o určení odměny likvidátorky a náhrady hotových výdajů spojených s likvidací, o odvolání likvidátorky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. ledna 2021, č. j. 38 Cm 56/2018-43,

1. Krajský soud v Plzni uvedeným usnesením rozhodl, že se přiznává [tituly před jménem] [Anonymizováno], se sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO], likvidátorce obchodní společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], identifikační číslo [IČO], odměna za provedenou likvidaci ve výši 7 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 7 327 Kč; s ohledem na poskytnutou zálohu na hotové výdaje spojené s likvidací ve výši 5 000 Kč bude likvidátorce vyplacena částka 9 327 Kč. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 5. dubna 2018, č. j. 38 Cm 56/2018 - 9, zrušil v záhlaví uvedenou společnost (výrok I.), nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorkou jmenoval [tituly před jménem] [Anonymizováno] (výrok III.), uložil zrušované společnosti povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 KČ (výrok IV.) a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením ze dne 5. dubna 2018, č. j. 38 Cm 56/2018 - 15, soud přiznal likvidátorce zálohu na hotové výdaje vynaložené v průběhu likvidace ve výši 5 000 Kč.

2. Likvidátorka požádala o určení odměny a o náhradu hotových výdajů ve výši 7 327 Kč.

3. Soud vzhledem k průběhu likvidace popsaného ve zprávě likvidátorky, rychlosti provedené likvidace a jejímu výsledku, považoval za přiměřenou odměnu částku ve výši 7 000 Kč.

4. Soud uznal za hotové výdaje likvidátorky účelně vynaložené v souvislosti s prováděním likvidace celkem ve výši 7 327 Kč.

5. Soud uvedl též, že s ohledem na to, že přiznaná odměna za provedenou likvidaci je ve výši 7 000 Kč a náhrada hotových výdajů je ve výši 7 327 Kč, po odečtu přiznané zálohy ve výši 5 000 Kč, tj. částka 9 327 Kč, bude likvidátorce proplacena ze státních prostředků.

6. Proti části výroku týkajícího se odměny likvidátorky a části výroku týkajícího se částky, která bude likvidátorce vyplacena, podala likvidátorka odvolání. Zejména uvedla, že odměna ve výši 7 000 Kč neodpovídá náročnosti provedených úkonů při likvidaci, ani kvalifikaci likvidátorky jmenované ze seznamu insolvenčních správců, ani odpovědnosti, kterou jako likvidátorka při výkonu své funkce nese a neodpovídá ani ustálené praxi odvolacího soudu, že jako soudem ustanovená likvidátorka vykonala všechny činnosti potřebné k provedení likvidace. Společnost ani statutární orgán jí neposkytli žádnou součinnost, ani nepředali žádné písemnosti společnosti. Provedla šetření o majetku společnosti (výzvy k poskytnutí součinnosti subjektům evidujícím majetek a bankám a jejich vyhodnocení, lustrace katastru nemovitostí, veřejných rejstříků). Provedla lustraci datové schránky společnosti, kterou nikdo nevybíral od roku 2009, a to za 10 let zpětně a vyhodnotila obsah 81 doručených dokumentů pro likvidaci. Provedla 2x zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace v Obchodním věstníku. Na základě výsledků šetření o majetku, spolupráce s FÚ a informací získaných z uložených datových zpráv byly sestaveny podklady pro rekonstrukci účetnictví a sestavení seznamu věřitelů a jejich pohledávek za likvidovanou společností. Na výzvu soudu podala písemnou zprávu o průběhu likvidace. Účetní firma provedla na základě jí zjištěných vstupů rekonstrukci účetnictví a zpracovala účetní závěrky a daňová přiznání ke dnům určeným daňovými a účetními předpisy. Účetní závěrky a daňová přiznání následně podala FÚ a rovněž uložila do Sbírky listin OR. Sestavila konečnou zprávu o průběhu likvidace a připravila návrh na výmaz společnosti z OR včetně příloh. Celkově těmto činnostem věnovala cca 40 hodin. Přiznaná odměna ve výši 7 000 Kč (před zdaněním a povinnými odvody), se tak pohybuje na úrovni méně kvalifikovaných činností, neodpovídá odborné kvalifikaci likvidátora, ani míře jeho odpovědnosti a rizikům plynoucích z výkonu jeho funkce. Ačkoliv je odměna likvidátora posuzována jako závislá činnost (je tedy z daňového hlediska posuzována jako příjem z pracovního poměru), jeho odpovědnost za případnou majetkovou škodu či nemajetkovou újmu, na rozdíl od zaměstnanců, není nikterak omezena. Pokud se likvidátor jmenovaný ze seznamu insolvenčních správců nechá na rizika plynoucí z výkonu jeho funkce pojistit, musí si pojistné uhradit pouze ze svých prostředků, neboť pojistné není soudy uznáváno jako náklad na provedení likvidace. S ohledem na výše uvedené považuje za přiměřenou odměnu za činnosti provedené při likvidaci, při zohlednění rozpětí výše odměny likvidátora stanovené právním předpisem, a rovněž s ohledem na rozhodovací praxi odvolacího soudu, ve výši 10 000 Kč. Uvedla též, že Vrchní soud v Praze se v rozhodnutí č. j. 7 Cmo 74/2016-36 ze dne 27. 3. 2017, které bylo publikováno v časopise Právní rozhledy č. 13-14/2017, podrobně zabýval postavením, obsahovou náplní činnosti a odpovědností likvidátora povolaného soudem ze seznamu insolvenčních správců. Obdobné závěry plynou i z jiných rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, např. sp. zn. 14 Cmo 396/2017 z 1. 3. 2018, 14 Cmo 267/2018 ze 6. 9. 2018, 14 Cmo 421/2019 z 11. 2. 2020, 7 Cmo 324/2019 z 23. 9. 2020, 7 Cmo 349/2018 z 21. 5. 2019. V těchto rozhodnutích byla likvidátorovi stanovena odměna za provedení obdobné likvidace 10 000 Kč. Soud prvního stupně se však napadeným rozhodnutím od ustálené judikatury odvolacího soudu odchýlil. Navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení soudu tak, že [tituly před jménem] [Anonymizováno], likvidátorce již zaniklé společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], se přiznává odměna za provedenou likvidaci ve výši 10 000 Kč a s ohledem na přiznanou náhradu hotových výdajů ve výši 7 327 Kč a na již poskytnutou zálohu ve výši 5 000 Kč jí bude vyplacena částka 12 327 Kč.

