o přezkoumání výše protiplnění, k odvolání navrhovatele b) a účastníka 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2022, č. j. 79 Cm 1/2009-372, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2023, č. j. 79 Cm 1/2009, 79 Cm 2/2009-410

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením:

- určil, že návrh na přezkoumání výše protiplnění navrhovatele b) [Jméno advokáta A] se zamítá (výrok I.),

- navrhovatel b) [Jméno advokáta A] je povinen zaplatit účastnici 1/ na náhradě nákladů řízení 30 274,20 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno Zástupce B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.),

- navrhovatel b) [Jméno advokáta A] je povinen zaplatit účastnici 2/ na náhradě nákladů řízení 30 274,20 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno Zástupce B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.),

- protiplnění za jednu kmenovou akcii v zaknihované podobě na majitele o jmenovité hodnotě 116 Kč, emitované společností [právnická osoba] IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], stanovené a vyplacené hlavním akcionářem [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), zapsaného v obchodním rejstříku pod KRS č. [IČO], sídlem [adresa], ve výši 158 Kč je nepřiměřená. Přiměřené protiplnění za kmenovou akcii v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 116 Kč emitované společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], je ve výši 227 Kč (výrok IV.),

- účastnice 2/ [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), zapsaná v obchodním rejstříku pod KRS č. [IČO], sídlem [adresa], je povinna zaplatit navrhovateli a) 4 479 066 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky od 8. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 % ročně a dále z této částky ode dne 1. 7. 2009 do zaplacení ve výši odpovídající procentní výši repo sazby stanovené k tomuto dni Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů a vždy takto stanovené znovu k prvnímu dni dalšího pololetí, to vše až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok V.),

- účastnice 1/ a účastnice 2/ jsou povinny zaplatit navrhovateli a) [Jméno navrhovatele A] na náhradě nákladů řízení rovným dílem 44 140 Kč k rukám jeho zástupce [Jméno navrhovatele B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok VI.),

- účastnice 1/ a 2/ jsou povinny zaplatit Českému státu na účet Městského soudu v Praze rovným dílem 108 174 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok VII.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

- navrhovatel a) [Jméno navrhovatele A] se návrhem doručeným soudu dne 2. 1. 2009 domáhá soudního rozhodnutí, které by stanovilo výši přiměřeného protiplnění v důsledku vytěsnění jeho osoby, jakožto minoritního akcionáře ve smyslu ust. § 183i zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) z účastnice 1) [právnická osoba]. (dále jen „Společnost“). Navrhovatel a) byl v době převodu cenných papírů vlastníkem 64 914 kusů akcií Společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč/akcie. Protiplnění na jednu akcii o jmenovité hodnotě 116 Kč bylo určeno na základě znaleckého posudku vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] částkou 158 Kč, nejedná se o protiplnění spravedlivé,

- navrhovatel b) [Jméno advokáta A] se návrhem doručeným soudu téhož dne domáhal toho, aby soud přezkoumal přiměřenost protiplnění za jednu akcii emitovanou Společností a určil, že protiplnění poskytnuté hlavním akcionářem (účastnicí 2/) ve výši 158 Kč za jednu akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč je nižší než přiměřené, přiznal navrhovateli b) jinou výši protiplnění ve výši určené soudem, uložil účastnici 1) povinnost oznámit výrok soudu všem osobám, které byly akcionáři Společnosti způsobem, který vyplýval ze stanov Společnosti, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, přiznal navrhovateli náhradu nákladů řízení,

- navrhovatel b) [tituly před jménem] [Jméno] se na jednání soudu nedostavoval, přestože byl řádně obesílán, čímž se vyloučil z možnosti být podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučen o jeho povinnosti tvrdit skutečnosti naplňující jeho aktivní věcnou legitimaci, když toto ani jedna z účastnic neučinila nesporným. Soud neměl za prokázané, že navrhovatel b) je akcionářem Společnosti, a i kdyby jím byl, neuvedl, kolik akcií vlastnil. Soudu v návrhu nenabídl žádné důkazy,

