o zmocnění ke svolání valné hromady a určení předsedy valné hromady, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Cm 84/2020-132 ze dne 3. ledna 2022

1. Shora označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též i soud) rozhodl, že Společnost [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele], se sídlem [adresa], se zmocňuje ke svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa] s pořadem jednání, které sama určí v rámci jednání za společnost, která s valnou hromadou souvisí. Zbytek návrhu na určení přesného pořadí jednání se zamítá (výrok I.), že předsedou valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], se sídlem [adresa], svolané na základě zmocnění soudem akcionářem společností [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele], se sídlem [adresa], se určuje [tituly před jménem] [Anonymizováno]., narozený [Anonymizováno], bytem [adresa] (výrok II.) a že účastník je povinen uhradit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 28 637 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatele (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že navrhovatel tvrdil, že je vlastníkem celkem 108 931 kmenových akcií, každá ve jmenovité hodnotě 649 Kč společnosti účastníka (dále též [Jméno advokáta B].), což činí 5,56% podílu na tomto základním kapitálu a je tedy kvalifikovaným akcionářem, že dne 16. 7. 2020 navrhovatel žádal o svolání valné hromady k odvolání členů představenstva, volbě členů představenstva a volbě členů dozorčí rady, účastník odmítal valnou hromadu svolat s tím, že navrhovatel není akcionářem, že povinnost svolat valnou hromadu měla být splněna do 30. 8. 2020 a dále navrhl, kdo má být jejím předsedou. Účastník namítl, že navrhovatel není akcionářem, není zapsána v seznamu akcionářů, předložené hromadné listiny neudávají přesná čísla akcií, které mají zastupovat, ani jejich nominální hodnotu, a na optickém identifikačním řádku má být uvedena hodnota všech nahrazených akcií, nikoli jen jedné, jak stanoví zákon o cenných papírech, takto vzato předložil navrhovatel jedinou platnou akcii. Též namítal, že splnění požadovaného svolání valné hromady je nemožné proto, že společnost [právnická osoba]. přešla na monistický systém a nemá představenstvo, které by bylo možno valnou hromadou odvolat a případně nově zvolit.

3. Soud konstatoval, že zjistil, že navrhovatel vlastní listiny, dokládající vlastnictví akcií v rozsahu 108 931 akcií, že účastník odmítá uznat vlastnictví akcií navrhovatele, brání výměně jeho akcií a odmítá svolat valnou hromadu za účasti nebo z podnětu navrhovatele, že společnost změnila charakter statutárních orgánů i svoje sídlo, kdy jsou jejími orgány valná hromada a správní rada, která má jediného člena, že navrhovatel žádal o svolání valné hromady. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem úpadce, a proto má právo na výměnu uvedených akcií a s ohledem na tento závěr a poměr předložených akcií (108 931) k celkovému počtu akcií (1 957 571 kusů) je navrhovatel kvalifikovaným akcionářem, a může proto uplatnit právo podle ustanovení § 365, 366, 367 a 368 zákona č. 90/2021 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále též jen ZOK).

4. Soud uzavřel, že návrh je důvodný, neboť navrhovatel jako kvalifikovaný akcionář má na svolání valné hromady právo a účastník svolání této valné hromady brání.

5. Konstatoval dále, že co se týče určení pořadu valné hromady, navrhovaný pořad valné hromady je nemožný, když systém řízení společnosti byl v mezidobí změněn, představenstvo neexistuje a protože soud nemá důvod stanovit průběh valné hromady, tuto část návrhu zamítl. Konstatoval, že dispozice stanovit průběh valné hromady je v režii navrhovatele jako svolavatele valné hromady a bude obsažena na pozvánce v návaznosti na výrok soudu o pověření navrhovatele podle výroku rozsudku. Účelným soud shledal ustanovení předsedy valné hromady podle návrhu, protože případné nejasnosti v této otázce by mohly vést ke komplikovanému průběhu valné hromady.

6. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto usnesení podal účastník odvolání. Uvedl v něm, že navrhovatel neprokázal své postavení akcionáře společnosti [Jméno advokáta B]., v důsledku čehož mu chybí aktivní věcná legitimace a že i v případě, že by byl akcionářem [Jméno advokáta B]., nevzniklo mu právo domáhat se svolání valné hromady pro sistaci jeho případných akcionářských práv. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh na zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. a určení předsedy valné hromady se zamítá.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle ustanovení § 1 odst. 1 a § 2 písm. e) o zvláštních řízeních soudních (též z. ř. s.), upravuje řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob tento zákon. Podle ustanovení § 1 odst. 2 a 3 cit. zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád, a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu.

10. Řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady je nesporným řízením. V tomto řízení se postupuje podle procesních pravidel zakotvených v zákonu o zvláštních řízeních soudních. Druhově jde o řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob, jehož účastníky jsou navrhovatel a společnost, soud rozhoduje usnesením.

11. Soud o věci nesprávně rozhodl rozsudkem, uvedená vada však nemá za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí.

12. Podle § 368 odst. 1 ZOK v případě, že představenstvo nebo správní rada nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle § 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady.

13. Dle komentářové literatury soud, který o žádosti akcionáře rozhoduje, v tomto řízení zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zmocnění akcionáře, tj. zda je akcionář aktivně věcně legitimován a zda představenstvu (správní radě) vznikla povinnost k žádosti akcionáře svolat valnou hromadu. Soud musí dále přezkoumat navržený pořad jednání valné hromady. Pokud by se akcionář domáhal svolání valné hromady s pořadem jednání, který nelze na valné hromadě projednat, nevznikla by ani představenstvu (správní radě) povinnost valnou hromadu s takovým programem svolat, ani by nevznikly podmínky pro rozhodnutí soudu o svolání valné hromady s takovým programem (NS 29 Cdo 4782/2010). Soud není oprávněn zmocnit kvalifikovaného akcionáře ke svolání valné hromady za libovolným účelem, resp. k projednání libovolné záležitosti, leč toliko a jen záležitostí, ohledně nichž nebyl kvalifikovaný akcionář úspěšný se svým požadavkem na svolání vůči představenstvu, resp. vůči příslušnému orgánu akciové společnost.

14. Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatel se domáhal, aby soud rozhodl, že navrhovatel se zmocňuje ke svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. s pořadem jednání: odvolání členů představenstva, volba členů představenstva, volba členů dozorčí rady a dále se domáhal, aby soud rozhodl, že předsedou valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], svolané na základě zmocnění soudem akcionářem společností [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele], se sídlem [adresa], se určuje [tituly před jménem] [Anonymizováno]., narozený [Anonymizováno], bytem [adresa]. Tvrdil, že je kvalifikovaným akcionářem účastníka, že povinnost svolat valnou hromadu měla být splněna do 30. 8. 2020, že účastník přes jeho výzvu odmítá valnou hromadu svolat. Účastník namítal, že navrhovatel není akcionářem a že splnění požadovaného svolání valné hromady je nemožné proto, že společnost [právnická osoba]. přešla na monistický systém a nemá představenstvo, které by bylo možno valnou hromadou odvolat a nemá dozorčí radu, proto nelze představenstvo a dozorčí radu případně nově zvolit. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že navrhovatel je akcionářem účastníka a s ohledem na poměr předložených akcií k celkovému počtu akcií je kvalifikovaným akcionářem a též uzavřel, že návrh je důvodný, neboť navrhovatel jako kvalifikovaný akcionář má na svolání valné hromady právo a účastník svolání této valné hromady brání. Soud též učinil závěr, že vzhledem k tomu, že navrhovaný pořad valné hromady je již nemožný, část návrhu týkající se pořadu jednání je třeba zamítnout. Soud s ohledem na svůj závěr, že návrh je důvodný, dovodil, že navrhovatel pořad jednání valné hromady určí sám. Též vyhověl návrhu na určení předsedy valné hromady. Uvedené závěry soud odůvodnil, jak výše uvedeno.

