o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 19. 12. 2022, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2023, č. j. 65 Cm 92/2023-25,

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též i jen „soud“) výše uvedeným usnesením rozhodl, že se zamítá návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokátky B], (dále jen „společnost“) ze dne 19. 12. 2022 (dále jen „valná hromada“) přijatých pod body 2 až 5 pořadu jednání této valné hromady o zvolení dvou členů výboru pro odměňování a dvou členů partnerské rady (výrok I.) a že navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti [právnická osoba] náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce společnosti [právnická osoba] . (výrok II.).

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se navrhovatelka jako společnice účastnice domáhala vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice přijatých pod body 2 až 5 pořadu jednání této valné hromady o zvolení dvou členů výboru pro odměňování a dvou členů partnerské rady (dále společně též jen „usnesení“). Důvody neplatnosti usnesení spatřovala v tom, že

- společníci, kteří hlasovali pro přijetí usnesení, zneužili opětovně ve smyslu § 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), hlasovací práva spojená s jejich podíly, a k jejich hlasům se tudíž nemá přihlížet, a nebyli-li společníci společnosti jednající ve shodě zapsáni v evidenci skutečných majitelů, podle § 54 zákona jde o důvod pro sistaci jejich hlasovacích práv;

- na valné hromadě společnosti konané dne 24. 1. 2022 (dále též jen „VH 1/2022“) došlo ke změně obchodních podílů společníků a práv s nimi spojených. Pro změnu práv spojených s obchodním podílem ovšem nehlasovali všichni společníci. Napadená valná Hromada se konala v režimu zakotveném společenskou smlouvou ve znění schváleném právě VH 1/2022, platnost jejíchž usnesení navrhovatelka napadla u soudu (řízení je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 85/2022). Společenská smlouva společnosti schválená VH 1/2022 je vnitřně rozporná, nepřípustně zasahuje do práv navrhovatelky, zejména co se týče pravomocí výboru pro odměňování při rozdělování zisku;

- společenská smlouva společnosti schválená v roce 2019 je jedinou platnou společenskou smlouvou, obměna členů vnitřních orgánů společnosti neproběhla v souladu s tímto zněním společenské smlouvy (proběhla na základě neplatně přijatého znění společenské smlouvy) a navrhovatelka nebyla o volbě členů vnitřních orgánů vůbec informována.

3. Společnost uvedla, že partnerská rada i výbor pro odměňování nemají vůči navrhovatelce žádnou působnost, neboť dle společenské smlouvy mají působnost jen vůči společníkům vlastnícím podíly B, C a D. Argumentace domnělým zneužitím hlasovacích práv, resp. jejich sistací, je nedůvodná; nadto ji navrhovatelka neuplatnila v protestu.

4. Soud vyšel zejména z toho, že

- navrhovatelka je společnicí společnosti s podílem typu A o velikosti 7187/304009, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu o velikosti 7 187 000 Kč;

- v rámci bodu 2. programu o hlasování o usnesení: Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], (...), do funkce člena výboru pro odměňování s účinností od počátku dne 25. ledna 2023, pro přijetí usnesení bylo 296 428 000 hlasů (97,51 %), proti přijetí 7 581 000 hlasů. Zástupce navrhovatelky vznesl protest ve znění uvedeném v protestní listině;

- v rámci bodu 3. programu o hlasování o usnesení: Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], (...), do funkce člena výboru pro odměňování s účinností od počátku dne 25. ledna 2023, pro přijetí usnesení bylo 296 428 000 hlasů (97,51 %), proti přijetí 7 581 000 hlasů. Zástupce navrhovatelky vznesl protest ve znění uvedeném v protestní listině;

- v rámci bodu 4. programu o hlasování o usnesení: Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], (...), do funkce člena partnerské rady s účinností od počátku dne 25. ledna 2023, pro přijetí usnesení bylo [tel. číslo] hlasů (97,51 %), proti přijetí 7 581 000 hlasů. Zástupce navrhovatelky vznesl protest ve znění uvedeném v protestní listině;

