o zmocnění ke svolání valné hromady, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2019, č. j. 80 Cm 37/2019-46,

1. Návrhem doručeným soudu dne 13. 3. 2019 se navrhovatel vůči společnosti [Anonymizováno], IČ [IČO advokátky], sídlem [Adresa advokátky] (dále též jen „Společnost“) domáhá, aby ho soud zmocnil ke svolání mimořádné valné hromady Společnosti s body programu specifikovanými v petitu návrhu podle ustanovení § 368 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Navrhovatel uvedl, že společnost vydala celkem 100 ks akcií, každou o jmenovité hodnotě 20 000 Kč. Navrhovatel je vlastníkem 60 ks akcií a vlastní tedy akcie v celkové jmenovité hodnotě 1 200 000 Kč. Tím je splněna podmínka § 365 odst. 2 ZOK a návrh na zahájení řízení podává tedy navrhovatel coby kvalifikovaný akcionář. Navrhovatel dále uvedl, že Společnost ho vyzvala k předložení jeho akcií. Navrhovatel je však Společnosti předložit nemůže, neboť došlo k jejich ztrátě. Navrhovatel se domnívá, že mu akcie byly odcizeny, a to zřejmě v březnu roku 2017. Konkrétně navrhovatel své akcie postrádá od 13. 3. 2017. Navrhovatel má však za to, že svoji aktivní legitimaci v řízení může prokázat výpisem ze seznamu akcionářů ze dne 23. 5. 2013, ve kterém je navrhovatel coby akcionář Společnosti zapsán. Navrhovatel se přitom odvolává na ustanovení § 265 odst. 1 ZOK, dle kterého se má za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Jelikož navrhovateli byly akcie s největší pravděpodobností proti jeho vůli odcizeny (na nikoho je nepřevedl ani je nikomu dobrovolně nevydal), učinil to, co mu právní řád umožňuje a co předpokládá, tedy podal návrh na umoření akcií podle § 303 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

2. Společnost tvrzení navrhovatele, že je vlastníkem předmětných akcií a tudíž jejím akcionářem, učinila sporným. V aktuálním seznamu akcionářů Společnosti, tj. v seznamu akcionářů ke dni 8. 10. 2018, navrhovatel coby akcionář Společnosti zapsán není. Přes výzvu Společnosti ze dne 3. 9. 2018 k předložení originálu akcií za účelem zápisu do seznamu akcionářů navrhovatel Společnosti akcie, o nichž tvrdí, že je jejich vlastníkem, nepředložil a nepředložil je ani soudu v tomto řízení. Navrhovatel tak neprokázal, že je vlastníkem předmětných akcií a tudíž že je k podání návrhu aktivně věcně legitimován.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod spisovou značkou 31 U 5/2018. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel se domáhá zmocnění soudu ke svolání valné hromady účastnice s body programu specifikovanými v návrhu s tím, že je jejím kvalifikovaným akcionářem. Soudu je známo, že u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 31 U 5/2018 probíhá řízení o umoření 90 ks akcií účastnice, které dosud nebylo pravomocně skončeno. Dle soudu může mít výsledek řízení o umoření 90 ks akcií účastnice vliv na rozhodování v této věci, když rozhodnutí o umoření listiny může nahradit umořenou listinu, v daném případě originály akcií účastnice, jež jsou průkazem aktivní legitimace navrhovatele. Soud proto za použití § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1960 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o přerušení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení, neboť v řízení Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 31 U 5/2018 bude řešena otázka, která bude mít pro rozhodnutí soudu v této právní věci význam (pro posouzení, zda navrhovatel je osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zmocnění ke svolání valné hromady účastnice).

