o vyslovení neplatnost usnesení valné hromady ze dne 7. 6. 2018, k odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2020 č. j. 75 Cm 58/2018-58,

1. Navrhovatelka se návrhem došlým soudu prvního stupně dne 5. 9. 2018, ve znění jeho upřesnění domáhá určení nicotnosti rozhodnutí účastníka [právnická osoba]. (dále též „účastník“ či „společnost“) ze dne 7. 6. 2018 o odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] z funkce jednatelů a o jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], (dále též „předmětné usnesení“), a in eventum neplatnosti předmětného usnesení. Uvedla, že na předmětnou valnou hromadu v notářské kanceláři [Anonymizováno] se dostavil pouze [Anonymizováno] jako zplnomocněný zástupce společníků [Anonymizováno] a paní [Anonymizováno], který prohlásil, že společník [Anonymizováno] dne 12. 2. 2018 požádal dle § 187 z. o. k. jednatele společnosti, tedy navrhovatelku a [Anonymizováno] o svolání valné hromady společnosti s tím, že jednatelé ji do 1 měsíce ode dne doručení žádosti nesvolali, svolal valnou hromadu společník [Anonymizováno] pozvánkou ze dne 3. 4. 2018. Navrhovatelka namítla svolání valné hromady neoprávněnou osobou (nesplnění podmínek pro řádné svolání mimořádné valné hromady společníkem [Anonymizováno]). V daném případě nebyla žádost společníka [Anonymizováno] o svolání valné hromady jednatelům (navrhovatelce a [Anonymizováno]) nikdy řádně doručena, tedy společníkovi [Anonymizováno] nevzniklo oprávnění ke svolání mimořádné valné hromady a tedy, byla-li jím svolána, nebyla svolána osobou oprávněnou, tudíž nikoliv řádně. Žádost společníka o svolání valné hromady byla zaslána na adresy bydliště jednatelů do [Anonymizováno], jak vyplývá z podacích lístků (jsoucích přílohou notářského zápisu osvědčujícího průběh mimořádné valné hromady), potvrzení o doručení však není přílohou tohoto notářského zápisu. Navrhovatelka kategoricky popřela, že by jí či [Anonymizováno] byla žádost kdy doručena. Na adresu tehdejšího sídla společnosti zapsaného v obchodním rejstříku ([adresa]) přitom žádost doručena nebyla. konečně navrhovatelka namítla i vady pozvánky - nesplnění zákonných náležitostí, když návrh usnesení v pozvánce absentuje. Účastník navrhl zamítnutí návrhu v plném rozsahu.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh, aby bylo určeno, že na usnesení valné hromady účastníka [právnická osoba]. konané dne 7. 6. 2018, kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] z funkce jednatelů a o jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], se hledí, jako by nebylo přijato, se zamítá.“ (výrok I.), „Usnesení valné hromady účastníka [právnická osoba]. přijaté dne 7. 6. 2018, kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] z funkce jednatelů a o jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], je neplatné.“ (výrok II.) a dále, že „Účastník [právnická osoba]. je povinen zaplatit navrhovatelce na nákladech řízení částku 18 456 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok III.).