- v rámci bodu 5. programu o hlasování o usnesení: Valná hromada volí [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], (...), do funkce člena partnerské rady s účinností od počátku dne 25. ledna 2023, pro přijetí usnesení bylo 296 428 000 hlasů (97,51 %), proti přijetí 7 187 000 hlasů (2,36 %), zdrželo se 394 000 hlasů. Zástupce navrhovatelky vznesl protest ve znění uvedeném v protestní listině;

- navrhovatelka protestovala, že valnou hromadu nelze konat, neboť to předpokládá platnost společenské smlouvy ve znění přijatém VH 1/2022. K platnému schválení společenské smlouvy však nedošlo z důvodů popsaných v návrhu na vyslovení neplatnosti jejích usnesení ze dne 24. 3. 2022. Společníci se dne 24. 1. 2022 pokusili změnit společenskou smlouvu, navrženy však byly takové změny, které svými důsledky zasáhly do práv všech společníků, tedy i společníků s podílem A. K platnosti takových změn by bylo zapotřebí souhlasu všech společníků, včetně těch s podílem A, kteří s návrhem nesouhlasili. Svolaná valná hromada je přitom v rozporu se společenskou smlouvou z roku 2019, co se způsobu hlasování týče. Na uvedeném ničeho nemění, že se jednatelé Společnosti pokusili zhojit nedostatek souhlasu společníků s podílem A tím, že nechali valnou hromadu odhlasovat, že navržené změny žádným způsobem nezasahují do práv společníků s podílem A. V příloze č. 1 společenské smlouvy z roku 2022 totiž zůstal odkaz na Compensation Committee u podmínek výplaty podílu na zisku ve formě Dividendy I a Dividendy III. Společníci s podílem A na základě rozhodnutí VH 1/2022 nemají šanci být členy Compensation Committee, a nemají tak možnost ovlivnit svůj podíl na zisku. Nelze akceptovat obměnu členů vnitřních orgánů tak, jak byla navržena, neboť neodpovídá platné společenské smlouvě z roku 2019. Sporné navíc je, jak byli tito členové vůbec zvoleni, protože o tom nebyli společníci vůbec informováni a nebylo jim to nijak doloženo.

5. Soud uvedl, že, co se týče znění společenské smlouvy z roku 2019, valná hromada konaná dne 20. 12. 2019 schválila společenskou smlouvu z roku 2019 s účinností od 1. 1. 2020. Toto znění považuje navrhovatelka za platné. VH 1/2022 schválila společenskou smlouvu z roku 2022, platnost usnesení o jejím přijetí napadla navrhovatelka návrhem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 73 Cm 85/2022, ke dni rozhodnutí nebylo uvedené řízení pravomocně skončeno.

6. Soud dospěl k závěru, že pokud se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným lze domáhat jen z protestovaných důvodů, soud se nemohl zabývat důvody neplatnosti usnesení uvedených v návrhu na zahájení řízení, že ostatní společníci zneužili hlasovacích práv, k nimž se nesmí přihlížet a že došlo k sistaci hlasovacích práv společníků dle zákona o evidenci skutečných majitelů. Tyto důvody neplatnosti nebyly zahrnuty v protestní listině a na valné hromadě nebyly vzneseny ani ústně.

7. Soud konstatoval, že hlavním protestovaným důvodem bylo, že valná hromada rozhodovala v režimu neplatné společenské smlouvy z roku 2022, soud však v tomto řízení není oprávněn posoudit platnost usnesení VH 1/2022, a to ani jako otázku předběžnou, neboť dokud nebyla soudním rozhodnutím vyslovena neplatnost usnesení VH 1/2022, jde o usnesení platná. Valná hromada se konala v režimu platně přijaté společenské smlouvy, neboť ke dni jejího konání nebyla vyslovena neplatnost usnesení o přijetí společenské smlouvy z roku 2022.

