o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatelek do usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. října 2020, č. j. B 1786/RD59/KSHK, Fj 50851/2020/KSHK,

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh na zápis změn ze dne 17. 9. 2020, Fj 50851/2020, a to návrh na rozdělení společnosti [právnická osoba]. odštěpením části jejího jmění a jeho přechodem na společnost [právnická osoba]. zamítl. V odůvodnění uvedl, že v daném případě je předmětem rozdělení odštěpením sloučením parcela č. 2364/140, o výměře 1718 m2, zastavěná plocha, zapsaná v katastru nemovitostí na [Anonymizováno], obec [adresa]. V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku uvedeno [adresa] a výměra pozemku činí 1710 m2. Z žádné předložené listiny dle soudu nevyplývá, že parcela je ve vlastnictví rozdělované společnosti na základě vydržení, jak navrhovatelky tvrdí. Podle ust. § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřetržitá držba trvající 10 let. I kdyby k vydržení pozemku došlo, jednalo by se pouze o vydržení naturální. V souladu s principem materiální publicity by bylo nutné, aby tato skutečnost byla zapsána do katastru nemovitostí. Dle soudu skutečnost, že k vydržení nedošlo, vyplývá i z insolvenčního řízení s navrhovatelkou b) zahájeného na základě vyhlášky Městského soudu v Praze č. j. MSPH 99 INS 11900/2018-A-4 ze dne 20. 7. 2018, kdy předmětná parcela, pokud by byla ve vlastnictví rozdělované společnosti, musela by být společností nahlášena insolvenčnímu správci a byla by zahrnuta do soupisu majetkové podstaty. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2020 pak bylo společnosti [právnická osoba]. omezeno právo nakládat s majetkovou podstatou. Dle soudu tedy i v případě, že by předmětná parcela byla ve vlastnictví rozdělované společnosti a byla zahrnuta do majetkové podstaty, nemohla by s ní společnost [právnická osoba]. disponovat bez souhlasu insolvenčního soudu (§ 111 zákona č. 182/2006 Sb.). Z uvedeného měl soud za to, že parcela č. 2364/140 není ve vlastnictví rozdělované společnosti a společnost s ní není oprávněna disponovat. S odkazem na § 19 a § 90 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) soud návrh zamítl vzhledem k tomu, že údaje, které mají být do rejstříku zapsány, nevyplývají z přiložených listin. Soud závěrem uvedl, že se s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení již nezabýval otázkou, zda byl dodržen zákonem daný postup pro rozhodování o přeměně, když návrhu nelze z výše uvedených důvodů vyhovět.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly navrhovatelky včasné odvolání, které doplnily podáními ze dne 30. 11. 2020 a 18. 2. 2021. V nich předně uvedly, že rejstříkový soud sám přiznal, že o návrhu na zápis přeměny nerozhodl nejenomže ve lhůtě dané mu § 96 odst. 1 nebo § 96 odst. 2 z. v. r. ve vazbě na § 98 odst. 1 z. v. r., ale že se návrhem zápisu do veřejného rejstříku vůbec nezabýval; vůbec o něm nerozhodl. Rejstříkový soud však není kompetentní rozhodovat o návrhu z hlediska věcného přezkumu návrhu na zahájení rejstříkového řízení, aniž by se věcí zabýval, jak je soudem deklarováno. Takový postup soudu lze označit za libovůli rozhodujícího soudu. Podle odvolatelek postup podle § 96 odst. 2 z. v. r. je opodstatněn pouze v případě podání návrhu zápisu přeměny, kdy podání podávají společně všichni účastníci přeměny. Dle nich se aplikace § 96 odst. 2 z. v. r. vztahuje pouze ke dni podání návrhu a je-li návrhu na zápis bez dalšího vyhověno a rejstříkový soud zapíše přeměnu bez zbytečného odkladu do rejstříku. Pokud však návrh na zápis přeměny nebyl odmítnut (nikoli zamítnut) podle § 86 písm. c), nebo písm. e) z. v. r. a byl řádně doplněn dne 24. 