o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady společnosti, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2018 č. j. 73 Cm 57/2018-25

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 31. května 2018 se navrhovatel domáhá zmocnění ke svolání valné hromady účastnice, včetně stanovení programu jednání této valné hromady, mj. projednání aktuálního hospodářského stavu společnosti, odvolání členů představenstva a dozorčí rady a volba nových členů představenstva a dozorčí rady. Navrhovatel uvedl, že je kvalifikovaným akcionářem účastnice, protože vlastní 73 akcií (73%) účastnice, požádal dne 3. 4. 2018 a znovu dne 25. 4. 2018 písemnou žádostí představenstvo společnosti o svolání mimořádné valné hromady; žádost byla doručena společnosti, představenstvo však mimořádnou valnou hromadu na žádost akcionáře nesvolalo. K vlastnictví skutečných akcií se vyjádřil v trestním rozsudku Obvodní soud pro Prahu 1, který byl následně vyššími soudy potvrzen. „Tím, že obžalovaný ([adresa] - poznámka doplněná odvolacím soudem) vydal opakovaně listinné akcie společnosti [právnická osoba]. na majitele, s červeným okrajem, v počtu 100 kusů, které nechal vytisknout v květnu 2011 a 9. 9. 20211 ve [právnická osoba]. a tyto uvedl do oběhu, ač mu bylo známo, že nebyl v té době jediným vlastníkem a držitelem původních originálních akcií uvedené společnosti, na majitele s modrým pruhem, neboť 73 kusů akcií měl v držení další akcionář [Anonymizováno] a jeden kus akcie měla v držení [tituly před jménem] za [tituly před jménem]“

2. Účastnice ve svém vyjádření namítla, že v trestním řízení nemohlo být relevantně rozhodnuto o tom, kdo je majitelem pravých akcií společnosti. V předmětném trestním řízení bylo rozhodováno pouze o vině a trestu obžalovaného [Anonymizováno]. Akciová společnost řádně funguje a její činnost zajišťují orgány, které jsou řádně obsazeny, přičemž valná hromada se koná za účasti skutečných akcionářů společnosti. Společnost navrhla zamítnutí návrhu.

