o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, o odvolání společnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. ledna 2020, č. j. 38 Cm 470/2019-14

1. Krajský soudu v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením ze dne 8. 1. 2020, č. j. 38 Cm 470/2019-14, výrokem I. odvolací řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil a výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že 1. listopadu 2019 bylo soudu doručeno odvolání společnosti [právnická osoba] (dále i jen „Společnost“) proti usnesení Krajského soudu ze dne 10. října 2019, č. j. 38 Cm 470/2019 – 7. Usnesením ze dne 4. 11. 2019, č. j. 38 Cm 470/2019-12, byla Společnost vyzvána k úhradě soudního poplatku za podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 10. 2019, č. j. 38 Cm 470/2019-7, ve výši 2 000 Kč, a to podle položky 22 bodu 1 písm. b) ve spojení s položkou 4 bodem 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Usnesení bylo odvolatelce doručeno dne 9. 12. 2019. Protože soudní poplatek z odvolání nebyl přes uvedenou výzvu zaplacen, soud první stupně rozhodl dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že řízení zastavil.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala Společnost včasné odvolání, ve kterém žádá zrušení rozhodnutí, jelikož soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dodatečně uhradila na pokladně Krajského soudu v Plzni současně s podáním jejího odvolání, a to před uplynutím lhůty, ve které zaniká poplatková povinnost dle zákona o soudních poplatcích.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.

5. Dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

6. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

7. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

8. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně ze spisu shledal, že Společnost s podáním odvolání nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž dle ust. § 7 odst. 1 uvedeného zákona se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně proto dle ust. 9 odst. 1 téhož zákona správně odvolatelku vyzval usnesením ze dne 4. 11. 2019, č. j. 38 Cm 470/2019-12, která jí byla doručena dne 9. 12. 2019, k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a současně ji i řádně poučil o důsledcích nesplnění jeho výzvy. Ze spisu odvolací soud zjistil, že Společnost soudní poplatek za odvolání uhradila až dne 22. 1. 2020.

9. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl dne 8. ledna 2020 správně o zastavení předmětného řízení pro nezaplacení soudního poplatku odvolatelkou dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku navrhovatelce uplynula dnem 27. 12. 2019 marně. Podle ust. § 9 odst. 1 věta třetí zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se k zaplacení soudního po marném uplynutí lhůty, nepřihlíží, a pro věc je tak nerozhodné, že odvolatelka soudní poplatek za odvolání zaplatila dne 22. 1. 2020.

10. Odvolací soud z uvedeného důvodu rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl za použití ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.