o vyslovení neplatnosti valné hromady účastnice konané dne 13.2.2020, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2023, č. j. 79 Cm 74/2020-118

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) rozhodl tak, že návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], při výkonu působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta]., IČO [IČO], sídlem [adresa], dne 13. 2. 2020, učiněné notářským zápisem NZ 60/2020, N 68/2020, se zamítá (výrok I.), navrhovatelka je povinna zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení 20 441 Kč k rukám její advokátky [Jméno Zástupce B], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.), navrhovatelka je povinna zaplatit České republice, Městskému soudu v Praze částku 5 560 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl následující:

3. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice konané dne 13. 2. 2020. Neplatnost vyvozuje z toho, že rozhodnutí na ní přijatá byla přijata osobou neoprávněnou, neboť nebyla oprávněna ze smlouvy o zřízení zástavního práva k akciím ze dne 28. 3. 2018 vykonávat hlasovací práva, skutečnost, zda nabyla tato smlouva účinnosti, nebyla zástupci notářky prokázána, plná moc k zastoupení k jednání u notáře nebyla řádně ověřena, ustanovení čl. 6. 2. zástavní smlouvy je neurčité, neboť není jasně specifikován obsah práv akcionáře, jež přecházejí na zástavního věřitele, společnost [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba] či zástavní věřitel) nemohla rozhodnout, právní jednání učiněné [Anonymizováno] v jejím zastoupení je nicotné (nevyvolává žádné právní účinky), jeho plná moc byla omezená na konání jiné valné hromady, společnost [právnická osoba] měla být pro takové jednání konkrétně zmocněna a v zástavní smlouvě měl být jasně vymezen rozsah práv akcionáře, které může zástavní věřitel vykonávat, k čemuž nedošlo, že smlouva o zřízení zástavního práva je smlouvou adhezní a navrhovatelka byla při jejím uzavírání slabší stranou, že smlouva o úvěru ve výši 59 000 000 Kč je neplatná proto, že jednatel [právnická osoba] byl v té době rovněž právním zástupcem [právnická osoba] Naléhavý právní zájem na určení navrhovatelka vyvozuje z toho, že je jako jediný akcionář jednáním účastnice poškozena, zejména proto, že společnost [právnická osoba] zamezila navrhovatelce kontrolu a řídící vliv na účastnici.

4. Účastnice uvedla, že společnosti [právnická osoba] jako zástavní věřitel rozhodovala v působnosti valné hromady účastnice při výkonu práv spojených se zastavenými akciemi navrhovatelky, že zástavní smlouva byla uzavřena za účelem zajištění dluhů ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 3. 2018 ve výši 59 000 000 Kč, uzavřené mezi zástavním věřitelem, na straně jedné jakožto úvěrujícím, a (i) společností [právnická osoba], IČO [IČO], (ii) panem [Anonymizováno] a (iii) panem [Anonymizováno], narozeným [Anonymizováno], na straně druhé, společně jakožto úvěrovanými, že kromě zástavního práva k akciím účastnice byly dluhy ze smlouvy o úvěru zajištěny také zástavním právem k nemovitostem, a zástavním právem ke všem kmenovým listům [právnická osoba] K tvrzení navrhovatelky, že nebyla uzavřena smlouva o úvěru mezi [právnická osoba] a obchodní společností [právnická osoba], kdy část jejího plnění (15 000 000 Kč) představovala naplnění odkládací podmínky účinnosti zástavní smlouvy (odst. 8. 6.), uvedla, že uvedená smlouva o úvěru mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] byla platně uzavřena a bylo dle ní taktéž plněno. Uvedla též, že navrhovatelka nebyla slabší stranou smlouvy ani smlouva nebyla uzavřena adhezním způsobem, že zástavní věřitel měl právo vykonávat práva akcionáře účastnice, neboť pokud se ve smlouvě hovoří o všech právech, jde o všechna převoditelná práva, plnou moc pro pana [Anonymizováno] považuje za platnou, neboť z formulace textu vyplývá, že tato je udělena zástavní věřitelkou k jednání na valné hromadě účastnice, že to, že absentuje u ověření podpisu informace, zda se jedná o listinu vlastní nebo cizí, nezpochybňuje ověření podpisu na ní uvedeného.