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že na základě provedeného dokazování má za zjištěné tyto rozhodné skutečnosti: z úplného výpisu z obchodního rejstříku účastníka (pořízeného dne 3. 12. 2019), že účastník vznikl jako společnost s ručením omezením dne 7. 12. 2004, od 25. 5. 2015 do 20. 6. 2018 měl zapsané sídlo na adrese [adresa], jakož i to, že od 1. 7. 2009 do 12. 6. 2018 byli zapsanými jednateli účastníka navrhovatelka, u níž byla od 29. 6. 2009 uvedena adresa [Anonymizováno] a [Anonymizováno], u nějž byla od 29. 6. 2009 uvedena adresa [Anonymizováno], to, že navrhovatelka v období od 6. 6. 2016 vlastní obchodní podíl v účastníku v rozsahu 50 %, plně splacený, a to, že od 12. 6. 2015 dosud je dalším společníkem [Anonymizováno] s obchodním podílem v rozsahu 25 %, plně splaceným, a od 8. 4. 2015 dosud je zbývajícím společníkem [Anonymizováno] (dříve [Anonymizováno]), s obchodním podílem v rozsahu 25 %, taktéž plně splaceným. Z obsahu společenské smlouvy účastníka, jež je obsahem notářského zápisu sepsaného [Anonymizováno] dne 30. 11. 2004, sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno] (opatřené ze sbírky listin účastníka), má soud za zjištěné, že obsahuje společenskou smlouvu účastníka, z jejíhož článku VIII odst. 3, 7 a 8 má za zjištěné, že valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, každý společník má jeden hlas na 1 000 Kč svého vkladu a na valné hromadě jedná osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě plné moci, ale zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady (odst. 3), že termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě nejméně patnáct dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou zaslanou doporučeným dopisem na adrese společníků uvedenou ve společenské smlouvě nebo předanou společníku osobně proti jeho podpisu. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci. Společník se může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady, popřípadě v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak musí mít formu notářského zápisu (odst. 7) a že požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami. Nemá-li společnost jednatele, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli společník (odst. 8). Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že tato společenská smlouva nebyla změněna úkonem společníků ani k období 2/2018 7. 6. 2018 (tj. k datu konání předmětné valné hromady). Z obsahu žádosti o svolání valné hromady datované dnem 12. 2. 2018 má soud za zjištěné, že jejím prostřednictvím [Anonymizováno] žádá oba jednatele účastníka (tj. navrhovatelku a [Anonymizováno]) o svolání mimořádné valné hromady účastníka s programem spočívajícím též v odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] jako jednatelů a jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z podacích lístků [právnická osoba]. má soud za zjištěné, že tato pozvánka byla odeslána dne 13. 2. 2018 navrhovatelce na adresu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na adresu [Anonymizováno]. Z obsahu pozvánky na předmětnou valnou hromadu ze dne 3. 4. 2018 má soud za zjištěné, že jejím prostřednictvím [Anonymizováno] zve společníka na tuto valnou hromadu, s programem spočívajícím též v odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] jako jednatelů a jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z podacích lístků [právnická osoba]. má soud za zjištěné, že tato pozvánka byla odeslána dne 4. 4. 2018 navrhovatelce na adresu [Anonymizováno].

4. Po citaci zákonných ustanovení soud prvního stupně shledal posuzovaný návrh jako včasný s tím, že podmínky pro svolání předmětné valné hromady společníkem účastníka [Anonymizováno] splněny nebyly. Dle soudu význam dikce „požádat jednatele“ v § 187 odst. 1 z. o. k. nestanoví požadavek, aby žádost společníka o svolání valné hromady byla zasílána jednateli na jeho adresu, nýbrž zdůrazňuje, že pokud jí nesvolají jednatelé jako osoby k tomu povinné (§ 181 odst. 1 z. o. k.), může jí za stanovených podmínek svolat společník (§ 187 odst. 1, 2 z. o. k.). Žádost bylo tudíž třeba zaslat účastníku (tj. do jeho sídla). Nic takového však účastník netvrdil. Současně nebylo prokázáno, že by tato žádost některému z jednatelů na adresy v [Anonymizováno] došla. Totéž platí ve vztahu k následnému doručení pozvánky na předmětnou valnou hromadu navrhovatelce. Soud zdůraznil ustálenou soudní praxi v posouzení, že není podstatné, kdy písemnost (žádost či pozvánka) činěná ve vztahu k nepřítomné osobě byla odeslána, nýbrž kdy došla do její dispozice, neboť podstatné je to, zda a kdy se mohl adresát s takovýmto právním jednáním seznámit. Tento závěr vyplývá z řady rozhodnutí Nejvyššího soudu a byl aprobován i Ústavním soudem (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 278/2011 ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 238/2008 ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 29 Cdo 272/2011 ze dne 22. 5. 2012 či sp. zn. 29 Cdo 5282/2014 ze dne 11. 6. 2015 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2474/13 ze dne 1. 10. 2013). Navrhovatelka dojití těchto písemností popírá, účastník, navzdory výzvě soudu (učiněné prostřednictvím usnesení ze dne 3. 9. 2019, č. j. 75 Cm 58/2018-34) nic o jejich dojití adresátům netvrdil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Tím se vyloučil z možnosti poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) o tom, aby tato tvrzení doplnil, resp. aby poté označil důkazy potřebné k jejich prokázání.

