Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 73/2023-474 ECLI:CZ:VSPH:2023:7.Cmo.73.2023.1 Usnesení

o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. února 2023, č. j. 37 Cm 34/2008-459

JUDr. Lenka Broučková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 4. 7. 2023

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený dne [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

b) [Jméno navrhovatele B]., IČO [IČO navrhovatele B]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

c) [Jméno advokáta B]

bytem [Adresa advokáta B]

za účasti: 1. [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta D]

sídlem [Adresa advokáta D]

2. [právnická osoba], IČO [IČO advokáta D]

sídlem [adresa], PSČ [adresa]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta E]

sídlem [Adresa advokáta E]

o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. února 2023, č. j. 37 Cm 34/2008-459


Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení o odvolání navrhovatele a) se nezastavuje.

1. V dané věci se navrhovatelé domáhají vůči účastníkům řízení přezkoumání přiměřenosti protiplnění a přiznání práva na jinou výši protiplnění podle ust. § 183k odst. 1 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“). Krajský soud v Plzni o věci meritorně rozhodl usnesením ze dne 12. 10. 2022, č. j. 37 Cm 34/2008-421, 44 Cm 100/2008, 49 Cm 71/2010. Proti tomuto usnesení se společně odvolali navrhovatel a) a navrhovatelka b), a odvolala se i navrhovatelka c).

2. Usnesením uvedeném shora ze dne 20. 2. 2023 č. j. 37 Cm 34/2008-459 soud prvního stupně rozhodl, že řízení o odvolání navrhovatelů a), b) a c) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2022, č. j. 37 Cm 34/2008-421, 44 Cm 100/2008, 49 Cm 71/2010 se vůči navrhovateli a) pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“) zastavuje, když soudní poplatek za odvolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2022, č. j. 37 Cm 34/2008-421, 44 Cm 100/2008, 49 Cm 71/2010 nebyl zaplacen ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy navrhovateli a) dne 18. 1. 2023 (výrok I.). Ve výroku II. soud prvního stupně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovateli a) dle § 146 odst. 2 o. s. ř. s tím, že navrhovatel a) z procesního hlediska nezaplacením soudního poplatku zavinil zastavení řízení, ale účastníkům doposud s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Usnesení v souladu s § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) neobsahuje odůvodnění.

3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel a) včasné odvolání, v němž uvádí, že soud prvního stupně usnesením č.j. 37 Cm 34/2008–421 ze dne 12. 10. 2022, proti kterému podali všichni navrhovatelé včasné odvolání, rozhodl, mimo jiné, o společné a nerozdílné povinnosti navrhovatelů k úhradě nákladů řízení účastníků, k čemuž namítá, že toto je však možné pouze v v případě, že účastníci řízení tvoří tzv. nerozlučné společenství ve smyslu ust. § 91 odst. 2 o. s. ř. (odkazuje a cituje usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 669/2017 ze dne 9. 8. 2017). Konstatuje, že soud prvního stupně tak dal jasně najevo (neboť soud zná právo), že navrhovatelé tvoří nerozlučné společenství účastníků ve smyslu ust. § 91 odst. 2 o. s. ř. O postavení nerozlučných společníků dospěl i Ústavní soud v poměrech řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady (usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3575/12 ze dne 24. 4. 2014), pročež i v řízení o přezkumu přiměřenosti protiplnění, musí navrhovatelé (akcionáři) tvořit nerozlučné společenství. Dále namítá, že hmotné právo ani soudní judikatura neumožňují, aby vůči jednotlivým navrhovatelům bylo v řízení o přezkumu přiměřenosti protiplnění rozhodnuto rozdílně, k čemuž odkazuje a cituje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009 sp. zn. 29 Cdo 4712/2007, veškeré návrhy na přezkum se spojí do jednoho řízení, výrok o přezkumu přiměřenosti musí vždy znít stejně vůči všem navrhovatelům. Uzavírá tak, že pokud navrhovatelé tvoří nerozlučné společenství, platí dle ust. § 91 odst. 2 o. s. ř., že úkony jednoho ze společníků přispívají i ostatním společníkům. Navrhovatelka b) podala včas odvolání a zaplatila soudní poplatek, její odvolání tak má suspensivní i devolutivní účinky ve vztahu ke všem navrhovatelům, pročež vůči navrhovateli a) nemůže být odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, když odvolání podali i ostatní navrhovatelé, jenž soudní poplatek zaplatili, a kteří tvoří s navrhovatelem a) nerozlučné společenství dle ust. § 91 odst. 2 o. s. ř. Z uvedených důvodů navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze, jenž s ohledem na čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. postupoval dle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a a násl. o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Předně odvolací soud konstatuje, že s podáním odvolání navrhovatele a) a navrhovatelky b) nebyla soudu prvního stupně doložena procení plná moc udělená navrhovatelem a) jeho zástupci [Jméno advokáta A], advokátovi, který za navrhovatele a) jednal. Soud prvního stupně přes nedostatek průkazu plné moci, který je nedostatkem podmínky řízení (§ 104 odst. 2 o. s. ř.), učinil výzvu navrhovateli a), vyzval usnesením ze dne 2. 12. 2022 č. j. 37 Cm 34/2008-451 navrhovatele a) k zaplacení soudního poplatku a dále rozhodl odvoláním napadeným usnesením ze dne 20. února 2023, č. j. 37 Cm 34/2008-459. Vydáním uvedených usnesení za situace, kdy nebyly splněny podmínky řízení (§ 103 o. s. ř.), tak soud prvního stupně zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci /§ 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. /. Ale vzhledem k tomu, že navrhovatel a) a respektive i jeho zástupce, který současně je zástupcem navrhovatelky b), v řízení přes chybný postup soudu prvního stupně jednali, přičemž následně k přípisu soudu prvního stupně byla procesní plná moc, udělená navrhovatelem a) pro toto řízení jeho zástupci, doložena dne 31. 5. 2023 (viz č. l. 469 spisu), tak lze uzavřít, že v průběhu odvolacího řízení byla zjednána náprava a odvolací soud přistoupil k věcnému projednání odvolání navrhovatele a).

6. Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání.

7. Podle § 2 odst. 5 je ZoSP poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

8. Podle § 2 odst. 8 ZoSP vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

9. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Podle odst. 4 pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

10. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že „…řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů podle ustanovení § 183i a násl. obch. zák. je „sporem“ mezi vlastníkem cenných papírů (akcií), hlavním akcionářem a akciovou společností. Jde o „spor“ týkající se vnitřních poměrů obchodní společnosti, vymezený (od 1. dubna 2008 výslovně) v § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř., tedy o řízení vypočtené v § 200e o. s. ř., v němž se účastenství řídí ustanovením § 94 odst. 1 o. s. ř.“

11. Odborná literatura k tomu v DRÁPAL, Ljubomír. § 91 [Společenství účastníků]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 593.) uvádí, že „Povinnost zaplatit soudní poplatky má každý ze společníků samostatně; ten, kdo je poplatníkem, je povinen zaplatit soudní poplatek, i když šlo o úkon, z něhož měli v nerozlučném společenství nebo ve společenství ve věcech, v nichž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, prospěch ostatní společníci. Kdyby společníci učinili společný poplatný úkon nebo kdyby jim jinak vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek společně, jsou zavázáni k jeho úhradě solidárně (srov. § 2 odst. 8 SoudP); to platí i v samostatném společenství a ve společenství ve věcech, v nichž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky“.

12. Ze spisu se podává, že:

- navrhovatel a) a navrhovatel b) podali společně proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. února 2023, č. j. 37 Cm 34/2008-459 odvolání, za oba navrhovatele jednal zástupce advokát [Jméno advokáta A] (viz č. l. 439–445 spisu),

- proti uvedenému usnesení se odvolala i navrhovatelka c),

- odvolatelé nesplnili svou poplatkovou povinnost a soud prvního stupně usnesením ze dne 2. 12. 2022, č. j. 37 Cm 34/2008-451 (dále i jen „Výzva) podle § 9 odst. ZoSP vyzval navrhovatele a), navrhovatelku b) a navrhovatelku c), aby každý z navrhovatelů zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a současně je řádně poučil o následcích nesplnění výzvy. V záhlaví Výzvy byl advokát [tituly před jménem] [Jméno] označen pouze jako zástupce navrhovatelky b),

- Výzva byla navrhovateli a) doručena dne 18. 1. 2023 (viz doručenka čl. 451 spisu).

- navrhovatel a) soudní poplatek za odvolání neuhradil a navrhovatelka b) a navrhovatelka c) soudní poplatek za odvolání uhradily ve lhůtě a ve výši soudem určené (viz č. l. 454 a 455 spisu).

- Soud prvního stupně poté rozhodl odvoláním napadeným usnesením, ve kterém byl advokát [tituly před jménem] [Jméno] označen pouze jako zástupce navrhovatelky b), a usnesení bylo doručeno jak navrhovateli a) (č. l. 459 spisu), tak i [Jméno advokáta A] (čl. 459 spisu).

13. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené, k argumentaci odvolatele ohledně postavení navrhovatelů v tomto řízení plynoucím z rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti k náhradě nákladů řízení, konstatuje, že toto řízení je ve smyslu ust. § 200e odst. 1 o. s. ř. tzv. řízením nesporným, účastenství v něm se řídí ust. § 94 odst. 1 o. s. ř. a účastníci v něm nejsou v postavení nerozlučných společníků (srov. § 91 o. s. ř.). A proto v případě, že takovým účastníkům vznikne povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení, jsou povinni ji splnit rovným dílem.

14. A ačkoliv navrhovatel a) a navrhovatelka b) nejsou v postavení nerozlučných společníků, tak tím, že učinili společný procesní úkon, kterým bezesporu jejich odvolání proti meritornímu rozhodnutí soudu prvního stupně je, vznikla jim povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání solidárně ve smyslu ust. § 2 odst. 8 ZoSP (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2015 sp. zn. 29 Cdo 2066/2015, dostupném na www.nsoud.cz). Dle odvolacího soudu proto Výzva soudu prvního stupně, dle které měl každý z těchto odvolatelů zaplatit za odvolání soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, nebyla správná.

15. Odvolací soud proto, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že navrhovatel a) a navrhovatelka b) splnili k výzvě soudu prvního stupně (jakkoliv nesprávné) řádně svou solidární poplatkovou povinnost dle ust. § 2 odst. 8 ZoSP, když k této výzvě byl soudní poplatek za jejich společný procesní úkon (odvolání) navrhovatelkou b) ve lhůtě zaplacen, a to ve výši 2 000 Kč, jak určuje položka 22 bod 1. b) ve spojení s položkou 4 b bod 1 c) Sazebníku poplatků, jež je přílohou ZoSP.

16. Odvolací soud tak uzavírá, že v tomto případě nebyly splněny zákonné podmínky k zastavení řízení o odvolání navrhovatele a) dle § 9 odst. 1 věta druhá ZoSP, a rozhodnutí soudu prvního stupně proto není správné.

17. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil, jak je uvedeno ve výroku.

Proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu lze podat dovolání, které se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni. Přípustnost dovolání (§237až 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).