o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích účastnice 1) za rok 2020, k odvolání účastnice 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2022, č. j. 2 Nc 4813/2021-67

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 10. 12. 2021 domáhala jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích účastnice 1) za rok 2020, jelikož má za to, že zpráva o vztazích není správná, pravdivá a úplná a nesplňuje obsahové náležitosti ve smyslu zákonného ustanovení, pročež se domáhá jmenování znalce za účelem přezkumu zprávy o vztazích ve smyslu § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a navrhuje jmenovat znalce [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], IČO [IČO], zapsanou v seznamu znalců pro obor ekonomika, odvětví účetní evidence se specializací účetnictví pro podnikatele, daňová evidence.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. dubna 2022, č. j. 2 Nc 4813/2021-36, rozhodl tak, že jmenoval [Jméno advokáta D], IČO [IČO], znalkyní pro účely přezkumu zprávy představenstva společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami v roce 2020 (dále též jen „zpráva o vztazích“ a „znalec“) [výrok I.]. Znalci uložil přezkoumat skutečnosti uvedené ve zprávě o vztazích [Jméno advokáta B]. ze dne 1. 11. 2021 za účetní období roku 2020 (výrok II.). Účastnici 1) uložil povinnost poskytnout znalkyni potřebnou součinnost pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami v roce 2020 (výrok III.). Ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. K odvolání účastnice 1) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. 7 Cmo 195/2022- 55, usnesení soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že: „Odvolací soud konstatuje, že danou věc je třeba posuzovat dle ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť podle čl. II bodu 8. a 9. zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se: 1) zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zpracovává podle ZOK, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, 2) pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky ZOK, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V daném případě se navrhovatelka domáhá jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2020, tudíž se jedná o období, které započalo před účinností novely ZOK učiněné shora uvedeným zákonem, pročež nejenom samotná zpráva se zpracovává, ale i řízení o jmenování znalce se řídí ZOK účinném ve znění do 30. 12. 2020. Z napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně na danou věc nesprávně aplikoval ZOK ve znění účinném od 1. 1. 2021, a proto ji nesprávně právně posoudil, neboť právní úprava zprávy o vztazích účinná od 1. 1. 2021 doznala podstatných změn. Z odůvodnění předmětného usnesení nelze proto seznat, proč soud o návrhu věcně rozhodoval a nepostupoval podle § 86 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, které stanoví, že „Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí.“ Usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil v celém rozsahu, neboť výroky II., III. a IV. jsou výroky závislými na výroku I. (§ 212 písm. a) o. s. ř.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř., přičemž bude mít na zřeteli i hmotněprávní lhůty stanovené pro dané řízení a nepřehlédne ani judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 451/2020 ze dne 31. 8. 2021 a v něm uvedenou judikaturu či usnesení sp. zn. 27 Cdo 2515/2020 ze dne 30. 3. 2021.“

4. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. řízení zastavil a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že ve svém předchozím rozhodnutí ze dne 22. 4. 2022, č. j. 2 Nc 4813/2021-36 jmenoval znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami v roce 2020 účastnice 1). Znalci uložil přezkoumat skutečnosti uvedené ve zprávě o vztazích účastnice 1) ze dne 1. 11. 2021 za účetní období roku 2020. Toto jeho rozhodnutí bylo zrušeno odvolacím soudem usnesením ze dne 26. 9. 2022, č. j. 7 Cmo 195/2022-55 s tím, že soud prvního stupně má v řízení postupovat dle § 86 odst. 1 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat § 86 odst. 1 ZOK ve znění do 31. 12. 2020, když navrhovatelka navrhuje jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích mezi ovládající a ovládanými osobami za rok 2020. Soud prvního stupně konstatoval, že o návrhu navrhovatelky nebylo ve smyslu § 86 odst. 1 ZOK rozhodnuto v zákonné 15 denní lhůtě, pročež nastupuje fikce, že soud navrženého znalce schválil. Soud tak řízení dle § 86 odst. 1 ZOK zastavil. Pro úplnost soud dodal, že navrhovaná znalkyně je znalkyní se specializací ekonomika zapsaná v seznamu znalců a ve věci byl podán řádný návrh na zahájení řízení, tj. není zde překážka zákonné fikce. O nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

