o zdržení se výkonu zástavního práva, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2023, č. j. 41 Cm 5/2022-319

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že žalované se zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova s číslem popisným [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [Jméno advokáta C], obec [Jméno advokáta C] (výrok I.), a že žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Plzni č. ú. [č. účtu], VS [var. symbol] soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 6. 1. 2023 se žalobkyně b) domáhala nařízení předběžného opatření ve znění shodně s návrhem předcházejícím. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako zástavce uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení. Zástavní smlouvu uzavřely žalobkyně b) a společnost [právnická osoba] za účelem zajištění nároku [právnická osoba] plynoucího z rámcové smlouvy o prodeji a koupi podílu ve společnosti [právnická osoba] uzavřené dne 6. 9. 2018 mezi společností [právnická osoba], žalobcem a) a [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] Předmětem zástavy dle zástavní smlouvy jsou nemovitosti zapsané na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [Jméno advokáta C], obec [Jméno advokáta C]. Dne 8. 4. 2021 byl žalobkyni b) doručen dopis datovaný dne 29. 3. 2021 a nazvaný Výzva k zaplacení smluvní pokuty dle rámcové smlouvy o prodeji a koupi podílu ze dne 6. 9. 2018. V tomto dopise právní zástupce žalované tvrdí, že žalovaná má za dlužníkem žalobcem a) pohledávku, a to údajně z toho důvodu, že měl dlužník porušit ustanovení odst. 3.5.4. rámcové smlouvy, čímž v souladu s ust. 4.2.4 rámcové smlouvy vznikl žalované údajně nárok na smluvní pokutu ve výši 4 mil. Kč. Žalobce a) si není jednak vědom toho, že by porušil svou povinnost uvedenou v odst. 3.5.4. rámcové smlouvy a zároveň ustanovení odst. 4.2.4. rámcové smlouvy je absolutně neplatné, protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek dle ustanovení § 580, resp. ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Následně žalovaná nechala do katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva dle občanského zákoníku, a to na základě záznamového řízení vedeného pod sp. zn. Z-1876/2021-402, které bylo zahájeno dne 27. 4. 2021. Přitom však již nesplnila svou zákonnou povinnost dle ustanovení § 1364 odst. 1 o. z. a neoznámila započetí výkonu zástavního práva přímo žalobkyni b) jako zástavnímu dlužníku. Dne 31. 7. 2022 se žalobkyně b) zprostředkovaně dozvěděla, že nemovitost, jež je předmětem zástavy, byla zpeněžena a na příslušném katastrálním pracovišti v [Anonymizováno] probíhá řízení o převodu vlastnického práva na nového vlastníka pod sp. zn. V-4708/2022. Žalobkyně b) nebyla upozorněna žalovanou o zpeněžení předmětu zástavy, žalovaná tak skutečně zpeněžila předmět zástavy na základě domnělé pohledávky. Vzhledem k započetí výkonu zástavního práva žalovanou podala žalobkyně předcházející návrh na vydání předběžného opatření. Poté, co Vrchní soud v Praze vydaným usnesením ze dne 26. 11. 2022 č. j. 7 Cmo 219/2022-254 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jímž se žalované zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit předmět zástavy, katastrální úřad přerušené řízení o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka [tituly před jménem] [Jméno] (sp. zn. V-4708/2022) obnovil a dne 5. 1. 2023 zápis vlastnického práva povolil. Žalobkyně se proto v rámci svého předběžného opatření domáhá soudní ochrany, neboť žalovaná svým nezákonným jednáním zasahuje do práva žalobkyně, a to nejen do jejích práv zástavce, ale i do jejích vlastnických práv k předmětu zástavy a vzhledem k popsanému jednání žalované, je proto třeba zatímně upravit poměry účastníků řízení. Žalobkyně proti žalované již podala žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva dle § 1042 o. z., která je vedena pod sp. zn. 31 Cm 56/2022.

3. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí zrekapituloval své usnesení ze dne 15. 8. 2022, č. j. 41 Cm 5/2022-176 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2022 č. j. 7 Cmo 219/2022-254 jímž odvolací soud změnil své rozhodnutí ze dne 31. 10. 2022, č. j. 7 Cmo 219/2022-247 (viz spis). A uvedl listiny, které žalobkyně b) ke svému návrhu doložila a shrnul jejich obsah (odst. 3 napadeného usnesení). , a to: uvedená rozhodnutí soudů, rámcovou smlouvu o prodeji a koupi podílu ve společnosti [právnická osoba] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako kupujícím, žalobcem a) jako prodávajícím a [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] jako vedlejším účastníkem a ručitelem ze dne 6. 9. 2018, smlouvu o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení uzavřenou mezi [právnická osoba] jako zástavním věřitelem a žalobkyní b) jako zástavcem a žalobcem a) jako zástavním dlužníkem ze dne 5. 9. 2018, kterou smluvní strany uzavřely za účelem zajištění nároku zástavního věřitele plynoucího z rámcové smlouvy, zástavou, která bude zatížena zástavním právem ve prospěch zástavního věřitele dle této smlouvy, jsou nemovitosti zapsané na LV č. [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a zástavcem, jehož majetek bude zatížen zástavním právem zřizovaným touto nemovitostí, je uvedena žalobkyně b), výpis z katastru nemovitostí – LV č. [Anonymizováno] vedený Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], výpis z obchodního rejstříku společnosti žalované, kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovanou jako prodávající a [tituly před jménem] [Jméno] jako kupujícím, jejímž předmětem jsou nemovitosti na LV č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [Jméno advokáta C], obsažené ve výše uvedené smlouvě o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení, ze dne 21. 7. 2022, návrh na vklad do katastru nemovitostí ze dne 29. 7. 2022 a výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 5. 1. 2023, LV č. [Anonymizováno], ze kterého vyplývá, že je zapsán jako vlastník nemovitostí uvedených na tomto listu vlastnictví.

4. Soud prvního stupně dále vyšel z toho, že:

- řízení ve věci samé bylo usnesením ze dne 10. 6. 2022, č. j. 41 Cm 5/2022-121, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2022, č. j. 7 Cmo 218/2022-251, přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021, kde bude řešena otázka sporného vlastnického vztahu, proto dosud nedošlo s ohledem na účinky přerušení řízení stanovené v ustanovení § 111 o. s. ř. postupem dle § 43 o. s. ř. k odstranění vad - nepřesností žalobního petitu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2022 č. j. 7 Cmo 219/2022-254),

- pokud žalovaná začala své zástavní obligační právo, jež vzniklo zápisem do katastru nemovitostí, realizovat, vykonává je za daného stavu vůči zástavnímu dlužníku, kterým je žalobkyně b).

- v daném případě byla podána zápůrčí žaloba, jejímž smyslem je uložit povinnost žalované zdržet se dalšího zásahu do vlastnického práva žalobkyně b), a to za situace, kdy existence pohledávky dle rámcové smlouvy, k jejímuž zajištění byla smlouva o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení uzavřena, je sporována.

5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že:

- žalobkyně b) tak nárok ve věci samé jako prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření osvědčila.

- žalobkyně b) dále prokázala, že žalovaná zpeněžila předmět zástavy přímým prodejem třetí osobě, podala příslušnému Katastrálnímu úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] návrh na vklad vlastnického práva k předmětu zajištění na třetí osobu a katastrální úřad dne 5. l. 2023 zápis vlastnického práva povolil. Je tedy zřejmé, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků je dána, neboť žalovaná realizuje své zástavní obligační právo, aniž by bylo vyčkáno výsledku soudního řízení.

6. Dále soud prvního stupně provedl test proporcionality a shledal, že v porovnání s možnou majetkovou újmou na straně žalobkyně b) se zároveň nejedná o nepřiměřený zásah do práv žalované, kdy předběžné opatření žalovanou musí omezit natolik, aby splňovalo svůj účel, nesmí ji však omezit nad míru nezbytně nutnou.

7. Soud prvního stupně proto shledal, že jsou v daném případě zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření splněny a předběžné opatření tak, jak se žalobkyně b) domáhá nařídil. O nákladech řízení o nařízení předběžného opatření nebylo rozhodováno (viz ustanovení § 145 o. s. ř.). Ve výroku II. usnesení soud stanovil žalobkyni b) povinnost zaplatit soudní poplatek dle § 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně v souvislosti s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření svoji poplatkovou povinnost nesplnila a jeho výši stanovil v souladu s položkou 5 Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

8. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná, která namítala, že již v den jeho vydání, tedy 9. 1. 2023 neměla žalovaná dispoziční oprávnění k dotčeným pozemkům. Ze stavu v katastru nemovitostí je patrné, že vlastníkem dotčených pozemků je [tituly před jménem] [právnická osoba]. S touto osobou není žalovaná nikterak propojena a žalovaná již nemá k dotčeným pozemkům dispoziční oprávnění a ze samotné podstaty teď nemůže dotčené pozemky nijak zpeněžit, neboť toto dispoziční právo k dotčeným pozemkům náleží jejich současnému vlastníku. V daném případě nebyly ani naplněny podmínky dle ust. § 76f odst. 2 o. s. ř., neboť o převedení vlastnického práva k dotčeným pozemkům bylo katastrem nemovitosti pravomocně rozhodnuto ještě před vydáním napadeného usnesení, přičemž tuto skutečnost uvádí i soud prvního stupně, kde i konstatoval, že příslušný katastrální úřad dne 5. 1. 2023 zápis vlastnického práva povolil. Dle odvolatelky je tak usnesení vůči žalované nevykonatelné. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. napadené usnesení v celém jeho rozsahu, neboť výrok II. je výrokem na rozhodnutí o výroku I. závislým /§ 212 písm. a) o. s. ř./, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného.

11. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75, § 75a, § 75b, § 75c, § 76, 76c, § 76d, § 76e, § 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a, a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

12. Podle ust. § 76 odst. 1 písm. f) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

13. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

14. V dané věci jde o předběžné opatření podle ust. § 102 o. s. ř., které lze nařídit, je-li třeba po zahájení řízení, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků je třeba posuzovat ve vztahu k nároku uplatněnému ve věci samé. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím – poměry účastníků upravil, přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak i tomu, proti komu předběžné opatření směřuje. Je vždy třeba zvažovat přiměřenost újmy, která by nařízením předběžného opatření vznikla, tedy zvažovat nejen ochranu tvrzeného práva, ale i míru zásahu do práv toho, vůči němuž předběžné opatření směřuje, případně dopad do práv třetích osob.

15. Ze spisu plyne, že žalobce /nyní žalobce a)/se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 13. ledna 2022 domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se zásahu do jeho vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova s číslem popisným [Anonymizováno] a k pozemku parc. č. [Anonymizováno], to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [Jméno advokáta C], obec [Jméno advokáta C], pokračováním ve výkonu zástavního práva dle smlouvy o zařízení zástavního práva a zákazu zcizení pozemku a zatížení dle ust. § 1309 a násl. o. z. uzavřené mezi žalovanou, žalobcem a [Jméno advokáta B] nar. [Datum narození advokáta B], že žalobce v postavení zástavního dlužníka, společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], v postavení zástavního věřitele (právním nástupcem této společnosti je žalovaná), a [Jméno advokáta B] v postavení zástavce uzavřeli dne 5. 9. 2018 Smlouvu o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení, kdy předmětem zástavy jsou předmětné nemovitosti. Zástavní smlouva byla uzavřena za účelem zajištění nároku společnosti [právnická osoba] IČO: [IČO] (právním nástupcem této společnosti je žalovaná) vůči žalobci plynoucího z Rámcové smlouvy o prodeji a koupi podílu, kterou uzavřeli jako kupující [právnická osoba] a jako prodávající žalobce a [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] Žalovaný vyzval žalobce k zaplacení smluvní pokuty dle Rámcové smlouvy, ve výši 4 000 000 Kč, kterou ale žalobce neuznává, neboť ust. Ramcové smlouvy odst. 4.2.4 je absolutně neplatné, protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek dle ust. § 580, resp. § 588 o. z., a žalovaný tak hodlá neprávem uspokojit svou pohledávku přímým prodejem zástavy třetí osobě, když nechal do příslušného katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva, ačkoliv žalobce nijak neinformoval o tom, že započne se zpeněžením a jakým způsobem to hodlá učinit (§ 1364 odst. 1 o. z.). Svým nezákonným jednáním žalovaný zasahuje do práva žalobce a to nejenom do jeho práv zástavního dlužníka, ale i do jeho vlastnického práva k předmětu zástavy. Dle žalobce není vlastníkem nemovitostí [Jméno advokáta B], ale skutečným vlastníkem je on, neboť darovací smlouva, kterou spolu dne 10. 6. 2023 uzavřeli a jejímž předmětem byly nemovitosti, jež jsou předmětem zástavy, je absolutně neplatná dle ust. § 39 tehdy platného občanského zákoníku, a to pro rozpor s dobrými mrav nebo pro obcházení zákona. Tato svá tvrzení dále odůvodnil a uvedl, že se vůči [Jméno advokáta B], domáhá určení tohoto svého vlastnického práva u Okresního soudu v Chebu, kde je řízení vedeno pod sp. zn. 15 C 179/2021. Žalobce se proto žalobou domáhá soudní ochrany, spočívající v uložení povinnosti žalované zdržet se zásahu do jeho vlastnického práva k předmětu zástavy.

