o doplacení vypořádacího podílu 2 749 700 Kč s přísl., o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 3/2017-198 ze dne 27. dubna 2021

1. Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) ve výroku I. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 749 700 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od 1. 10. 2014 do zaplacení, ve výroku II. rozhodl, že žaloba v části, v níž žalobce požadoval po žalovaném zaplacení úroku ve výši 8,05 % za období 15. 11. 2013 do 30. 6. 2014, se zamítá, ve výroku III. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 133 063 Kč.

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že původní žalobce [tituly před jménem] [Anonymizováno] se domáhal zaplacení vypořádacího podílu v částce 3 974 200 Kč, tvrdil, že byl společníkem žalovaného společně s [tituly před jménem] [Anonymizováno], každý s 50 % obchodního podílu žalovaného, že s uvedeným společníkem dne 14. 8. 2013 uzavřel dohodu o ukončení účasti žalobce ve společnosti, že účetní hodnota vlastního kapitálu žalovaného byla ke dni 31. 12. 2013 9 135 000 Kč a žalobci náleží z této částky ½, tj. částka 4 567 500 Kč, že mu byla vyplacena částka 593 300 Kč. V průběhu řízení žalobce zemřel a jeho právním nástupcem se stala jeho dcera [Jméno žalobkyně], ta vzala žalobu částečně o částku 1 224 500 Kč zpět, soud proto řízení v uvedeném rozsahu zastavil, předmětem řízení zůstala částka 2 749 700 Kč s přísl.

3. Žalovaný uvedl, že účastníci uzavřeli dohodu ohledně výše vypořádacího podílu, nelze tedy postupovat podle ustanovení obchodního zákoníku, že žalobce žalovanému zpronevěřil cca asi 6 mil. Kč, že uvolněný podíl byl převeden na nového společníka [Anonymizováno] za cenu 593 300 Kč, že pokud v dohodě o ukončení účasti bylo dohodnuto, že vypořádací podíl není menší než 593 300 Kč, dohoda vycházela z účetní skutečnosti, která byla jiná, než bylo deklarováno. Žalovaný uplatnil kompenzační námitkou nárok na náhradu škody s tím, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] porušením povinnosti jednatele při výkonu funkce žalovanému způsobil škodu ve výši 5 138 925,86 Kč, když v letech 1. 1. 2007 - 31. 12. 2013 proplácel faktury společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], za služby, které nebyly dodány.

4. Soud konstatoval, že zjistil, a to z rozhodnutí Okresního soudu [adresa] – [Anonymizováno] 21 D 1303/2016-164 ze dne 29. 8. 2017 o uzavření dědické dohody, která nabyla právní moci 29. 8. 2017, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] zemřel [Anonymizováno] a [Jméno žalobkyně] uzavřela dědickou dohodu se svojí matkou [Anonymizováno], že zdědí předmětnou pohledávku vůči žalovanému ve výši 2 749 700 Kč. Z dohody o ukončení účasti společníka ve společnosti ze dne 14. 8. 2013 soud zjistil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] uzavřeli dohodu o ukončení účasti [tituly před jménem] [Anonymizováno] s tím, že účast [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti končí 14. 8. 2013, že se společníci seznámili s účetní závěrkou zpracovanou ke dni 14. 8. 2013 a že vypořádací podíl není nižší než 593 300 Kč, z notářského zápisu rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sepsaného [tituly před jménem] [fyzická osoba], notářem v [Anonymizováno] dne 15. 8. 2013 soud zjistil, že jediný společník rozhodl o převodu uvolněného obchodního podílu o velikosti 50% odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 250 000 Kč na nového společníka [Anonymizováno], že ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené žalovaným a [Anonymizováno] dne 15. 8. 2013 soud zjistil, že na nabyvatele byl převeden uvolněný obchodní podíl za cenu 593 300 Kč. Soud konstatoval též, že společenská smlouva z 10. 10. 2012 platná v rozhodné době neobsahuje ustanovení o zrušení účasti společníka ve společnosti, ani splatnost vypořádacího podílu ani jiná ustanovení týkající se zrušení účasti společníka ve společnosti. Ze znaleckého posudku [právnická osoba], IČ [IČO] předloženého žalobkyní, jehož úkolem bylo stanovit hodnotu vypořádacího podílu ke dni 14. 8. 2013 soud zjistil, že znalec vypořádací podíl vypočetl z čistého obchodního majetku v rozmezí od 3 343 000 až 4 523 000, součástí posudku je i rozvaha žalovaného za rok 2013, z níž plyne, že vlastní kapitál v roce 2013 činil 9 135 000 Kč. Strany učinily nesporným, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] obdržel na vypořádacím podílu hodnotu 593 300 Kč. Z výpovědi jednatele žalovaného [Anonymizováno] soud zjistil, že se na něj obrátil [tituly před jménem] [Anonymizováno] s tím, že chce ukončit účast ve společnosti, jako vypořádací podíl žádal auto, telefon, notebook a 500 000 Kč, s čímž [Anonymizováno] souhlasil, že uvolněný obchodní podíl byl společností převeden na [Anonymizováno].

