o určení neplatnosti usnesení členské schůze účastníka z 26. června 2017, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 119/2017- 50 ze dne 27. listopadu 2018,

1. Městský soud v Praze (dále též jen soud) rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že návrh na určení, že usnesení členské schůze účastníka, [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], přijaté na zasedání členské schůze konaném 26. června 2017 pod bodem č. 9 programu, v části, ve které členské schůze rozhodla o zamítnutí námitek a potvrdila rozhodnutí účastníka o vyloučení navrhovatelů [Anonymizováno] a [Jméno navrhovatele B] z účastníka, je neplatné, se zamítá (výrok I.), navrhovatelé jsou povinni uhradit účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku ve výši 12.342 Kč (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatelé se domáhali určení, že usnesení členské schůze účastníka, které bylo přijato na zasedání konaném 26. června 2017 a kterým bylo potvrzeno vyloučení prvního navrhovatele a druhé navrhovatelky z účastníka, je neplatné. Důvod neplatnosti tohoto rozhodnutí spatřovali v jeho rozporu s dobrými mravy, když účastník nerespektoval, že navrhovatelé jsou nezletilí a nemohou za současnou situaci. Uvedli, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 0 P 320/2005-214 z 8. prosince 2016 jim byl z důvodu značně tíživé finanční a sociální situace ustanoven opatrovník, že jejich rodiče přistupovali nezodpovědně ke správě majetku nezletilých, otec navrhovatelů nepřispívá na jejich výživu a matka navrhovatelů neplatila z důvodu nedostatku finančních prostředků účastníkovi vyměřené nájemné a uvedenou situaci s účastníkem za navrhovatele neřešila, že členský podíl v účastníkovi nabyli v rámci dědictví po své babičce, že jejich opatrovník s účastníkem jednal o pro navrhovatele přijatelném řešení nastalé situace, přesto členská schůze účastníka dne 26. června 2017 námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatelů zamítla a vyloučení navrhovatelů potvrdila.

3. Účastník uvedl, že nelze po účastníkovi spravedlivě požadovat, aby situace navrhovatelů ekonomicky tížila účastníka, když tuto situaci zapříčinili navrhovatelé, respektive jejich rodiče, a nikoliv účastníci a když účastník již na tuto situaci již v jejím v počátku upozornil Úřad městské části [adresa] s návrhem na ustanovení opatrovníka navrhovatelům, že postupoval vůči navrhovatelům shovívavě, že přistoupil k rozhodnutí o jejich vyloučení až téměř po deseti letech existence důvodu jejich vyloučení, že napadené usnesení bylo přijato členskou schůzí na řádně svolaném zasedání, když pro jeho přijetí hlasovalo dvacet členů z jednadvaceti přítomných.

4. Soud dospěl ke skutkovým závěrům, že navrhovatelé jsou členy účastníka, když na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. 34 D 1523/2002-131 ze 7. 6. 2015 zdědili členský podíl v účastníkovi a že jim z tohoto členského podílu svědčí právo na užívání bytu č. 13 nacházejícím se v domě účastníka, že navrhovatelé nehradili účastníkovi řádně a včas nájemné a další platby spojené s užíváním tohoto bytu, přičemž k 18. 2. 2017 činila výše dluhu na těchto platbách celkem 258.396 Kč, že došlo ke jmenování opatrovníka navrhovatelů rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. 0 P 320/2005-214 z 8. 12. 2016, že dopisem z 3. 3. 2017 zaslal účastník navrhovatelům písemnou výstrahu před vyloučením, a to pro užívání bytu bez platně uzavřené nájemní smlouvy a pro existenci dluhu na platbách za užívání bytu ve výši 258 396 Kč za období od 1. 2. 2009 do 18. 2. 2017, z čehož na období od září 2016 do února 2017 připadá 21.856 Kč, že dopisem z 15. 5. 2017 účastník oznámil navrhovatelům, že bylo rozhodnuto o jejich vyloučení z účastníka, že dopisem z 1. 6. 2017 podal opatrovník navrhovatelů námitky proti rozhodnutí o jejích vyloučení, že 26. 6. 2017 se konalo zasedání členské schůze účastníka, na jehož pořadu jednání bylo pod bodem č. 9 zařazeno i projednání námitek navrhovatelů proti rozhodnutí účastníka o jejich vyloučení, že na tomto zasedání byly námitky navrhovatelů zamítnuty, a to většinou dvaceti členů z jednadvaceti členů přítomných.