5. Soud zjistil tyto rozhodující skutečnosti:

6. Mezi [právnická osoba] jakožto úvěrujícím a společností [právnická osoba], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jakožto úvěrovanými byla dne 28. 3. 2018 uzavřena úvěrová smlouva na částku 15 000 000 Kč, kdy všichni úvěrovaní jsou zavázání společně a nerozdílně. Mezi toutéž úvěrující a [právnická osoba], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jakožto úvěrovanými, byla téhož dne uzavřena úvěrová smlouva na částku 59 000 000 Kč. Dále byla mezi [právnická osoba] a navrhovatelkou uzavřena zástavní smlouva, kterou byly zastaveny akcie účastnice. Účinnost této smlouvy byla podmíněna odkládací podmínkou, a sice že dojde k úhradě prostředků 15 000 000 Kč na účet zástavního věřitele společnosti [právnická osoba]. V zástavní smlouvě bylo v čl. 6. 2. sjednáno, že zástavní věřitel může vykonávat veškerá práva spojená s akciemi. Dne 10. 8. 2018 byla společnosti [právnická osoba] provedena platba z účtu, který je nazván jako účet [adresa] a jeho majitelem je [Anonymizováno], ve výši 15 000 000 Kč. Dne 13. 2. 2020 byla společnost [právnická osoba] společně s dalšími úvěrovanými v prodlení s plněním dluhu. Téhož dne došlo ke konání napadené valné hromady, kde práva navrhovatelky související s akciemi účastnice vykonával na základě zástavní smlouvy zástavní věřitel zastoupený panem [Anonymizováno] a byla na ní přijata rozhodnutí, jak popsáno výše. K úhradě pohledávky z úvěrové smlouvy došlo až prostřednictvím exekučního řízení 182 EX 236/19, jak je uvedeno v usnesení o příklepu ze dne 28. 5. 2021, č. j. 182 EX 236/19-373, tedy až po konání napadené valné hromady.

7. Soud konstatoval, že napadená valná hromada se konala dne 13. 2. 2020, návrh byl soudu doručen 13. 5. 2020, propadná tříměsíční lhůta byla zachována, přičemž navrhovatelka, jako akcionář účastnice je oprávněna návrh podat bez ohledu na zastavení akcií, když právo na napadení platnosti valné hromady je právem, které není možné převést na zástavního věřitele. Podání protestu se nevyžaduje, neboť navrhovatelka nebyla na valné hromadě přítomna.

8. Co se týče námitek tvrzených navrhovatelkou, ze kterých vyvozuje neplatnost napadené valné hromady, uvedl následující:

9. Z obsahu plné moci, která tvoří přílohu notářského zápisu, vyplynulo, že obsahuje zřejmou nesprávnost, neboť v jejím textu je sice přesně specifikováno zmocnění pana [Anonymizováno], a sice k výkonu práv zástavního věřitele - jednoznačně označené společnosti [právnická osoba] - spojených s akciemi účastnice, tak, že má dojít k odvolání konkrétních osob z funkce statutárního ředitele a člena správní rady a jmenování jiných osob, avšak zároveň je v plné moci uvedeno její časové omezení, kde je toto upraveno po čas „konání valné hromady společnosti [právnická osoba], soud dospěl k závěru, že toto časové omezení je zjevná nesprávnost, protože na žádném jiném místě plné moci se označení společnosti [právnická osoba] nevyskytuje a ani jakkoli nekoresponduje s tím, že plná moc je udělena pro jednání na valné hromadě účastnice za společnost [Anonymizováno].

10. Pokud na doložce prohlášení o pravosti podpisu chybí uvedení, zda se jedná o listinu advokátem sepsanou, či listinu cizí, pak absencí této specifikace není zpochybněno prohlášení pravosti podpisu, neboť je jasně patrné, čí podpis a kdy byl ověřen, že mu bylo přiděleno číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a že byla zjištěna totožnost podepisující osoby.

11. Ani absenci jednání zástupce [právnická osoba], pana [Anonymizováno], ve smyslu čl. 7. 3. stanov vůči navrhovatelce předcházející konání valné hromady (tj. oznámení případných skutečností, pro posouzení střetu zájmů) nelze považovat za porušení stanov, neboť o plnění této povinnosti lze uvažovat pouze ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]

12. Nepředložení potvrzení o úhradě 15 000 000 Kč zástavnímu věřiteli při konání napadené valné hromady zástupci notáře nezpůsobilo, že notáři nebylo prokázáno, že zástavní věřitel je oprávněn vykonávat práva spojená s akciemi, neboť to, že zástavní smlouva nabyla účinnosti, lze vyvodit i z toho, že zástupci notáře byly předloženy akcie, na nichž byl uveden zástavní rubopis ve prospěch společnosti [právnická osoba]

13. Námitce, že článek 6.2.zástavní smlouvy je na místě vykládat tak, že tento vyžaduje individuální zmocnění zástavním věřitelem k vykonávání všech práv spojených s akciemi, nelze přisvědčit, neboť z ustanovení se podává, že zástavní věřitel je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s akciemi v rámci zákonného korektivu a tím, že zástavce smlouvu podepsal, zástavního věřitele k takovým úkonům zmocnil, přičemž obsah tohoto článku smlouvy odpovídá ujednání, které předpokládá ust. § 1332 o. z. Soud dospěl k tomu, že zástavní věřitel je na základě ujednání 6.2. zástavní smlouvy oprávněn vykonávat veškerá převoditelná akcionářská práva.