5. Soud konstatoval dále, že věc posoudil podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (též jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (též jen obch. zák.) platných do 31. prosince 2013.

6. Soud učinil závěr, že pokud se hodnota vypořádacího podílu zjišťuje z vlastního kapitálu společnosti zjištěného ke dni zániku účasti společníka na společnosti, společenská smlouva může určit pouze jednu odchylku, a to, že vypořádací podíl se zjišťuje ke dni zániku účasti společníka na společnosti z čistého obchodního majetku a pokud se v daném případě dohodla společnost se společníkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] na výši vypořádacího podílu v rozporu s pravidly pro její určení (upravenými v § 61 odst. 2 a § 150 obch. zák. a ve společenské smlouvě), je tato dohoda pro rozpor se zákonem neplatná (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; dále jen obč. zák.), přičemž dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti z 14. 8. 2013 je v části ukončení účasti platná.

7. Soud též učinil závěr, že nemohl vycházet ze znaleckého posudku znalce [Anonymizováno]., který vypořádací podíl vypočetl z čistého obchodního jmění, neboť vypořádací podíl nebyl vypočten v souladu s ust. § 61 odst. 2 obch. zák., podle něhož se vypořádací podíl stanoví z vlastního kapitálu, a pokud společenská smlouva neukládá jinak, jak je tomu i v daném případě, nemůže být vypočítán jiným způsobem.

8. Soud konstatoval též, že přílohou znaleckého posudku je rozvaha žalovaného za rok 2013, z níž plyne, že vlastní kapitál v roce 2013 činil 9 135 000 Kč. Soud učinil závěr, že vlastnil-li [tituly před jménem] [Anonymizováno] podíl ve výši 50%, pak by jeho vypořádací podíl činil ½ z této částky, tj. 4 567 500 Kč. Pokud reálná hodnota podílu [tituly před jménem] [Anonymizováno] vypočtená z čistého obchodního majetku dle znalce činí 3 343 000 až 4 523 000 Kč, horní hranice tohoto výpočtu se přibližuje výši podílu zjištěného z vlastního kapitálu společnosti a po porovnání těchto hodnot soud uzavřel, že vypořádání bylo poctivé, když k hrubému nepoměru nedošlo. Soud konstatoval, že odečte-li se z částky 4 567 500 Kč již vyplacený podíl 593 300 Kč, žalobkyně by mohla požadovat částku 3 774 200 Kč, protože však žalobkyně požadovala částku nižší, má soud za to, že nebylo třeba zadávat nové vypracování znaleckého posudku.

9. Úrok z prodlení soud stanovil dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. ve výši 8,05%. Konstatoval, že žalobce úroky požadoval od 15. 11. 2013, tříměsíční lhůta splatnosti pro vyplacení vypořádacího podílu na společnosti počíná běžet ode dne schválení roční účetní závěrky společnosti valnou hromadou, nestanoví-li společenská smlouva jinak, není-li roční účetní závěrka hromadou schválena, počíná lhůta pro vyplacení běžet marným uplynutím posledního dne, ke kterému se měla valná hromada účetní závěrkou zabývat, poslední den, ke kterému se měla valná hromada účetní závěrkou zabývat, je den předcházející datu, kdy byla společnost povinna podat daňové přiznání finančnímu úřadu. Protože žalovaný soudu datum schválení účetní závěrky za rok 2013 nesdělil, neboť to sám nevěděl a ustálená soudní judikatura drží názor, že nejzazší datum schválení účetní závěrky je 30. 6., po přičtení tří měsíců se žalovaný dostal do prodlení dnem 1. 10. 2014. Soud část úroků za období, na které žalobkyně nárok nemá, zamítl.

