o určení zdánlivosti usnesení valné hromady účastnice z 22. ledna 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2022, č. j. 73 Cm 136/2020- 48,
JUDr. Milada Uhlířová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 4. 2022
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. JUDr. Lenky Grollové ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupen advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o určení zdánlivosti usnesení valné hromady účastnice z 22. ledna 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2022, č. j. 73 Cm 136/2020- 48,
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že návrh navrhovatele na pokračování v přerušeném řízení se zamítá. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel se domáhal, aby soud vyslovil zdánlivost usnesení valné hromady účastnice z 22. ledna 2019, důvod zdánlivosti napadeného usnesení spatřoval ve skutečnosti, že bylo přijato společností [právnická osoba], tj. osobou, která k tomu nebyla oprávněna, neboť nebyla jediným akcionářem účastnice, že usnesením č. j. 73 Cm 127/2020-16 z 20. ledna 2021 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 127/2021-27 ze 4. května 2021 řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020, neboť bylo zjištěno, že předmětem řízení vedeného u Krajského soudu v Praze je spor mezi navrhovatelem a společností [právnická osoba] je to, kdo je jediným akcionářem účastnice. Skutečnost, zda je navrhovatel jediným akcionářem účastnice či nikoli, je přitom zásadní pro posouzení toho, zda se navrhovatel v tomto řízení může domáhat určení zdánlivosti napadeného rozhodnutí, když toto své oprávnění dovozuje ze skutečnosti, že je jediným akcionářem účastnice.
2. Soud též uvedl, že navrhovatel navrhl, aby bylo v přerušeném řízení pokračováno s ohledem na současnou rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze, konkrétně pak na závěry Vrchního soudu v Praze uvedené v jeho usnesení č. j. 7 Cmo 87/2019-50 z 15. června 2021.
3. Soud konstatoval, že je obecně známo, že řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020 dosud není pravomocně skončeno. Soud konstatoval též, že z jeho usnesení č. j. 73 Cm 127/2020-16 z 20. ledna 2021 a z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 127/2021-27 ze 4. května 2021 plyne, že o přerušení řízení bylo rozhodnuto z důvodu, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020 je řešen spor mezi navrhovatelem a společností [právnická osoba] o to, kdo je jediným akcionářem účastnice, tedy z důvodu, že existuje jiné řízení, ve kterém je jako hlavní otázka řešeno, je-li navrhovatel jediným akcionářem účastnice, což je skutečnost zásadní pro posouzení toho, zda se navrhovatel může domáhat určení zdánlivosti napadeného rozhodnutí a vzhledem k tomu, že řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020 dosud nebylo pravomocně skončeno, je třeba uzavřít, že důvod přerušení tohoto řízení dosud neodpadl.
4. Soud doplnil, že pokud jde o závěry Vrchního soudu v Praze vyřčené v jiném řízení, skutečnost, že v jiném řízení dospěl Vrchní soud v Praze, že nejsou důvody pro přerušení dány, není bez dalšího relevantní pro toto řízení, když je nutno vzít v potaz předmět řízení onoho jiného řízení, jakož i další okolnosti, navíc v situaci, kdy Vrchní soud v Praze v tomto řízení dospěl k závěru, že v tomto řízení důvody pro přerušení řízení dány jsou.
5. Proti uvedenému usnesení se včas odvolal navrhovatel. V odvolání uvedl, že s usnesením soudu nesouhlasí, neboť soud nedostatečně posoudil skutkové okolnosti případu, přerušení řízení je nehospodárné a nesplňuje procesně právní podmínky. Též zopakoval, že je akcionářem účastníka. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že vyhoví návrhu účastníka na pokračování v řízení.
6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. V daném případě navrhovatel navrhl, aby soud pokračoval v přerušeném řízení s odkazem na současnou rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze. Soud konstatoval, že o přerušení řízení rozhodl z důvodu, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020 je řešen spor, ve kterém je jako hlavní otázka řešeno, je-li navrhovatel jediným akcionářem účastnice, což je skutečnost zásadní pro rozhodnutí soudu v dané věci, když v dané věci se navrhovatel domáhal, aby soud vyslovil zdánlivost usnesení valné hromady účastnice z 22. ledna 2019 s odůvodněním, že bylo přijato osobou neoprávněnou, neboť nebyla jediným akcionářem účastnice. Usnesení o přerušení řízení potvrdil jako správné odvolací soud. Soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020 dosud nebylo pravomocně skončeno, důvod pro přerušení tohoto řízení dosud neodpadl. Návrh zamítl.
8. Podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jako o. s. ř.) soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.
9. Podle § 110 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jako „obč. soud. řád“) platí, že soud pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, a to i bez návrhu.
10. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že pokud soud přerušil řízení z důvodu, že před Krajským soudem v Praze dosud probíhá řízení pod spisovou značkou 79 Cm 70/2020, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro danou věc, přičemž rozhodnutí soudu o přerušení řízení potvrdil odvolací soud jako správné, je na místě vyčkat na pravomocné rozhodnutí v uvedené věci, když tím bude najisto postaveno, zda se navrhovatel oprávněně domáhá se v tomto řízení určení zdánlivosti napadeného usnesení a v řízení nepokračovat, a proto nelze návrhu vyhovět.
11. Závěr soudu, že vzhledem k tomu, že důvod pro přerušení tohoto řízení dosud neodpadl, a proto není možno návrhu navrhovatele dle § 110 odst. 2 věty druhé o. s. ř. vyhovět a v řízení pokračovat, je správný.
12. Na základě uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
13. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v dalším řízení.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).