14. Námitce, že navrhovatelce nebyl oznámen výkon zástavního práva, nelze přisvědčit, neboť se o výkon zástavního práva nejedná.

15. Námitce, že smlouva o zřízení zástavního práva je smlouvou adhezní, a je neplatná pro nevýhodnost na straně navrhovatelky, nelze přisvědčit, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, že by její podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran, aniž měla slabší strana příležitost obsah základních podmínek ovlivnit a zúčastnění jednali v rámci svých podnikatelských aktivit.

16. Ani neinformování navrhovatelky o konání valné hromady není důvodem pro vyslovení její neplatnosti, neboť ten, kdo vykonával práva spojená s akciemi účastnice, se práva na včasné svolání valné hromady vzdal, jak vyplynulo z obsahu notářského zápisu. Stejně tak neinformování jednatele o konání valné hromady není důvodem k vyslovení její neplatnosti, neboť v daném případě jeho nepřítomnost na rozhodování o přijetí jednotlivých usnesení neměla vliv, jelikož zástavní věřitel od jednatele žádné informace k rozhodnutí nevyžadoval.

17. Ani argumentu, že smlouva o úvěru ve výši 59 000 000 Kč je neplatná proto, že jednatel [právnická osoba] byl v době jejího uzavření rovněž právním zástupcem [právnická osoba], a tudíž neexistuje ani zástavní právo vážící se k této smlouvě, soud nepřisvědčil. Pokud při uzavírání smlouvy zástavního věřitele zastupoval jednatel [adresa] [Anonymizováno] a společnost [právnická osoba] zastupoval jednatel [tituly před jménem] [Anonymizováno], který ve stejném období poskytoval právní služby zástavnímu věřiteli a byly-li jeho zájmy v rozporu se zájmy zastoupeného, je případně jen na jednom ze zastoupených, aby se domáhali relativní neplatnosti takového jednání.

18. Soud uzavřel, že žádná z námitek vznesených navrhovatelkou nepředstavuje porušení zákona ani stanov účastnice.

19. Soud návrh navrhovatelky jako nedůvodný zamítl, o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

20. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání uvedla, že zejména namítala neurčitost čl. 6.2 smlouvy o zřízení zástavního práva, namítala, že strany si doposud neujednaly rozsah práv spojených s akciemi dle § 1332 občanského zákoníku. Soud k této námitce uvedl, že tím, že zástavce smlouvu podepsal, zástavního věřitele k takovým úkonům zmocnil, s čímž se navrhovatelka neztotožňuje. Na valné hromadě nejednal zástavní věřitel, ale jeho substitut, přitom platí, že zástupce jedná osobně. Zástavní věřitel nebyl oprávněn zvolit si substituta, když to nebylo ujednáno stranami smlouvy. Tato námitka navrhovatelky směřovala k tomu, že strany si ani neujednaly, že by si zástavní věřitel mohl zvolit substituta. S touto námitkou se soud prvního stupně vůbec nevypořádal. Nesouhlasí ani s právním názorem soudu, že by substitut [Anonymizováno] neměl povinnost vůči navrhovatelce, coby akcionáři, vyplývající z čl. 7.3 stanov, informovat ji v dostatečném předstihu před konáním valné hromady o veškerých skutečnostech, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce. Navrhovatelka též namítala neplatnost smlouvy o úvěru, neboť za společnost [právnická osoba] (dlužníka) při tomto úkonu právně jednal [tituly před jménem] [Anonymizováno], jednatel. Ve stejné době byl však [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako advokát zároveň právním zástupcem věřitele ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii. [tituly před jménem] [Anonymizováno] poskytoval věřiteli právní služby i ve věci uzavření smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva k akciím, čímž se dostal do konfliktu zájmů. S námitkou neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 28.3.2018 pro konflikt zájmů [tituly před jménem] [Anonymizováno] se soud nevypořádal. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že vysloví nicotnost usnesení přijatých na valné hromadě účastnice.

