o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 10. 1. 2020, o odvolání navrhovatele a účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 34 Cm 28/2020-359 ze dne 5. listopadu 2021

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl takto: „Řízení se přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 170/2021.“

2. Je zřejmé, že tak bylo rozhodnuto v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 10. 1. 2020, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele pro porušení povinností jednatele. Navrhovatel kromě formálních nedostatků svolání a průběhu sporné valné hromady má za to, že důvody pro jeho odvolání nebyly dány.

3. Jak dále vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, důvody, jež vedly k odvolání navrhovatele z funkce, byly tyto: navrhovatel coby jednatel uzavřel sám se sebou smlouvu o zápůjčce bez souhlasu valné hromady účastníka a bez souhlasu a vědomí druhé společnice účastníka. V období od 24. 10. 2018 do 28. 5. 2019 pro své soukromé účely použil prostředky účastníka v souhrnné hodnotě minimálně 1 800 000 Kč. Dále navrhovatel nesvolal valnou hromadu účastníka od září 2017, brání druhé společnici účastníka v nahlížení do účetnictví společnosti od srpna 2016 dosud a brání druhé společnici ve vstupu do budovy sídla účastníka /naposledy 19. 11. 2019/.

4. V odůvodnění rozhodnutí soud dále poukázal na řízení, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 38 Cm 170/2021, v němž se účastník domáhá po navrhovateli zaplacení 8 692 728,41 Kč s tím, že bez souhlasu druhé společnice a bez souhlasu valné hromady účastníka použil finanční prostředky celkem v předmětné výši k soukromým účelům.

5. Soud shledal, že řízení, vedené pod sp. zn. 38 Cm 170/2021, je založeno na tvrzení účastníka o neoprávněném vyplacení prostředků v předmětné výši pro vlastní potřebu jednatele, což představuje škodu, již navrhovatel způsobil porušením svých povinností, kdy se jedná o shodný důvod, pro nějž byl mimo jiné odvolán z funkce jednatele účastníka. A řízení ve věci sp. zn. 34 Cm 28/2020 je vedeno o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele mimo jiné pro porušení povinností a neoprávněné vyplacení prostředků z účtu účastníka.

6. Soud má za to, že v řízení, vedeném pod sp. zn. 38 Cm 170/2021, jež je ve stejné fázi jako řízení v této věci a neproběhlo dokazování, je primárně řešena otázka tvrzeného protiprávního jednání navrhovatele, která má zásadní význam i pro řízení ve věci 34 Cm 28/2020. I z důvodů hospodárnosti řízení, kdy v souběžném řízení soud bude řešit tuto zásadní a jedinou otázku porušení povinností navrhovatele jako jednatele účastníka, a povinnost vydat účastníkovi neoprávněné plnění, by musel soud řešit pomocí stejných důkazů i v tomto řízení, soud proto toto řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. přerušil.

7. Soud podotkl, že vydat rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je možné vydat i bez návrhu, nezabýval se tedy otázkou oprávnění k učinění podání za účastníka [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Podle obsahu spisu jedná v řízení za účastníka advokát [Jméno Zástupce B], a to na základě procesní plné moci, udělené mu dne 30. 11. 2020.

8. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se včas odvolali navrhovatel i účastník, oba navrhovali změnu napadeného rozhodnutí tak, že řízení se nepřerušuje.

9. Navrhovatel ve svém odvolání poukázal na překvapivou argumentaci soudu, dle níž je možno přerušit řízení, zahájené dne 25. 2. 2020, protože je vlastně ve stejné / nulové/ fázi jako řízení o zaplacení, vedené tímto soudem pod sp. zn. 38 Cm 170/2021, zahájené dne 18. 9. 2021 / tedy více než po roce a půl od návrhu na neplatnost valné hromady. Navrhovatel je přesvědčen, že nečinnost soudu v této věci by neměla jít k tíži navrhovatele. Pro navrhovatele je nepřijatelné, aby se soud vyčkáním rozhodnutí v jiné věci se na pár let / s ohledem na rozhodovací lhůty soudu /, vyhnul finálnímu rozhodnutí v předmětné kauze. Dané rozhodnutí zasahuje do práva navrhovatele na rychlou ochranu, navíc má za to, že pokud by už snad mělo dojít k přerušení nějakého řízení z důvodu hospodárnosti, pak přerušeno mělo být řízení sp. zn. 38 Cm 170/2021.