15. Odvolací soud zjistil ze sbírky listin [právnická osoba]. spisové značky B 11310 vedené u Krajského soudu v Ostravě dostupné na www. Justice.cz, že valná hromada účastníka dne 3. 2. 2021 přijala usnesení, jímž změnila stanovy, v nichž byl zvolen monistický vnitřní systém s tím, že statutárním orgánem je správní rada s 1 členem, kterým je Daniel Homola, dat. nar. 24. března 1969. Zapsáno 16. března 2021.

16. Z uvedeného zjištění vyplývá, že v době, kdy soud o předmětném návrhu rozhodl, neměl účastník představenstvo ani dozorčí radu, a proto není možno členy představenstva a členy dozorčí rady valnou hromadou odvolat a ani nelze členy představenstva a členy dozorčí rady nově zvolit.

17. Odvolací soud učinil závěr, že pokud se navrhovatel domáhal svolání valné hromady s pořadem jednání: odvolání členů představenstva, volba členů představenstva, volba členů dozorčí rady, avšak tento pořad jednání nelze na valné hromadě projednat s ohledem na výše uvedenou změnu vnitřního systému účastníka na monistický, nejsou dány podmínky pro rozhodnutí soudu o svolání valné hromady s takovým programem (srov. usnesení NS 29 Cdo 4782/2010 z 15. února 2012). Co se týče tvrzení navrhovatele, že valná hromada, která byla uskutečněna v roce 2021, kde došlo k přechodu na monistický systém, byla napadena žalobou na neplatnost, odvolací soud konstatoval, že dokud nebyla neplatnost valné hromady soudem vyslovena, hledí se na ni jako na platnou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1800/2014 ze dne 20. 8. 2014).

18. Protože nejsou dány podmínky pro rozhodnutí soudu o svolání valné hromady s navrhovatelem navrženým programem a protože soud není oprávněn zmocnit kvalifikovaného akcionáře ke svolání valné hromady za libovolným účelem, resp. k projednání libovolné záležitosti, leč toliko a jen záležitostí, ohledně nichž nebyl kvalifikovaný akcionář úspěšný se svým požadavkem na svolání vůči představenstvu, resp. vůči příslušnému orgánu akciové společnosti, není předmětný návrh důvodný a nelze mu vyhovět, a to včetně požadavku na určení předsedy valné hromady. Již z uvedených důvodů bylo třeba návrh zamítnout.

19. Odvolací soud uzavřel, že pokud soud rozhodl, že se navrhovatel zmocňuje ke svolání valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. s pořadem jednání, který sama určí v rámci jednání za společnost, která s valnou hromadou souvisí, není napadené rozhodnutí, v rozsahu, v němž bylo návrhu vyhověno, správné a pokud soud též rozhodl, že se zbytek návrhu na určení přesného pořadí jednání zamítá, přičemž navrhovatel se určení přesného pořadí jednání nedomáhal, není napadené rozhodnutí ani v tomto rozsahu správné.

20. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že návrh zamítl.

21. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl dle ustanovení podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Náklady řízení účelně vynaložené zahrnují odměnu zástupkyně účastníka za 9 úkonů po 3 100 Kč podle vyhlášky 177/1996 Sb. (z toho 7 před soudem prvního stupně), 9 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč, 4 x jízdné za cestu [adresa] a zpět ve výši po Kč 6 840, 1 x jízdné za cestu [adresa] a zpět ve výši 4 114 Kč, náhradu za ztrátu času 1 600 Kč a 1000 Kč, 21% DPH ve výši 12 584,46 Kč, 2 000 Kč jako náhradu za soudní poplatek, celkem tedy 74 510,46 Kč. Odvolací soud neshledal jako náklad řízení účelně vynaložený doplnění odvolání. Je na odvolateli, aby uvedl rozhodné skutečnosti v jednom podání, což učinil v odvolání.