o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. 11. 2019, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2020, č.j. 61 Cm 121/2019-114,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že návrh, aby [Jméno advokáta C] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, veškerých dispozic s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručením, s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH, přijímání jakýchkoliv závazků společnosti nepřesahujících částku 1 000 000 Kč bez DPH, uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění do 1 000 000 Kč bez DPH, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok I.), že návrh, aby Jiřímu Kvízovi byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, veškerých dispozic s obchodním majetkem společnosti, zejména zcizování, nabývání, zastavování zástavním právem a ručení, s cenou do 1 000 000 Kč bez DPH, přijímání jakýchkoliv závazků společnosti nepřesahujících částku 1 000 000 Kč bez DPH, uzavírání obchodů a obchodních smluv s výší plnění do 1 000 000 Kč bez DPH, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok II.), a že návrh, aby [fyzická osoba] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36711, při výkonu působnosti společníka společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 36934, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé, se zamítá (výrok III.).

2. V této věci se jedná již o druhé rozhodnutí o předběžném opatření. První usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2019, č.j. 61 Cm 121/2019-83, bylo unesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2020, č.j. 7Cmo 15/2020 – 100, k odvolání navrhovatelky zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Návrhem, doručeným soudu prvního stupně dne 3. 12. 2019, se navrhovatelka domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že usnesení valné hromady společnosti [Anonymizováno] (dále i jen „Společnost“) ze dne 5. 11. 2019, kterým byla [Jméno navrhovatelky A], nar. [Datum narození navrhovatelky A], je neplatné. Dále, že usnesení valné hromady Společnosti, kterým byl [Jméno advokáta D], nar. [Anonymizováno], jmenován do funkce jednatele, je neplatné. Svůj návrh ve věci samé odůvodnila tím, že napadená usnesení byla přijata v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou Společnosti a dobrými mravy. Důvody pro její odvolání jsou nepravdivé, vykonstruované a zcela neurčité. Dle navrhovatelky valná hromada nebyla usnášeníschopná, neboť druhý společník Společnosti - [právnická osoba]., nemohl řádně projevit svou vůli, když byl na valné hromadě zastoupen pouze jednatelem [Jméno advokáta C], ačkoliv měl být zastoupen i druhou její jednatelkou, a to jí, neboť podle společenské smlouvy společnosti [právnická osoba]. k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti se vyžaduje souhlas většiny jednatelů. Jediným důvodem pro její odvolání z funkce jednatele Společnost byla snaha o násilné převzetí této Společnosti ze strany [Jméno advokáta C].

4. Současně s návrhem ve věci samé, podala navrhovatelka návrh na předběžné opatření, kterým by jednatelům [Jméno advokáta C] a Jiřímu Kvízovi byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému jsou oprávněni jako jednatelé Společnosti, vyjma jednání v běžných záležitostech směřujících k zajištění základního fungování společnosti, obchodních případů, jejichž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč, a nakládání s majetkem společnosti nepřevyšujícím hodnotu 1 000 000 Kč, a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé a dále, aby [Jméno advokáta C] byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jako jednatel společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], při výkonu působnosti společníka Společnosti a to do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Dle navrhovatelky je zcela nezbytné zatímně upravit poměry účastníků a Společnosti a omezit jednatele v jejich jednatelském oprávnění. Navrhovatelka vyslovuje obavu, že bez její další účasti na vedení společnosti dojde k její majetkové újmě, neboť společníky ve Společnosti, jsou [právnická osoba], s podílem 67 %, (v níž navrhovatelka vlastní podíl o velikosti 49 % a [Jméno advokáta C] 51 % podíl) a dále [Jméno advokáta C] s podílem ve výši 33%, a že hrozí, že [Jméno advokáta C] bude činit úkony bez vědomí dalšího jednatele, jímž má být navrhovatelka. Navrhovatelka má zásadní obavu, že [Anonymizováno] je jmenován jednatelem společnosti jen pro formu, aby pan [Jméno advokáta C] mohl ovládat Společnost do doby, než bude rozhodnuto o návrhu navrhovatelky, a bude zřejmé, kdo je právoplatným jednatelem Společnosti. Laxnost [Jméno advokáta C] při vymáhání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 000 Kč vzbuzuje v navrhovatelce důvodnou obavu, že [Jméno advokáta C] tuto částku vymáhat nebude, a buď o tom rozhodne sám, v rozporu se společenskou smlouvou, nebo si vyžádá pro forma souhlas od [Anonymizováno]. Tato částka, jež byla společností [právnická osoba]. zaplacena jako první splátka dle smlouvy uzavřené se Společností dne 2. 10. 2019, jí má být Společností vrácena, neboť společnost [právnická osoba]. od této smlouvy odstoupila. Navrhovatelka je i toho názoru, že je zapotřebí zatímně omezit pana [fyzická osoba], aby se jako jednatel společnosti [právnická osoba]. zdržel jakéhokoli jednání v působnosti společníka Společnosti, protože reálně hrozí, že ve Společnosti může změnit společenskou smlouvu či jinak rozhodnout o další existenci Společnosti, opět ke škodě navrhovatelky. Stejným způsobem je třeba omezit jednání [Anonymizováno], který nebyl platně zvolen jednatelem, a který může rovněž jednat za Společnost a způsobit tak Společnosti značné škody. Do doby rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 5. 11. 2019, nebude moci navrhovatelka obsluhovat bankovní účty a starat se o společnost, což ji utvrzuje v tom, že [Jméno advokáta C] chystá kroky, které poškodí společnost [právnická osoba]. a Společnost a tím i navrhovatelku.

5. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí vyšel z toho, že má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo návrh činí především osvědčen nárok ve věci samé, a dána naléhavost potřeby k zatímní úpravě poměrů účastníků (§ 102 odst. 1 o.s.ř.). Dle soudu prvního stupně navrhovatelka neosvědčila nárok ve věci samé, neboť neosvědčila důvody jí tvrzené, pro které má být určena neplatnost usnesení přijatého valnou hromadou Společnosti (body 12, 13, 14 a 15 usnesení). Následně uvedl, že dle závěrů prvního rozhodnutí odvolacího soudu v této věci, lze nárok ve věci samé osvědčit pouze vůči tomu, kdo je účastníkem řízení o věci samé, tedy tomu kdo je v řízení pasivně věcně legitimován. Účastníky řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady jsou navrhovatel a společnost. Okruh účastníků je u předběžného opatření stejný jako v řízení ve věci samé. (cit. ust. § 74 odst. 2 o.s.ř.). Jednatelé společnosti [právnická osoba]. a jednatel spol. [právnická osoba]. tak nejsou ve věci pasivně legitimováni, a proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že není dán důvod pro nařízení navrhovatelkou požadovaného předběžného opatření, neboť navrhovatelka neosvědčila nutnost zatímní právní úpravy poměrů a osoby, vůči nimž návrh na předběžné opatření směřuje, nejsou účastníky řízení.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatelka včas odvolala. Odvolatelka má za to, že toto usnesení je založeno na nesprávném právním posouzení věci, a nesprávném zhodnocení skutkových okolností, stejně jako že napadené usnesení trpí vadou nepřezkoumatelnosti. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že návrh ve věci samé není osvědčen, protože odvolání jednoho z jednatelů je výkonem práv společníka a nelze ho podřadit pod obchodní vedení společnosti [právnická osoba]., pod nějž spadá řízení a organizování společnosti [právnická osoba]. Dle odvolatelky je odvolání jednatele natolik zásadním krokem ovlivňujícím samotné řízení a organizování společnosti, že spadá pod obchodní vedení společnosti. Krajský soud v Ústí nad Labem měl jednoznačně vysvětlit, proč rozhodnutí o odvolání jednatele není obchodním vedením společnosti a jeho obecný závěr, že se nejedná o obchodní vedení, je v této podobě nepřezkoumatelný. Nepřezkoumatelný je i závěr soudu prvního stupně v bodu 13 napadeného usnesení, tedy že doložené zápisy z valné hromady společnosti [právnická osoba]. tvrzení navrhovatelky o porušení dohodnutého způsobu zastupování při konání valné hromady dne 5. 11. 2019 nedokládají. K tomu zopakovala svá tvrzení uvedená v návrhu. Navrhovatelka považuje za nesprávný i závěr soudu prvního stupně, že jednatel společnosti [právnická osoba]. a jednatel společnosti [Jméno advokáta B]. pasivně legitimovanými osobami nejsou. Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí nijak nerozporoval, že by [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta D] nebyli pasivně věcně legitimováni. Podle názoru odvolatelky, musí být účastni toho řízení i [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta D], protože [Jméno advokáta C] se přímo podílel na nezákonném odvolání navrhovatelky z funkce jednatele společnosti [Jméno advokáta B]. a [Jméno advokáta D] byl nezákonně jmenován do funkce jednatele namísto Navrhovatelky. Je zřejmé, že výrok soudu stran platnosti či neplatnosti rozhodnutí valné hromady se bude týkat společnosti [Jméno advokáta B]., to však neznamená, že by dalšími účastníky nemohli být jednatelé společnosti [právnická osoba]. a jednatelé společnosti [Jméno advokáta B]. Pokud totiž nebudou tito účastníky řízení a soud jim předběžným opatřením nezakáže jednat, může se nakládání se společností [Jméno advokáta B]. opakovat podle stejného vzorce a navrhovatelka nebude moci nijak tomuto jednání čelit či se mu bránit. Dále namítala, že soud prvního stupně se nijak nezabýval jeho odkazem na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 06. 2017, č. j. 24 Cm 43/2017-23, kterým bylo vydáno předběžné opatření, jímž byla uložena povinnost zcela se zdržet výkonu funkce jednatele, jakož i povinnost zdržet se nakládání s podílem v obchodní společnosti. Skutkově se jednalo o případ podvodného převodu podílu v mnoha obchodních společnostech se snahou ovládnout skupinu společností. Předběžné opatření navíc soud vztáhl na více osob, včetně těch, kteří nebyli přímými účastníky řízení, a to pouze proto, aby ochrana byla účinná. Krajský soud v Ústí nad Labem omezil kompletně jakékoli jednání jednatelů a společníků, což lze hodnotit jako významný zásah do fungování společností. Dle odvolatelky se soud prvního stupně i opomněl vypořádat s argumentací navrhovatelky, že [Jméno advokáta C] jako jednatel společnosti [právnická osoba]. pokračuje ve svém nezákonném jednání, když dne 5. 12. 2019 rozhodl o změně společenské smlouvy společnosti [Jméno advokáta B]. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu navrhovatelky na vydání předběžného opatření v plném rozsahu vyhoví.

7. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a násl. o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle ust.§ 102 odst. 1 o.s.ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75,§ 75a,§ 75b,§ 75c,§ 76, 76c,§ 76d,§ 76e,§ 76f,76g § 77 odst.1 písm.b) až d), § 77 odst.2, § 77a, a § 78 odst.3 se použijí obdobně. Podle ust. § 76 odst. 1 písm.f) o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

9. V dané věci jde o předběžné opatření podle ust. § 102 o.s.ř., které lze nařídit, je-li třeba po zahájení řízení, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Předběžným opatřením není prejudikován výsledek sporu, ale zajišťuje, aby konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam. Teprve v rámci řízení ve věci samé pak je prováděno dokazování, kterým důvodnost či nedůvodnost tvrzení žalobce bude prokázána.

10. Podle ust. § 74 odst. 2 o.s.ř. účastníky řízení o takovém návrhu jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu

11. Podle ust. § 75c odst. 4 o.s.ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

12. Ze spisu, a to z návrhu navrhovatelky plyne, že předmětem řízení ve věci samé je určení neplatnosti usnesení přijatých dne 5. 11. 2019 valnou hromadou Společnosti. Navrhovatelka za účastníky tohoto řízení označila Společnost a [Jméno advokáta C] a [Anonymizováno]. Z návrhu na nařízení předběžného opatření pak plyne, že navrhovatelka se jím domáhá uložení povinností, a to [Jméno advokáta C] jako jednateli Společnosti (výrok I. jejího petitu) a jako jednateli společnosti [právnická osoba]. při výkonu jejích práv společníka Společnosti (výrok III. jejího petititu) a [Anonymizováno], jako jednateli Společnosti (výrok II. jejího petitu).