8. Konstatoval též, že i kdyby se valná hromada konala v režimu společenské smlouvy z roku 2019, na platnosti usnesení by to ničeho nezměnilo, když partnerskou radu (coby Board) i výbor pro odměňování (coby Compensation Committee) znala i společenská smlouva z roku 2019, neboť byly zřízeny již Ústavou Společnosti, která byla nedílnou součástí obou znění společenské smlouvy a obě společenské smlouvy zakotvovaly působnost valné hromady volit členy obou orgánů.

9. Soud neshledal ani nicotnost usnesení VH 1/2022 o přijetí společenské smlouvy z roku 2022, neboť v působnosti valné hromady byla již dle společenské smlouvy z roku 2019 změna společenské smlouvy a VH 1/2022 byla oprávněna změnou společenské smlouvy zřídit (staro)nové dobrovolné orgány společnosti; nešlo o usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Soud též neshledal absolutní neplatnost společenské smlouvy z roku 2022 ani Ústavy coby součást společenské smlouvy z roku 2019 v částech o zřízení partnerské rady a výboru pro odměňování.

10. Soud proto návrh jako nedůvodný zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal úspěšné společnosti vůči navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč.

12. Proti uvedenému rozhodnutí se navrhovatelka odvolala a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

13. Uvedla, že jako důvody neplatnosti usnesení uvedla, že společníci jednali ve shodě, pročež zneužili hlasovací práva, společníci nemohli s ohledem na § 4 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona č. 37/2021 Sb., zákon o evidenci skutečných majitelů, vykonávat hlasovací právo, na VH 1/2022 došlo k nezákonné změně společenské smlouvy, v důsledku čehož jsou neplatná i usnesení přijatá na valné hromadě, přičemž nebylo možné postupovat ani podle společenské smlouvy z roku 2019, protože v ní obsažená ustanovení o orgánech, do kterých měli být voleni členové, jsou neurčitá. Nesouhlasí s názorem soudu, že lze přihlížet jen k důvodům uvedeným v protestu. Řízení o zneužití hlasovacích práv je řízením formálně nezávislým na řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným. Následkem aplikace § 212 odst. 2 o.z. je to, že k hlasům zneužívajícího člena se nebude přihlížet. Pokud měl soud za to, že k aplikaci § 212 odst. 2 o.z. chybí tvrzení a návrhy na dokazování, měl ji o takové skutečnosti poučit. Soud pochybil, když nevyčkal na rozhodnutí v řízení vedeném soudem pod sp. zn. 73 Cm 85/2022. Společenská smlouva společnosti prošla změnami, relevantní jsou znění z roku 2019 a 2022. Společenská smlouva z roku 2019 neobsahovala konkrétní úpravu těchto dobrovolně zřizovaných orgánů, pravidla pro volbu členů, způsob jednání orgánů, ani další podrobnosti, nebyl schválen ani statut těchto orgánů a jiná procesní pravidla. Teprve společenská smlouva z roku 2022 zavedla a zřídila dobrovolně zřizované orgány, včetně jejich působnosti a pravomoci a v návaznosti na to upravila i působnost valné hromady. Pokud soud dospěl k závěru, že je bez významu, zda by se věc posuzovala podle společenské smlouvy z roku 2019 anebo společenské smlouvy z roku 2022, je tento právní závěr nesprávný. Soud tak zatížil napadené usnesení vadou nepřezkoumatelnosti.

14. Účastnice ve vyjádření k odvolání zejména uvedla, že je napadené usnesení správné. Navrhla jeho potvrzení.

15. Zejména uvedla, že soud vyslovil správný názor, že lze přihlížet jen k důvodům uvedeným v protestu. Navrhovatelka nepodala návrh podle § 212 odst. 2 o.z. Soud rozhodoval podle platné společenské smlouvy.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

17. Podle § 191 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady (společnosti s ručením omezeným) podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník (odst. 1). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odst. 2).

18. Podle § 192 z. o. k. nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak (odst. 1). Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odst. 2). Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl (odst. 3). Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije (odst. 4).

19. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že návrh byl navrhovatelkou podán včas v prekluzivní lhůtě ve smyslu § 259 o. z. a navrhovatelka jakožto společnice společnosti je ve smyslu § 191 odst. 1 a 2 z. o. k. osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu.

20. Dle ustálené judikatury platí, že společník (bez ohledu na to, zda byl na valné hromadě přítomen) se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady pouze z důvodů uplatněných (lhostejno zda jím samotným či jinou oprávněnou osobou) formou protestu, tj. pouze v rozsahu podaného protestu (s výjimkami určenými § 192 odst. 2 z. o. k.). Má-li protest plnit svůj účel, musí protestující určitě a srozumitelně popsat okolnosti, v nichž spatřuje důvody neplatnosti usnesení valné hromady, neboť k důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu na valné hromadě, soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady není oprávněn přihlédnout, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládají-li neplatnost usnesení valné hromady. Navrhovatel zásadně nemůže namítat jiné důvody neplatnosti, než které byly uplatněny formou protestu. Odůvodnění protestu představuje limity soudního přezkumu napadeného rozhodnutí valné hromady.

21. To, zda byl podán určitý a srozumitelný protest, je podstatné nejen pro posouzení otázky aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, nýbrž i pro posouzení, v jakém rozsahu je případný přezkum usnesení valné hromady otevřen. Soud je při posuzování platnosti usnesení valné hromady vázán návrhem. Z jiných, než navrhovatelem v návrhu uplatněných důvodů, nemůže soud neplatnost usnesení valné hromady posuzovat. Může se však zabývat jen těmi důvody v návrhu na zahájení řízení namítané neplatnosti usnesení valné hromady, které byly zároveň uplatněny formou protestu. Zbývá dodat, že prekluzivní lhůta k podání návrhu podle § 259 o. z. ve spojení s § 191 odst. 1 z. o. k. se vztahuje nejen na okruh usnesení, jež jsou napadána, nýbrž i na důvody, z jakých tak navrhovatel činí. K tomu srov. např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., KUHN, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck 2020, 762 s., jakož i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2021, sp. zn. 7 Cmo 259/2018, ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. 7 Cmo 24/2021, ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. 14 Cmo 124/2020, 14 Cmo 234/2021, či ze dne 21. 3. 2022, sp. zn. 14 Cmo 66/2021).

22. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu ve shodných tvrzeních účastníků a v provedeném dokazování, s těmito se ztotožňuje a na ně pro stručnost odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz).

23. Odvolací soud zopakoval dokazování protestem navrhovatelky, neboť soud prvního stupně hodnotil skutková zjištění učiněná z uvedeného důkazu jinak než odvolací soud.

24. Ze spisu se podává, že navrhovatelka jako důvody neplatnosti usnesení v návrhu na zahájení řízení a shodně v protestu uvedla, že valná hromady rozhodovala v režimu společenské smlouvy z roku 2022, která je však neplatná a že platnost usnesení, jímž byla společenská smlouva z roku 2022 přijata, napadla u soudu, přičemž uvedené řízení není dosud skončeno. Dalším takovým důvodem bylo to, že svolaná valná hromada je v rozporu se společenskou smlouvou z roku 2019, co se způsobu hlasování týče a že nelze akceptovat obměnu členů vnitřních orgánů tak, jak byla navržena, neboť neodpovídá platné společenské smlouvě z roku 2019.

25. Odvolací soud se ztotožnil s postupem soudu, pokud se nezabýval tím, že společníci při hlasování zneužili hlasovací práva a že nemohli s ohledem na § 4 odst. 1 písm. d) a § 54 zákona č. 37/2021 Sb., zákon o evidenci skutečných majitelů, vykonávat hlasovací právo, neboť uvedené důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení navrhovatelka sice uvedla v návrhu na zahájení řízení, avšak je neuvedla v protestu. Navrhovatelka ani nepodala samostatný návrh podle § 212 odst. 2 o.z. Z uvedeného důvodu není důvodná ani výtka navrhovatelky vůči soudu, že soud navrhovatelku nepoučil podle § 118a o.s.ř.

26. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu týkajícím se prvního výše uvedeného důvodu neplatnosti usnesení. Soud učinil správný závěr, že je třeba vycházet z toho, že je společenská smlouva z roku 2022 platná, neboť dokud nebude vyslovena neplatnost usnesení, jímž byla tato společenská smlouva přijata, hledí se na toto usnesení jako na platné. Odvolací soud doplnil, že ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nebylo řízení o vyslovení neplatnosti uvedeného usnesení skončeno. Soud též správně dovodil, že nicotnost uvedeného usnesení se z ničeho nepodává. Soud tedy správně uzavřel, že navrhovatelkou výše uvedený důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení.

27. Co se týče navrhovatelkou tvrzeného důvodu pro vyslovení neplatnosti usnesení, že svolaná valná hromada je v rozporu se společenskou smlouvou z roku 2019, co se způsobu hlasování týče a že nelze akceptovat obměnu členů vnitřních orgánů tak, jak byla navržena, neboť neodpovídá platné společenské smlouvě z roku 2019, z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že soud považoval podaný protest, co se týče tohoto důvodu, za určitý. Podle odvolacího soudu však závěru soudu prvního stupně o určitosti podaného protestu přisvědčit nelze.

28. Je nutno zdůraznit, že smysl a účel právní úpravy protestu je dvojí. Předně protest plní preventivní funkci, když umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a případně (je-li to možné) aby vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení valné hromady, napravila. Současně institut protestu dává společnosti relativní jistotu, že může, nejsou-li vzneseny žádné protesty, z přijatých usnesení vycházet, tj. spolehnout se na to, že jejich platnost nebude posléze zpochybněna. V úpravě protestu se rovněž promítá povinnost akcionářů chovat se ke své společnosti čestně a loajálně (§ 212 odst. 1 věta první o. z.).

29. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník může dovolávat pouze v rozsahu podaného protestu, jehož obsah je určitý a srozumitelný. Z protestu musí být seznatelné skutkové okolnosti, z nichž společník dovozuje neplatnost usnesení valné hromady; postačí, uvede-li tyto alespoň stručně. V protestu je tudíž třeba uvést konkrétní, určité, srozumitelné skutkové okolnosti, pro něž s navrhovaným usnesením valné hromady nesouhlasí. Pakliže v protestu uvede pouze skutečnosti obecného charakteru, z nichž nelze ani výkladem za použití pravidel uvedených v § 555 až 558 o. z. dovodit, jaké důvody jej vedou k tomu, že proti přijímanému usnesení brojí, je jeho obsah neurčitý a nelze k němu přihlížet (půjde ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. o zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 o. z. nepřihlíží).

30. Odvolací soud učinil závěr, že protest, v rozsahu týkajícím se důvodu pro vyslovení neplatnosti usnesení, že svolaná valná hromada je v rozporu se společenskou smlouvou z roku 2019, co se způsobu hlasování týče a že nelze akceptovat obměnu členů vnitřních orgánů tak, jak byla navržena, neboť neodpovídá platné společenské smlouvě z roku 2019, není dostatečně určitý. V daném případě navrhovatelka neuvedla určitě a srozumitelně, v čem spatřuje rozpor mezi společenskou smlouvu z roku 2019 a způsobem hlasování o napadených usneseních. Za této situace nebylo možno se tímto důvodem neplatnosti usnesení zabývat.

31. Protože z části byly důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení uvedené v protestu neurčité, jak uvedeno výše, a zčásti nebyly shledány jako důvody pro vylovení neplatnosti usnesení, je rozhodnutí soudu, kterým byl návrh zamítnut, správné.

32. Odvolací soud z vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšné účastnici náhradu nákladů odvolacího řízení, představovaných náklady právního zastoupení, a to 2 x odměna advokáta za úkon právní služby po 3 100 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH v částce 1 428 Kč. Celkem 8 228 Kč.