o určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 27. srpna 2018, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2019 č. j. 73 Cm 149/2018-22,

1. Návrhem na zahájení řízení podaným 26. listopadu 2018 se navrhovatelka domáhá, aby byla určena neplatnost tří usnesení valné hromady účastnice přijatých na zasedání konaném dne 27. srpna 2018. Uvedla, že je jedním ze společníků účastnice, když jí náleží podíl o velikosti 66 % a že napadenými usneseními bylo rozhodnuto o (a) odvolání dosavadního jednatele účastnice, [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], z funkce, (b) změně společenské smlouvy účastnice co do výčtu společníků účastnice, počtu jednatelů účastnice a s tím související úpravy jednání za účastnici a (c) změně sídla účastnice na novou adresu. Dále uvedla, že důvod neplatnosti napadených usnesení spatřuje ve skutečnosti, že zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, se místo navrhovatelky účastnila osoba, která není společníkem účastnice. Uvedla, že zasedání se účastnili dva společníci, a to jednak společnost [Anonymizováno], reg. č. 09080966, sídlem [Anonymizováno] s podílem o velikosti 34 %, jednak společnost [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] s podílem o velikosti 66 %. K tomu dodala, že společnost [právnická osoba] své právo vlastníka podílu v účastnici o velikosti 66 % dovozuje ze zástavní smlouvy z 3. března 2015, když se jako zástavní věřitel neúspěšně pokusila tento podíl v účastnici zpeněžit. Uvedla, že 3. března 2015 sice byla mezi navrhovatelkou a společností [právnická osoba] uzavřena zástavní smlouva, ale že společnost [právnická osoba] vlastnické právo k tomuto podílu v účastnici nabýt nemohla, když nebyla oprávněna k jeho zpeněžení; toto právo z této smlouvy výslovně nevyplývá. Účastnice s tvrzeními navrhovatelky uvedených v návrhu na zahájení řízení nesouhlasila a navrhla, aby byl návrh na zahájení řízení zamítnut. Uvedla, že navrhovatelkou tvrzený důvod neplatnosti napadených usnesení není dán, neboť navrhovatelka již nebyla v době konání zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, společníkem účastnice.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti [právnická osoba]., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým bylo rozhodnuto o odvolání [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], s okamžitou platností z funkce jednatele účastnice, je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti [právnická osoba]., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým byla přijata změna společenské smlouvy účastnice, je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.), „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti [právnická osoba]., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým byla přijata změna sídla na adresu [adresa], je neplatné, se zamítá.“ (výrok III.), „Navrhovatelka je povinna uhradit účastnici k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok IV.).

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dospěl k těmto skutkovým závěrům: Dne 27. srpna 2018 se konalo zasedání valné hromady účastnice, kterého se účastnila společnost [Anonymizováno], jakožto společník vlastnící podíl účastnice o velikosti 34 %, a společnost [právnická osoba], jakožto společník vlastnící podíl účastnice o velikosti 66 %; na tomto zasedání bylo přijato (a) usnesení o odvolání dosavadního jednatele účastnice, [Anonymizováno], z funkce, (b) usnesení o změně společenské smlouvy účastnice a (c) usnesení o změně sídla účastnice. Všechna napadená usnesení byla přijata jednomyslně všemi hlasy obou přítomných společníků účastnice. (notářský zápis [Anonymizováno], notáře v [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaný 27. srpna 2018, spolu s přílohami). Dne 3. března 2015, tj. v době, kdy vlastníkem podílu v účastnici o velikosti 66 % byla navrhovatelka a kdy tato skutečnost nebyla rozporována, byla mezi navrhovatelkou a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva, kterou bylo sjednáno zástavní právo k podílu navrhovatelky v účastnici o velikosti 66 %, a to ve prospěch společnosti [právnická osoba] (čl. I odst. 3 smlouvy z 3. března 2015). Současně bylo touto smlouvou ujednáno, že nebude-li společnosti [právnická osoba] řádně a včas splněn dluh zajištěný zastavením podílu navrhovatelky v účastnici, vznikne společnosti [právnická osoba] oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy (čl. II. odst. 1 smlouvy z 3. března 2015), přičemž zastavený podíl navrhovatelky v účastnici může být zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jeho prodejem jiným společníkům účastnice (čl. III. odst. 1 smlouvy z 3. března 2015). Současně bylo mezi navrhovatelkou a společností [právnická osoba] v této smlouvě ujednáno, že bude-li pokus společnosti [právnická osoba] o zpeněžení zastaveného podílu navrhovatelky v účastnici neúspěšný, nabude společnost [Anonymizováno] tento podíl do svého vlastnictví (čl. III odst. 3 smlouvy z 3. března 2015). Zástavní právo k podílu navrhovatelky v účastnici bylo smlouvou z 3. března 2015 zřízeno k zajištění pohledávek společnosti [právnická osoba] za společností [Anonymizováno] [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno], které jí vznikly ze smlouvy o úvěru z 26. února 2015 (čl. I odst. 2 a 3 smlouvy z 3. března 2015). Společnost [Anonymizováno] je dceřinou společností účastnice. Dopisem z 25. září 2017 vyzvala společnost [právnická osoba] společnost [Anonymizováno] k uhrazení úvěru podle smlouvy o úvěru z 26. února 2015. Dopisem z 26. června 2018 oznámila společnost [právnická osoba] navrhovatelce a společnosti [Anonymizováno] započetí výkonu zástavního práva k podílu navrhovatelky v účastnici. Následně společnost [právnická osoba] nabídla tento podíl druhému společníkovi účastnice, společnosti [Anonymizováno] ke koupi; ta ale tuto nabídku nevyužila a dopisem z 24. srpna 2018 ji odmítla. K 27. srpnu 2018 potom společnost [právnická osoba] prohlásila, že jí nebyla uhrazena splatná pohledávka ze smlouvy o úvěru z 26. února 2015.

