Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 8/2025-33 ECLI:CZ:VSPH:2025:7.Cmo.8.2025.1 Usnesení

o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2024, č. j. 73 Cm 62/2020-25,

Mgr. Kateřina Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 7. 2. 2025

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A]

sídlem [Adresa navrhovatele A]

likvidátor již zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO]

naposledy sídlem [Adresa navrhovatele B]

o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2024, č. j. 73 Cm 62/2020-25,


Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že likvidátorovi [Jméno navrhovatele A], sídlem [adresa], se přiznává náhrada hotových výdajů spojených s likvidací zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO], naposledy sídlem [Adresa navrhovatele B], ve výši 20 924,90 Kč, kdy po odpočtu poskytnuté zálohy ve výši 10 000 Kč a výtěžku likvidace ve výši 1 000 Kč mu bude z účtu Městského soudu v Praze po právní moci tohoto usnesení vyplacena částka 9 924,90 Kč.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal likvidátorovi [Jméno navrhovatele A] (dále jen „likvidátor“) zaniklé společnosti [Jméno navrhovatele B] (dále jen „společnost“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 10 000 Kč a výrokem II. přiznal likvidátorovi náhradu hotových výdajů likvidace ve výši 15 664,90 Kč, která mu bude po odečtení poskytnuté zálohy na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč a výtěžku likvidace ve výši 1 000 vyplacena ve výši 4 664,90 Kč.

2. Soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 15. dubna 2020, č. j. 73 Cm 62/2020-2, mj. jmenoval [Jméno navrhovatele A], jakožto osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, likvidátorem společnosti. Dne 29. ledna 2024 podal likvidátor návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů (doplněný podáními ze dne 12. srpna 2024, 24. října 2024 a 18. listopadu 2024). Výtěžek likvidace činil částku 1 000 Kč. Likvidátor obdržel zálohu ve výši 10 000 Kč. Společnost byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni 23. ledna 2024. Soud prvního stupně s odkazem na § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 7 a § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „nařízení“), uvedl, že při určení odměny likvidátora za provedenou likvidaci zohlednil míru jeho odborné kvalifikace a odpovědnosti. S přihlédnutím ke splnění základních zákonem stanovených povinností při likvidaci právnické osoby přiznal likvidátorovi zvýšenou odměnu ve výši 10 000 Kč.

3. Náhradu účelně vynaložených nákladů likvidátorovi přiznal v celkové výši 15 664,90 Kč – zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč, zveřejnění oznámení o prohlášení akcií za neplatné v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, zveřejnění vyhlášení výběrového řízení na prodej nemovitosti v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, výpis z účtu společnosti u [právnická osoba]. (dále jen „CDCP“) ve výši 350,90 Kč, ověřování podpisů ve výši 90 Kč, poštovné ve výši 156 Kč, vedení účetnictví ve výši 4 840 Kč, archivaci písemností ve výši 2 000 Kč. Likvidátorem požadovanou částku 7 260 Kč za archivaci písemností shledal nepřiměřeně vysokou, neboť výše nákladů za archivaci se u obdobných likvidací pohybuje do 2 000 Kč. Konstatoval, že v případě, kdy má likvidátor více rovnocenných a shodně efektivních možností ke splnění zákonné povinnosti, aby se jednalo o účelně vynaložený náklad, musí zvolit tu z možností, která je ve vztahu k veřejným prostředkům hospodárnější. Likvidátor ke splnění své zákonné povinnosti zmocnil poskytovatele archivnických služeb, jehož odměna několikanásobně převyšuje běžnou odměnu za poskytované služby. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2023, sp. zn. 8 Cmo 77/2023, a ze dne 4. června 2024, sp. zn. 2 Cmo 72/2024. Paušální částku ve výši 500 Kč za administrativní výdaje soud prvního stupně likvidátorovi nepřiznal, neboť tyto výdaje nebyly likvidátorem řádně doloženy, k čemuž odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 243/2019, a ze dne 27. února 2019, sp. zn. 14 Cmo 1/2019.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal mu náhradu nákladů likvidace v plné požadované výši, tj. celkem ve výši 21 394,90 Kč.

