako jednatelích žalobce uspokojení nároku podle § 53 ZOK. Soud učinil závěr, že opatrovník žalobce, který byl soudem jmenován podle § 165 odst. 2 o. z., usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 2 Nc 1010/2015-155, které nabylo právní moci 19. 3. 2016, není oprávněn k ,,podávání žalob proti jednatelům“ žalobce, protože takové oprávnění v jeho činnosti vyjmenované v usnesení zahrnuto nebylo. Soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že opatrovník nebyl oprávněn jménem žalobce podat předmětnou žalobu, trpí dané řízení takovým nedostatkem podmínek řízení, který nelze odstranit, a proto je třeba řízení podle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.

6. Ze spisu odvolací soud dále zjistil, že o uvedeném odvolání již dříve rozhodl odvolací soud, a to tak, že rozhodnutí soudu ve výroku I. změnil tak, že se řízení nezastavuje a ve výroku II. tak, že „se nestanoví, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení“. Odvolací soud posoudil závěr soudu jako nesprávný, dospěl k tomu, že opatrovnictví končí až k okamžiku pravomocného odvolání opatrovníka, není-li v rozhodnutí o ustanovení opatrovníka časově i účelově vymezeno ukončení jeho opatrovnictví, a tedy opatrovnictví končí až k okamžiku pravomocného odvolání opatrovníka, uzavřel proto, že opatrovník byl oprávněn jménem žalobce podat předmětnou žalobu.

7. Ze spisu dále plyne, že k dovolání žalovaných dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Konstatoval, že úkolem opatrovníka jmenovaného podle § 165 odst. 2 o. z., je zastupovat právnickou osobu v rozsahu, v němž tak nemohou činit pro rozpor v zájmech členové jejího statutárního orgánu (§ 437 o. z.). Jakmile jsou tato právní jednání učiněna, popř. je jmenován či zvolen nový člen statutárního orgánu, jenž není ve střetu zájmů a může právnickou osobu zastupovat bez omezení, popř. střet zájmů odpadne z jiného důvodu (např. v případě obchodních korporací je vyřešen postupem podle § 54 a násl. z. o. k.), odpadá důvod, pro který byl kolizní opatrovník právnické osobě jmenován; jeho funkce proto bez dalšího zaniká. Uvedl dále, že v poměrech projednávané věci odvolací soud pochybil, když se nezabýval tím, zda v době podání žaloby stále trval důvod, pro který soud jmenoval opatrovníka žalobkyni, anebo zda již tento důvod pominul a funkce opatrovníka zanikla. V posléze uvedeném případě by absence oprávnění [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednat za žalobkyni, obdobně jako nedostatek procesní plné moci, byla nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit. Poznamenal, že působnost kolizního opatrovníka se může týkat pouze těch záležitostí právnické osoby, jež nemohou řešit členové statutárního orgánu pro trvající střet zájmů. Kolizní opatrovník má právnickou osobu zastupovat jen a pouze při těch právních jednáních, při nichž ji nemohou zastoupit (pro trvající střet zájmů) členové statutárního orgánu. Ve zbývajícím rozsahu zůstává členům statutárního orgánu zástupčí oprávnění (stejně jako ostatní práva a povinnosti plynoucí z členství ve statutárním orgánu) zachováno. Nepřichází proto v úvahu, aby soud jmenoval kolizního opatrovníka s tím, že je oprávněn zastupovat právnickou osobu při všech právních jednáních, resp. že na něj přechází veškerá působnost statutárního orgánu.

8. Žalobce poté doplnil své odvolání a zejména uvedl, že dle výslovného znění odůvodnění usnesení č. j. 2 Nc 1010/2015-155, které vydal Městský soud v Praze dne 25. 2. 2016, byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] ustanoven opatrovníkem společnosti [právnická osoba]. primárně z důvodu že „probíhají soudní spory pod spisovými značkami 79 Cm 80/2012, 79 Cm 85/2012, 79 Cm 67/2012 a 79 Cm 383/2013, týkající se neplatnosti převodů obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba]. Tyto spory zatím nebyly ukončeny. Pokud žalovaní tvrdí, že ke jmenování nové jednatelky mělo dojít na valné hromadě konané dne 18. července 2016, je zřejmé, že ani žalovaná 1) nemá v důsledku zmateného a nekonzistentního postupu při volbě ujasněno, kdy a zda vůbec byla jmenována jednatelkou žalobce. Uvedl, že na základě rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu žalobce ze dne 14. března 2014 byli jednateli žalobce jmenováni [tituly před jménem] [fyzická osoba] a [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Dle informací žalobce z těchto funkcí nebyli nikdy odvoláni a současně ze strany soudu nedošlo ke zrušení platnosti této volby. Vzhledem k nepřehledné situaci mezi společníky a několika voleb jednatelů je nezbytné, aby proces jmenování do funkce jednatele byl v odstupu několika let potvrzen rovněž zápisem do obchodního rejstříku. Uvedl, že ohledně existence oprávnění soudem jmenovaného opatrovníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] odkazuje na pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 79 Cm 17/2018-27, kterým bylo určeno, že je nadále ustanoveným opatrovníkem žalobce, přičemž usnesení nabylo právní moci dne 30. července 2019 a usnesení Nejvyššího soudu se právní moci výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze nedotýká. Z ničeho, co bylo soudu předloženo, nelze ani dovozovat, že by došlo k odpadnutí důvodů, pro něž byl opatrovník do výkonu funkce statutárního orgánu soudem ustanoven. Podmínky stanovené Nejvyšším soudem pro zánik kolizního opatrovníka jmenovaného podle § 165 odst. 2 o. z. v projednávaném případě doposud nebyly splněny.