4. Dále soud prvního stupně uvedl s odkazem na § 191 odst. 1 z.o.k. a § 259 o.z., že právo domáhat se určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným může vzniknout pouze určitým osobám, a to společníkovi, jednateli, členovi dozorčí rady (byla-li zřízena) a likvidátorovi. Navrhovatelka dokládá naplnění tohoto předpokladu pro vznik práva domáhat se určení napadených usnesení tím, že je společníkem účastnice. Jak ovšem bylo soudem v rámci dokazování zjištěno, navrhovatelka přestala být společníkem účastnice, jakmile její podíl nabyla společnost [právnická osoba], jakožto zástavní věřitel, okamžikem neúspěšného pokusu o zpeněžení tohoto podílu. Z § 1326 o.z. se přitom podává, že nabytí obchodního podílu zástavním věřitelem je možné, bylo-li to ujednáno, a nastává okamžikem neúspěšného pokusu o jeho zpeněžení. Oba tyto předpoklady byly v posuzovaném případě splněny, když nabytí podílu navrhovatelky společností [právnická osoba] bylo sjednáno v čl. III. odst. 3 smlouvy z 3. března 2015 a když pokus o zpeněžení tohoto podílu (formou jeho prodeje druhému společníkovi účastnice) byl neúspěšný, jak se podává z dopisu společnosti [Anonymizováno] z 24. srpna 2018. Okamžikem účinnosti odmítnutí odkoupení podílu navrhovatelky společností [Anonymizováno], tj. okamžikem doručení dopisu z 24. srpna 2018 společnosti [právnická osoba], tedy došlo k nabytí podílu navrhovatelky společností [právnická osoba]. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že navrhovatelce nesvědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadených usnesení, proto návrh zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Její stěžejní odvolací argumentace byla následující. Závěry soudu prvního stupně nemají oporu v platné právní úpravě institutu zástavního práva. Z právní úpravy zástavního práva v ustanoveních § 1309 a násl. o.z., zejména pak v ustanoveních § 1359 a násl. o.z., nevyplývá, že by zástavní věřitel byl oprávněn vykonat zástavní právo přímým prodejem předmětu zástavy (tedy nikoli prodejem ve veřejné dražbě), aniž by o tom byl výslovně dohodnut se zástavcem. Podle ustanovení § 1359 odst. 1 o.z. „může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona“. Ustanovení § 1360 o.z. k tomu doplňuje, že „bylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to...“ Podle § 1365 odst. 1 o.z. „ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí.“ Z citovaných ustanovení zákona jednoznačně plyne, že má-li zástavní věřitel získat oprávnění realizovat své zástavní právo přímým prodejem předmětu zástavy, musí se na tom se zástavcem výslovně dohodnout. Není-li takové dohody, má zástavní věřitel právo realizovat své zástavní právo pouze zákonem výslovně uvedenými způsoby, tedy zpeněžením zástavy ve veřejné dražbě nebo prodejem podle jiného zákona. V daném případě byla společnost [právnická osoba] dle čl. III. odst. 1. zástavní smlouvy oprávněna se „uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z výtěžku zpeněžení zástavy - prodeje zástavy jiným společníkům“. Z tohoto ujednání však dle názoru navrhovatelky nevyplývá výslovné právo společnosti [právnická osoba] prodat zástavu přímo mimo veřejnou dražbu, nýbrž pouze právo „uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy - prodeje zástavy“. Není zřejmé, kdo měl samotný prodej zástavy jiným společníkům realizovat. Podle názoru navrhovatelky to všem nebyla společnost [právnická osoba], která dle výslovného ujednání měla pouze právo „uspokojit se z výtěžku prodeje zástavy“. Podle poslední věty čl. III. odst. 2. zástavní smlouvy pak mohla společnost [právnická osoba] jako zástavní věřitel „zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva ... oznámil“. Z tohoto ustanovení výslovně nevyplývá způsob, jakým byla společnost [právnická osoba] jako zástavní věřitel oprávněna zástavu zpeněžit. V tomto ustanovení není sjednáno oprávnění společnosti [právnická osoba] zastavený podíl navrhovatelky v účastnici řízení prodat mimo veřejnou dražbu. Není-li tomu tak, potom s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení mohla společnost [právnická osoba] své zástavní právo k podílu navrhovatelky vykonat pouze jeho prodejem ve veřejné dražbě. Z uvedeného navrhovatelka dovozuje, že společnost [právnická osoba] jako zástavní věřitel nebyla oprávněna k realizaci svého zástavního práva k podílu navrhovatelky v účastnici řízení jeho přímým prodejem mimo veřejnou dražbu. Z tohoto důvodu nebyla společnost [právnická osoba] oprávněna nabídnout podíl navrhovatelky v účastnici řízení společnosti [Anonymizováno] a odmítnutím této nabídky ze strany společnosti [Anonymizováno] nemohlo dojít k nabytí podílu navrhovatelky společností [právnická osoba]. Z uvedeného plyne, že navrhovatelka je i nadále společníkem účastnice řízení, a je proto v souladu s § 191 odst. 1 z.o.k. a § 259 o.z. oprávněna k podání návrhu na určení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice řízení konané dne 27. 8. 2018. Navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vysloví neplatnost napadených usnesení valné hromady účastnice, případně aby odvoláním napadené usnesení zrušil.