5. Dále soud zjistil, že dle stanov účastníka členové mají, mimo jiné, povinnost uzavřít s účastníkem nájemní smlouvu a platit předepsané platby spojené s užíváním bytu (čl. 13, bod třetí stanov) a že člen účastníka může být vyloučen, mimo jiné, pokud poruší hrubě svou povinnost vyplývající mu z nájmu, a to že neplatí měsíční zálohy nákladů spojených s užíváním pronajatého bytu stanovené rozpisem po dobu delší než tři měsíce (čl. 20 odst. 2 písm. a) stanov).

6. Soud dospěl k závěru, že navrhovatelům svědčí právo podle §§ 620 odst. 1 písm. a) a 663 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech v platném znění (dále jako „z. o. k.“) a §§ 258 a 259 občanského zákoníku, když oba navrhovatelé jsou vylučovaní členové družstva, jejich námitky byly napadeným usnesením zamítnuty a navrhovatelé se domáhají práva na uvedené určení před uplynutím tříměsíční lhůty. Co se týče tvrzeného důvodu neplatnosti napadeného usnesení, že není zřejmé, kolika členy účastníka přítomných na zasedání členské schůze bylo napadené usnesení přijato, soud dospěl k závěru, že tento důvod neplatnosti není dán, když zjistil, že napadené usnesení bylo přijato dvaceti členy z jednadvaceti přítomných. Konstatoval též, že také posuzoval, zda byl při vyloučení navrhovatelů dodržen postup dle §§ 614 až 618 z. o. k. a dospěl k závěru, že tento postup v posuzovaném případě dodržen byl, neboť navrhovatelé byli vyloučení pro opakované porušení svých členských povinností, konkrétně pro neplacení úhrad spojených s užíváním pronajatého bytu po dobu delší než tři měsíce, jak umožňuje § 614 z. o. k. ve spojení s čl. 20 odst. 2 písm., a) stanov účastníka, navrhovatelům byla před rozhodnutím o jejich vyloučení zaslána písemná výstraha obsahující vylíčení důvodu jejího udělení a výzvu k nápravě spolu se lhůtou dle § 615 z. o. k. o vyloučení navrhovatelů rozhodlo představenstvo, a to písemně a ve stanovené lhůtě dle § 617 z. o. k. vyloučení bylo navrhovatelům písemně oznámeno spolu s poučením o možnosti podat námitky dle § 617 z. o. k. a řádně a včas podané námitky navrhovatelů byly zamítnuty členskou schůzí účastníka, o čemž byli navrhovatelé písemně vyrozuměni dle § 618 z. o. k.

