o 80 067 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2023, č. j. 79 Cm 97/2022–55

1. Městský soud v Praze (dále též jen soud) rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že žalobkyni se osvobození od soudního poplatku nepřiznává.

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v dané věci rozhodl odvolací soud tak, že usnesení soudu, jímž nepřiznal žalobkyni osvobození od soudního poplatku, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že soud pochybil, když nevyužil svého práva uložit žalovaným povinnost sdělit a doložit skutečnosti mající význam pro posouzení poměrů žalobkyně za situace, když ona disponuje pouze omezeným přístupem k těmto informacím a že se v rámci rozhodování o žádosti nezabýval tím, zda-li nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

3. Soud uvedl, že předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 80 067 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu podala za žalobkyni společnost [Anonymizováno], která je kvalifikovaným akcionářem žalobkyně, nárok představuje rozdíl mezi cenou nabízenou za pozemky žalobkyně ve výši 220 000 000 Kč a jejich aktuální hodnotou dle znaleckého posudku ve výši 139 933 000 Kč, tedy celkem 80 067 000 Kč, této částky se domáhá z titulu, že nedošlo k realizaci prodeje těchto pozemků žalovaným 1., jakožto členem představenstva, přestože tak bylo akcionářskou smlouvou dohodnuto, žalovaný 2. v tomto počínání ovlivnil žalovaného 1., a způsobil tím žalobkyni škodu ve stejném rozsahu.

4. Soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ust. § 138 o.s.ř., a proto nezkoumal majetkové poměry žalobkyně.

5. Soud uvedl, že zákonná úprava pro případ akcionářské žaloby zakotvuje písemnou informační povinnost, dle které kvalifikovanému akcionáři vznikne oprávnění zastupovat společnost v řízení o náhradu škody za předpokladu, že této povinnosti dostojí a o svém záměru podat akcionářskou žalobu ve smyslu ust. § 371 z.o.k. informuje dozorčí radu, příp. představenstvo. Teprve poté nerozhodne-li se dozorčí rada, příp. představenstvo, k právním krokům směřujícím k vymáhání náhrady škody po členu představenstva či vlivné osobě, může společnost v řízení o konkrétní náhradu škody zastupovat kvalifikovaný akcionář a domáhat se její úhrady v rámci soudního řízení.

6. Soud konstatoval, že z obsahu spisu a tvrzení uvedených žalobkyní a předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně dostála své informační povinnosti vůči dozorčí radě.

7. Soud uzavřel, že na straně žalobkyně se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a osvobození od soudního poplatku za podanou žalobu podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. žalobkyni nepřiznal.

8. Proti uvedenému usnesení soudu se včas odvolala žalobkyně. Uvedla, že kvalifikovaný akcionář [Anonymizováno] před podáním žaloby o svém záměru informoval dozorčí radu a také představenstvo [Jméno žalobkyně]. (tj. žalobkyně), že na náhradní valné hromadě žalobkyně konané dne 6.4.2022 [Anonymizováno] výslovně upozornil, že se bude domáhat náhrady škody, že na této valné hromadě byli přítomni oba členové představenstva, že v zastoupení byl přítomen také majoritní akcionář [Anonymizováno], přičemž předsedou představenstva a skutečným majitelem [Anonymizováno] je žalovaný 2., který je současně členem dozorčí rady žalobkyně, že dne 6.4.2023 zaslal [Anonymizováno] předžalobní výzvu žalovanému 1. (členovi představenstva žalobkyně) a také žalovanému 2. (členovi dozorčí rady žalobkyně a současně vlivné osobě), v nichž avizoval svůj záměr soudně vymáhat po nich újmu, která žalobkyni vznikla v důsledku zmaření prodeje pozemků., že dne 11.4.2022 zaslal žalovaný 1. (člen představenstva) a také žalovaný 2. (člen dozorčí rady) své odpovědi na předžalobní výzvy, v nichž zcela popřeli existenci jakékoli újmy na straně žalobkyně a dali tak najevo, že představenstvo ani dozorčí rada nemá v úmyslu uplatnit právo na náhradu újmy jménem žalobkyně. Stejný postoj zaujali už na náhradní VH. K uvedeným tvrzením žalobkyně doložila předžalobní výzvy adresované žalovanému 1. a 2., odpovědi žalovaného 1. a 2. na předžalobní výzvy, záznam z náhradní VH. Žalobkyně též uvedla, že informování dozorčí rady a představenstva žalobkyně nemohlo mít žádný význam, jelikož osoby zastávající funkce členů těchto orgánů jsou ve střetu zájmu, ekonomicky závislé na [Anonymizováno] a hájí výlučně zájmy [Anonymizováno]. Uvedla též, že vzhledem k okolnostem případu nemůže být případné neinformování dozorčí rady a představenstva žalobkyně překážkou uplatnění práva kvalifikovaného akcionáře, neboť v opačném případě by tím bylo [Anonymizováno] (a žalovanému 2.) umožněno těžit z jeho nepoctivého a protiprávního jednání. Uvedla též, že pokud informační povinnost dle § 374 odst. 1 ZOK nebyla splněna, jedná se o odstranitelnou vadu řízení a soud postupoval nesprávně, když bez dalšího rozhodl o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, aniž by žalobkyni vyzval k odstranění tvrzené vady řízení. Z procesní opatrnosti uvádí, že [Anonymizováno] předmětnou vadu řízení dodatečně odstranil, když dne 5.4.2023 opětovně informoval jak dozorčí radu, tak i představenstvo žalobkyně, a vyzval je k podniknutí příslušných kroků. Doplnil, že osvobození od soudního poplatku odůvodňují poměry žalobkyně, která nemá dostatek finančních prostředků. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobkyni se přiznává plné, případně částečné, osvobození od soudního poplatku.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž by za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro jeho potvrzení ani pro jeho změnu.