6. K odvolání se vyjádřila též účastnice, jež se ztotožnila s odvoláním napadeným usnesením soudu prvního stupně a navrhla jeho potvrzení.

7. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a způsobem jsoucím v souladu se zákonem, z provedených důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti, jakož a především věc správně posoudil po právní stránce.

9. V dané věci se navrhovatelka coby tvrzená společnice další účastnice s podílem o velikosti 66% domáhala vyslovení neplatnosti její valné hromady konané dne 27. srpna 2018 ohledně odvolání jednatele [Anonymizováno] z funkce, změny společenské smlouvy, jakož i změny sídla společnosti. Soud prvního stupně správně dospěl k závěru o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelky k podání takovéhoto návrhu (viz. § 191 z.o.k.), když navrhovatelka nebyla ani v době konání předmětné valné hromady, ani v době pozdější (podání návrhu na zahájení řízení) tvrzenou společnicí předmětné společnosti s ručením omezeným - další účastnice. Tuto svoji účast pozbyla v důsledku zastavení předmětného podílu, a to zástavní smlouvou uzavřenou mezi společností [právnická osoba] coby zástavním věřitelem a [právnická osoba]. coby zástavcem dne 3. 3. 2015 (den podpisu druhým účastníkem smlouvy), a přechodu předmětu zástavy na zástavního věřitele. Podle čl. III odst. 1 řečené smlouvy „poté, co se zajištěný dluh stane splatným, může se zástavní věřitel uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě, nebo z výtěžku zpeněžení zástavy - prodeje zástavy jiným společníkům společnosti [Anonymizováno].“ Podle čl. III odst. 3 jmenované smlouvy „pokud bude pokus zástavního věřitele o zpeněžení zástavy některou z forem uvedených v odst. 1 výše při výkonu zástavního práva neúspěšný, nabývá takovým okamžikem zástavní věřitel zástavu do vlastnictví“. Okamžikem účinnosti odmítnutí odkoupení podílu navrhovatelky společností [Anonymizováno] (doručení dopisu dne 24. 8. 2018) došlo tak k nabytí podílu navrhovatelky výše jmenovanou společností [právnická osoba]. Toto se stalo plně v souladu s ust. § 1359 odst. 1, § 1360 a 1365 odst. 1 z.o.k., na něž poukazovala odvolatelka. V daném případě si zástavní věřitel a zástavce ujednali jednoznačně možnost přechodu předmětu zástavy na zástavního věřitele pro případ, že se nepodaří předmět zástavy - podíl ve společnosti s ručením omezeným, prodat v rámci dražby nebo druhému společníkovi této společnosti. Tomu se podíl prodat nepodařilo - odmítl jeho koupi, pročež podíl přešel na zástavního věřitele. V daném případě ujednání smluvních stran naplňovala i speciální ust. § 1326 z.o.k., jež upravuje propadnou zástavu podílu v korporaci „bylo-li to ujednáno, nabývá zástavní věřitel zastavení podíl okamžikem, kdy byl jeho pokus o zpeněžení podílu při výkonu zástavního práva neúspěšný“. V daném případě si toto ujednaly strany výše jmenované zástavní smlouvy v jejím čl. III odst. 1 a 3, jak výše citováno. Protože předmětný podíl ve společnosti - dalším účastníkovi, nabyl v daném případě výše jmenovaný zástavní věřitel (24. 8. 2018) a nabyl tak tímto práva a povinnosti společníka resp. oprávnění společníka účastnit se valné hromady předmětné společnosti konané dne 27. 8. 2018, není navrhovatelka osobou dle zákona oprávněnou požadovat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení této valné hromady (§ 191 z.o.k.), protože ke ni jejího konání ani později již nebyla společnicí dané společnosti.

10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, včetně akcesorického výroku.

11. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšné účastnici (společnosti). Navrhovatelka je tudíž povinna nahradit náklady odvolacího řízení účastnici. Ty sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v celkové výši 6 200 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 29. ledna 2020 a účast na jednání odvolacího soudu dne 29. 9. 2021, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 8 228 Kč, jež je navrhovatelka povinna zaplatit k rukám advokáta coby zástupce účastnice - společnosti (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).