3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen „soud“) návrhu vyhověl. Na základě shodných tvrzení účastníků, na základě skutečností zjištěných z provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku ohledně účastnice; akcie účastnice předložené navrhovatelem; žádosti navrhovatele o svolání zasedání valné hromady datované 19. března 2018 a 4. dubna 2018; notářský zápis sepsaný [tituly před jménem], notářem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] dne 7. listopadu 2007) jakož i na základě skutečností soudu obecně známých a soudu známých z jeho vlastní činnosti coby rejstříkového soudu a z činnosti ostatních soudů (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 vydaný 2. května 2016 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 1 T 16/2015; rozsudek Městského soudu v Praze vydaný 4. srpna 2016 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 44 To 265/2016), dospěl soud prvního stupně k následujícím ke skutkovým závěrům: V době od 17. prosince 2007 do 1. července 2010 měla účastnice jediného člena představenstva, a to [Anonymizováno], narozeného 7. května 1969, který byl v té době oprávněn jednat za účastnici samostatně a který 18. prosince 2007 vydal 100 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč (tzv. akcie s modrým pruhem). Dále dospěl „ke skutkovým tvrzením“ (správně zřejmě zjištěním - poznámka odvolacího soudu), že v průběhu roku 2011 vydal [adresa] opakovaně několik dalších emisí akcií účastnice (jednotlivé emise označovány jako tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem apod.). Dále dospěl soud ke skutkovému závěru, že navrhovatel je v současné době vlastníkem 73 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč vydaných 18. prosince 2007 (tedy 73 kusů tzv. akcií s modrým pruhem). Následně soud citoval následující zákonná ustanovení §§ 2 písm. e) a 85 písm. d) zákona z. ř. s. a §§ 367 odst. 1 a 368 odst. 1 a 365 odst. 2 z. o. k. a dále § 155 odst. 1 věty první, odst. 3 a 4 obch. zák., § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech v platném znění (dále též jen „z.c.p.“) Následně soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že se navrhovatel domáhá, aby jej, coby kvalifikovaného akcionáře, zdejší soud zmocnil ke svolání zasedání valné hromady účastnice a ke všem jednáním souvisejícím se svoláním tohoto zasedání valné hromady, neboť dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady, za nichž lze navrhovatele zmocnit ke svolání zasedání valné hromady účastnice. Nejdříve se soud zabýval otázkou, zda je navrhovatel oprávněn k podání návrhu a k tomu být zmocněn ke svolání zasedání valné hromady účastnice. Dospěl k závěru, že navrhovatel je oprávněn jak k podání návrhu, tak i k tomu být zmocněn ke svolání zasedání valné hromady účastnice, neboť je kvalifikovaným akcionářem účastnice podle § 365 odst. 2 z. o. k., jak to vyžadují §§ 367 odst. 1 a 368 odst. 1 z. o. k. K tomu soud ještě poznamenal, že se neztotožnil s námitkou účastnice, že navrhovatel není akcionářem účastnice. Jak bylo v průběhu řízení zjištěno, navrhovatel je vlastníkem 73 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč vydaných 18. prosince 2007 (tzv. akcií s modrým pruhem). Po jejich posouzení dospěl soud k závěru, že jde o akcie vydané v souvislosti se založením účastnice, jak je z jejich data emise patrné, jakož i že byly platně a řádně vydány, když samotné akcie obsahují všechny náležitosti, jak jsou uvedeny v § 155 odst. 3 a 4 obch.zák., a když přitom bylo postupováno podle § 5 odst. 1 a 4 z.c.p. Pokud jde o okolnosti vydání těchto akcií, česká právní úprava dlouhodobě vychází z tzv. teorie domnělého práva, podle níž je akcie vydána dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele, a podle níž je akcie vydána i tehdy, byl-li nabyvatel v dobré víře, že nabývá řádně vydaný cenný papír, a to i přesto, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při vydání cenného papíru nebo že se cenný papír nestal vlastnictvím nabyvatele stanoveným způsobem, přičemž dobrá víra nabyvatele se předpokládá. I kdyby nebyl [adresa], jakožto tehdejší jediný člen představenstva účastnice, oprávněn tyto akcie vydat, potom podle teorie domnělého práva k jejich vydání došlo, neboť tyto akcie splňují všechny náležitosti a neboť navrhovatel byl v době jejich nabytí v dobré víře, že tyto akcie byly řádně vydány, když účastnice neprokázala, že navrhovatel v dobré víře v době nabytí těchto akcií nebyl. Pokud jde o skutečnost, že účastnicí byly v roce 2011 vydány další emise akcií účastnice, tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem apod., potom tato skutečnost sama o sobě nemá vliv na platnost dříve vydaných akcií. K tomu, aby s vydáním nové emise akcií došlo i ke zrušení dřívější emise akcií, by musel být dodržen postup pro výměnu akcií, který byl upraven v § 186b obch. zák. ve spojení s § 214 obch. zák. A protože během řízení nebylo doloženo, ba ani tvrzeno, že by došlo k výměně akcií navrhovatele za nové akcie postupem podle § 186b obch. zák. ve spojení s § 214 obch. zák., nezbylo soudu než uzavřít, že akcie navrhovatele nebyly pozdějšími emisemi nahrazeny a že jako takové platí nadále. Dále se soud zabýval otázkou, zda představenstvu vznikla povinnost svolat zasedání valné hromady účastnice na žádost navrhovatele. Dospěl k závěru, že představenstvu účastnice tato povinnost vznikla, když o svolání zasedání valné hromady účastnice požádal navrhovatel, jakožto kvalifikovaný akcionář. Současně dospěl i k závěru, že představenstvo účastnice na tuto žádost nereagovalo a požadované zasedání valné hromady účastnice nesvolalo v k tomu předepsané lhůtě, uzavřel soud prvního stupně.