7. Soud též uvedl, že se zabýval druhým tvrzeným důvodem neplatnosti napadeného usnesení, a to pro rozpor napadeného usnesení s dobrými mravy. Konstatoval, že podle ustálené soudní judikatury je korektiv dobrých mravů institutem výjimečné povahy, kterého má být podle toho také užíváno (např. rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno] č. j. 34 ICm 1739/2012-53 z 23. srpna 2013), že korektiv dobrých mravů slouží ke zmírnění tvrdosti zákona, jsou-li k tomu dány důvody hodné zvláštního zřetele. Posuzoval proto, zda má přednost ochrana práv nezletilých osob nebo ochrana práva účastníka požadovat po svých členech řádné a včasné plnění členských povinností. Soud dospěl k závěru, že zejména s ohledem na přístup účastníka k nastalé situaci se nejedná o natolik výjimečnou situaci, která by odůvodňovala užití korektivu dobrých mravů. Konstatoval, že je sice zřejmé, že za nastalou situaci nemohou navrhovatelé sami, avšak ke dni rozhodnutí nebylo žádným z účastníků alespoň sděleno, že by zástupce navrhovatelů zajistil, aby nedocházelo k dalšímu porušování povinnosti navrhovatelů a že by došlo k pokroku v jednání mezi zástupcem navrhovatelů a účastníkem ohledně umoření existujícího dluhu, a proto nelze rozhodnutí účastníka o vyloučení navrhovatelů chápat jako přílišnou tvrdost zákona. Je to mu tak též proto, že ekonomické důsledky nedostatečné správy majetku navrhovatelů by byly bez dalšího přeneseny na účastníka, a to za situace, kdy to byl účastník, kdo na tuto situaci již na jejím počátku upozornil příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí. Soud uzavřel, že v posuzovaném případě není dán důvod neplatnosti napadeného usnesení. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti uvedenému rozhodnutí podali navrhovatelé odvolání. Uvedli, že soud se nezabýval otázkou, zda napadené usnesení členské účastníka nemělo být také doručeno rodičům nezletilých navrhovatelů. Veškerá rozhodnutí v dané věci byla doručována pouze opatrovníkovi pro správu jmění a nikoliv rodičům nezletilých dětí, kteří mají i přes ustanoveného opatrovníka za nezletilé děti nadále plnou odpovědnost. Soud pak pochybil při posouzení zásadní námitky navrhovatelů, že rozhodnutí účastníka o jejich vyloučení je v rozporu s dobrými mravy. Jde o naprosto výjimečnou situaci, ve které se nikoliv vlastní vinou ocitly dvě nezletilé děti, a jde o tak vážný stav, který vyžaduje užití korektivu dobrých mravů. Tímto rozhodnutím se nezletilé děti ocitnou v tíživé sociální situaci, že mohou skončit jako lidé bez domova a přijdou pro ně již v takto složité situaci o jedinou jistotu a zázemí v podobě jejich společného domova. Navrhovatelé prokazovali před soudem, že mají snahu za pomoci opatrovníka splácet dluh a dále hradit běžné platby za užívání bytu prostřednictvím sociálních dávek. Soud však tuto snahu nevyhodnotil ve prospěch nezletilých navrhovatelů a naopak postupoval v rámci posouzení této otázky nepřiměřeně tvrdě. Navrhovatelé jsou i přes otřesnou rodinnou a finanční situaci ve škole nadanými žáky a v současné době oba studují na střední škole a při osobním jednání konaném dne 23. 1. 2019 na Úřadu Městské části [adresa] oba žádali opatrovníka o podání tohoto odvolání. Soud též pochybil, když při posouzení situace k otázce námitky dobrých mravů neprovedl výslech rodičů navrhovatelů, přesto že byl tento důkaz opakovaně navrhován a dále měl provést i výslech navrhovatelů, kteří jsou schopni formulovat svůj názor a popsat celý stav věci. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

9. Účastník ve vyjádření k odvolání navrhovatelů zejména uvedl, že geneze neplacení předepsaných záloh souvisejících s užíváním bytu se již pravidelně opakuje od roku 2002 dosud, přitom tuto situaci doposud nikdo nevyřešil. Doposud není uhrazen nedoplatek za vyúčtování v závěru roku 2008 a od této doby jsou evidovány nedoplatky na předepsaných zálohách, které počínaje rokem 2009 vzrostly na současnou dlužnou částku 328.074 Kč. V roce 2017 tedy dluh vzrostl o dalších 26.350,- Kč, na čemž opatrovník nic nezměnil. Navrhovatelé poprvé vstoupili do jednání s bytovým družstvem až poté, co obdrželi výstrahu před vyloučením z bytového družstva a předžalobní výzvu k úhradě dlužných pohledávek. Opatrovník v rámci programu sociálního bydlení má k dispozici byty, které by navrhovatelům mohly posloužit jako nový start do života. Účastník postupoval zákonnou cestou, přičemž sám nese odpovědnost vůči svým členům. Též uvedl, že odvolání postrádá odvolací důvody, blíže neuvádí, proč má za to, že postup účastníka je v rozporu s dobrými mravy.

10. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212a o. s. ř. a násl. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Odvolací soud nevyhověl návrhu navrhovatele a) na ustanovení zástupce z řad advokátů. Odvolací soud neshledal, že je toho nezbytně třeba. Věc není skutkově ani právně složitá a rozhodné skutečnosti byly v řízení před soudem již sděleny.

12. Ze spisu se podává, že navrhovatelé se domáhali určení, že usnesení členské schůze účastníka ze dne 26. 6. 2017, kterým bylo potvrzeno vyloučení prvního navrhovatele a druhé navrhovatelky z účastníka, je neplatné s tím, že je v rozporu s dobrými mravy, když účastník nerespektoval, že navrhovatelé jsou nezletilí a nemohou za současnou situaci, že členský podíl v účastníkovi nabyli dědictvím po své babičce, že jejich rodiče přistupovali nezodpovědně ke správě jejich majetku, otec navrhovatelů nepřispívá na jejich výživu a matka navrhovatelů neplatila účastníkovi vyměřené nájemné a uvedenou situaci s účastníkem za navrhovatele neřešila. Uvedli též, že jim byl soudem z důvodu značně tíživé finanční a sociální situace ustanoven opatrovník, že opatrovník s účastníkem jednal o pro navrhovatele přijatelném řešení nastalé situace, přesto členská schůze účastníka dne 26. 6. 2017 námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatelů zamítla a vyloučení navrhovatelů potvrdila. Účastník uvedl, že nelze po něm spravedlivě požadovat, aby situace navrhovatelů ekonomicky tížila účastníka, když tuto situaci nezapříčinil účastník.

13. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků řízení soud m. j. zjistil, že navrhovatelé jsou členy účastníka, když v roce 2015 zdědili členský podíl v účastníkovi a že jim z tohoto členského podílu svědčí právo na užívání bytu č. 13 v domě účastníka, že navrhovatelé nehradili účastníkovi řádně a včas nájemné a další platby spojené s užíváním bytu, přičemž k 18. 2. 2017 činila výše dluhu na těchto platbách celkem 258.396 Kč, že navrhovatelům byl jmenován opatrovník rozsudkem z 8. prosince 2016, že dopisem z 3. 3. 2017 zaslal účastník navrhovatelům písemnou výstrahu před vyloučením, a to pro užívání bytu bez platně uzavřené nájemní smlouvy a pro existenci dluhu na platbách za užívání bytu ve výši 258 396 Kč za období od 1. 2. 2009 do 18. 2. 2017, z čehož na období od září 2016 do února 2017 připadá 21.856 Kč, že dopisem z 15. 5. 2017 účastník oznámil navrhovatelům, že bylo rozhodnuto o jejich vyloučení z účastníka, že dopisem z 1. 6. 2017 podali navrhovatelé námitky proti rozhodnutí o jejích vyloučení, že 26. 6. 2017 na členské schůzi účastníka byly námitky navrhovatelů zamítnuty. Též bylo zjištěno, že poté, co byl navrhovatelům ustanoven soudem opatrovník, navrhovatelé částečně hradili platby spojené s užíváním bytu.

14. Z § 614 z. o. k se podává, že člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.

15. Z § 615 odst. 1 z. o. k. se podává, že rozhodnutí o vyloučení předchází písemná výstraha. Dle odst. 3 se ve výstraze uvede důvod jejího udělení a člen se upozorní na možnost vyloučení a vyzve se, aby s porušováním členských povinností přestal a následky porušení členských povinností odstranil; k tomu se členovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů.

16. Z § 617 odst. 1 z. o. k. se podává, že o vyloučení rozhoduje zásadně představenstvo družstva nebo jiný orgán určený stanovami. Dle odst. 3) rozhodnutí musí mít písemnou formu.

17. Z § 8 občanského zákoníku se podává, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Vyloučení z družstva je citelnou sankcí, jíž družstvo může postihnout porušování členských povinností (§ 575 odst. 2 z. o. k.), neboť členu družstva v důsledku vyloučení zaniká účast v družstvu a práva z této účasti plynoucí (uvedená zejména v § 575 odst. 1 z. o. k.).

19. Již dříve judikatura dovodila, že účelem úpravy vyloučení člena z družstva je chránit družstvo před opakovaným či závažným porušováním členských povinností členem družstva. Této možnosti však družstvo nesmí zneužívat. Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností. Vždy je ale třeba vážit zásah do poměrů obou zúčastněných stran, tj. družstva i dotčeného člena (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. 29 Odo 1374/2005, či ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 2949/2007).

20. Je nepochybné, že placení nájemného a úhrad nákladů na služby poskytované s užíváním bytu družstvu na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu uzavřené mezi družstvem a členem družstva za podmínek určených stanovami je jednou ze základních povinností člena bytového družstva. Dlouhodobé nebo opakované neplnění této povinnosti proto představuje závažné porušení členských povinností a zároveň hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, a bude tak zpravidla důvodem pro vyloučení člena z družstva.

21. V některých případech může být pro posouzení přiměřenosti vyloučení významné, z jakého důvodu člen družstva dlouhodobě nebo opakovaně neplní své členské povinnosti. Vždy však bude záležet na všech okolnostech konkrétní věci a v úvahu bude nutné vzít i dopad protiprávního jednání člena družstva na (zejména majetkové) poměry družstva.