10. Ve svém odvolání navrhovatel argumentoval výjimečnosti institutu přerušení dle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. a s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2014, č. j. 3 Cmo 236/2011-57 zdůraznil, že posouzení předběžné otázky jiným soudem je pro soud závazné jenom tehdy, pokud otázka byla řešena ve výroku rozhodnutí. K napadenému rozhodnutí pak odvolatel uvedl, že soud v odůvodnění rozhodnutí ani řádně nevymezil, co je konkrétním naplněním důvodu pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., tzn. jaká je ve vedlejším řízení řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí v této věci. Jedná se o nedostatečné vymezení, pokud soud uvedl, že ve vedlejším řízení má být řešena otázka tvrzeného protiprávního jednatele, která má zásadní význam i pro řízení v dané věci. Soud nevysvětlil, proč o této věci nerozhodne primárně sám.

11. Navrhovatel rovněž poukázal na pozadí předmětného řízení, jímž jsou spory navrhovatele s druhou společnicí účastníka, [Anonymizováno], dále poukázal na procesní průběh v řízení sp. zn. 39 Cm 153/2016 / řízení o neplatnost rozhodnutí valné hromady o odvolání jednatelky Ivy Doležalové/, akcentoval otázku působení [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby ustanoveného /hmotněprávního/ opatrovníka v tomto řízení, poukázal též na další návrhy společnice Ivy Doležalové, podávané vůči účastníkovi.

12. Účastník ve svém odvolání uvedl, že si je vědom skutečnosti, že soud formálně přerušil řízení na základě vlastního rozhodnutí, nikoliv na základě návrhu některého z účastníků, a tedy usnesení nevydal na základě neformálního sdělení [tituly před jménem] Nemetha adresovaného soudci formou emailové zprávy. Za podstatné považuje účastník, že obsah sdělení [tituly před jménem] Nemetha soud evidentně zohlednil. Tento postup účastník považuje za o to více varující, když před tímto rozhodnutím tentýž soud bezdůvodně zapsal do obchodního rejstříku jako opatrovníka [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Sám [tituly před jménem] [Anonymizováno] není účastníkem řízení, nemůže jednat ani za [Anonymizováno], neboť její vstup do řízení soud zamítl.

13. Dále účastník popsal ve svém odvolání působení [tituly před jménem] [Anonymizováno] v účastníkovi, vymezil se k jednotlivým tvrzením [tituly před jménem] [Anonymizováno] v emailové zprávě soudci, a zdůraznil, že svým rozhodnutím o přerušení vyhověl soud na úkor účastníka žádosti osoby, která není stranou sporu. V této souvislosti účastník namítá, že soud rozhodl v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení, přerušením dojde ke zbytečným průtahům, pro přerušení řízení soudem nejsou dány žádné zákonné důvody, soudu nic nebrání pokračovat v řízení a nárok posoudit.

14. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/, o. s. ř./, a neshledal předpoklady pro jeho potvrzení ani změnu.

15. Předmětem odvolacího řízení je rozhodnutí o odvolání navrhovatele a účastníka proti rozhodnutí o přerušení řízení.

16. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že při svém rozhodování soud vycházel ze skutečnosti, že v obou řízeních / tedy v řízení přerušovaném i v řízení vedlejším/ jde o identitu účastníků, když v čl. 6 odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v řízení sp. zn. 38 Cm 170/2021 jde o žalobu účastníka / použit výraz „ účastnice“/ proti navrhovateli. Že se jedná o identitu skutku, jímž se soudy zabývají v obou řízeních, soud konstatoval v č. 7 odůvodnění rozhodnutí.

17. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou oprávnění jednat za účastníka.