5. Na základě provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za zjištěné, že [Anonymizováno] jednatele účastníka o svolání valné hromady nepožádal, neboť tomu odpovídající žádost neodeslal účastníkovi, nýbrž jen jeho jednatelům (navrhovatelce a [Anonymizováno]) na jejich adresy v [Anonymizováno], aniž by však bylo prokázáno, že jim tyto žádosti též došly. Totéž dopadá na odeslání a nedojití pozvánky na předmětnou valnou hromadu určenou navrhovatelce, jež jí byla zasílána taktéž na adresu do [Anonymizováno]. Za tohoto stavu nebyl [Anonymizováno] oprávněn předmětnou valnou hromadu svolat pro nesplnění předpokladů § 187 z. o. k. Nadto, navrhovatelce pozvánka na předmětnou valnou hromadu nedošla, pročež se jí nemohla účastnit. Dle soudu je soudní praxe ustálena v posouzení, že svolání valné hromady neoprávněnou osobou zpravidla představuje důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2544/2014, nebo ze dne 3. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4223/2007). Stejně tak je ustálena v posouzení, že přijetí rozhodnutí nedostatečným počtem členů či neusnášeníschopnost jsou důvodem neplatnosti a nikoliv nicotnosti, resp. zdánlivosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 4221/2011, nebo ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, mutatis mutandis). Předmětná valná hromada byla svolána společníkem účastníka, který ve vztahu k tomuto právnímu jednání vystupoval jako neoprávněná osoba. Jelikož se jí ale účastnili společníci účastníka, kterým náleží 50 % podíl na hlasovacích právech, zastoupeni zmocněncem (dle čl. VIII odst. 3 stanov), návrh na vyslovení zdánlivosti (nicotnosti) není opodstatněný, pročež byl primární petit (návrh) zamítnut a bylo vyhověno eventuálnímu petitu (návrhu) s tím, že usnesení valné hromady účastníka [právnická osoba]. přijaté na jeho valné hromadě konané dne 7. 6. 2018, kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatelky a [Anonymizováno] z funkce jednatelů a o jmenování jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], je neplatné.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. a III. podal účastník včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Soud prvního stupně nepřípustně založil rozhodnutí ve věci samé zejména na tvrzení navrhovatelky o tom, že ona, ani druhý jednatel [Anonymizováno] neobdrželi žádost o svolání valné hromady a ani následnou pozvánku na valnou hromadu. [Anonymizováno] přitom proti rozhodnutí valné hromady nijak nebrojí, netvrdí, že by žádost či pozvánku neobdržel. Účastník na uvedenou okolnost poukázal již ve svém vyjádření ze dne 19. 2. 2019, soud se s ní nijak nevypořádal.

2) Názor soudu, že měl účastník prokázat ještě dojití žádosti či pozvánky některému z jednatelů v [Anonymizováno] je nedůvodný. Vychází z toho, že pakliže písemnosti zasílal na adresu bydlišť obou bývalých jednatelů zapsaných v obchodním rejstříku, pak je zasílal na adresu, na které lze očekávat doručení i převzetí písemností. Tuto zasílací adresu si účastník nevymyslel, byla zapsána do obchodního rejstříku na základě informací sdělených navrhovatelkou při jejím vstupu do společnosti, a tudíž s vědomím následků v podobě doručování do tohoto jí udaného místa.