21. K odvolání se vyjádřila účastnice. Uvedla zejména, že napadené usnesení je správné, že pokud navrhovatelka namítá, že strany si neujednaly rozsah práv spojených s akciemi, která přechází na zástavního věřitele dle ust. § 1332 o.z., ustanovení smlouvy sjednalo oprávnění pro zástavního věřitele v mezích zákonem stanovených, že v případě nesplnění pohledávky dlužníkem přechází veškerá oprávnění spojená se zastavovanými akciemi na zástavního věřitele, ustanovení je určité a platné. Pokud navrhovatelka rozporuje názor soudu ohledně zmocnění uvedeného v zástavní smlouvě, kdy uvádí, že zmocněnec je povinen řídit se pokyny zmocnitele a v návaznosti na to, že [Anonymizováno] nebyl oprávněn zastupovat společnost [Anonymizováno] na valné hromadě jako substitut, když by takovéto zmocnění musela schválit navrhovatelka, a navíc by se musel řídit pokyny navrhovatelky jakožto zmocnitele, což se však nestalo, uvedla, že „zmocnění“ zástavního věřitele je oprávnění plynoucí už z postavení jeho osoby ze smlouvy o zřízení zástavního práva, tedy z jeho postavení zástavního věřitele bez dalšího. Výklad navrhovatelky by odporoval povaze a účelu uvedeného institutu. Pokud navrhovatelka poukazuje na to, že nebyla informována [Anonymizováno] s odkazem na čl. 7.3 stanov účastnice, toto oprávnění přešlo na zástavního věřitele. Též námitka střetu zájmu navrhovatelce nesvědčí. Navrhla potvrzení rozhodnutí.

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

23. Ze spisu vyplynulo, že navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice konané dne 13. 2. 2020 proto, že rozhodnutí na ní přijatá byla přijata osobou neoprávněnou, neboť nebyla oprávněna ze smlouvy o zřízení zástavního práva k akciím ze dne 28. 3. 2018 vykonávat hlasovací práva, skutečnost, zda nabyla tato smlouva účinnosti, nebyla zástupci notářky prokázána, plná moc k zastoupení k jednání u notáře nebyla řádně ověřena, ustanovení čl. 6. 2. zástavní smlouvy je neurčité, neboť není specifikován obsah práv akcionáře, jež přecházejí na zástavního věřitele, společnost [právnická osoba] jako zástavní věřitel nemohla rozhodnout, právní jednání učiněné [Anonymizováno] v jejím zastoupení je nicotné, jeho plná moc byla omezená na konání jiné valné hromady, společnost [právnická osoba] měla být pro takové jednání konkrétně zmocněna, smlouva o zřízení zástavního práva je smlouvou adhezní a navrhovatelka byla slabší stranou, smlouva o úvěru ve výši 59 000 000 Kč je neplatná proto, že jednatel [právnická osoba] byl v té době rovněž právním zástupcem [právnická osoba] Účastnice se podrobně vyjádřila k důvodům neplatnosti, jak uvedeno výše. Má za to, že je návrh nedůvodný. Soud návrh jako nedůvodný zamítl s výše uvedeným odůvodněním.

24. Podle ust. § 428 ZOK každý akcionář, člen představenstva, likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odst. 1), důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odst. 2).

25. Podle ust. § 258 o. z. může každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

26. Soud sice citoval ust. § 191 ZOK, ačkoli na danou věc nedopadá, což nemá za následek nesprávné rozhodnutí o věci.

27. Podle ust. § 437 o. z. zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. (odst. 1) Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. (odst. 2)

28. Podle ust. § 1332 o. z. za trvání zástavního práva k cennému papíru může zástavní věřitel vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem v rozsahu ujednaném stranami. (odst. 1)

29. Podle ust. § 90 odst. 1 z. ř. s. v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu.

30. Co se týče dokazování, soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a z jednotlivých důkazů zjistil rozhodné skutečnosti.