10. 2020 v souladu s poučením ve výzvě ze dne 25. 9. 2020, potom již není dle odvolatelek na místě postup podle § 96 odst. 2 z. v. r., ale postup podle § 97 z. v. r., kdy lhůta ve smyslu znění tohoto ustanovení už neběží podle § 96 odst. 2 z. v. r., ale podle § 96 odst. 1 z. v. r. a začala běžet ode dne odpadnutí překážky v řízení, tedy po doplnění výzvy soudu ke dni 24. 9. 2020. Odvolatelky se tak domnívají, že byly splněny předpoklady pro fikci zápisu dle § 98 z. v. r. Též namítají, že soud porušil zákon, resp. registrační princip, když nad rámec své kompetence opatřoval „důkazy“ proti zápisu návrhu přeměny nad rámec svých kompetencí a v rozporu s § 89 z. v. r. Porušil i postup u přeměny zakotvený v zákoně č. 292/2013 Sb., který neumožňuje zamítnutí návrhu na zápis přeměny, protože by tím vznikla překážka věci rozhodnuté ve věci přeměny, ale připouští pouze zastavení rejstříkového řízení. Vyslovit neplatnost přeměny může totiž jen soud. Dále mají za to, že rejstříkový soud není soudem insolvenčním a přímá aplikace ust. § 111 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, není součástí činnosti rejstříkového soudu a přísluší pouze soudu insolvenčnímu. Zákon č. 125/2008 Sb. o přeměnách ve znění § 5 připouští provést bez dalšího přeměnu i v konkurzním řízení. Polemika na téma, že insolvenční soud a správce nebyli informováni o tomto a dalším majetku, není předmětem tohoto řízení a je irelevantní. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách ani z. v. r. nevyžadují k provedení přeměny souhlas správce. A pokud ano, mohl si soudce souhlasy na výzvu vyžádat. To, že správce nesepsal předmětný majetek do soupisu majetkové podstaty nelze dle odvolatelek posuzovat v rámci rejstříkového nýbrž insolvenčního řízení. Připuštění rejstříkovým soudem zastávaného širokého výkladu pojmu podle § 19 za použití § 90 odst. 1 z. v. r. by v podstatě znamenalo právo rejstříkového soudu zpochybnit jakékoliv ustanovení, které bylo použito, neboť vždy dochází k určitému řetězení aplikovaných předpisů a de facto je vždy aplikován též právní předpis jako celek. S odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 39/2000, je takový výklad práva dle odvolatelek nepřípustný. Stejně tak soud prvního stupně ignoroval vyjádření navrhovatelek k institutu mimořádného vydržení, kdy lze nabýt právo i tehdy pokud nabyvatelovo právo nebylo zapsáno do veřejného seznamu. Soud uvedl, že neexistuje žádná listina osvědčující vlastnické právo nabyvatele, nicméně u přechodu práva je onou „chybějící“ listinou samotný zákon. Vlastnictví k předmětné nemovitosti, nebo její části, se do evidence katastru zapisuje až následně. Argumentace rejstříkového soudu s odkazem na princip materiální publicity je tak zcela nepřiléhavá a stojící v rozporu s § 2 a § 1095 o. z. stejně jako v rozporu s § 59 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách. Dle odvolatelek je tak zřejmé, že návrh na zápis přeměny byl podán oprávněnými osobami, byl doplněn v plném rozsahu podle výzvy rejstříkového soudu ze dne 21. 10. 2020 a 24. 10. 2020, že soud ve věci nepokračoval ve vykonávacím řízení a o vlastním návrhu nerozhodnul ve lhůtě dané mu zákonem a řízení ukončil fikcí s odkazem na neexistující překážky v řízení. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolatelky navrhují, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh na zápis do obchodního rejstříku projektu přeměny rozdělení odštěpením [právnická osoba]., IČO [IČO navrhovatelky B], sídlem [adresa] a sloučením odštěpené části s [právnická osoba]., IČO [IČO navrhovatelky A], sídlem [Adresa navrhovatelky A], ze dne 17. 9. 2020, se nezamítá.

3. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

5. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

6. Podle § 96 odst. 2 z. v. r. v případě návrhu na zápis přeměny právnických osob nebo v případě, že se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, provede soud zápis nebo rozhodne o návrhu bez zbytečného odkladu.

7. Dle § 67 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), se změna vlastnického práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva zapíše v případě písm. a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f), písm. b) rozdělení formou rozštěpení nebo formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny.

8. Z obsahu spisu se podává, že předmětný návrh na zápis změn byl navrhovatelkami podán dne 17. 9. 2020. Navrhovatelky se jím domáhají zápisu do obchodního rejstříku vedeného pro společnost [právnická osoba]., a to Ostatní skutečnosti: Společnost [právnická osoba]., IČ [IČO navrhovatelky B] byla dnem 23. 7. 2020 rozdělena odštěpením části jejího jmění uvedené v projektu rozdělení a sloučením odštěpené části jmění do nástupnické společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO navrhovatelky A]. Rozhodným dnem rozdělení je 1. 1. 2020., a do obchodního rejstříku vedeného pro společnost [právnická osoba]., IČ [IČO navrhovatelky A], a to Ostatní skutečnosti: Na společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO navrhovatelky A] přešla dnem 23. 7. 2020 sloučením část jmění společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO navrhovatelky B] uvedené v projektu rozdělení společnosti [právnická osoba]., IČ odštěpením sloučením. Rozhodným dnem rozdělení je 1. 1. 2020. Usnesením ze dne 25. 9. 2020 vyzval rejstříkový soud navrhovatelky, aby ve lhůtě 20 dnů doplnily návrh těmito listinami: písemnou výzvou – návrhem projektu přeměny odeslaným akcionářům společnosti [právnická osoba]. (držitelům akcií, se kterými je spojeno hlasovací právo) k vyjádření ve lhůtě 15 dnů, nejpozději do 8. 9. 2020, vyjádřeními jednotlivých akcionářů uvedené společnosti k projektu přeměny ze dne 23. 7. 2020, dokladem o zveřejnění projektu přeměny a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 35 až § 39 zák. č. zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, způsobem uvedeným v ust. § 33a odst. 1 cit. zák. (tzn. po dobu alespoň jednoho měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena způsobem stanoveným tímto zákonem, až do doby 1 měsíce po jejím schválení, - s uvedeným konkrétních internetových stránek společností, a dále nechť se vyjádří ke skutečnosti, že dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnické právo k parcele č. 2364/140, obec [adresa], kat. ú. [adresa], zapsané na LV č. 1579, tzn. k odštěpované části jmění navrhovatelky b) náleží [adresa]; výzva obsahovala řádné poučení dle ust. § 86 ve spojení s § 19 z. v. r., výzva byla navrhovatelkám doručena dne 2. 10. 2020. Navrhovatelky listiny dle výzvy doplnily dne 24. 10. 2020 a 21. 10. 2020 se k ní vyjádřily tak, že samotný zápis práva v katastru nemovitostí nezakládá právní stav vlastnictví, a že společnost [právnická osoba]. předmětnou nemovitost vydržela s odkazem na ust. § 1095 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k tomu doložily kupní smlouvu uzavřenou dne 6. 4. 1995 mezi navrhovatelkou b) a Státním podnikem [Anonymizováno] a soupis majetkové podstaty.