3) Tím, že se odesílané zásilky nevrátily jako nedoručené, nevyzvednuté, bylo v řízení prokázáno jejich řádné doručení, přinejmenším dostání se do sféry dispozic adresátů. Pokud by platila soudem prvního stupně naznačená úvaha, že by měl účastník prokazovat vedle řádného odeslání navíc ještě dojití písemností adresátům, nebylo by de facto doručení prakticky vůbec realizovatelné. Soud zjevně vycházel s odkazem na judikaturu dovolacího soudu ze sporných situací nastalých v rámci doručování na území České republiky. Účastník nemohl nijak ovlivnit, zda ruská státní pošta, které [právnická osoba]. zásilku dále předala, splní placenou službu doručení.

4) Otázka splnění zákonných podmínek konání valné hromady, tedy včetně jejího svolání a doručování byla zkoumána notářem se závěrem o „splnění formalit“, jejichž výsledkem je přijetí usnesení v souladu s právními předpisy.

5) Neúčast zmocněnce účastníka na jednání konaném dne 20. 1. 2020 byla z důvodu jeho pobytu v zahraničí po dobu více než dvou měsíců, v čemž odvolatel spatřuje nedodržení zákonného postupu při realizaci poučovací povinnosti.

6) Soud pochybil i v náhradově nákladovém výroku, když navrhovatelka uspěla jen v jednom z uplatněných nároků, měla jen částečný úspěch, resp. poloviční.

7. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud výrok II. změnil tak, že návrh zamítne.

8. K odvolání se vyjádřila též navrhovatelka, která navrhla potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Podle § 184 odst.1 a 2 z. o. k. (ve znění do 31. 12. 2020) se termín konání valné hromady a její pořad společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak. Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Z uvedeného vyplývá, že pozvánka na valnou hromadu musí být odeslána tak, aby došla adresátům - společníkům, nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak. V daném případě společenská smlouva odlišnou právní úpravu neobsahuje viz. čl. VIII odst. 4 společenské smlouvy. Z hlediska prokázání řádnosti svolání valné hromady je zásadní, zda byla pozvánka na ni společníkům doručena, nikoli odeslána. Samozřejmě, že platí, že postačuje, je-li doloženo, že se příslušná zásilka obsahující pozvánku dostala do dispoziční sféry adresátů - společníků, nikoli přímo zda si ji převzali (to může nastat například nepřevzal-li si že si adresát jemu doručovanou zásilku, či si ji nevyzvedl, ačkoli věděl či musel vědět o tom, že mu byla doručována). V daném případě však další účastník neprokázal, že by zásilka obsahující pozvánku na valnou hromadu resp. v případě žadatele zásilka obsahující žádost o svolání valné hromady byla doručena (což zahrnuje i dostala se) do dispoziční sféry jejích adresátů, tedy především do dispoziční sféry navrhovatelky.

11. Z hlediska adresáta žádosti kvalifikovaného společníka o svolání valné hromady je doslovný text zákona „…mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu…“ viz. § 187 odst. 1 z. o. k. Podle odvolacího soudu by tedy bylo možné za řádně doručenou žádost o svolání valné hromady považovat i tu, jež by byla doručena jednateli resp. jednatelům do jejich bydliště (zapsaného v obchodním rejstříku). Potud odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, že je nezbytně nutné doručit žádost do sídla společnosti. Tímto bydlištěm byla u navrhovatelky od 16. 6. 2016 adresa: „[Anonymizováno]“. Je plně věcí společníků společnosti, jakého jednatele s jakým bydlištěm jmenují, případě zda u něj vyžadují či nevyžadují též kontaktní adresu v České republice, jež by byla zapsána i do obchodního rejstříku. Zákon společníky ani jednatele společnosti s ručením omezeným ohledně místa jejich bydliště nijak nereguluje. Mají-li je v cizině, musí s tímto společníci i případné další orgány společnosti při svých právních jednáních počítat. Rozhodně nelze souhlasit s odvolatelem v tom, že bylo prokázáno doručení zásilky adresované jednatelům resp. společnici společnosti tím, že byla odeslána s tím, že je tvrzeno, že se jako nedoručená nevrátila. Za dostatečné by bylo možné považovat prokázání, že zásilka se dostala do dispoziční sféry adresáta, což však ohledně doručování jednatelům resp. společnici, tedy doručování žádosti o svolání valné hromady resp. pozvánky na valnou hromadu svolanou [Anonymizováno], neplatí - nebylo prokázáno, že by se do dispoziční sféry dostala.