9. Odvolací soud zjistil ze zápisu z jednání valné hromady společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO žalobce] konané dne 18. 7. 2016, že valná hromada přijala usnesení o jmenování [Jméno žalované A], bytem [adresa] jednatelem společnosti s účinností ode dne 18. 7. 2016, z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. Nc 1010/2015-155 založeným v rejstříkovém spise zjistil, že soud jmenoval společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], opatrovníkem podle § 165 odst. 2 o. z., a že současně soud vymezil působnost opatrovníka tak, aby usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]., činil veškerá právní jednání společnosti [právnická osoba]. zejména vůči společnostem ve výroku uvedeným a dále vůči orgánům státní správy a samosprávy, usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2016, z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 156451 ze dne 29. září 2020 zjistil, že v části „Ostatní skutečnosti“ bylo dne 3. května 2016 zapsáno: “Obchodní korporaci byl na základě usnesení Městského soudu v Praze č. j. 2 Nc 1010/2015-155 ze dne 25. února 2016, které nabylo právní moci dne 19. 3. 2016, ustanoven k právním jednáním opatrovník [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokát, [adresa], ev. č. ČAK [Anonymizováno]“. Tento zápis byl vymazán dne 28. prosince 2016, z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 156451 ze dne 29. září 2020 odvolací soud zjistil, že v části „Ostatní skutečnosti“ bylo dne 6. srpna 2019 zapsáno: “Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2019, č.j. 79 Cm 17/2018-27 bylo určeno, že [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokát se sídlem [adresa], je nadále ustanoveným opatrovníkem společnosti [právnická osoba]., ve smyslu ustanovení § 165 odst. 2 a § 486 občanského zákoníku, usnesení nabylo právní moci dne 30.7.2019“.

10. Odvolací soud konstatoval, že jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z., je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než budou valnou hromadou zvoleni noví jednatelé (§ 487 odst. 2 o. z.). Ke svolání valné hromady za účelem volby jednatelů musí společnost přistoupit bez zbytečného odkladu za využití postupu podle § 183 ZOK; případně může valnou hromadu svolat i samotný opatrovník (§ 487 odst. 1 o. z.). Jakmile jsou zvoleni noví jednatelé, funkce opatrovníka bez dalšího, aniž by o tom soud musel rozhodovat, zaniká (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015). Uvedené je v souladu se závěry dovolacího soudu vyslovenými ve výše uvedeném rozhodnutí.

11. Odvolací soud uzavřel, že pokud valná hromada společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO žalobce] dne 18. 7. 2016 přijala usnesení o jmenování [Jméno žalované A], bytem [adresa] jednatelem společnosti s účinností ode dne 18. 7. 2016, přičemž nebylo zjištěno, že uvedené usnesení bylo prohlášeno neplatným, pročež se má za to, že tato funkce jednatele trvá, funkce opatrovníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] jmenovaného soudem, k tomuto okamžiku zanikla.

12. Dále dospěl odvolací soud k závěru, že pokud byla dne 7. 9. 2016 soudu doručena předmětná žaloba, přičemž ji jménem žalobce podal opatrovník [tituly před jménem] [Anonymizováno], jehož funkce před podáním žaloby zanikla, nebyl tento oprávněn jednat za žalobce a uvedenou žalobu podat. Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 17/2018-27 ze dne 18. 7. 2019, bylo určeno, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je nadále ustanoveným opatrovníkem žalobce. Uvedené usnesení bylo totiž vydáno až poté, co byla podána žaloba, která, jak výše uvedeno, nebyla podána osobou oprávněnou jednat za žalobce. Nadto soud ve výroku usnesení, kterým byl hmotněprávní opatrovník společnosti „určen“ dle ust. § 165 odst. 2 o. z., nevymezil rozsah jeho působnosti ve smyslu ust. § 487 odst. 2 část věty za středníkem. K tomu odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, č. j. 27 Cdo 1382/2019-108 (odst. 25), vydaného v této věci.

13. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

14. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

15. Pokud v daném případě nebyla žaloba podána osobou oprávněnou jednat za žalobce, jde o nedostatek podmínky řízení, který však lze odstranit. Aby byl uvedený nedostatek odstraněn, soud k tomu musí učinit vhodná opatření.

16. V daném případě bude namístě, aby soud vyzval žalobce, aby v určené době doložil oprávnění jednat za žalobce ve věci podání žaloby. Přitom nepřehlédne, že za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (§ 21 odst. 4 o. s. ř.). Soud bude také dbát při řešení otázky, kdo je oprávněn jednat za žalobce ve věci podání předmětné žaloby, závěrů dovolacího soudu vyslovených ve výše uvedeném rozhodnutí.

17. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž tento rozhodne též o nákladech odvolacího a dovolacího řízení.