31. Soud správně zjistil rozhodující skutečnosti, a to, že [právnická osoba] jako úvěrující a společnost [právnická osoba], [adresa] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako úvěrovaní dne 28. 3. 2018 uzavřeli úvěrovou smlouvu na částku 15 000 000 Kč, že [právnická osoba] jako úvěrující a [právnická osoba], [adresa] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako úvěrovaní dne 28. 3. 2018 uzavřeli úvěrovou smlouvu na částku 59 000 000 Kč, že [právnická osoba] a navrhovatelka 28. 3. 2018 uzavřeli zástavní smlouvu, kterou byly zastaveny všechny akcie účastnice, že účinnost této smlouvy byla podmíněna odkládací podmínkou, že dojde k úhradě prostředků 15 000 000 Kč na účet zástavního věřitele společnosti [právnická osoba] y [adresa] - společností [právnická osoba], že v zástavní smlouvě bylo v čl. 6. 2. sjednáno, že zástavní věřitel může vykonávat veškerá práva spojená s akciemi, že dne 10. 8. 2018 byla ve prospěch společnosti [právnická osoba] provedena platba ve výši 15 000 000 Kč, že dne 13. 2. 2020 byla společnost [právnická osoba] společně s dalšími úvěrovanými v prodlení s vrácením úvěru ve výši 59 000 000 Kč, že dne 13. 2. 2020 se konala napadená valná hromada, kde byla přijata předmětná rozhodnutí společností [právnická osoba] jako zástavním věřitelem zastoupeným panem [Anonymizováno] na základě plné moci ze dne .2.2020, že k úhradě pohledávky z úvěrové smlouvy v částce 59 000 000 Kč došlo až po konání napadené valné hromady.

32. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že návrh byl podán včas, když propadná tříměsíční lhůta byla zachována a že navrhovatelka jako akcionářka účastnice je aktivně legitimována k podání návrhu.

33. Odvolací soud se dále ztotožnil se závěrem soudu, že z žádného z důvodů neplatnosti předmětných usnesení tvrzených navrhovatelkou nejsou napadená usnesení neplatná pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami účastnice.

34. Odvolací soud dále dospěl k závěru, že ani nelze ze žádného z důvodů neplatnosti předmětných usnesení tvrzených navrhovatelkou ani z jejích dalších námitek dovodit, že, co se týče napadených usnesení, se na ně hledí, jako by nebyla přijata (§ 245 o.z. ve spojení s § 45 ZOK) a že je na místě podle ust. § 90 odst. 1 z. ř. s. rozhodnout o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde.

35. Co se týče námitek vznesených v odvolání, odvolací soud je neshledal důvodnými.

36. Soud správně konstatoval, že pokud z ustanovení čl. 6.2. předmětné smlouvy se podává, že zástavní věřitel je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s akciemi a správně dovodil, že tím, že zástavce smlouvu podepsal, zástavní věřitel je k takovým úkonům oprávněn, přičemž obsah tohoto článku smlouvy je v souladu s ust. § 1332 o. z., zástavní věřitel je na základě ujednání čl. 6.2. zástavní smlouvy oprávněn vykonávat veškerá převoditelná akcionářská práva, tj. vykonávat je přímo, nikoli na základě individuálního zmocnění.

37. Ani neinformování navrhovatelky ve smyslu čl. 7.3. stanov před konáním valné hromady nelze považovat za porušení stanov, neboť o splnění této povinnosti lze uvažovat případně ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]

38. Soud správně dovodil, že ani argumentu, že smlouva o úvěru ve výši 59 000 000 Kč je neplatná proto, že jednatel [právnická osoba] byl v době jejího uzavření rovněž právním zástupcem [právnická osoba], a tudíž neexistuje ani zástavní právo vážící se k této smlouvě, nelze přisvědčit, neboť je případně jen na jednom ze zastoupených, aby se domáhali relativní neplatnosti takového jednání.

39. Odvolání není důvodné.

40. Odvolací soud, co se týče ostatních důvodů vedoucích k závěru o nedůvodnosti návrhu v uvedeném rozsahu, odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

41. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

42. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Zástupkyně účastnice vykonala před soudem odvolacím 2 úkony právní služby, a to vyjádření účastníka k odvolání (§ 11/1 písm. d) AT) a účast na jednání před odvolacím soudem (§ 11/1 písm. g) AT), za které náleží odměna ve výši 6 200 Kč, dále 2 režijní paušály po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas (§ 14 odst. 3 AT) ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, a to za 14 půlhodin (soudní jednání u Vrchního soudu v Praze dne 18.10.2023: cesta [adresa],5h – tj. 7x 100 Kč = 700 Kč, cesta [adresa] – 3,5h – tj. 7x 100 Kč = 700 Kč, tedy celkem 1 400 Kč, cestovní výdaje (§ 13 odst. 5 AT) k soudnímu jednání u Vrchního soudu v Praze: cesta [adresa] – vlakové jízdné - 329 Kč, cesta [adresa] – vlakové jízdné - 419 Kč, tedy celkem 748 Kč. Celkem činí náhrada nákladů odvolacího řízení 8 948 Kč.