18. Jak konstatoval soud prvního stupně, obsahem spisu je procesní plná moc, datovaná dnem 30. 11. 2020, udělená účastníkem, jednajícím [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokátovi [Jméno Zástupce B].

19. Obsahem spisu je dále usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 157/2021, 14 Cmo 158/2021-882 ze dne 22. června 2021, vydané ve věci navrhovatelky [Anonymizováno], za účasti [právnická osoba], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno], jež se nachází na č.l. 347 spisu. Bod III. výroku tohoto usnesení zní: „Usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2020, č.j. 39 Cm 153/2016 se ve výroku II. mění tak, že se opatrovník [tituly před jménem] [Anonymizováno], bytem [adresa], společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokátky B], sídlem [Adresa advokátky B], z funkce opatrovníka neodvolává.“ Bod IV. výroku zní: „ Usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2020, č.j. 39 Cm 153/2016-784, se ve výroku III. mění tak, že se [tituly před jménem] [Anonymizováno], sídlem [adresa], neustanovuje hmotněprávním opatrovníkem společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokátky B], sídlem [adresa].“

20. Z uvedeného lze usuzovat, že danému rozhodnutí předcházelo odvolání [tituly před jménem] [Anonymizováno] z funkce opatrovníka a jmenování [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce hmotněprávního opatrovníka usnesením ze dne 23. listopadu 2020.

21. Obecně pak lze uvést, že usnesení o ustanovení opatrovníkem je vykonatelné doručením tohoto rozhodnutí. Tedy pokud by rozhodnutí ze dne 23. listopadu 2020, č. j. 39 Cm 153/2016-784 bylo doručeno, a tedy se stalo vykonatelným, před tím, než [tituly před jménem] [Anonymizováno] udělil dne 30. 11. 2020 za společnost [právnická osoba] zmocnění advokátovi [Jméno Zástupce B] / což ale ze spisu není zřejmé/, byl by advokát [Jméno Zástupce B] oprávněn za tuto společnost jednat, dokud by předmětná plná moc nezanikla. Tedy by byl i oprávněn zastupovat danou společnost v předmětném řízení, to vše za předpokladu, že by zde nebyly okolnosti, jež by vedly k závěru, že zájmy zástupce jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

22. Odvolací soud v daném směru uzavírá, že není zřejmé, kdo je oprávněn za společnost v řízení jednat a zda tedy touto oprávněnou osobou je advokát [Jméno Zástupce B]. Je nutno, aby soud před dalším procesním postupem danou otázku vyjasnil.

23. K věcné stránce napadeného rozhodnutí lze uvést toto:

24. Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

25. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i o osobním stavu, soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

26. Podle ustanovení § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

27. Odvolací soud konstatuje, že posouzení předběžné otázky jiným orgánem / včetně soudu / je pro soud závazné jen tehdy, pokud byla řešena ve výroku rozhodnutí.

28. Nicméně vedle vázanosti rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 o. s. ř. judikatura připouští možnost přerušení řízení, kdy ve vedlejším řízení je řešena otázka, jež má rovněž povahu předběžné otázky / viz níže /.

29. Soud přerušil řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 10. 1. 2020, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele účastníka pro porušení povinností při výkonu této funkce. Z návrhu vyplývá, že důvod neplatnosti, jenž navrhovatel dle svého tvrzení uplatnil i v protestu, spatřoval navrhovatel v tom, že valná hromada nebyla svolána v souladu se článkem 20 stanov účastníka, dále, nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby valnou hromadu mohl svolat společník, jednatelku [Anonymizováno] odvolala valná hromada, konaná dne 19. 8. 2016, a to pro porušení povinností při výkonu funkce jednatelky. Od té doby měl účastník jednoho jednatele, navrhovatele. Navrhovatel důvod neplatnosti spatřuje nejen v popsaných procedurálních otázkách, ale rovněž namítá, že důvody, pro něž byl odvolán z funkce jednatele, jsou účelové, smyšlené, vykonstruované.