10. Soud uvedl dále, že proti nároku žalobce vznesl žalovaný kompenzační námitku spočívající v pohledávce žalovaného ve výši 5 138 925,86 Kč představující nárok na náhradu škody způsobenou [tituly před jménem] [Anonymizováno] porušením povinnosti při výkonu funkce jednatele jednat s péčí řádného hospodáře. Tuto námitku soud shledal jako nedůvodnou. Soud konstatoval, že kompenzační námitkou lze uplatnit pouze vzájemnou pohledávku, v daném případě však žalovaný netvrdil ani neprokázal, že žalobkyně je dlužníkem z této pohledávky. Soud poznamenal, že co se týče předmětného nároku, je žalobkyně jako dědička právní nástupkyní [tituly před jménem] [Anonymizováno], avšak co se týče kompenzační námitky - nároku žalovaného na náhradu škody vůči [tituly před jménem] [Anonymizováno], žalobkyně tento dluh nezdědila a tudíž není osobou, vůči níž by mohla být kompenzační námitka uplatněna. Soud též odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, který dospěl k závěru, že započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o. z.) není možné, lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně není oprávněnou osobou, po které by žalovaný mohl požadovat započtení dluhu z titulu porušení povinností při výkonu funkce jednatele [tituly před jménem] [Anonymizováno] a též že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá a prokázání její existence by nepřiměřeně prodloužilo řízení.

11. Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení.

12. Proti výroku I. a III. uvedeného rozsudku podal žalovaný odvolání. Uvedl, že soud neprovedl důkazy navržené žalovaným, jako vyžádáním spisu z Policie, Městské ředitelství policie [adresa], odd. hospodářské kriminality [adresa] čj. KRPB-1935-3/4j-2016-060282-KOTL, výslechem svědka [Anonymizováno], výslechem statutárních zástupců fakturujících společností [právnická osoba]., výslechem [Anonymizováno], účetní žalovaného. Z tohoto důvodu předkládá čestné prohlášení, ze kterého je zřejmé, že došlo k dohodě, že zaniká mimo jiné i žalovaná pohledávka. Soud též pochybil, když nezkoumal zápočet proti dědickému nároku. Žalovaný nárok není po právu, zanikl a soud by v případě řádného provedení důkazů k tomuto závěru musel dospět. Soud nesprávně zjistil a následně nesprávně hodnotil zjištěný skutkový stav věci. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu ve výroku I. a III. zrušil a vrátil věc k novému projednání, či rozhodl o tom, že se žaloba zamítá.

13. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání zejména uvedla, že je napadené rozhodnutí správné, že odvolání je účelové s cílem oddálit rozhodnutí o věci. Navrhla potvrzení rozsudku.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí v napadené části podle 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozsudek nelze v napadené části ani potvrdit ani změnit.

15. Ze spisu vyplynulo, že původní žalobce se domáhal zaplacení 3 974 200 Kč představující vypořádací podíl s tím, že se zbývajícím společníkem dne 14. 8. 2013 uzavřel dohodu o ukončení své účasti ve společnosti, že účetní hodnota vlastního kapitálu žalovaného byla ke dni 31. 12. 2013 9 135 000 Kč, že mu byla vyplacena částka 593 300 Kč, též ze spisu vyplynulo, že žalobce v průběhu řízení zemřel a na jeho místo vstoupila [Jméno žalobkyně], která vzala žalobu částečně o částku 1 224 500 Kč zpět, že soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil, že žalovaný uplatnil kompenzační námitku, a to nárok na náhradu škody vůči [tituly před jménem] [Anonymizováno] z titulu porušení jeho povinnosti jako jednatele při výkonu funkce jednatele ve výši 5 138 925,86 Kč.

16. Soud zjistil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako společníci žalovaného, oba s 50 % podílem, uzavřeli dohodu o ukončení účasti [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti k 14. 8. 2013 a dohodu, že vypořádací podíl není nižší než 593 300 Kč, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako vypořádací podíl žádal auto, telefon, notebook a 500 000 Kč, s čímž [Anonymizováno] jako druhý společník souhlasil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] obdržel na vypořádání vypořádacího podílu 593 300 Kč, že [Jméno žalobkyně] uzavřela dědickou dohodu se svojí matkou [Anonymizováno], že dědí předmětnou pohledávku vůči žalovanému ve výši 2 749 700 Kč, že jediný společník rozhodl o převodu uvolněného obchodního podílu o velikosti 50% odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 250 000 Kč na [Anonymizováno], že na [Anonymizováno] byl převeden uvedený uvolněný obchodní podíl za cenu 593 300 Kč, že společenská smlouva platná v rozhodné době neobsahuje ustanovení týkající se zrušení účasti společníka ve společnosti, že v žalobkyní předloženém znaleckém posudku, jehož úkolem bylo stanovit hodnotu vypořádacího podílu ke dni 14. 8. 2013, znalec vypořádací podíl vypočetl z čistého obchodního majetku v rozmezí od 3 343 000 až 4 523 000, přičemž dle rozvahy žalovaného za rok 2013 vlastní kapitál v roce 2013 činil 9 135 000 Kč.

17. Soud učinil závěr, že pokud se v daném případě dohodla společnost se společníkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] na výši vypořádacího podílu v rozporu s ust. § 61 odst. 2 a § 150 obch. zák. a společenskou smlouvou, je tato dohoda pro rozpor se zákonem neplatná ve smyslu § 39 obč. zák., přičemž dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti z 14. 8. 2013 je v části ukončení účasti platná. Též učinil závěr, že nemohl vycházet ze znaleckého posudku, pokud vypořádací podíl nebyl vypočten v souladu s ust. § 61 odst. 2 obch. zák. a pokud v daném případě společenská smlouva neukládala jinak. Soud též učinil závěr, že pokud dle rozvahy žalovaného za rok 2013 vlastní kapitál v roce 2013 činil 9 135 000 Kč a vlastnil-li [tituly před jménem] [Anonymizováno] podíl ve výši 50%, jeho vypořádací podíl by činil ½ z této částky, tj. 4 567 500 Kč, pokud pak reálná hodnota podílu [tituly před jménem] [Anonymizováno] dle znalce činí 3 343 000 až 4 523 000 Kč, vypořádání je spravedlivé, k hrubému nepoměru nedošlo. Též soud uzavřel, že odečte-li se z částky 4 567 500 Kč již na podíl vyplacená částka 593 300 Kč, žalobkyně by mohla požadovat částku 3 774 200 Kč a protože žalobkyně požadovala částku nižší, nebylo třeba zadat nový znalecký posudek. Co se týče úroku z prodlení, soud učinil závěr, že protože žalobce úroky požadoval od 15. 11. 2013, přičemž tříměsíční lhůta splatnosti pro vyplacení vypořádacího podílu počíná běžet ode dne schválení roční účetní závěrky společnosti valnou hromadou, nestanoví-li společenská smlouva jinak, není-li roční účetní závěrka hromadou schválena, počíná běžet marným uplynutím posledního dne, ke kterému se měla valná hromada účetní závěrkou zabývat, poslední den, ke kterému se měla valná hromada účetní závěrkou zabývat, je den předcházející datu, kdy byla společnost povinna podat daňové přiznání finančnímu úřadu a pokud žalovaný soudu datum schválení účetní závěrky za rok 2013 nesdělil a nejzazší datum schválení účetní závěrky je 30. 6., proto po uplynutí tří měsíců se žalovaný dostal do prodlení, t.j. dnem 1. 10. 2014, soud proto žalobu ve výše uvedeném rozsahu úroků zamítl. Kompenzační námitku soud shledal nedůvodnou s odůvodněním, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že žalobkyně je dlužníkem z této pohledávky, žalobkyně tento dluh nezdědila a tudíž není osobou, vůči níž by mohla být kompenzační námitka uplatněna, též je pohledávka žalovaného nejistá a neurčitá a prokázání její existence by nepřiměřeně prodloužilo řízení.

18. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními soudu, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] uzavřeli dohodu o ukončení účasti [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti k 14. 8. 2013, v níž též dohodli, že vypořádací podíl není nižší než 593 300 Kč, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] obdržel na vypořádání vypořádacího podílu částku 593 300 Kč, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] v průběhu řízení zemřel, že [Jméno žalobkyně] uzavřela dědickou dohodu s [Anonymizováno], že dědí předmětnou pohledávku vůči žalovanému ve výši 2 749 700 Kč, že jediný společník [tituly před jménem] [Anonymizováno] rozhodl o převodu uvolněného obchodního podílu o velikosti 50% odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 250 000 Kč na [Anonymizováno], že na [Anonymizováno] byl převeden uvedený uvolněný obchodní podíl za cenu 593 300 Kč, že uvedený znalec vypořádací podíl vypočetl z čistého obchodního majetku.

19. Odvolací soud se ztotožnil s tím, že věc je třeba posoudit podle ustanovení obč. zák. a obch. zák. platných do 31. prosince 2013.

20. Podle § 61 odst. 2 ve znění v rozhodné době při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.

21. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.

22. Podle § 149a obch. zák. účast společníka ve společnosti může skončit i dohodou všech společníků. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Ustanovení § 113 odst. 5 a 6 platí obdobně.

23. Podle § 113 odst. 5 obch. zák. obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada.

24. Podle § 150 odst. 1 obch. zák. jestliže přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehož účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl (§ 61 odst. 2). Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.

25. Podle odst. odst. 3 uvedeného ustanovení společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl vklad společníka splacen. Není-li v době splnění povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6 vklad společníka splacen, je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu po splacení tohoto vkladu. Společenská smlouva může lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu prodloužit.

26. Podle § 157 odst. 2 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

27. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

28. Odvolací soud konstatoval, že pokud soud učinil závěr, že je dohoda o ukončení účasti [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti pro rozpor se zákonem neplatná proto, že se v daném případě dohodla společnost se společníkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] na výši vypořádacího podílu v rozporu s ust. § 61 odst. 2 a § 150 obch. zák. a společenskou smlouvou, odvolací soud se s tímto závěrem neztotožnil. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by dohodu uzavřela s [tituly před jménem] [Anonymizováno] společnost, též z provedeného dokazování nevyplynulo, jak společenská smlouva upravovala výši, či výpočet vypořádacího podílu. Uvedený závěr tak nemá oporu v provedeném dokazování.

29. Odvolací soud se též neztotožnil se závěrem, že žalobkyně by mohla požadovat na vypořádacím podílu částku 3 774 200 Kč. Jak vyplývá z výše uvedeného ust. § 61 odst. 2 ve znění v rozhodné době, výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účast společníka ve společnosti z vlastního kapitolu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Soud pochybil, pokud výši vypořádacího podílu nestanovil uvedeným způsobem. Soud nezjišťoval, co obsahovala mezitímní, řádná nebo mimořádná účetní závěrka sestavená ke dni zániku účasti žalobce ve společnosti, též nezjišťoval, zda nebylo ujednáno ve společenské smlouvě, že se má vypořádací podíl zjistit odlišně od uvedeného a zda je tato dohoda v souladu s uvedeným ustanovením. Též, pokud soud v odůvodnění uvedeného závěru konstatoval, že nemohl vycházet ze závěrů znaleckého posudku, přičemž při stanovení výše uvedené částky vycházel ze závěru znalce, že reálná hodnota podílu [tituly před jménem] [Anonymizováno] činí 3 343 000 až 4 523 000 Kč, uvedená konstatování jsou ve vzájemném rozporu. Soud též neuvedl, z čeho zjistil, že společenská smlouva neukládá jinak, než stanoví § 61 odst. 2 obch. zák., když z rozhodnutí neplyne, že provedl důkaz společenskou smlouvou, co se týče stanovení výše vypořádacího podílu. Odvolací soud uzavřel, že s ohledem na to, že soud nezjistil řádně výši vypořádacího podílu, nelze uvedený závěr přezkoumat.