5. Odvolatel nesouhlasí se stanovením přiznané výše náhrady hotových výdajů, kdy soud prvního stupně přiznal z doložené částky 7 260 Kč za archivaci toliko částku ve výši 2 000 Kč. Poukázal na skutečnost, že jiné senáty Městského soudu v Praze mu vynaložený výdaj na archivaci ve výši 7 000 Kč v obdobných věcech přiznávají. Zdůraznil, že archivace je souhrn činnosti, které jsou nezbytné pro to, aby listiny byly archivovány – k těmto činnostem patří např. zpracování evidence dokumentů, skartace dokumentů, vyhledávací služby, zakládání dokumentů, skenování dokumentů, doručování dokumentů, přeprava a zasílání dokumentů, zpětné zařazení dokumentů, manipulace, nakládka a vykládka spisů, apod. Cenu 7 260 Kč za archivaci na 10 let (tj. 1,643 Kč za den) považuje za přiměřenou. Dále uvedl, že ceny objevující se na internetových stránkách jsou ceny pouze za skladné a nikoli za další služby spojené s archivací a skartací. Rovněž upozornil na skutečnost, že požadovaná cena v sobě zahrnuje i období, které překračuje 10 let, neboť pro některé dokumenty je předepsaná delší doba archivace – např. mzdové doklady, hlášení na sociální správu či na zdravotní pojišťovny apod. Požadovaný výdaj za archivaci ve výši 7 260 Kč proto považuje za opodstatněný. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2024, sp. zn. 7 Cmo 176/2024, a ze dne 27. června 2024, sp. zn. 7 Cmo 179/2024.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že odvolatel byl jmenován likvidátorem společnosti pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. dubna 2020, č. j. 73 Cm 62/2020-2. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. srpna 2021, č. j. 73 Cm 62/2020-8, byla likvidátorovi přiznána záloha na náklady spojené s likvidací společnosti ve výši 10 000 Kč, která mu byla vyplacena (viz platební poukaz na č. l. 10 připojeného spisu 73 Cm 62/2020). Výtěžek likvidace činil částku 1 000 Kč.

8. Dne 29. listopadu 2023 doručil likvidátor soudu prvního stupně zprávu o provedení likvidace společnosti datovanou dne 17. ledna 2024, kterou doplnil ve dnech 12. srpna 2024, 24. října 2024 a 18. listopadu 2024. Likvidátor mj. uvedl, že výtěžek likvidace činil částku 1 000 Kč, požadoval náhradu hotových výdajů ve výši 21 394,90 Kč a odměnu za provedenou likvidaci. Výdaje, které mu vznikly v souvislosti s prováděním likvidace, vyčíslil následovně:

- oznámení v Obchodním věstníku – 8 228 Kč;

- zpracování daňových přiznání – 4 840 Kč;

- poštovné a správní poplatky – 566,90 Kč;

- administrativní výdaje – 500 Kč;

- archivace – 7 260 Kč.

9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 9802, odvolací soud zjistil, že společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 23. ledna 2024, právním důvodem výmazu je ukončení likvidace společnosti.

10. Vzhledem k tomu, že odvolatel byl jmenován likvidátorem společnosti v roce 2020 (viz výše specifikované usnesení soudu prvního stupně), je třeba při zkoumání toho, zda likvidátorovi přísluší odměna a náhrada uplatněných výdajů, vycházet z právní úpravy účinné v době, kdy byl likvidátor soudem jmenován do své funkce, v daném případě tedy z nařízení (jak správně učinil soud prvního stupně).

11. Podle § 9 odst. 2 nařízení má likvidátor právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. Podle odst. 3, hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.

12. Odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci je, zda lze likvidátorovi přiznat náhradu jím požadovaných hotových výdajů. Soud prvního stupně likvidátorovi přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 15 664,90 Kč (za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč, zveřejnění oznámení o prohlášení akcií za neplatné v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, zveřejnění vyhlášení výběrového řízení na prodej nemovitosti v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, výpis z účtu společnosti u CDCP ve výši 350,90 Kč, ověřování podpisů ve výši 90 Kč, poštovné ve výši 156 Kč, vedení účetnictví ve výši 4 840 Kč, archivaci písemností ve výši 2 000 Kč) z jím nárokované částky 21 394,90 Kč.