22. Odvolací soud vycházeje z uvedených závěrů se neztotožnil se závěrem soudu, že v daném případě nelze rozhodnutí účastníka o vyloučení navrhovatelů chápat jako přílišnou tvrdost zákona a že nelze návrhu vyhovět.

23. Odvolací soud konstatoval, že důvod udělení výstrahy musí být konkrétní, musí z ní být zřejmé, které povinnosti člen družstva porušil a jakým způsobem. K vyloučení může dojít pouze pro porušení těch konkrétních povinností, které byly výstrahou řádně vytčeny.

24. Z důkazu provedeného soudem, a to výstrahou, vyplynulo, že ve výstraze doručené navrhovatelům účastník uvedl, že navrhovatelé nemají řádně uzavřenou nájemní smlouvu k bytu č. [Anonymizováno] v 5. NP domu č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa], který fakticky užívají a dluží bytovému družstvu za užívání tohoto bytu za období od 1. 2. 2009 do 18. 2. 2017 částku celkem 258.396,-Kč, z toho za posledních šest měsíců se jedná o tyto konkrétní dlužné částky:

za měsíc září 2016…….. částka 3.561,-Kč

za měsíc říjen 2016……. částka 3.561,-Kč

za měsíc listopad 2016……… částka 3.561 ,-Kč

za měsíc prosinec 2016……...částka 3.561,-Kč

za měsíc leden 2017…………částka 3.806,-Kč

za měsíc únor 2017………….částka 3.806,-Kč, uvedl zde též, že celkem navrhovatelé dluží bytovému družstvu za užívání bytu v období od září 2016 do února 2017 částku 21.856 Kč. Současně účastník vyzval soudem ustanoveného opatrovníka pro správu jmění obou nezletilých ke zjednání nápravy tak, aby navrhovatelé s porušováním členských povinností přestali a následky porušení členských povinností odstranili úhradou dlužné částky v celkové výši 21.856 Kč. Navrhovatele upozornil, že pokud nedojde k úhradě výše specifikovaného dluhu v jeho požadované výši nejpozději do 7. 4. 2017, bude představenstvo BD rozhodovat o jejich vyloučení.

25. Odvolací soud dospěl k závěru, že výstrahou bylo řádně vytčeno pouze porušení povinnosti navrhovatelů zaplatit účastníku částku 21.856 Kč a bylo na navrhovatelích požadováno, aby právě a jen částku ve výši 21.856 Kč účastníku uhradili.

26. Z uvedeného tak vyplývá, že navrhovatelé mohli být vyloučeni z účastníka právě pouze pro nezaplacení částky 21.856 Kč. Ve výstraze totiž bylo konkrétně vytčeno navrhovatelům pouze nesplnění povinnosti zaplatit účastníku ve stanovené lhůtě částku 21.856 Kč, která byla dostatečně specifikována obdobím a výší a byla požadována pouze náprava zaplacením částky v uvedené výši.

27. Odvolací soud poté vážil, zda je vyloučení navrhovatelů z družstva přiměřené nesplnění uvedené povinnosti. Přitom vzal zřetel na to, že důvodem toho, že navrhovatelé jako členové družstva opakovaně neplnili své členské povinnosti tím, že neplatili předepsané platby, je skutečnost, že byli nezletilí a sami neměli prostředky na to, aby uvedenou povinnost splnili. Též vzal zřetel na to, že v rozhodné době, tedy v době, za kterou vznikl předmětný dluh 21.856 Kč, navrhovatelé účastníku platili část předepsaných plateb, které získali jako sociální příspěvky, např. na bydlení, což účastníci řízení shodně potvrdili. Odvolací soud také vážil, jaký dopad má uvedené protiprávní jednání navrhovatelů jako členů družstva na zejména majetkové poměry družstva a dospěl k tomu, že nezaplacením částky 21.856 Kč nebudou majetkové poměry družstva citelně zasaženy. Odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na všechny uvedené okolnosti věci není důsledek vyloučení navrhovatelů z družstva přiměřený dopadu protiprávního jednání navrhovatelů na poměry účastníka, zejména majetkové.

28. Odvolací soud uzavřel, že je návrh důvodný, když vyloučením navrhovatelů z družstva došlo ke zjevnému zneužití práva. Proto právo účastníka na vyloučení navrhovatelů z družstva nepožívá ve smyslu § 8 občanského zákoníku právní ochrany.

29. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že návrhu vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť zástupce navrhovatelky b) se nákladů výslovně vzdal a navrhovateli a) žádné náklady nevznikly.