5. Proti tomuto usnesení podala včasné odvolání účastnice 1), která namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení je vadné, neboť s ohledem na průběh řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo, nemohla nastat fikce schválení navrhovaného znalce dle § 86 odst. 1 ZOK. Řízení bylo zahájeno na návrh navrhovatelky ze dne 10. 12. 2021, následně byla navrhovatelka usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 12. 2021, č. j. 2 Nc 4813/2021-22, vyzvána, aby do 30 dnů od doručení doplnila svá tvrzení ohledně své aktivní legitimace a aby označila k témuž důkazy. Navrhovatelka k výzvě soudu doplnila svůj návrh dne 31. 1. 2022. Fikce schválení dle § 86 odst. 1 ZOK nenastává bezvýhradně. Pokud soud ve stejné 15 denní lhůtě rozhodne o výzvě k doplnění návrhu, fikce souhlasu nenastává. Argumentuje srovnatelnou úpravou obsaženou v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, kdy i v poměrech daného řízení o jmenování znalce nemohlo dojít k fikci jmenování, neboť 15 denní lhůta byla přerušena vydáním usnesení soudu prvního stupně, kterým byla navrhovatelka vyzvána k doplnění návrhu na jmenování znalce. Takovouto výslovnou zákonnou úpravu ZOK neobsahoval, je však třeba i ustanovení § 86 odst. 1 ZOK vykládat ústavně konformně tak, aby bylo v nejvyšší možné míře zachováno právo ovládané společnosti na soudní ochranu, což však znamená věcné projednání návrhu na jmenování znalce, v rámci něhož dostane prostor k vyjádření rovněž ovládaná společnost. Dále se účastnice 1) vyjádřila k nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelky, když má za to, že navrhovatelka se domáhá poskytnutí informací, které již má, a které dalece přesahují rámec informací, na něž má navrhovatelka jako akcionář nárok. Má tak samotný návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy za zjevně šikánozní. Odvolatelka má též za to, že sice byl návrh navrhovatelky podán ve lhůtě, avšak tato doba již uplynula, je tedy zjevné, že jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích by již nevedlo k naplnění účelu institutu přezkumu. Dále namítá nevhodnost jmenování navrženého znalce, neb ten má sídlo v Praze a administrativní ústředí účastnice 1) se nachází v Přerově, tudíž by tak vznikaly značné nadbytečné náklady k tíži účastnice 1), pročež je jmenování znalce se sídlem v Praze nehospodárné. Účastnice 1) proto navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně věc správně posuzoval dle ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 (viz shora uvedené závěry v prvním rozhodnutí odvolacího soudu).

8. Podle § 85 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 (1) Každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. (2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné. (3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

9. Podle § 86 odst. 1 ZOK soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí.

10. V komentářové literatuře se uvádí, že “Máme za to, že cestou fikce souhlasu není možné ale potvrdit toho, kdo znalcem vůbec být nemůže, nebo nebyl-li podán řádný návrh na jmenování znalce. Soudíme, že aby bylo aplikovatelné automatické schválení, musí být návrh na jmenování znalce bezvadný a současně musí být navržená osoba způsobilá být znalcem.“ (ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 86 [Jmenování znalce a znalecký posudek]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 237, marg. č. 1.).

11. S tímto názorem se odvolací soud ztotožňuje.

12. Odvolací soud ze spisu zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 12. 2021, č. j. 2 Nc 4813/2021-22, vyzval navrhovatelku, aby svůj návrh ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně doplnila o tvrzení o své aktivní věcné legitimaci, o které konkrétní propojené osoby se jedná a v jakém konkrétním vztahu s účastnicí 1) jsou a z čeho vyplývá, že se jedná o propojené osoby, a dále, aby písemně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že v návrhu absentují zásadní tvrzení, vykazuje tak vady dle ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 o. s. ř., které je navrhovatelka povinna odstranit v uvedené lhůtě. Dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky bylo předmětné usnesení doručeno zástupci navrhovatelky dne 3. 1. 2022. Navrhovatelka na výzvu soudu reagovala podáním doručeným soudu dne 31. 1. 2022 (č. l. 26).

13. Jak shora uvedeno, soud prvního stupně řízení zastavil, neb dospěl k závěru, že v zákonné 15 denní lhůtě nastala fikce schválení navrženého znalce. Překážku zákonné fikce neshledal, když navrhovaná znalkyně je znalkyní se specializací ekonomika a ve věci byl podán řádný návrh na zahájení řízení.

14. Závěr soudu prvního stupně o bezvadnosti návrhu je v rozporu s obsahem spisu, když soud v 15 denní lhůtě stanovené v § 86 odst. 1 ZOK větě třetí vyzval navrhovatelku k odstranění vad návrhu. Nelze proto uzavřít, že 15 denní lhůta uplynula marně a že nastaly podmínky pro zastavení řízení podle § 86 odst. 1 ZOK in fine.

15. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. V dalším řízení soud prvního stupně nejprve posoudí, zda jím vytčené vady návrhu byly navrhovatelkou odstraněny a od výsledku tohoto posouzení rozhodne o dalším postupu v řízení.

16. O návrhu účastnice č. 1 na přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., doručenému odvolacímu soudu dne 19. 4. 2023 (č. l. 88), rozhodne soud prvního stupně v případě, že návrh na zahájení řízení neodmítne podle § 43 odst. 2 o. s. ř.