Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 7 Cmo 57/2020-116 ECLI:CZ:VSPH:2020:7.Cmo.57.2020.1 Usnesení

o ustanovení zástupce v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a obnovení likvidace společnosti, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2019 č. j. 79 Cm 53/2016-105,

JUDr. Josef Holejšovský · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 6. 10. 2020

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Gabriely Barančíkové ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

za

účasti: [právnická osoba], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

zastoupena advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o ustanovení zástupce v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a obnovení likvidace společnosti, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2019 č. j. 79 Cm 53/2016-105,


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2019 č. j. 79 Cm 53/2016-105 se v části „Návrh na osvobození od soudního poplatku se zamítá“ zrušuje a řízení se v této části zastavuje a ve zbývající části potvrzuje.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na osvobození od soudního poplatku a ustanovení navrhovateli zástupce z řad advokátů se zamítá“. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že „navrhovatel podáním ze dne 19. 6. 2019 podal novou žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu zhoršení jeho sociální a finanční situace, a to i vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.“ Dále soUd uvedl, že k jeho výzvě doložil navrhovatel dne 19. 7. 2019 vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, potřebné pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, ve kterém mj. uvedl, že je ředitelem obchodní společnosti [právnická osoba]., přičemž doložil potvrzení tohoto zaměstnavatele (podepsané navrhovatelem jako ředitelem), že za druhé čtvrtletí 2019 měl průměrný čistý výdělek ve výši 0 Kč. Jiné příjmy ani majetek v tomto formuláři navrhovatel neuvedl, pouze uvedl příspěvek na živobytí ve výši 4 540 Kč měsíčně, kdy tato výplata byla rozhodnutím Úřadu práce krajská pobočka v [Anonymizováno] z důvodu ověření pravosti dočasné pracovní neschopnosti zastavena. Pokud se týká případných dluhů navrhovatele, ohledně těchto uvedl, že má dluh, který vymáhá exekutorský úřad ve výši 118 715 Kč (náklady exekuce), přičemž nehradí ani nájemné ani místní poplatky, jelikož v bydlišti netopí, nevyužívá elektrickou energii ani vodu a nemá hypotéku ani půjčku. Dále soud uvedl, že v původní žádosti o osvobození od soudního poplatku ze dne 19. 8. 2016 navrhovatel uvedl, že má dluh vůči společnosti [právnická osoba]. ve výši 520 428 Kč z titulu nákladů řízení. Dle soudu byl tento platební titul (pokud se jedná o ten samý) snížen bez příjmů na částku 118 715 Kč. Nahlédnutím do veřejně přístupného obchodního rejstříku soud zjistil, že se od minulého rozhodnutí ve věci nic nezměnilo. Navrhovatel je stále zapsán jako jediný jednatel a jediný společník s vkladem do základního kapitálu ve výši 200 000 Kč společnosti [právnická osoba]., dále že je zapsán jako jediný jednatel a jediný společník s vkladem do základního kapitálu ve výši 200 000 Kč ve společnosti [Anonymizováno], zkr.: [Anonymizováno], a dále že je zapsán jako komanditista a likvidátor společnosti [Anonymizováno]. Z tohoto veřejně přístupného obchodního rejstříku soud zjistil, že [Anonymizováno] je stále jediným jednatelem, likvidátorem a společníkem s 12 % „obchodním“ podílem v obchodní společnosti [Anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že navrhovatel od posledního rozhodnutí převedl spoluvlastnický podíl v přídatném spoluvlastnictví nemovitosti na čísle LV [Anonymizováno] (řízení Z-3444/2016- 504 a Z990/2007-504), [adresa], obec [adresa], a dále na čísle LV [Anonymizováno] (řízení Z-3444/2016-504 a Z-990/2007-504), [adresa], obec [adresa], svého syna [Anonymizováno]. Soud opětovně porovnal navrhovatelem vyplněné prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech se zjištěními soudu z veřejně přístupného obchodního rejstříku a z výpisu z katastru nemovitostí, kdy se navrhovatel zbavil majetku, a dospěl k závěru, že u navrhovatele podmínky pro osvobození od soudního poplatku splněny nejsou. Navrhovatel je společníkem a jednatelem (příp. likvidátorem) v několika obchodních společnostech, přičemž osvobodit účastníka od placení soudních poplatků může soud jen tehdy, nemá-li účastník žádnou reálnou možnost, jak svoji poplatkovou povinnost splnit; skutečnost, že navrhovatel v rozporu se skutečným stavem zase neuvedl jako majetek větší hodnoty podíly v předmětných společnostech. Navrhovatel tedy soudu nesdělil zcela a úplně rozsah svého majetku, ač byl k tomu povinen. Soud podotýká, že úplné a pravdivé vylíčení nemajetkových poměru je přitom základní podmínkou pro postup soudu dle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně konstatoval, že již pro tento nedostatek (zamlčení majetku) by mohl soud návrh a osvobození od soudního poplatku zamítnout. Dále soud zdůraznil existenci druhé podmínky pro osvobození od soudního poplatku, že se nesmí jednat o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. K ní uvedl, že mu je z úřední činnosti známo, že se navrhovatel prostřednictvím bud’ své osoby (sp. zn. 75 Cm 174/2014, potvrzeno 14 Cmo 56/2016), nebo prostřednictvím dcery [Anonymizováno] (sp. zn. 76 Cm 72/2009, potvrzeno 14 Cmo 664/2009), či společnosti [právnická osoba], jejíž jednatelkou je [Anonymizováno] (76 Cm 8/2013, potvrzeno 7 Cmo 316/2017) opakovaně domáhá obnovení likvidace společnosti [právnická osoba]., kdy soudy opakovaně konstatují, že zde buď není dána aktivní legitimace navrhovatele, případně jde o majetek známý a nikoli neznámý ve smyslu § 75b odst. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Navrhovatel v tomto návrhu k projednání ve věci samé uvádí, že je zástavním věřitelem k 33 akciím společnosti [právnická osoba]. a tvrdí, že je absolutně neplatná kupní smlouva ze dne 28. 1. 1999 na prodej nemovitosti domu č.p. [Anonymizováno] domu č.p. [Anonymizováno] na st.p. [Anonymizováno] v k.ú. [Anonymizováno] (LV [Anonymizováno]) a domu č.p. [Anonymizováno] na st.p. [Anonymizováno] v k.ú. [Anonymizováno] (LV [Anonymizováno]). Stejné tvrzení uplatnila i [Anonymizováno] v řízení vedeném pod sp. zn. 76 Cm 72/2009. Návrh byl zdejším soudem zamítnut usnesením ze dne 7. 7. 2009 č. j. 76 Cm 72/20009-11, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno i odvolacím soudem usnesením č. j. 14 Cmo 664/2009-64 ze dne 22. 9. 2010. Z pohledu soudu se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Jelikož nebyla naplněna ani jedna z podmínek pro osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně návrh zamítl. Uzavřel, že „s ohledem na to, že soud neshledal naplnění předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků, pak rovněž shledal, že nejsou dány ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů (viz § 30 o. s. ř.).“