10. Z obsahu spisu se podává, že soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 400 670 Kč a že žalobkyně požádala, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu, případně v částečném rozsahu dle uvážení soudu. Soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ust. § 138 o.s.ř., a proto nezkoumal majetkové poměry žalobkyně a návrh zamítl s výše uvedeným odůvodněním. Odvolací soud zaslal uvedené odvolání žalovanému 1. a 2. a vyzval je, aby se vyjádřili k tomuto odvolání. Žalovaní 1. a 2. na výzvu nereagovali. Odvolací soud vycházel z obsahu spisu.

11. Dle ust. § 371 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z.o.k.“) je každý kvalifikovaný akcionář oprávněn se za společnost domáhat náhrady újmy proti členu představenstva, dozorčí rady nebo správní rady, nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3, anebo splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením, a v tomto řízení společnost zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí.

12. Dle ust. § 372 odst. 1 z.o.k. lze akcionářskou žalobu podat také proti vlivné osobě, způsobí-li společnosti újmu.

13. Dle ust. § 374 odst. 1 z.o.k. před uplatněním práva na náhradu újmy proti členovi představenstva informuje akcionář písemně o svém záměru dozorčí radu; směřuje-li uplatnění práva proti jiné osobě než členovi představenstva, informuje písemně o této skutečnosti představenstvo.

14. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

15. Odvolací soud konstatoval, že dle komentáře Wolters Kluwer k ust. § 374 odst. 1 z.o.k., co se týče notifikační povinnosti, ustanovení § 374 odst. 1 stanoví základní pravidla, která musí splnit kvalifikovaný akcionář hodlající za akciovou společnost s dualistickým systémem vnitřního řízení (jak tomu je v daném případě) uplatnit akcionářskou žalobu proti členovi představenstva, případně proti jiné osobě podle § 371 nebo § 372. Hodlá-li tudíž kvalifikovaný akcionář podat akcionářskou žalobu vůči členovi představenstva, je povinen informovat o svém záměru dozorčí radu. Hodlá-li kvalifikovaný akcionář naopak podat akcionářskou žalobu za společnost proti jiné osobě než členovi představenstva, tj. proti členovi dozorčí rady, vlivné osobě, jinému akcionáři z důvodu prodlení se splacením emisního kursu, případně proti bývalému členovi představenstva, dozorčí rady nebo bývalé vlivné osobě (§ 372 odst. 2), má kvalifikovaný akcionář povinnost svůj záměr oznámit představenstvu, které je primárně povoláno k tomu, aby uplatňovalo nároky společnosti. Před uplatněním tohoto práva za společnost tudíž musí kvalifikovaný akcionář učinit písemnou výzvu, podle okolností, představenstvu nebo dozorčí radě (splnění tohoto požadavku bude posuzovat soud v rámci zkoumání podmínek řízení podle § 103 o. s. ř.). Co se týče adresáta oznámení kvalifikovaný akcionář je povinen informovat o svém záměru podat akcionářskou žalobu podle okolnosti představenstvo nebo dozorčí radu. Nedostatek podání informace podle § 374 odst. 1 je odstranitelnou vadou řízení o akcionářské žalobě. Představenstvo nebo dozorčí rada však není subjektem práva (nemají právní osobnost). Z uvedeného důvodu by měl kvalifikovaný akcionář informaci o svém záměru podat akcionářskou žalobu adresovat společnosti k rukám představenstva nebo dozorčí rady (podle toho, vůči komu kvalifikovaný akcionář hodlá akcionářskou žalobu uplatnit). V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu přitom patrně postačí, předá-li písemnou informaci kvalifikovaný akcionář osobně předsedovi představenstva nebo dozorčí rady (srov. analogicky NS 29 Cdo 865/2010). Co se týče formy oznámení, zákon požaduje, aby kvalifikovaný akcionář informoval o svém záměru dozorčí, popř. správní radu písemně. Notifikace ve smyslu § 374 odst. 1 je právním jednáním, neboť teprve po jejím učinění může kvalifikovaný akcionář podat za společnost akcionářskou žalobu (získává zástupčí oprávnění). Písemná forma oznámení vyžaduje podpis jednající osoby (kvalifikovaného akcionáře, popř. akcionářů disponujících ve svém souhrnu limitů stanovených v § 365). Podpis nemůže být nahrazen mechanickými prostředky, neboť to v tomto ohledu není obvyklé (§ 561 obč. zák.). Z § 562 odst. 1 obč. zák. lze dovodit, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednajícího kvalifikovaného akcionáře (např. na základě zaručeného elektronického podpisu, případně jiného elektronického podpisu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Co se týče obsahu oznámení, z § 374 odst. 1 lze dovodit, jaké náležitosti by mělo oznámení obsahovat. Především by mělo specifikovat, kdo předmětné oznámení činí, případně též tuto skutečnost prokázat, ledaže společnosti tato skutečnost musí být známa. Dále by oznámení mělo obsahovat identifikaci člena představenstva, případně jinou povinnou osobu, proti kterému kvalifikovaný akcionář hodlá akcionářskou žalobu podat a mělo by specifikovat i základní skutkové okolnosti, ze kterých kvalifikovaný akcionář dovozuje povinnost člena povinné osoby k náhradě újmy, popř. k jinému plnění podle § 371 a na jejichž základě může představenstvo nebo dozorčí rada existenci případného nároku náležitě posoudit. Pokud představenstvo či dozorčí rada nárok neuplatní, může kvalifikovaný akcionář uplatnit za společnost tento nárok sám (viz odst. 3). Jakmile příslušný orgán obdrží informaci kvalifikovaného akcionáře, začíná běžet lhůta bez zbytečného odkladu, ve které se musí příslušný orgán sejít a současně rozhodnout, zda na základě informací obsažených v doručeném oznámení uplatní povinné osobě nárok podle § 371 nebo § 372, či nikoliv. Pokud představenstvo, dozorčí rada prostřednictvím svého člena příslušný nárok neuplatní bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení, je kvalifikovaný akcionář oprávněn toto právo za společnost uplatnit sám a společnost v tomto řízení zastupovat.

16. Odvolací soud konstatoval, že nemohl přezkoumat závěr soudu prvního stupně, že na straně žalobkyně se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť se soud nezabýval tvrzením žalobkyně, že kvalifikovaný akcionář žalobkyně, a to společnost [Anonymizováno], před podáním žaloby informoval dozorčí radu a také představenstvo žalobkyně o svém záměru podat akcionářskou žalobu vůči žalovanému 1. jako členovi představenstva žalobkyně a žalovanému 2. jako členovi dozorčí rady žalobkyně a současně vlivné osobě a že dne 6.4.2023 učinil písemnou výzvu představenstvu a dozorčí radě, přičemž žalovaný 1. jako člen představenstva a žalovaný 2. jako člen dozorčí rady v odpovědi na výzvy popřeli existenci újmy žalobkyně ve vztahu k zmaření prodeje pozemků a dali tak najevo, že představenstvo ani dozorčí rada nemá v úmyslu uplatnit právo na náhradu újmy jménem žalobkyně u soudu. Pokud by totiž uvedené skutečnosti vyplývaly z předložených dokladů, nebylo by možné se ztotožnit s výše uvedeným závěrem soudu, že na straně žalobkyně se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

17. Za této situace, kdy se zatím soud nezabýval výše uvedeným tvrzením odvolatele a za situace, kdy se soud s ohledem na svůj výše uvedený závěr nezabýval tím, zda případně poměry žalobkyně budou odůvodňovat osvobození žalobkyně od soudního poplatku, nelze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat.

18. Jelikož výše uvedené závěry soudu nelze přezkoumat, odvolací soud napadené rozhodnutí nemohl potvrdit ani změnit.

19. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

20. O nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: