o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka č. 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. 83 Cm 1217/2019-9,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zrušil obchodní společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], a nařídil její likvidaci (výrok I.), jmenoval jejím likvidátorem společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], … (výrok II.), uložil společnosti povinnost zaplatit českému státu - Městskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč na účet číslo: [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 2. 10. 2019 byl podán návrh na zrušení společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno], s likvidací z důvodu nepodání přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2015 - 2018, ačkoli je k tomu povinna s tím, že veškeré pokusy o kontakt se společností jsou marné, je tedy namístě postup dle ust. § 93 písm. b) z.o.k. Soud z rejstříkového spisu vedeného ke společnosti zjistil, že společnost nezakládá „zákonem stanovené listiny“ a lze tedy usuzovat její nečinnost, z těchto důvodů společnost vyzval usnesením ze dne 21. 10. 2019 sp.zn. 83 Cm 1217/2019 k vyjádření a odstranění důvodů vedoucích k jejímu zrušení. Výzvu si společnost, potažmo jednatel nevyzvedl, výzva tak byla doručena náhradním způsobem, fikcí. Na výzvu soudu ve lhůtě k tomu určené nikdo nereagoval. Po citaci ust. § 93 písm. b) z.o.k. soud prvního stupně uzavřel, že dospěl k závěru, že „zjištěné skutečnosti naplňují podmínky zákona pro zrušení společnosti a její likvidaci“. Likvidátora z důvodu nekontaktnosti společnosti vybral v zájmu objektivity likvidace ze seznamu insolvenčních správců. Povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč soud uložil podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku, rušené společnosti.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroků I. až III. podal účastník 2. včasné odvolání. V odvolání brojil proti vymezení okruhu účastníků řízení. Namítl, že na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30. 6. 2003, kterou uzavřel účastník řízení ad. 2. jako převádějící na straně jedné a účastník řízení ad. 6. jako nabyvatel na straně druhé převedl svůj obchodní podíl na obchodní společnosti [právnická osoba]., a to v plné výši a účastník řízení ad. 6. předmětný obchodní podíl do svého vlastnictví přijal. Účastník řízení ad. 2. tedy tímto právním jednáním opustil po věcné a právní stránce obchodní společnost [právnická osoba]., přičemž od okamžiku uzavření výše uvedené smlouvy o převodu obchodního podílu přestal vykonávat jakákoli práva či povinnosti vyplývající ze statutu společníka předmětné společnosti, jakož i statutárního orgánu. Smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena ze strany převádějícího v dobré víře, že se jedná o platný právní úkon a nabyvatel postupoval zcela stejně, přičemž pokud by byly shledány jakékoli důvody pro neplatnost právního jednání, spočívající ve smlouvě o převodu, pak by nabyvatel obchodního podílu obchodní podíl na společnosti [právnická osoba]. ve výši 60 000 Kč, resp. podílu na základním kapitálu ve výši 13,95% vydržel a stal se jeho vlastníkem a společníkem. Odvolatel dovodil, že nemá proto žádnou majetkovou účast ve společnosti [právnická osoba]. a není tudíž ani účastníkem řízení týkajícího se zrušení předmětné společnosti. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí, in eventum rozhodl o vyloučení účastníka 2. z tohoto řízení.

3. K odvolání se vyjádřil navrhovatel, že pokud jde o tvrzení týkající se uzavření smlouvy o převodu podílu na jiného společníka se souhlasem valné hromady, může společník smlouvou převést obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak podle ust. § 115 odst. 1 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013. Převodní smlouva je smlouvou s obchodně právním režimem a je speciálním smluvním typem, pro které se užije především vlastní ustanovení, na které dále navazují obecná ustanovení o obchodních závazcích a obecná ustanovení občanského zákoníku. Z výpisu z obchodního rejstříku nevyplývá, že by společnost se podřídila jako celek zákonu o obchodních korporacích. Navrhovatel při podání svého návrhu vycházel z údajů z obchodního rejstříku a ze spisového materiálu vedeného finančním úřadem. Navrhovatel ze své pozice orgánu veřejné moci nemá ze zákona žádné oprávnění ke zjišťování potřebných důkazních prostředků, a to je v kompetenci soudu, který vede předmětné řízení. Podmínky jsou i nadále naplněny, proto Finanční úřad [Anonymizováno] na podaném návrhu na zrušení společnosti s likvidací trvá.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl ohledně odvolání účastníka 2. proti výroku III. usnesení k závěru, že bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

5. Z povahy odvolání jako opravného prostředku vyplývá, že ho může podat jen ten účastník řízení, kterému byla soudním rozhodnutím způsobena určitá újma, kterou lze odstranit právě zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Právní postavení společníka se však uložením poplatkové povinnosti společnosti nijak nemění. Tímto výrokem mu nebyla a ani nemohla být způsobena žádná újma, kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí. Jeho práv a povinností se tento výrok přímo netýká. K odvolání proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně ohledně uložení poplatkové povinnosti společnosti není proto subjektivně legitimován.

6. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání účastníka 2. proti usnesení soudu prvního stupně do výroku III. odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně ve zbývajícím odvoláním napadeném rozsahu (výroků I. a II.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Účastníky řízení o zrušení obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným s likvidací a jmenování likvidátora, jsou vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále osoba, která je soudem jmenována likvidátorem (ta teprve od okamžiku jejího jmenování), a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným. Stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04, které jsou na danou věc aplikovatelné i dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014.

9. Stěžejní a v podstatě jedinou odvolací námitkou je skutečnost, že účastník 2. „vystoupil“ z předmětné společnosti, a to převodem obchodního podílu na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 30. 6. 2013, a tudíž již nemá žádnou majetkovou účast ve společnosti a není účastníkem předmětného řízení. Nedošlo-li tedy k platnému převodu obchodního podílu [Anonymizováno] na [Anonymizováno], zůstal [Anonymizováno] i nadále společníkem, a tudíž i účastníkem tohoto řízení. Touto otázkou se však soud prvního stupně vůbec nezabýval.

10. Nicméně situace, kdy soud jedná s někým jako s účastníkem řízení tzv. „navíc“, ačkoliv taková osoba nebyla v postavení, které by jí zakládalo nárok být účastníkem řízení, nikoho na právech nezkrátí, resp. nedojde k odejmutí práva jednat před soudem někomu, kdo má na to nárok. Odvolatelem namítaná skutečnost, že již není společníkem společnosti a je tak stanoven nesprávně okruh účastníků řízení, i kdyby byla pravdivá, by nebyla zmatečnostní vadou. Nicméně každopádně bylo povinností soudu prvního stupně v rámci předmětného řízení vyjasnit okruh účastníků řízení.

11. Dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 16080 je účastník 2. - [Anonymizováno] zapsán coby jeden ze společníků společnosti. U účastníka 6. - [Anonymizováno], též v tomto výpisu uvedeného jako společník společnosti, je uveden text: „Exekučním příkazem č. j. 134 EX 06731/13-043 ze dne 16. 10. 2013 rozhodl soudní exekutor [Anonymizováno], pověřený provedením exekuce Obvodním soudem pro [adresa], č. j. 148 EXE 2062/2013-7 ze dne 10. 7. 2013, o provedení exekuce postižením obchodního podílu. Povinnému se zakazuje jakkoliv nakládat s obchodním podílem ve společnosti. Exekučním příkazem č. j. 144 EX 31845/14-21 ze dne 5. 3. 2015, vydaný soudním exekutorem [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa], pověřený provedením exekuce, kterým byla nařízena exekuce postižením obchodního podílu povinného [Anonymizováno], [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], jako společníka ve společnosti [Anonymizováno], identifikační číslo: [IČO] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložce 16080. Povinnému se zakazuje jakkoli s obchodním podílem nakládat.“

12. Dle § 148 odst. 2 písm. d) obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013 „Stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem má …právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.“ Dle § 206 z.o.k. „Účast společníka ve společnosti zaniká také … právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.“ (odst. 1), „Zrušením rozhodnutí podle odstavce 1 se účast společníka obnovuje. Vyplatila-li již společnost společníkovi vypořádací podíl, obnoví se jeho účast, jen nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců ode dne právní moci zrušení rozhodnutí.“ (odst. 3). Dle § 320ab o. s. ř. „Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě….“ (odst. 1); „V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu.“ (odst. 5). Dle § 52 exekučního řádu „Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.“ (odst. 1); „Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.“ (odst. 2).

13. Zmatečnostní vadou, k níž musí přihlížet soud z úřední povinnosti, je skutečnost, že soud v průběhu řízení svým nesprávným postupem někomu odejme možnost jednat před soudem (viz § 229 odst. 3 o. s. ř.). Typicky se bude jednat o situace, kdy soud měl s někým jednat jako s účastníkem řízení, ale nejednal s ním tak, resp. ho opomenul, a tím ho zkrátil na jeho právech. V takovém případě se jedná o zmatečnostní vadu mající za následek, že rozhodnutí soudu musí být zrušeno.

14. To promítnuto do posuzované věci znamená, že soud prvního stupně se měl zabývat primárně tím, zda nastaly rozhodné skutečnosti, na základě nichž podíl společníka [Anonymizováno] (účastníka 6.) přešel, resp. byl převeden na třetí osobu v důsledku na něj nařízených exekucí. Nastaly-li totiž takové rozhodné skutečnosti, tak se společníkem stala třetí osoba, s níž soud nejednal jako s účastníkem řízení, ačkoliv měl. Tím by byla dána zmatečnostní vada. Zjišťování rozhodných skutečností nezbytných pro správné vymezení okruhu účastníků tohoto řízení (jež ze strany soudu prvního stupně zcela absentovalo) přesahuje rámec tohoto odvolacího řízení a je samo o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí jako celku.

15. Odvolací soud z vyložených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu (napadené a s nimi i související výroky) podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.