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice včasné odvolání. Namítla, že má doloženo to, že jediným akcionářem společnosti je osoba odlišná od navrhovatele - viz aktuální výpis z obchodního rejstříku, kdy podle tohoto je jediným akcionářem společnosti účastnice společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], sídlem [adresa]. Z principu materiální publicity vyplývá, že za akcionáře je primárně považována osoba zapsaná takto v obchodním rejstříku. Pokud účastnice vychází z toho, že jediným akcionářem společnosti je osoba odlišná od navrhovatele, tak zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti účastnice je postupem právně nesprávným a soud tedy zároveň nesprávně zjistil skutkový stav. Pokud se navrhovatel snaží prokazovat akciemi účastnice, tak účastnice uvádí, že se nejedná o pravé akcie, a i v případě, že by se jednalo o pravé akcie, nemohl je navrhovatel nikdy nabýt v dobré víře a nemůže mu proto náležet aktivní legitimace k nároku na svolání valné hromady. Soud vycházel z toho, že jedinými pravými akciemi jsou tzv. akcie s modrým pruhem. Sám soud však v napadeném usnesení připustil (viz např. bod 3 odůvodnění), že bylo vydáno několik dalších emisí akcií účastnice, a to např. tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem, apod. Nikterak přesvědčivě však z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by jedinými pravými akciemi měly být právě tzv. akcie s modrým pruhem, kterými, resp. částí z nich, se rámci tohoto řízení prokazuje navrhovatel. Pokud se jedná o argumentaci soudu v tom směru, že navrhovatel byl či je v dobré víře, že nabyl pravé akcie, tak je třeba poznamenat, že nejméně od roku 2015, kdy probíhalo trestní řízení ve fázi soudní s [Anonymizováno] - členem představenstva účastnice, museli být přinejmenším povrchně ostatní držitelé akcií s různými barvami pruhů akcií společnosti účastnice informováni o vícero emisích akcií účastnice, a tedy též být přinejmenším v nejistotě ohledně toho, které akcie jsou jedinými pravými akciemi společnosti účastnice. Tedy o dobré víře navrhovatele lze v tomto případě důvodně pochybovat. Nicméně v tomto případě nesvědčila navrhovateli dobrá víra od počátku, a to prokazatelně. Odvolatelka je přesvědčena, že dotčené akcie nabyl navrhovatel v rámci trestné činnosti (pravděpodobně od třetí osoby odlišné od navrhovatele) a že od počátku věděl/měl a mohl vědět, že akcie, jimiž se nyní prokazuje, nenabyl řádně a v dobré víře. Odvolatelka proto nyní připravuje adekvátní trestní oznámení, které následně doplní i do tohoto spisu a v němž budou vylíčeny podstatné souvislosti týkající se nabytí dotčených akcií navrhovatelem. Dále je zřejmé, že akcionářská práva v posledních letech vykonával jiný akcionář - [tituly před jménem], jehož právním nástupcem je společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], a tudíž pokud se soud snaží argumentovat aplikací § 5 odst. 1) a 4) z.c.p., tak primárně by musel za držitele v čistě právním slova smyslu pravých akcií označit právě [tituly před jménem], resp. nyní společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], tedy osoby odlišné od navrhovatele a zmocnění navrhovatele ke svolání mimořádné valné hromady by pak nemohlo být odůvodnitelné. Pokud se jedná o dobrou víru akcionářů, tak provedené důkazy a výkon akcionářských práv svědčí spíše pro to, že v dobré víře byl právě [tituly před jménem], jehož právním nástupcem je společnost [právnická osoba], IČ: [IČO]. O výkonu akcionářských práv ze strany [tituly před jménem], svědčí přinejmenším mimo jiné to, že v mezidobí byly řádně prováděny změny v orgánech společnosti - viz úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti účastnice. Napadené rozhodnutí proto považuje účastnice za zcela nepřesvědčivé. Po procesní stránce nebylo připuštěno provedení důkazu navrhovaného účastnicí, a to zejména výslech svědka [Anonymizováno], který se měl vyjádřit k markantům (zejména parafám na rubové straně navrhovatelem předložených akciích v jejich pravém dolním rohu) na jednotlivých předložených akciích - k tomuto viz strana 2 a 3 protokolu ze soudního jednání dne 20. 12. 2018. Podle těchto markantů bylo možno prokázat, zda-li navrhovatelem předložené akcie jsou akciemi pravými nebo nepravými.

5. Odvolatelka navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, nechť je odvolacím soudem soudu prvního stupně uloženo provést dokazování v tom směru, které z jednotlivých vzájemně si konkurujících emisí akcií jsou jedinými pravými akciemi společnosti účastnice, neboť na řádném vyřešení této klíčové předběžné otázky nepochybně závisí především posouzení aktivní legitimace navrhovatele, kterou soud prvního stupně posoudil evidentně nesprávně, neboť se jí zabýval neúplně a neposkytnul prostor k realizaci dokazování svědčícímu v neprospěch navrhovatele. Při akceptování postupu soudu prvního stupně bychom mohli dojít do situace, že následně bude o stejné zmocnění ke svolání mimořádné valné hromady soudní cestou žádat držitel tzv. akcií s červeným pruhem, žlutým pruhem a případně i jinými pruhy, což by vedlo k absurdní situaci, kdy by o osudu korporace mohl rozhodovat prakticky kdokoli, kdo přišel do styku s jakýmikoli údajnými akciemi (byť nepravými).

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že nejsou dány zákonné podmínky ani pro potvrzení usnesení soudu prvního stupně ani pro jeho změnu, když rozhodnutí soudu je částečně nepřezkoumatelné.

7. Podle § 2 odst. 1 zák.č. 134/2013 Sb. „K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti. K účinnosti změny formy podle věty první se nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Úprava změny formy akcií v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev se nepoužije. Podle § 2 odst.2 téhož zákona „Představenstvo společnosti uvede stanovy do souladu s odstavcem 1 a podá návrh na zápis změny formy akcií podle odstavce 1 do obchodního rejstříku nejpozději do 30. června 2014.“ Především pak podle § 3 odst. 1 zák.č. 134/2013 Sb. „akcionáři předloží akcie uvedené v § 2 odst. 1 společnosti k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno a sdělí společnosti údaje potřebné pro zápis do seznamu akcionářů nejpozději do 30. června 2014. Akcionář, který je v prodlení s plněním těchto povinností, není po dobu prodlení oprávněn vykonávat práva spojená s akciemi, ohledně nichž je v prodlení.“ V daném případě, jak vyplývá z výše uvedených skutkových tvrzení navrhovatele, jakož a především ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, a ostatně též i z úplného zápisu v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddílu B, vložky číslo 13387, měla v období od 17. 12. 2007 do 6. 12. 2011 společnost vydáno 100 kusů kmenových akcií na majitele v listinné podobě. Jak zjistil soud prvního stupně, byl, resp. je navrhovatel vlastníkem 73 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč vydaných 18. prosince 2007 - tzv. akcií s modrým pruhem. Soud prvního stupně pak dále vyšel z toho, že případné vydání dalších emisí akcií ve vztahu ke stále stejnému základnímu kapitálu je vydáním nezákonným a nemá to vliv na platnost dříve vydaných akcií, s čímž lze v této fázi řízení souhlasit (viz níže). Ostatně před soudem prvního stupně byla i předložena kopie jedné z akcií na majitele v listinné podobě s modrým pruhem k důkazu. Nicméně k tomu, aby bylo možné dojít k závěru o tom, že navrhovatel byl, resp. je oprávněn požadovat jako kvalifikovaný akcionář svolání valné hromady návrhem ze dne 31. 5. 2018 je nutné zjistit a posoudit skutečnosti vážící se k důsledkům nabytí účinnosti zák.č. 134/2013 Sb., pro danou věc tedy zda došlo ohledně předmětných akcií k zákonem stanovenému postupu - jejich výměna či vyznačení jména.