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeném (§ 212 o. s. ř.) a shledal odvolání důvodným.

8. Podle § 195 o. z. odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

9. Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.

10. Podle § 9 nařízení likvidátorovi náleží cestovní náhrady v rozsahu a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru v zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště likvidátora se považuje jeho sídlo, případně bydliště (odst. 1). Likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odst. 2). Hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč (odst. 3).

11. Ze spisu vyplývá, že soud usnesením ze dne 5. dubna 2018, č. j. 38 Cm 56/2018 - 9, zrušil v záhlaví uvedenou společnost, nařídil její likvidaci, likvidátorkou jmenoval [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Likvidátorka předložila soudu písemnou zprávu o průběhu likvidace, předložila ke schválení účetní závěrky, zpracovala příslušná daňová přiznání, sestavila konečnou zprávu o průběhu likvidace a připravila návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Likvidátorka rovněž Obchodním věstníku dvakrát uveřejnila oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace, provedla šetření o majetku společnosti. Uvedla, že též provedla na základě jí zjištěných vstupů rekonstrukci účetnictví, účetní závěrky a daňová přiznání ke dnům určeným daňovými a účetními předpisy následně podala FÚ a rovněž uložila do Sbírky listin OR, provedla lustraci datové schránky.

12. V posuzovaném případě byla likvidátorka jmenována do funkce rozhodnutím soudu, tudíž odměnu likvidátorky určuje soud. Na soudu je, aby při stanovení odměny vždy zvážil, zda v konkrétním případě nejsou důvody pro využití zákonné možnosti zvýšení odměny. Odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že likvidátor jmenovaný podle § 191 odst. 4 o. z., je jmenován z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Jejich profesní kvalita je dána právními předpisy (viz zákon č. 312/20106 Sb., o insolvenčních správcích, vyhláška č. 312/2007 Sb. o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců), které mají zaručovat odbornou způsobilost insolvenčních správců. Likvidátor nabývá okamžikem svého povolání do funkce působnost statutárního orgánu (§ 193 o. z.). Na likvidátora přechází okamžikem jeho ustanovení do funkce jednak vnější jednatelská působnost statutárního orgánu a dále vnitřní působnost statutárního orgánu v činnostech, které bezprostředně souvisí s likvidací a jsou nutné pro její úspěšný průběh a dokončení. Podle § 193 o. z. za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Likvidátor, včetně toho, jenž byl jmenován se seznamu insolvenčních správců, tak plně odpovídá za porušení péče řádného hospodáře a je povinen k náhradě vzniklé újmy (tedy nejenom majetkové, leč též i nemajetkové škody) viz § 53 ZOK. U právnických osob, tedy i obchodních společností, rušených rozhodnutím soudu a jsoucích povětšinou fakticky bez majetku či bez podstatného majetku, je likvidátor povinen postupovat podle § 199 odst. 1 o. z., a sestavit ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Nemá-li k dispozici účetnictví, je třeba, aby toto bylo rekonstruováno. Likvidátor musí činit všechny úkony nutné ke zjištění majetku právnické osoby a jeho případného stavu, což představuje minimálně lustraci v příslušných evidencích a databázích. Jde například o lustraci v katastru nemovitostí, v registru vozidel, evidenci plavidel, dotaz likvidátora u centrálního depozitáře cenných papírů. Rovněž