- na den 4. listopadu 2008 byla svolána mimořádná valná hromada Společnosti, na níž bylo hlasy Hlavního akcionáře rozhodnuto o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů Společnosti na Hlavního akcionáře. Souhlas České národní banky se zdůvodněním výše protiplnění byl Hlavnímu akcionáři udělen rozhodnutím čj. 2008/11983/570 ze dne 26. září 2008. Hlavní akcionář nabídl jako přiměřené protiplnění minoritním akcionářům částku, která se rovnala tržní hodnotě akcie stanovené znaleckým ústavem [právnická osoba] a která byla zároveň schválena rozhodnutím České národní banky, tj. částku 158 Kč za akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč. Vlastnické právo k akciím přešlo v souladu s ustanovením § 183l odst. 3 obch. zák. na účastníka 2) - Hlavního akcionáře uplynutím jednoho měsíce od zveřejnění zápisu shora uvedeného usnesení valné hromady Společnosti do obchodního rejstříku. Ke zveřejnění usnesení v Obchodním věstníku došlo dne 3. prosince 2008. Vlastnické právo k akciím přešlo na Hlavního akcionáře dne 3. ledna 2009. Strany se dohodly i na datu splatnosti, tj. 7. ledna 2009. Nesporné je i to, že navrhovatel a) byl k datu vytěsnění akcionářem Společnosti a vlastnil celkem 64 914 kusů akcií Společnosti,

- soud zadal zpracovat revizní znalecký posudek znaleckému ústavu [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“ nebo „revizní znalec“), který vypracoval dne 23. 11. 2020 znalecký posudek č. 151/11/2020 v němž byl přezkoumán znalecký posudek [právnická osoba], vlastní určení hodnoty podniku bylo stanoveno ke dni přechodu vlastnického práva k akciím na Hlavního akcionáře tj. 3. ledna 2009.

- [právnická osoba] shrnul, že spravedlivá hodnosta Společnosti k datu 3. 1. 2009 činila 1 733 832 000 Kč, z čehož vyplývá, že hodnota jedné akcie v nominální hodnotě 116 Kč je 227 Kč,

- soud doplnil dokazování Smlouvou o převodu prodeji akcií společnosti Spolana a.s., uzavřenou dne 31. 7. 2008 mezi stranami [právnická osoba]. a [právnická osoba] z hlediska posouzení časové souslednosti nabytí majority za tzv. prémiovou cenu a okamžiku vytěsnění minoritních akcionářů. Ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena za 13,4 % akcií připadající na základní kapitál Společnosti bude vypočtena na základě znaleckého posudku shodným postupem pro buď dobrovolnou veřejnou nabídku dle zák. č. 104/2008 Sb., nebo dle § 183i a násl. obch. zák.

- [právnická osoba] k závěrům znaleckého posudku [právnická osoba], č. C08081534A ze dne 7. srpna 2008 k datu ocenění 30. června 2008, uvedl, že znalecký posudek není vnitřně konzistentní a nemá základní znaky znaleckých posudků.

3. Na takto ustaveném základě dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům:

- nebyla prokázána aktivní legitimace navrhovatele b) [Jméno advokáta A], proto je třeba jeho návrh zamítnout a uložit mu povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.

Soud konstatoval, že revizní znalecký posudek má veškeré formální náležitosti, znalecký ústav dodržel zadání soudu, jeho zpracovatel zodpověděl nejen na otázky soudu, ale i na otázky účastníků, své závěry srozumitelně a určitě vysvětlil, na svých závěrech setrval, přesvědčivým způsobem zdůvodnil volbu aplikované metody ocenění. [právnická osoba] se zhostil svého úkolu dostatečně, o jeho odbornosti, nezaujatosti a přehledu nelze mít pochybnosti, revizním znaleckým posudkem byl zrevidován výše uvedený znalecký posudek [právnická osoba], byly rozebrány jeho chyby ve vztahu k výsledkům v něm uvedeným.

