o dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2020, č. j. B 17985/RD52/MSPH, Fj 23020/2020/MSPH
JUDr. Lenka Grollová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 7. 2020
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Josefa Holejšovského a JUDr. Lenky Broučkové ve věci
navrhovatelky: [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno]
sídlem [Anonymizováno]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
posledně sídlem [Adresa advokáta B]
o dosažení shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2020, č. j. B 17985/RD52/MSPH, Fj 23020/2020/MSPH
I. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 4. 2019, upřesněným podáním doručeným soudu 14. 1. 2020, se navrhovatelka domáhala dosažení shody mezi zápisem skutečnosti v obchodním rejstříku a skutečným stavem, a to konkrétně zrušení zápisu přeměny společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], posledně sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „Společnost“) do obchodního rejstříku podle § 78 odst. 1 a § 79 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“).
2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. zamítl návrh na zrušení zápisu přeměny – fúze sloučením zanikající společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B], s nástupnickou společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], z obchodního rejstříku. Ve výroku II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání.
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se nejprve zabýval podmínkami řízení.
5. Podle § 78 odst. 1 z. v. r. řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
6. Podle § 79 z. v. r. řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a zápisem skutečnosti založené rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby může soud zahájit, kromě případů, kdy soud vysloví neplatnost takového rozhodnutí 12), jen jestliže se na rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, je na zahájení takového řízení právní zájem a nebude-li jím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nejdéle však do 3 let ode dne zápisu skutečností založených rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby.
7. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.
8. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.
9. Podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
10. Podle § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká ke dni výmazu z veřejného rejstříku.
11. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
12. Podle § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
13. „Kdo je účastníkem rejstříkového řízení se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno ve smyslu § 78 odst. 1 zák. o veř. rejstřících. Bylo-li řízení zahájeno na návrh - podáním návrhu, účastníkem řízení bude navrhovatel a zapsaná osoba“… „Je-li řízení zahájeno bez návrhu, účastníkem řízení je pouze zapsaná osoba. Zapsaná osoba je účastníkem každého rejstříkového řízení, ať už bylo zahájeno na návrh nebo bez návrhu. Kromě navrhovatele a zapsané osoby, jiné osoby účastníky rejstříkového řízení být nemohou, byť by se zápis do veřejného rejstříku jejich práv dotýkal“ (viz Zákon o veřejných rejstřících. Praktický komentář. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR). Místo vydání: Praha. Datum vydání: 2016. Autoři: Petr LAVICKÝ aj. str. 251 a 252).
14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 17985 ze dne 15. 7. 2020 odvolací soud zjistil, že Společnost byla vymazána z obchodního rejstříku dne 3. 12. 2018 jakožto zanikající společnost. Zanikla na základě fúze sloučením do společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], jakožto nástupnické společnosti.
15. Společnost [právnická osoba]. byla dne 3. 12. 2018, tj. před zahájením řízení, vymazána z obchodního rejstříku. Došlo tak k jejímu zániku (ztrátě právní osobnosti) podle § 185 o. z. V důsledky ztráty své právní osobnosti ztratila Společnost i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). V obchodním rejstříku vedeném ve věci Společnosti již nelze kromě zákonem stanovených výjimek činit žádné změny a v dané věci nelze vést řízení se společností, která přestala být zapsanou osobou podle § 84 ve spojení s § 42 z. v. r. Po výmazu z veřejného rejstříku lze vést řízení vůči zaniklé právnické osobě pouze podle § 209 o. z. Odvolací soud proto uzavřel, že nejsou splněny podmínky řízení, za nichž může soud rozhodovat ve věci samé (§ 103 o. s. ř.) a uvedený nedostatek podmínek řízení nelze odstranit (§ 104 odst. 1 o. s. ř.).
16. Z vyložených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. c) řízení zastavil.
17. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Do tohoto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení, prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).