30. Odvolací soud konstatoval dále, že odchylná úprava určení vypořádacího podílu může vyplynout také z dohody o ukončení účasti podle § 149a obch. zák., avšak za předpokladu, že nebude odporovat zákonu ani jej obcházet, nebude v rozporu s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku. Soud tedy musí učinit ve smyslu výše uvedeného závěr o platnosti dohody uzavřené společníky o ukončení účasti [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti, což neučinil.

31. Soud nepřehlédne, že již v rozhodnutí ze dne 21. března 2007, sp. zn. 29 Odo 513/2005, Nejvyšší soud uzavřel, že účelem dispozitivní úpravy ustanovení § 61 odst. 2 obch. zák. je uspořádat vztahy mezi společníky při vypořádání jejich účasti ve společnosti pro případ, že sami neurčí ve společenské smlouvě, jak má vypořádání proběhnout. Ze zásad poctivého obchodního styku (§ 265 obch. zák.) při takto vymezeném účelu plyne požadavek, aby vypořádání mezi společníky bylo poctivé v tom smyslu, že hodnota vypořádacího podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila, popřípadě právního nástupce takového společníka, bude odpovídat hodnotě majetku připadajícího na jeho obchodní podíl. K tomuto závěru Nejvyšší soud dospěl mj. při aplikaci zásady proporcionality, jež je jednou ze zásad, ke kterým je podle ustanovení § 1 odst. 2 obch. zák. nutno přihlédnout v případě, že obchodní zákoník určitou otázku výslovně neřeší. V citovaném rozhodnutí dále Nejvyšší soud konstatoval, že plyne-li z účetní závěrky, že účetní hodnota Čistého obchodního jmění společnosti zjištěného z účetní závěrky je v hrubém nepoměru k jeho skutečné (tržní) hodnotě, je k tomu třeba při stanovení vypořádacího podílu přihlédnout. Uvedené závěry Nejvyšší soud již v tomto rozhodnutí rozšířil na případ, kdy tyto závěry z účetní závěrky nejen plynou, nýbrž by z ní při řádném zpracování plynout měly. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí rovněž dovodil, že soudy nejenže mohou, ale jsou-li pro to dostatečné důvody, i musejí přezkoumat, zda účetní závěrka byla zpracována řádně, a že takovému přezkoumání nebrání ani obchodní zákoník, ani zákon o účetnictví. Jak Nejvyšší soud uvedl, důsledkem opačného výkladu by bylo, že i kdyby byla účetní závěrka společnosti zpracována zcela chybně, způsobem výrazně zkreslujícím hodnotu čistého obchodního jmění, nemohl by soud přiznat jinou výši vypořádacího podílu, než jaký odpovídá chybně zpracované účetní závěrce.

32. Též je třeba, aby soud při stanovení výše vypořádacího podílu v souladu s uvedenou zásadou proporcionality zohlednil zjištěnou skutečnost, že jediný společník [tituly před jménem] [Anonymizováno] rozhodl o převodu uvolněného obchodního podílu o velikosti 50% odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 250 000 Kč na [Anonymizováno], na kterého byl převeden uvedený uvolněný obchodní podíl za cenu 593 300 Kč.

33. Soud též nesprávně rozhodl o úroku z prodlení. Soud nesprávně neaplikoval ust § 150 odst. 3 obch. zák., soud nezkoumal, kdy byla společnost povinna ve smyslu uvedeného ustanovení vyplatit vypořádací podíl. Soud stanovil den, kdy se společnost ocitla v prodlení s vyplacením vypořádacího podílu odlišně od postupu dle uvedeného ustanovení, tedy nesprávně. Soud v dalším řízení zohlední skutečnost, že část rozsudku týkající se úroků z prodlení, nebyla napadena odvoláním.

34. Co se týče kompenzační námitky, odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že tato je nedůvodná proto, že pohledávka uplatněná v rámci obrany, není pohledávkou vzájemnou s pohledávkou uplatněnou žalobou, když nebylo zjištěno, že by na žalobkyni přešla povinnost uhradit tvrzenou škodu vzniklou porušením povinnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno].

35. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí není v napadené části správné a neodpovídá požadavkům daným ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., je rozhodnutí v napadené části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

36. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., rozsudek v napadené části ve výroku I. a v závislém výroku III. zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

37. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v dalším řízení.