Soud uzavřel, že výše protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem (v částce 158 Kč za akcii o nominální hodnotě 116 Kč), jak vyplynulo ze závěrů revizního znaleckého posudku, vybočilo z mezí přiměřenosti, když cena jedné akcie o nominální hodnotě 116 Kč vycházeje z hodnoty podniku byla stanovena ve výši 227 Kč. Uvedl, že důvod doplňovat dokazování výslechem zpracovatele posudku [právnická osoba] s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku (a výslech jeho zpracovatele) soud neshledal.

Soud dále uvedl, že výrok V. rozhodnutí je odůvodněn výpočtem odvíjejícím se od určené ceny za jednu akcii 227 Kč a celkového počtu akcií Společnosti vlastněných navrhovatelem a) v době vypořádání v rámci vytěsnění minoritních akcionářů ze Společnosti, tedy 64 914 ks akcií. Celkově tak měl navrhovatel a) v rámci vypořádání obdržet od účastnice 2) za své akcie 14 735 478 Kč. Jelikož částku 10 126 584 Kč (tedy cenu 158 Kč za jednu akcii) v rámci vypořádání již navrhovatel od účastnice 2) obdržel, pak zbývá doplatit navrhovateli a) částku 4 479 066 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 8. 1. 2009, tedy od data vytěsnění minoritních akcionářů, resp. dne po datu splatnosti, které učinily strany nesporným (7. 1. 2009), do zaplacení, přičemž výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci.

5. Proti výrokům I. až III. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel b) odvolání a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků I., II. a III. zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zejména namítal, že jde o řízení nesporné, ve kterém účastníci řízení nenesou subjektivní důkazní břemeno a v němž ani nelze návrh pro neunesení důkazního břemene bez dalšího zamítnout, že má-li soud za to, že aktivní věcná legitimace odvolatele nebyla dosud v řízení prokázána, má dovolateli tuto skutečnost sdělit a vyzvat ho, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, z nichž dovozuje svoji aktivní věcnou legitimaci. Soud prvního stupně § 118a o.s.ř. aplikoval nesprávně. Soud nejen že své pochybnosti o aktivní legitimaci navrhovatele 2) navrhovateli 2) nesdělil, ale v rozporu se zásadou vyšetřovací, která v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř. ovládá nadepsané řízení, se ani nepokusil obstarat důkaz sám. Navrhovatel b) uvedl též, že přílohou zasílá zápis z jednání mimořádné valné hromady společnosti [právnická osoba] konané dne 4. 11. 2008, na které bylo rozhodnuto o vytěsnění minoritních akcionářů společnosti [právnická osoba] a dále také protest a žádosti o vysvětlení podané navrhovatelem b) jakožto akcionářem, které prokazují, že navrhovatel 2) byl ke dni konání valné hromady, která rozhodovala o vytěsnění menšinových akcionářů společnosti [právnická osoba]., akcionářem této společnosti a že tedy je navrhovatel b) v řízení aktivně legitimován. Pokud jde o konkrétní počet akcií, které navrhovatel b) vlastnil v okamžiku vytěsnění ze společnosti [právnická osoba]., navrhuje s ohledem na nespornou povahu tohoto řízení, nechť si soud ke dni přechodu vlastnického práva k akciím z minoritních akcionářů na účastnici 2) vyžádá výpis navrhovatele 2) z jeho účtu u centrálního depozitáře cenných papírů, z něhož bude počet akcií navrhovatele b) zřejmý, nebo, aby účastnici 1) uložil povinnost ve smyslu § 129 odst. 2 o.s.ř. ohledně listiny přítomných akcionářů na mimořádné valné hromadě konané dne 4. 11. 2008, popřípadě ohledně závěrečného výpisu z registru emitenta, který byl podkladem pro výplatu protiplnění vytěsněným akcionářům, a který obsahuje seznam vytěsněných akcionářů. Odvolatel nerozporuje závěry ohledně nepřiměřenosti protiplnění za jednu kmenovou akcii v zaknihované podobě na majitele o jmenovité hodnotě 116 Kč emitované společností [právnická osoba], IČO [IČO], ani výši protiplnění, kterou soud prvního stupně určil jako přiměřenou.