4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě odvolání. Uvedl, že soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že je třeba vyčkat ukončení umořovacího řízení, neboť je třeba prokázat aktivní legitimaci navrhovatele, kterou účastnice sporuje. To však dle odvolatele nezbavuje soud povinnosti, aby se aktivní legitimací navrhovatele zabýval sám, tím spíše, když jediný akcionář, který přichází v úvahu, je právě navrhovatel. Namítá, že soud prvního stupně se nikterak nevypořádal s tvrzeními a důkazy navrhovatele, ze kterých jeho aktivní legitimace jednoznačně vyplývá. Napadené usnesení proto s ohledem na téměř absentující odůvodnění označil odvolatel za nepřezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl, že se předmětné řízení nepřerušuje.

5. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 28. 1. 2020 se k odvolání navrhovatele vyjádřila účastnice. Uvedla, že soud prvního stupně rozhodl v souladu s aktuálním skutkovým i právním stavem zjištěným v daném řízení. Otázka, zda je navrhovatel akcionářem účastnice, je mezi účastníky řízení sporná. Přitom se jedná o otázku zásadní a je třeba ji postavit najisto. Jediným průkazem aktivní legitimace akcionáře akciové společnosti je dle konstantní judikatury originál akcií a navrhovatel v době podání návrhu originály akcií nedisponoval, proto účastnice považuje postup soudu za jediný možný v daném okamžiku řízení. Teprve za situace, kdy pravomocným soudním rozhodnutím v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 31 U 5/2018 dojde k umoření daných akcií, čímž budou tyto akcie nahrazeny, bude možno aktivní legitimaci navrhovatele postavit najisto. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení jaké věcně správné potvrdil.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

7. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

8. Podle § 135 o. s. ř. (1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. (2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

9. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

10. Podle § 514 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.

11. Podle § 256 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 (bod 12 Čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 33/2020 Sb.) akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

12. Podle § 264 odst. 1 ZOK akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů.

13. Podle § 265 odst. 1 ZOK má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů.

14. Podle § 365 odst. 1 ZOK ve společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.

15. Podle § 368 odst. 1 ZOK v případě, že představenstvo nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle § 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady.

16. Podle § 304 odst. 1 z. ř. s. umořit lze ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.

17. Podle § 315 z. ř. s. rozhodnutí o umoření listiny nahrazuje umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.

18. „Akcie na jméno je podle § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech v novelizovaném znění, cenným papírem. Práva spojená s listinným cenným papírem jsou spojená s tímto cenným papírem a lze je od něj oddělit jen připouští - li to zákon. Proto je třeba k uplatnění práv spojených s listinným cenným papírem (nestanoví-li zákon jinak), předložit originál tohoto cenného papíru. Předložení pouhé kopie akcie k uplatnění práv s ní spojených nepostačuje, stejně jako nepostačuje k uplatnění práv spojených se směnkou předložení (třeba i ověřené) kopie směnky. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení originálu cenného papíru, může jeho majitel uplatňovat práva z něj pouze tehdy, umoří-li takovou listinu způsobem stanoveným v § 185i a násl. o. s. ř.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011 uveřejněné v soudní judikatuře z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva pod pořadovým číslem 69/2012 použitelné i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014).