30. V odůvodnění rozhodnutí soud konstatoval, že neproběhlo dokazování. Nelze tedy uvažovat o tom, ani to nijak nevyplývá z obsahu spisu, že by si soud prejudiciálně vyhodnotil, že procedurální stránka napadeného rozhodnutí valné hromady je v pořádku. Tedy již proto není přerušení předmětného řízení na místě, ve vztahu k tvrzeným procedurálním důvodům neplatnosti nelze řízení sp. zn. 38 Cm 170/2021 považovat za řízení, v němž by byla řešena otázka, která by mohla mít význam pro rozhodnutí ve věci. Přitom napadané procedurální otázky, korespondují-li s podaným protestem, jsou při vyhodnocování návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady, primární. Lze podotknout, že z rozhodnutí soudu nevyplývá, že by snad soud přerušoval řízení ve vztahu k těmto důvodům / procedurálním otázkám/. A v této souvislosti lze konstatovat, že soud vlastně přerušil řízení ve vztahu k něčemu, co bude hodnotit až „v druhé řadě“. Již tento procesní postup, přerušení řízení kvůli otázce, která bude řešena případně až následně, je porušením zásady rychlosti a účinnosti ochrany práv / § 6 o. s. ř. /. Přerušení řízení v poměrech dané věci tak nevyhoví ustálené judikatuře v tomto směru.

31. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 5759/2016 ze dne 1. 6. 2017, kde Nejvyšší soud ČR s odkazem na dikci ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. poukázal na skutečnost, že pokud má být důvodem přerušení řízení situace, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, tak „ musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle § 135 odst. 2 o. s. ř. může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát.“

32. V daném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR zdůraznil, že „ve vztahu k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je především povinností soudu postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná / § 6 o.s.ř.“ Nejvyšší soud akcentoval odpovědnost soudu při rozhodování o přerušení řízení, zohlednění skutečnosti, které řízení bylo zahájeno dříve, a jeho přerušením nutně dojde k jeho prodloužení, zdůraznil rovněž hledisko přiměřenosti v případě, pokud v obou řízeních má daná otázka povahu předběžné otázky, kdy by muselo jít o předběžnou otázku, jejíž vyřešení by bylo výrazně složité, současně by musely být zohledněny i další aspekty / hledisko rychlosti a účinnosti ochrany práv /. V konkrétním tam posuzované věci Nejvyšší soud akcentoval okolnost, že v obou případech má daná otázka povahu předběžné otázky, kterou si soud může vyřešit sám, avšak vyřešení této otázky nelze považovat za výrazně složité.

33. Odvolací soud konstatuje, že v daném případě není v souladu se zásadou hospodárnosti, aby bylo řízení přerušeno do skončení řízení, v němž vůbec nejsou řešeny otázky, významné pro předmětnou věc z hlediska procedury svolání a průběhu napadené valné hromady, a tedy významné pro primární posouzení platnosti rozhodnutí valné hromady.

34. Lze tedy uzavřít, že i když vyjdeme ze skutečnosti, že je dána identita účastníků řízení i identita skutku, jenž byl důvodem pro odvolání navrhovatele pro odvolání z funkce a důvodem uplatněného nároku na náhradu škody, a současně lze vyjít z toho, že v řízení o náhradu škody se řeší předběžná otázka rozhodná pro posouzení nároku v řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele, tak přerušení řízení je v daném stádiu předčasné, pokud soud zatím neprovedl dokazování a neučinil si předběžný závěr ve vztahu k otázce, zda zde nejsou jiné / procedurální / důvody pro vyslovení neplatnosti napadené valné hromady tvrzené v protestu i v návrhu na zahájení řízení, než neoprávněné odvolání navrhovatele pro porušení povinnosti při výkonu funkce. Ustálená judikatura totiž vychází ze stanoviska, že pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady postačuje naplnění jednoho z tvrzených důvodů a že další důvody pak již není třeba přezkoumávat.

35. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zrušil a věc vrátil podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. tomuto soudu k dalšímu řízení. Soud je vázán shora prezentovanými právními názory odvolací ho soudu / § 226 odst. 1 o. s. ř. /.

36. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení ve věci u něho skončí / § 151 odst. 1 věta prvá o. s. ř. /.