6. Účastník 2) s odvoláním navrhovatele b) nesouhlasil. Má za to, že i v nesporném řízení má účastník povinnost vylíčit potřebné skutečnosti a označit důkazní prostředky. Navrhovatel b) nemohl být soudem poučen, neboť svojí pasivitou v řízení a nepřítomností u soudu způsobil, že se mu poučení nedostalo. Navrhl potvrzení rozhodnutí ve výrocích I. až III., neboť je správné.

7. Proti výrokům IV. až VII. usnesení soudu prvního stupně podal účastník 2) odvolání a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku IV. až VII. tak, že protiplnění za jednu kmenovou akcii v zaknihované podobě na majitele o jmenovité hodnotě 116 Kč, emitované účastníkem 1) a stanovené a vyplacené účastníkem 2) ve výši 158 Kč je přiměřené, navrhovatel a) je povinen nahradit účastníkovi 1) a 2) náklady řízení a navrhovatelé a) a b) jsou povinni nahradit Českému státu náklady znaleckého posudku. Zejména namítal, že soud pominul námitky hlavního akcionáře k vadám revizního posudku [Anonymizováno], že soud v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů a logického uvažování nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným hlavním akcionářem a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, že v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů soud převzal závěry revizního posudku [Anonymizováno] bez další validace, i když zde existovaly pochybnosti o jeho správnosti, že soud nezhodnotil závěry revizního posudku [Anonymizováno] ve vzájemné souvislosti s výsledky dalších důkazů, že soud se nevypořádal v odůvodnění svého usnesení s námitkami hlavního akcionáře ohledně skutečností, které vyšly v řízení najevo, že soud dostatečně vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem nezdůvodnil, proč odmítl provést důkaz výslechem znaleckého ústavu [Anonymizováno], což založilo pochybení soudu ve formě tzv. opomenutých důkazů, že soud se nevypořádal s návrhem na provedení důkazu nových revizním znaleckým posudkem, že soud posuzoval přiměřenost protiplnění pouze z perspektivy navrhovatele a), nikoliv z pozice hlavního akcionáře.

8. Navrhovatel a) s odvoláním společnosti nesouhlasil. Má za to, že znalecký ústav [Anonymizováno] obhájil své závěry v revizním posudku, že soud rozhodl správně, že soud rozhodnutí dostatečně odůvodnil, že soud dokazování provedl v dostatečném rozsahu. Navrhl potvrzení rozhodnutí.

9. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k níže uvedeným závěrům.

10. Ze spisu vyplynulo, že navrhovatel a) [Jméno navrhovatele A] se návrhem doručeným soudu dne 2. 1. 2009 domáhal vydání rozhodnutí, které by stanovilo výši přiměřeného protiplnění v důsledku vytěsnění jeho osoby ze společnosti s tím, že byl v době převodu cenných papírů vlastníkem 64 914 kusů akcií Společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč/akcie. Protiplnění na jednu akcii o jmenovité hodnotě 116 Kč bylo určeno na základě znaleckého posudku vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] částkou 158 Kč, nejedná se o protiplnění spravedlivé a dále, že navrhovatel b) [Jméno advokáta A] se návrhem doručeným soudu téhož dne domáhal, aby soud přezkoumal přiměřenost protiplnění za jednu akcii emitovanou Společností a určil, že protiplnění poskytnuté hlavním akcionářem (účastnicí 2/) ve výši 158 Kč za jednu akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč je nižší než přiměřené, přiznal navrhovateli b) jinou výši protiplnění ve výši určené soudem, uložil účastnici 1) povinnost oznámit výrok soudu všem osobám, které byly akcionáři Společnosti způsobem, který vyplýval ze stanov Společnosti, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, přiznal navrhovateli náhradu nákladů řízení s tím, že byl akcionářem Společnosti.