13. Odvolací soud posuzoval účelnost nákladů vynaložených likvidátorem za archivaci dokumentů poskytnutou společností [právnická osoba]., která za ně fakturovala částku 7 260 Kč se splatností 25. listopadu 2024 (faktura č. 2722024 založená na č. l. 24 spisu). Odvolací soud závěr soudu prvního stupně o nepřiměřenosti a neúčelnosti (specifikovaných a vynaložených likvidátorem), spojených s archivací dokumentů, nepovažuje za správný, neboť nejde pouze o samotnou archivaci (uskladnění) dokumentů, nýbrž se jedná o komplex archivačních služeb. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že předmětem podnikání společnosti [právnická osoba]. je mimo jiné též „vedení spisovny“. Likvidátor tak k zajištění spisové služby vybral společnost, jež je oprávněna k výkonu této podnikatelské činnosti. V této souvislosti odvolací soud dodává, že skartační lhůty vyplývají ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (§ 31) a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, přičemž zjednodušeně řečeno se faktury, daňové doklady pro DPH, bankovní výpisy, přehledy pro [právnická osoba] a zdravotní pojišťovny, včetně účetních závěrek a výročních zpráv se uchovávají po dobu deseti let, pokladní doklady mají skartační lhůtu pětiletou, firemní korespondence má skartační lhůtu tříletou, mzdové listy, skartace evidenčních listů důchodového pojištění je možná po uplynutí 30leté archivační lhůty (dle doporučení činí skartační doba až 45 let). Likvidátorem specifikované náklady zaplacené za archivaci jsou hotovými výdaji vynaloženými v souvislosti s likvidací společnosti, byly prokázány a jejich vynaložení nebylo nedůvodné, povinnost archivace listin vyplývá pro společnost ze zákona a cena za tyto služby je cenou obvyklou, když odvolací soud ověřil z obecně dostupných ceníků archivačních služeb (poskytovaných v sídle mimo sídlo zákazníka), že obvyklá cena za zpracování dokumentů, jejich sepsání a zařazení ve spisovně se pohybuje v částkách 500 - 1 000 Kč/1 bm, za archivaci dokumentů se pak pohybuje v rozmezí 0,80-1,2 Kč/1 bm/1 den, fyzická skartace je hrazena částkou 350-450 Kč/1bm, rovněž se započítává doprava dokumentů částkou 150 Kč/1 hod. + 25 Kč/1 km; ceny jsou bez DPH. Proto odvolací soud likvidátorovi požadované vynaložené výdaje za archivaci dokumentů ve výši 7 260 Kč přiznal.

14. Pokud jde o administrativní výdaje (kancelářské potřeby, kopírování, telefon), soud prvního stupně postupoval správně, pakliže je likvidátorovi nepřiznal. Tyto požadované náklady nebyly ze strany likvidátora dostatečně specifikovány a doloženy, z jeho podání nelze určit, jak k požadovaným částkám dospěl. Za účelně vynaložený výdaj proto odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) tyto výdaje nepovažuje, tudíž není možné tyto částky přiznat (k otázce kritéria účelnosti vynaložených výdajů srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 2. října 2013, sp. zn. II. ÚS 736/2012).

15. V posouzení účelnosti a důvodnosti ostatních požadovaných a řádně doložených výdajů (za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč, zveřejnění oznámení o prohlášení akcií za neplatné v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, zveřejnění vyhlášení výběrového řízení na prodej nemovitosti v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, výpis z účtu společnosti u CDCP ve výši 350,90 Kč, ověřování podpisů ve výši 90 Kč, poštovné ve výši 156 Kč, vedení účetnictví ve výši 4 840 Kč), které byly likvidátorovi přiznány, odvolací soud soudu prvního stupně přisvědčuje; ostatně proti těmto závěrům ani likvidátor nebrojí.

16. Likvidátorovi tak náleží náhrada hotových výdajů spojených s likvidací v celkové výši 20 924,90 Kč sestávající se z náhrady výdaje za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč, zveřejnění oznámení o prohlášení akcií za neplatné v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, zveřejnění vyhlášení výběrového řízení na prodej nemovitosti v Obchodním věstníku ve výši 3 025 Kč, výpis z účtu společnosti u CDCP ve výši 350,90 Kč, ověřování podpisů ve výši 90 Kč, poštovné ve výši 156 Kč, vedení účetnictví ve výši 4 840 Kč a archivaci písemností ve výši 7 260 Kč.

17. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), změnil tak, že se likvidátorovi přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 20 924,90 Kč. Jelikož byla likvidátorovi poskytnuta záloha na náklady spojené s likvidací společnosti ve výši 10 000 Kč, po odečtení této již vyplacené (a spotřebované) zálohy a výtěžku likvidace ve výši 1 000 Kč od částky přiznané likvidátorovi na náhradě hotových výdajů zbývá k vyplacení částka 9 924,90 Kč (20 924,90 – 11 000).

18. Vzhledem k tomu, že likvidátor je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.