16. K návrhu žalobce soud prvního stupně svým usnesením ze dne 13. dubna 2022, č. j. 41 Cm 5/2022- 111 k návrhu žalobce připustil přistoupení [Jméno advokáta B] na straně žalobce dle ust. § 92 odst. 1 o. s. ř., neboť ta s přistoupením do řízení na straně žalující souhlasí.

17. Ze spisu dále plyne, že po vydání uvedeného usnesení nenastaly žádné změny v žalobních tvrzeních ani v petitu žaloby, tj. v žalobou uplatněném nároku žalobcem /nyní žalobcem a)/, a že řízení bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. 6. 2022, č. j. 41 Cm 5/2022-121, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2022, č. j. 7 Cmo 218/2022-251, přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 15 C 179/2021.

18. Dle ustálené judikatury je negatorní (zápůrčí) žaloba dle ust. § 1042 o. z., žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotně právní povinnosti, která vznikla žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce. Podmínkou úspěšnosti takové žaloby je tedy předně aktivní věcná legitimace žalobce tj. žalobce musí prokázat své vlastnictví.

19. Vzhledem ke všemu uvedenému odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně b) nárok uplatněný žalobcem a) ve věci samé nijak neosvědčila, resp. jej ani osvědčit nemohla, když ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření, který ale není návrhem ve věci samé, trdí, že vlastníkem nemovitostí, jež jsou předmětem žaloby, je ona. Tato její tvrzení jsou zcela v rozporu s žalobními tvrzeními, dle kterých je vlastníkem nemovitostí žalobce a), tak i se samotným jeho nárokem, který je právě na základě těchto tvrzení negatorní žalobou dle ust. § 1042 o. z. uplatněn (viz petit žaloby).

20. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně neosvědčila nárok ve věci samé tak, jak je žalobou uplatněn, což je prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření, a ze stejných důvodů pak ani nemohla prokázat potřebu zatímních poměrů mezi účastníky řízení. A nelze proto než uzavřít, že ke dni vydání napadeného usnesení soudem prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.) nebyly zákonné podmínky dle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř., pro nařízení předběžného opatření, splněny.

21. Na okraj je dle odvolacího soudu vzhledem k průběhu dosavadního řízení třeba shrnout, že soud prvního stupně dle odůvodnění svého usnesení, kterým připustil do řízení na straně žalující [Jméno advokáta B], tak učinil pouze pro splnění formálních předpokladů dle ust. § 92 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006 a ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001). V tomto řízení, které je nyní rozhodnutím soudu přerušeno, tak nastal stav, kdy na straně žalující jsou dva žalobci, mezi nimiž je sporné, kdo z nich je vlastníkem předmětných nemovitostí, tj. kdo z nich je v této věci aktivně věcně legitimován k podání předmětné negatorní žaloby. Vzhledem k tomu, že žalobce /nyní žalobce a)/ ve svém návrhu na přistoupení dalšího účastníka do řízení, odkazoval na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2022, č. j. 7 Cmo 11/2022- 101, jímž bylo změněno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 12. 2021, č. j. 41 Nc 509/2021 – 75 tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá, má odvolací soud potřebu k tomuto svému rozhodnutí, jež bylo zřejmě podkladem pro procesní postup soudu prvního stupně v této věci, připomenout, že uvedené usnesení bylo Vrchním soudem v Praze vydáno v řízení o předběžném opatření před zahájením řízení dle ust. § 74 o. s. ř., kdy žalobce pouze avizoval, jakou žalobu hodlá podat, nijak se tedy netýkalo řešení případného nedostatku aktivní věcně legitimace žalobce v řízení o věci samé posléze zahájeném. Ostatně pro uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze byl rozhodující stav, jaký tu byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.), a z jeho odůvodnění je zřejmé, že žádnou takovou procesní situaci, která posléze v tomto řízení nastala, neřešil.

22. Ze shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve výroku I. změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá, a ve výroku II., kterým byla žalobkyni b) uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za předmětný návrh je potvrdil (§ 219 o. s. ř.), neboť ten je souladný s právními předpisy.

23. O nákladech řízení o předběžném opatření, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé (§ 145 o. s. ř.).