11. Soud návrhu navrhovatele a) vyhověl a návrh navrhovatele b) zamítl, a to s výše uvedeným odůvodněním.

12. Před odvolacím soudem navrhovatel b) doplnil svá tvrzení a uvedl, že vlastnil ke dni přechodu akcií na Společnost 2 603 ks akcií. Navrhl na podporu tvrzení o vlastnictví akcií, aby se soud na to dotázal Společnosti, která musí mít v držení závěrečný výpis z registru emitenta, na jehož základě bylo vypláceno protiplnění vytěsněným akcionářům. Též navrhl důkaz opatřený soudem od společnosti [právnická osoba], a to kolik měl ke dni přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře navrhovatel b) akcií s tím, že tato společnost byla pověřena vyplacením protiplnění minoritním akcionářům, dále z něj bude zřejmé, za které akcie mu bylo vyplaceno protiplnění v částce 158 Kč za jednu akcii v nominální hodnotě 116 Kč. Kolik měl navrhovatel b) akcií k rozhodnému dni, lze zjistit i dotazem soudu u [Anonymizováno], která spravuje účet účastníka 2).

13. Podle čl. II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., jímž byl s účinností od 1. 1. 2014 novelizován občanský soudní řád, se pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. S ohledem na ustanovení § 775 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, odvolací soud posuzoval danou věc podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to ve znění ke dni 4. 11. 2008 (ke dni rozhodnutí valné hromady o výkupu účastnických cenných papírů - tzv. squeeze outu).

14. Podle § 183i odst. 1 – 3 obch. zák. v rozhodném znění osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry, a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % jejího základního kapitálu, nebo b) které nahrazují účastnické cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, anebo c) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen "hlavní akcionář"), je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na její osobu. K přijetí usnesení valné hromady je potřebný souhlas alespoň devíti desetin hlasů všech vlastníků účastnických cenných papírů, přičemž vlastníci prioritních akcií a hlavní akcionář mají právo hlasovat. O rozhodnutí valné hromady se pořizuje notářský zápis, jehož přílohou je znalecký posudek o výši protiplnění, vyžaduje-li se. Usnesení valné hromady obsahuje také určení hlavního akcionáře, údaje osvědčující, že tento akcionář je hlavním akcionářem, a výši protiplnění určenou podle § 183j odst. 6 obch. zák. a lhůtu pro poskytnutí protiplnění.

15. Podle § 183k odst. 1 obch. zák. vlastníci účastnických cenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.

16. Podle § 183l odst. 3 obch. zák. uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.

17. Odvolací soud nejprve konstatoval, že řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů podle ustanovení § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je sporem mezi vlastníkem cenných papírů (akcií), hlavním akcionářem a akciovou společností. Jde (a vždy šlo) o spor týkající se vnitřních poměrů obchodní společnosti, vymezený (od 1. dubna 2008 výslovně) v ustanovení § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř.

18. Nesporná povaha řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů se podává z ustanovení § 200e o. s. ř., jež (v odstavci prvním) řízení uvedená v § 9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. výslovně zařazuje mezi řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob a dále (v odstavci třetím větě první) stanoví, že účastenství ve věcech uvedených v § 200e odst. 1 o. s. ř. se řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první o. s. ř. (tzv. třetí definicí účastenství). Ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. pak řízení podle § 200e o. s. ř. zahrnuje mezi řízení ovládaná zásadou vyšetřovací. V rámci nesporných řízení se neuplatňuje tzv. koncentrace řízení a toto specifikum se uplatňuje také v odvolacím řízení, ve kterém mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. K novým skutečnostem nebo důkazům odvolací soud přihlédne, i když nebyly uplatněny.

19. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006 (jež je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), uzavřel, že podá-li poté, co bylo zahájeno řízení o přezkoumání výše protiplnění proti hlavnímu akcionáři (ale dříve, než je pravomocně skončeno), návrh na určení přiměřené výše protiplnění či návrh na zaplacení protiplnění v požadované výši či doplacení poskytnutého protiplnění do požadované výše další akcionář, je nutno tento další návrh považovat za přistoupení k prvnímu řízení. Nezbytnou podmínkou přistoupení k prvnímu řízení je, že se k návrhu na přezkoumání přiměřenosti protiplnění připojí ve lhůtě stanovené ustanovením § 183k odst. 1 věty za středníkem obch. zák.