tak lustraci v obchodním rejstříku ohledně případných majetkových účastí likvidované obchodní společnosti. Dále likvidátor zjišťuje u všech bank resp. poboček bank působících na území České republiky, zda u některé z nich nemá likvidovaná právnická osoba zřízen účet. Zjišťuje dále informace o právnické osobě (v případě nespolupracujícího statutárního orgánu resp. dalších vnitřních orgánů) u organizačních složek státu jako například u finančního, živnostenského či celního úřadu. Dále je likvidátor povinen oznámit vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům (viz. § 198 odst. 1 o. z.), jakož i zveřejnit bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení dle § 198 odst. 1 o. z. s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší, než tři měsíce od druhého zveřejnění. Tuto výzvu dle § 198 odst. 2 o. z., je likvidátor povinen zveřejnit opět bez ohledu na stav majetnosti likvidované právnické osoby. Povinností likvidátora je komunikace s věřiteli právnické osoby, když účelem likvidace je vyrovnání dluhů likvidované právnické osoby, vypořádání jejího majetku a naložení s likvidačním zůstatkem (§ 187 odst. 1 o. z.). Likvidátorovi též přísluší všechny úkony související s datovou schránkou likvidované právnické osoby, přičemž i u nemajetné právnické osoby bývá značný obsah nutné komunikace ve vztahu k orgánům veřejné moci resp. orgánům státu. V rámci ukončování likvidace pak likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku (§ 205 odst. 1 o. z.). Konečnou zprávu, účetní závěrku a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku likvidátor předkládá ke schválení, u likvidátora jmenovaného soudem i ke schválení soudem (§ 205 odst. 2 o. z.). V případě nulového zůstatku je třeba alespoň informace o tomto nulovém zůstatku. U obchodních korporací předloží likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku také nejvyššímu orgánu obchodní korporace (§ 94 odst. 1 ZOK). Podle § 94 odst. 2 ZOK likvidátor zajistí uchování jmenovaných dokumentů - konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrky po dobu 10 let od zániku obchodní korporace. Do 30 dnů od skončení likvidace likvidátor podá návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku (§ 207 o. z.). Všechny výše jmenované zákonné povinnosti má likvidátor bez ohledu na to, zda má společnost majetek resp. jak velký je tento majetek. Modifikován velikostí či charakterem majetku může být případný postup likvidace jen ve smyslu § 201 až 203 o. z.

13. Podle odvolacího soudu je v daném případě přiměřená výše odměny likvidátorky v částce 10 000 Kč, a to s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti. Za okolnost odůvodňující odvolacím soudem stanovenou výši odměny lze považovat i provedení likvidace v adekvátním časovém horizontu. Maximální výši odměny 20 000 Kč je možno přiznat jen výjimečně, a to u nejsložitějších likvidací.

14. Ze spisu dále vyplývá, že likvidátorce byla poskytnuta záloha na náklady likvidace ve výši 5 000 Kč. Jestliže likvidátorce byla tímto rozhodnutím přiznána odměna ve výši 10 000 Kč a náhrada hotových výdajů činila 7 327 Kč, bude jí vyplacena částka 12 327 Kč, tuto částku vyplatí likvidátorce soud prvního stupně.

15. Odvolací soud z uvedených důvodů napadenou část usnesení ve výroku týkajícím se odměny likvidátorky a části výroku týkajícího se částky, která bude likvidátorce vyplacena, změnil tak, že likvidátorce [tituly před jménem] [Anonymizováno] se přiznává odměna ve výši 10 000 Kč a likvidátorce [tituly před jménem] [Anonymizováno] bude vyplacena částka 12 327 Kč.