9. Odvolací soud dále z Projektu rozdělení akciové společnosti [právnická osoba]. odštěpením s akciovou společností s [právnická osoba]. (dále jen „projekt“), z bodu 12.2 týkajícího se identifikace majetku zjistil, že k přechodu na nástupnickou společnost se určuje vlastnické právo včetně všech součástí a příslušenství k parcele č. [Anonymizováno] o výměře 1718m2, charakterizovaná jako zastavěná plocha, nyní zapsána na LV č. [Anonymizováno], obec [adresa] ([Anonymizováno]), část obce [adresa] ([Anonymizováno]), Katastrální území [adresa] ([Anonymizováno]), Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „předmětná parcela“).

10. Nahlédnutím do katastru nemovitostí (veřejnosti dostupný na www.czuk.cz) odvolací soud stejně jako soud prvního stupně zjistil, že vlastnické právo k výše uvedené parcele je zapsáno pro [adresa].

11. Odvolací soud konstatuje, že v této věci se navrhovatelky domáhají zápisu změn, a to zápisu rozdělení společnosti [právnická osoba]. odštěpením části jejího jmění a jeho přechodem na společnost [právnická osoba]. Dle ust. § 1 odst. 2 ve spojení s ust. § 243 odst. 1 písm. b) zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, se jedná o přeměnu společností, přičemž navrhovatelky se nedomáhají zápisu ke dni do budoucna. Vzhledem ke konstitutivní povaze předmětného zápisu přeměn společností, tak právní účinky přeměny společností nastávají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

12. K námitce odvolatelek, že soud prvního stupně nerozhodl de facto o návrhu vůbec, odvolací soud konstatuje, že ustanovení § 86 z. v. r. upravuje postup soudu pro případ, že návrh na zápis do veřejného rejstříku má vady, které brání jeho věcnému projednání. K odmítnutí návrhu může soud přistoupit až poté, co marně vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu (srov. § 88 z. v. r.). Neshledal-li rejstříkový soud důvody pro odmítnutí návrhu (§ 86 z. v. r.), ani pro zastavení řízení (§ 104 odst. 1, 2 o. s. ř. nebo § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.), zkoumá v rozsahu stanoveném v § 90 odst. 1 z. v. r. obecné podmínky pro rozhodnutí ve věci samé, tedy o navrženém zápisu (výmazu, změně) určité skutečnosti. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. je rejstříkový soud vždy povinen zkoumat, zda z listin, které navrhovatel doložil k návrhu na povolení zápisu, vyplývají údaje o skutečnostech, jejichž zápisu do veřejného rejstříku se navrhovatel domáhá. Z postupu soudu je zjevné, že poté, co navrhovatelky dle jeho výzvy dne 21. 10. 2 a 24. 10. 2020 k návrhu doložily příslušné listiny, nebyl dán důvod pro odmítnutí jejich návrhu dle ust. § 86 písm. e) z. v. r., a rejstříkový soud proto přistoupil k jeho věcnému přezkumu (§ 90 odst. 1 z. v. r. ) a o věci rozhodl vydáním usnesení dne 27. 10. 2020.

13. Argument odvolatelek, že zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), konkrétně § 90 z. ř. s. neumožňuje zamítnutí návrhu na zápis přeměny, ale připouští pouze zastavení rejstříkového řízení, neuspěje, jelikož toto řízení se nevede o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, potažmo ani jak tvrdí odvolatelky o vyslovení neplatnosti přeměny.

14. Dle komentářové literatury k § 96 z. v. r.: „ Protože přeměny obchodních společností a družstev jsou velmi složitým procesem, jehož zákonnost je rejstříkový soud (přinejmenším v určitém rozsahu) povinen kontrolovat (§ 91), mění § 96 odst. 1 obecnou lhůtu pro zápis tak, že neurčuje její konkrétní délku, ale ukládá soudu rozhodnout či provést zápis ve lhůtě nezbytně nutné.“(ŠTENGLOVÁ, Ivana. § 96 [Lhůty pro rozhodnutí]. In: DĚDIČ, Jan, GAŇO, Jiří, HAVEL, Bohumil, JINDŘICH, Miloslav, LASÁK, Jan, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 346.).

15. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkami odvolatelek ohledně nesplnění lhůty rejstříkovým soudem pro vydání napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že navrhovatelky k návrhu nedoložily listiny ve smyslu ust. § 19 z. v. r., čímž nebyly splněny podmínky řádného návrhu, vyzval je rejstříkový soud správně v souladu se zákonem k doložení listin dle ust. § 88 z. v. r. A protože bylo rejstříkovému soudu z veřejně dostupných informací známo, že jako vlastník nemovitosti, která má v důsledku rozdělení formou odštěpení, přejít z navrhovatelky b) na navrhovatelku a), je v příslušném katastru nemovitostí zapsána osoba rozdílná od navrhovatelky b), bylo zcela namístě, že navrhovatelky vyzval mimo jiné i k tomu, aby se k této skutečnosti vyjádřily, neboť rejstříkový soud nepřezkoumává pouze formální předpoklady návrhu, ale je oprávněn i dílčím způsobem přezkoumávat předpoklady hmotněprávní. Rozhodnou skutečností pro počátek lhůty pro rozhodnutí rejstříkového soudu o návrhu na zápis přeměny právnických osob dle ust. § 96 odst. 2 z. v. r., proto dle ust. § 97 odst. 1 z. v. r. bylo doplnění listin navrhovatelkami dne 21. 10. 2020 a 24. 10. 2020 na základě výzvy soudu (§ 88 z. v. r.). Dnem následujícím po 24. 10. 2020 tak počala rejstříkovému soudu nově běžet lhůta k rozhodnutí o návrhu, a to podle § 96 odst. 2 z. v. r., neboť to v tomto případě mění obecné ust. § 96 odst. 1 z. v. r. Odvolací soud vzhledem k tomu dospěl k závěru, že doba, která uběhla ode dne 25. 10. 2020 do 27. 10. 2020 (den vydání napadeného usnesení o věci), byla zcela nepochybně lhůtou nezbytně nutnou k rozhodnutí soudu o návrhu, a soud prvního stupně proto splnil svou povinnost rozhodnout o návrhu na zápis přeměny navrhovatelek ve lhůtě určené ust. § 96 odst. 2 z. v. r.

16. Odvolací soud proto shledal splnění podmínek pro věcný přezkum napadeného usnesení soudu prvního stupně.

17. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 26. 3. 2019 sp. zn. 27 Cdo 4718/2017 přijal závěr, že: „Rejstříkový soud je oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu). To však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah. V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení.“ Shledá-li tedy rejstříkový soud, popř. soud odvolací, že údaje o zapisovaných skutečnostech jsou sporné a je-li zřejmé, že ke zjištění těchto skutečností bude třeba provést dokazování, pak nemůže takové řízení vést rejstříkový soud, a takový návrh musí být zamítnut (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016).

18. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že za situace, kdy je v příslušném katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětné parcely, osoba rozdílná od navrhovatelky b) a odvolatelka b) k tomu tvrdí, že předmětná parcela je v jejím vlastnictví, neboť ji nabyla vydržením, k čemuž rejstříkovému soudu dokládá i listiny, je skutečnost, že předmětná nemovitost je dle projektu rozdělení částí odštěpovaného jmění navrhovatelky b), skutečností spornou. Ke zjištění této skutečnosti je třeba provést dokazování, k čemuž ale vzhledem k registračnímu principu rejstříkového řízení, není rejstříkový soud oprávněn.

18. A ačkoliv lze přisvědčit odvolatelkám, že soud prvního stupně řešil ve svém rozhodnutí spornou skutečnost, což mu nepřísluší, rozhodl správně, když návrh navrhovatelek zamítl, neboť skutečnosti, které mají být k návrhu navrhovatelek do obchodního rejstříku zapsané nevyplývají z listin k němu doložených dle ust. § 90 odst. 1 z. v. r.

19. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, ale z jiných důvodů.