20. Lze proto uzavřít, že, pokud navrhovatel b) přistoupil svým návrhem do řízení zahájeného na základě návrhu navrhovatele a) a pokud jde v daném případě o jedno řízení, je třeba rozhodnout současně o obou návrzích v tomto jednom řízení.

21. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně správně uzavřel, že návrhy obou navrhovatelů byly podány včas ve lhůtě stanovené v § 183k odst. 1 obch. zák., tj. ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady dle § 183l obch. zák. do obchodního rejstříku. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl ve věci dostatečné dokazování ohledně konání valné hromady dne 4. 11. 2008 i dalších skutečností týkajících se této valné hromady (zápis jejího usnesení do obchodního rejstříku dne 3. 12. 2008), přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře (dne 3. 1. 2009) a vyvodil správná skutková zjištění ohledně uvedených skutečností, soud správně uvedl, že strany se dohodly na datu splatnosti dne 7.7.2009 a správně zjistil, že navrhovatel a) vlastnil 64 914 ks akcií Společnosti, na věc též aplikoval odpovídající právní předpisy a provedl odpovídající právní hodnocení.

22. Co se týče rozhodnutí soudu ve vztahu k navrhovateli b), je třeba uzavřít, že pokud byl návrh zamítnut proto, že navrhovatel b) netvrdil skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že je ve věci aktivně věcně legitimován, a pokud v odvolacím řízení navrhovatel b) doplnil svá tvrzení tak, že vlastnil ke dni přechodu akcií na Společnost 2 603 ks akcií, z čehož dovozoval, že je ve věci aktivně věcně legitimován a pokud navrhl na podporu svých tvrzení důkazy, je třeba, aby se soud uvedeným tvrzením zabýval a zkoumal, zda z tvrzených a prokázaných skutečností aktivní věcná legitimace navrhovatele b) vyplývá.

23. Za uvedené situace, kdy se soud prvního stupně nemohl nezabývat tvrzením navrhovatele b) o jeho aktivní věcné legitimaci a tedy ani nemohl provést dokazování, neboť uvedená tvrzení navrhovatel b) vznesl až v odvolacím řízení, je třeba, aby se uvedenými tvrzeními soud prvního stupně zabýval a zjistil, zda navrhovatel b) skutečně vlastnil ke dni přechodu akcií na Společnost 2 603 ks akcií a že tedy je ve věci aktivně věcně legitimován.

24. Pokud je třeba, aby bylo o návrzích obou navrhovatelů rozhodnuto společně v tomto jednom řízení, jak je výše vysvětleno, nelze návrhu navrhovatele a), v němž požaduje, aby ve vztahu k němu byla věc vyloučena k samostatnému řízení a o věci bylo vůči němu rozhodnuto v odvolacím řízení, vyhovět.

25. Protože věc není soudem prvního stupně objasněna z hlediska podstatné části pro rozhodnutí nezbytných skutečností a jejich zjišťování odvolacím soudem by nahrazovalo činnost soudu prvního stupně, odvolací soud předmětné usnesení podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Též je třeba, aby soud rozhodl o celém návrhu navrhovatele b). Soud prvního stupně při rozhodnutí o věci samé rozhodne i o nákladech dosavadního řízení, včetně řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.), přičemž posoudí, zda za situace, kdy v odvolacím řízení nemohlo být z uvedených důvodů o věci rozhodnuto, nebyla neúčast navrhovatele b) na jednání soudu prvního stupně, který byl řádně obeslán k jednání a k tomu se bez omluvy nedostavil, v důsledku čehož nemohl být poučen podle § 118a o.s.ř. o nedostatku jeho tvrzení o jeho aktivní věcné legitimaci, zaviněným porušením jeho procesních povinností, které by bylo důvodem k separaci nákladů dle § 147 o.s.ř.