13. Odvolací soud tak, jako ve svém prvním rozhodnutí o této věci, konstatuje a dodává, že toto řízení o určení neplatnosti usnesení přijatých dne 5. 11. 2019 valnou hromadou Společnosti, je řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenských fondů dle § 2 písm. e) zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s“), a to řízením ve statusové věci Společnosti dle ust. § 85 písm. a) z.ř.s.; řízení se vede dle tohoto zákona a jedná se o tzv. nesporné řízení. Dle ust. § 6 odst. 1 z.ř.s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníky řízení ve věci samé proto jsou navrhovatelka a Společnost, o jejíchž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2017, sp. zn. 7Cmo 247/2016 a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, které je aplikovatelné i za nové právní úpravy účinné od 31. 12. 2013).

14. V nesporném řízení, je pak vždy na soudu, aby účastenství založené ust. § 6 odst. 1 z.ř.s. v řízení kdykoliv v jeho průběhu postupem dle ust. § 7 z.ř.s. zkoumal a v případě, že se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, jeho účastenství usnesením ukončí (§ 7 odst. 2 z.ř.s.). Takový postup je ale v případě rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na předběžné opatření prakticky vyloučen, neboť zákon soudu ukládá rozhodnout o takovém návrhu bezodkladně, a není-li tu nebezpečí z prodlení může předseda senátu rozhodnout do 7 dnů poté, co byl podán (§ 75c odst. 2 o.s.ř.). To ostatně v souladu se zákonem učinil i soud prvního stupně, když první usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 4. 2. 2020 a soud prvního stupně znovu o návrhu navrhovatelky rozhodl dne 12. 2. 2020.

15. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že navrhovatelka v řízení neosvědčila svůj nárok ve věci samé vůči účastníkovi 2 a 3, neboť ti ke dni vydání napadeného usnesení o předběžném opatření, nejsou jako účastníci v řízení o návrhu na určení neplatnosti usnesení přijatých dne 5. 11. 2019 valnou hromadou Společnosti, pasivně věcně legitimováni. Přičemž nárok o věci samé lze osvědčit právě pouze za předpokladu, že účastníkům řízení pasivní věcná legitimace svědčí, jak obecně uvedl odvolací soud již ve svém prvním rozhodnutí v této věci. K námitce odvolatelky, že ve svém prvním rozhodnutí odvolací soud nijak nerozporoval, že by [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta D] nebyli pasivně věcně legitimováni je nutno dodat, že to odvolacímu soudu nepříslušelo, neboť soud prvního stupně se vůbec touto skutečností v předchozím řízení nezabýval, osvědčení nároku ve věci samé z tohoto pohledu nepřezkoumal a neučinil k tomu žádný závěr, což bylo i důvodem vedoucím odvolací soud ke zrušení jeho prvního rozhodnutí v této věci (§ 219a odst.1 písm. b/ o.s.ř.).

16. Vzhledem k uvedenému závěru, je pro věc již nerozhodné zda navrhovatelka osvědčila či neosvědčila nárok vůči účastnici 1, neboť povinnosti mají být dle jejího návrhu na nařízení předběžného opatření uloženy pouze účastníkům 2 a 3. Odvolací soud se proto dalšími námitkami odvolatelky, týkajícími se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně v této části, již nezabýval. Pokud pak navrhovatelka označila za účastníky řízení [Jméno advokáta C] a [Anonymizováno] a ti jimi byli i ke dni vydání napadeného usnesení, nelze jim jí požadované povinnosti ukládat jako někomu, kdo účastníkem řízení není dle ust. § 79 odst. 2 o.s.ř. tak, jak odvolatelka namítá.

17. Odvolací soud z výše uvedených důvodů tak, jako soud prvního stupně, uzavírá, že nejsou splněny zákonné podmínky dle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř., pro nařízení předběžného opatření, a proto napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 jako věcně správné.

18. O nákladech řízení o předběžném opatření, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 o.s.ř.).