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 23859 ze dne 7. 2. 2022 odvolací soud zjistil, že Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 23. 2. 2004. Její základní kapitál činí 2 000 000 Kč a je tvořen 100 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 20 000 Kč v listinné podobě, jejíž převoditelnost je omezená. Toto bylo zapsáno dne 24. 11. 2004. Ze seznamu akcionářů Společnosti ke dni 8. 10. 2018 založeném ve sbírce listin odvolací soud zjistil, že navrhovatel v něm coby akcionář Společnosti zapsán není. Z návrhu na umoření listin ze dne 29. 11. 2018 založeném ve spise k důkazu odvolací soud zjistil, že jako navrhovatelé jsou označeni [Jméno navrhovatele], st. narozen [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele] ml. narozen [Datum narození navrhovatele]navrhli, aby soud vydal usnesení, kterým vyzve toho, kdo má akcie na jméno Společnosti v listinné podobě o jmenovité hodnotě 20 000 Kč za jednu akcii s čísly 1/2005 – 30/2005 a 41/2005 – 100/2005 nebo některé, či některou z nich obsahující údaj [Jméno navrhovatele], nar. [Datum narození navrhovatele]údaji v petitu uvedenými, se přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u Okresního soudu v [adresa] a podle možností uvedené akcie nebo některé či některou z nich předložil, nebo podal proti tomuto návrhu námitky. Z přípisu Okresního soudu v [adresa] ze dne 4. 10. 2019 založeném na č. l. 36 bylo odvolacím soudem zjištěno, že Okresní soud v [adresa] usnesením ze dne 23. 4. 2019 pod č. j. 31 U 5/2018-23 zahájil umořovací řízení ohledně listinných akcií výstavce, a to 90 ks kmenových akcií na jméno, každá o jmenovité hodnotě 20 000 Kč, vytištěných na bílém listu papíru ve formátu A4, na jméno [Jméno navrhovatele], nar. [Anonymizováno] – akcie č. 1/2005 – 30/2005 a dále na jméno [Jméno navrhovatele], nar. [Datum narození navrhovatele] – akcie č. 41/2005 – 100/2005. Do tohoto rozhodnutí bylo výstavcem dne 26. 4. 2019 podáno odvolání. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30. 7. 2019 rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 10. 9. 2019. Konečné rozhodnutí ve věci bude vydáno po uplynutí lhůty dle § 307 odst. 1 z. ř. s.

20. Z obsahu spisu a z listin shora uvedených vyplývá, že otázka, zda je navrhovatel vlastníkem jím uvedených akcií a tudíž kvalifikovaným akcionářem Společnosti, je mezi účastníky řízení sporná. Návrh na zahájení řízení o zmocnění ke svolání valné hromady podle § 368 odst. 1 ZOK přitom může podat pouze kvalifikovaný akcionář. Jedním z předpokladů úspěšnosti návrhu je tedy prokázání aktivní věcné legitimace navrhovatele. Navrhovatel v aktuálním seznamu akcionářů ze dne 8. 10. 2018 zapsán není a proto se vyvratitelná právní domněnka dle § 265 odst. 1 ZOK o tom, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů, v dané věci neuplatní. Společnost navíc otázku, že navrhovatel je jejím akcionářem, činí spornou. Za této situace tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o sporné skutečnosti navrhovatele. Navrhovatel může svoji aktivní věcnou legitimaci v řízení prokázat pouze předložením originálů předmětných akcií na jméno, které jsou listinným cenným papírem. Podle citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1281/2011 v případě ztráty nebo zničení originálu cenného papíru může jeho majitel uplatňovat práva z něj pouze tehdy, umoří-li takovou listinu způsobem stanoveným v § 303 a násl. z. ř. s. Pokud bude tedy navrhovatel v řízení o umoření akcií Společnosti, o nichž tvrdí, že je jejich vlastníkem, úspěšný, bude moci svoji aktivní věcnou legitimací v řízení prokázat pravomocným rozhodnutím o umoření listiny, neboť toto rozhodnutí podle § 315 z. ř. s. nahrazuje umořenou listinu do doby vydání náhradních akcií Společností. Jak vyplývá z obsahu spisu, řízení o umoření předmětných akcií již bylo k návrhu navrhovatele zahájeno. Proto je na místě v dané věci řízení přerušit podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť v řízení o umoření listin vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 31 U 5/2018 je řešena otázka, která bude mít význam pro rozhodnutí soudu, a to pro posouzení předběžné otázky, zda navrhovatel je kvalifikovaným akcionářem Společnosti a tudíž zda je pro podání návrhu o zmocnění ke svolání mimořádné valné hromady Společnosti aktivně věcně legitimován.

21. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř., neboť je ve výroku věcně správné.

22. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).