12. Jde-li o námitku zkoumání předpokladů rozhodování valné hromady notářem, pak toto zkoumání nijak soud nezavazuje a není na překážku úspěšnosti návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady. Z ničeho neplyne, že by zkoumání notářem muselo být správné, v daném případě jak shora rozebráno, zjevně podmínky konání a rozhodování valné hromady splněny nebyly. Potud je notář odpovědný vůči objednateli notářského zápisu.

13. Soud prvního stupně jednal v souladu se zákonem, jednal-li, za splnění všech procesních podmínek, za nepřítomnosti zástupce dalšího účastníka, svým postupem zákon neporušil.

14. Co se týká náhradově nákladového výroku soudu prvního stupně a odvolací námitky, že navrhovatelka uspěla jen v jednom z uplatněných nároků, a proto měla úspěch jen částečný, odvolací soud se s touto námitkou neztotožňuje. Pro posouzení je důležité uvědomit si charakter eventuálního petitu, včetně rozdílů, ale i spojitostí s petitem alternativním. Zatímco alternativní petit obsahuje jako projev jednoho nároku možnost plnění dvěma či více způsoby danými na výběr „žalovanému“ (například požadavek vydání židle nebo stolu nebo skříně), eventuální petit požaduje v rámci jednoho nároku pro eventualitu nemožnosti splnění tohoto nároku eventualitu jiného plnění. Například požadavek vydání stolu, přičemž pro případ, že vydání stolu není objektivně možné (již neexistuje), rozhodne soud o alternativním plnění - zaplacení hodnoty stolu v penězích. V obou případech se nicméně vychází z jediného hmotněprávního nároku. Ten se v případě eventuálního petitu v rámci rozhodnutí soudu, dojde-li k předpokládané eventualitě, realizuje nikoli primárně požadovaným plněním, leč plněním eventuálním. V případě řízení o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným (§ 191 z. o. k. ve spojení s § 258 - 261 o. z.) je procesním předpisem (viz. výše citovaným § 90 odst. 1 z. ř. s.) presumována možnost rozhodnout o tom, že o usnesení valné hromady nejde (hledí se na něj jako by nebylo), tedy že je tzv. zdánlivé (§ 45 odst.1 a 2 z. o. k. a 245 o. z.). Zákon nikde nezakazuje, aby navrhovatel požadoval určit tzv. zdánlivost usnesení valné hromady, a pro případ, že to nebude možné, požadovat určení její neplatnosti. Svojí podstatou je takový návrh eventuálním návrhem. Potud požadavek navrhovatelky vychází jen z jednoho nároku projeveného v rámci eventuálního petitu pro případ, že původní nárok nemůže být „uspokojen“. Tedy z nároku na to, že o rozhodnutí valné hromady nejde, a pro případ, že „zdánlivost“ dána není, je „nárokováno“ vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Shrnuto, eventuálním nárokem je požadavek určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným (či akciové společnosti) a pro případ, že nebude neplatné, pak jeho zdánlivosti nebo naopak, požadavek na určení zdánlivosti usnesení valné hromady a pro případ, že nebude zdánlivé, jeho neplatnosti. Proto ohledně náhrady nákladů řízení platí, že navrhovatelka byla zcela úspěšná.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil jako věcně správné, včetně správního náhradově nákladového výroku III.

16. Jelikož účastník nebyl v rámci odvolacího řízení vůbec úspěšný, náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v souladu se zásadou úspěchu v řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s., úspěšné navrhovatelce. Navrhovatelce vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 8 228 Kč. Účastník je tak povinen zaplatit navrhovatelce náklady právního zastoupení tvořené odměnou advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška“) v celkové výši 6 200 Kč, a to za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a jednání před odvolacím soudem dne 11. 2. 2021), přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhlášky náleží odměna 3 100 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč, přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).