8. Podle výše citovaného § 3 odst. 1 zák.č. 134/2013 Sb. nedošlo-li k postupu podle tohoto zákona /výměna akcií na majitele či vyznačení nezbytných údajů na nich/, není akcionář po dobu prodlení oprávněn vykonávat práva spojená s akciemi, ohledně nichž je v prodlení. To znamená, že držiteli příslušných akcií sice zůstává tzv. holé vlastnictví akcií, s těmito akciemi však nejsou spojena akcionářská práva k nim se vážící, tím pádem ani práva kvalifikovaného akcionáře. Podle usnesení Nejvyššího soudu (dále i jen „NS“) ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. 27 Cdo 1795/2018 (publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 101/2019) „Sankce spočívající ve ztrátě oprávnění vykonávat práva spojená s akciemi, které akcionáři do 30. 6. 2014 nepředložili k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 134/2013 Sb., nastoupí bez ohledu na to, kdy (popřípadě zda vůbec) společnost vyzvala akcionáře, aby jí akcie předložili, respektive na to, jakou lhůtu jim k tomu společnost stanovila.“ Podle usnesení NS ze dne 21. 6. 2022 sp. zn. 27 Cdo 2805/2022: „Následek porušení povinnosti předložit listinné akcie na majitele k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno (podle § 3 odst. 1 zákona č. 134/2013 Sb.) nastupuje bez ohledu na to, zda (popřípadě jak) byl obsazen statutární orgán společnosti, které měl akcionář akcie předložit. Následek porušení povinnosti předložit listinné akcie na majitele k vyznačení nezbytných údajů nebo k výměně za nové akcie na jméno (podle § 3 odst. 1 zákona č. 134/2013 Sb.) se týká jen výkonu akcionářských práv (včetně práva dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady), nikoli již práv vyplývajících z „holého“ vlastnictví dotčených akcií.“ V uvedeném smyslu bylo ostatně rozhodnuto zdejším soudem již v rozsudku odvolacímu soudu známého z jeho činnosti, č. j. 14 Cmo 225/2023-367 ze dne 4. března 2024 (v právní moci ke dni 2.4.2024) v řízení vedeném žalobkyní [právnická osoba] proti žalovaným 1) [Jméno navrhovatele], 2) [právnická osoba]. o určení akcionáře ve společnosti [právnická osoba]. Odvolací soud v dané věci konstatoval následující: „…domáhá-li se žalovaný 1) vzájemnou žalobou určení, že je akcionářem společnosti a jediným vlastníkem a držitelem 73 kusů (ve výroku blíže specifikovaných) akcií společnosti na majitele, tj. akcií, které již (dle hmotného práva) neexistují, neboť je zákonodárce (s účinky k 1.1.2014) změnil silou zákona na listinné akcie na jméno, nemá (nemůže mít) žalovaný 1) na požadovaném určení naléhavý právní zájem….“.

9. V daném případě soud prvního stupně zůstal tak říkajíc na polovině cesty. Sice vyhodnotil /ze současného pohledu odvolacího soudu správně, a to i s ohledem na později vydané k usnesení zdejšího soudu ze dne 13. ledna 2020 č. j. 14 Cmo 154/2019-204, podle nějž byl [Jméno navrhovatele] „vlastníkem a oprávněným držitelem původních 73 ks akcií o nominální hodnotě jedné akcie 20.000,- Kč s datem emise 18. prosince 2007“/, že navrhovatel byl akcionářem na základě tzv. akcií s modrým pruhem /když další emise akcií byly vydány v důsledku trestné činnosti a potud nemohly požívat právní ochrany resp. jejich vydání nemělo příslušné hmotněprávní účinky/. Ovšem nijak se již nezabýval tím, zda vzhledem k účinkům nastalým ze zák.č. 134/2013 Sb. ve vztahu k předmětným 73 kusům akcií navrhovatele, může navrhovatel vykonávat svá akcionářská práva a potud tedy zda může jako kvalifikovaný akcionář podle § 368 odst. 1 z. o. k. požadovat svolání valné hromady společnosti. V důsledku uvedeného tedy nebylo vyjasněna pro předmětné řízení základní otázka, zda je navrhovatel osobou oprávněnou požadovat podle §§ 367 odst. 1 a § 368 odst. 1 z. o. k., aby byl zmocněn ke svolání valné hromady předmětné společnosti. Pokud totiž v době podání příslušného návrhu k soudu, resp. v době, kdy je o takovém návrhu rozhodováno nemůže vykonávat svá akcionářská práva, nemůže tak ani vykonávat právo podle § 368 odst. 1 z. o. k. navrhnout soudu, aby jej zmocnil ke svolání valné hromady, když toto právo je jednoznačně právem kvalifikovaného akcionáře viz. nadpis k ustanovením § 365 - 370 z. o. k. - „Práva kvalifikovaných akcionářů“. Takovým právem je nejen z hlediska výkladu systematického a slovního, leč i účelového vycházející z obsahu a subjektu akcionářských práv.

10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušit v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.), v němž se soud bude zabývat tím, zda je navrhovatel oprávněn vykonávat svá akcionářská práva či nikoli.