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání namítl, že podíly v obchodních společnostech nejsou majetkem, který by bylo možno rychle zpeněžit za účelem úhrady soudního poplatku. Navíc vzhledem k nečinnosti společností se „obchodní“ podíly rovnají limitní nule. V prohlášení je kolonka k vyplnění „majetek větší hodnoty“ - nula není větší hodnota, a proto „obchodní“ podíly jako majetek větší hodnoty neoznačil. Ohledně soudem prvního stupně konstatovaného převodu spoluvlastnického podílu v přídatném spoluvlastnictví nemovitostí na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Takovéto konstatování soudu je ničím nepodložené a zcela zavádějící. Ohledně dluhu vůči společnosti [právnická osoba]. ve výši 520 428 Kč, jenž „byl snížen bez příjmu na částku 118 715 Kč“ chtěl soud dle odvolatele zřejmě naznačit, že bez příjmu uhradil dluh společnosti [právnická osoba]., ale skutečnost taková není. Věřitel se vzdal nároku na úhradu nákladů řízení ve věci 9 C 29/2011 u OS v [Anonymizováno], což představovalo částku 520 428 Kč a z tohoto důvodu byl dluh snížen a dále je vymáhaný ve výši nákladů exekuce. Dále odvolatel brojil proti konstatování soudu, že prostřednictvím své osoby nebo prostřednictvím jiných subjektů se opakovaně domáhá obnovení likvidace společnosti [právnická osoba]. Takovéto tvrzení soudu je zcela zavádějící. Odvolatel nemá nic společného s jinými subjekty, které uplatňují svá práva v jiných řízeních. Soud zcela nesmyslně a úmyslně označil [Anonymizováno], za dceru odvolatele, čemuž nerozumí. Dále se odvolatel stručně vyjadřoval k soudem prvního stupně zmíněným řízením s tím, že závěr soudu o bezúspěšném uplatňování práva je předčasný. Navrhl zrušení napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu a ustanovení zástupce z řad advokátů.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že u rozhodnutí soudu o „osvobození od soudního poplatku“ vůbec nebyla splněna základní podmínka řízení a ve zbývající části usnesení soudu prvního stupně neshledal odvolání důvodným.

4. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že „Navrhovatel podáním ze dne 19. 6. 2019 podal novou žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů z důvodu zhoršení jeho sociální a finanční situace, a to i vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.“ Soudem prvního stupně označené podání navrhovatele ze dne 19. 6. 2019, nacházející se na č.l. 91, přitom fakticky obsahuje jen žádost o ustanovení právního zástupce pro řízení, nikoliv žádost o osvobození od soudního poplatku. O tom, že navrhovatel předmětným návrhem nepožadoval osvobození od soudního poplatku svědčí i to, že soudní poplatek řádně zaplatil k výzvě soudu (viz podání na č.l. 43, na němž jsou vylepené kolkové známky navrhovatelem ve výši 2 000 Kč). Navrhovatel soudem prvního stupně označeným podáním ze dne 19. 6. 2019 tedy vůbec nežádal o osvobození od soudního poplatku (a ani v žádném následném podání do vydání předmětného odvoláním napadeného usnesení). Rozhodoval-li proto soud prvního stupně o něčem, co nebylo předmětem návrhu, nebyly splněny procesní podmínky k tomu, aby soud rozhodoval o osvobození od soudních poplatků. Proto odvolací soud dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozhodl o zrušení části výroku týkající se „návrhu na osvobození od soudního poplatku“ a řízení v tomto rozsahu zastavil dle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

5. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

7. K ustanovení zástupce podle výše citovaného ustanovení § 30 o. s. ř. musí být kumulativně splněny tyto 3 podmínky: 1) účastník musí splňovat předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř.; 2) ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů a 3) účastník řízení o ustanovení zástupce musí aktivně požádat. Z uvedeného je zřejmé, že nesplnění byť jen jedné ze tří uvedených kumulativních podmínek, i kdyby byly splněny 2 zbývající podmínky, má automaticky za následek nemožnost ustanovení zástupce soudem dle § 30 o. s. ř. To dále znamená, že při nesplnění i jen jedné (kterékoliv) z uvedených 3 podmínek, je již dále zcela zbytečné zkoumat splnění zbývajících 2 podmínek.

8. Dle obsahu předloženého soudního spisu navrhovatel v první žádosti ze dne 19. 8. 2016 žádal o osvobození od soudních poplatků vzhledem ke své „tíživé finanční a sociální situaci“. Poté, co odvolací soud usnesením ze dne 15. května 2017 č. j. 518/2016-39 potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního poplatku (rozhodnutí nabylo právní moci dle vyznačené doložky dne 1.6.2017), navrhovatel k výzvě soudu zaplatil soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč (viz č.l. 43), a to vylepením kolkových známek na svém podání doručeném soudu 27. 6. 2017. Tato skutečnost svědčí již sama o sobě o tom, že finanční možnosti navrhovatele mu umožňovaly zaplacení požadovaného soudního poplatku, resp. že byl schopen si předmětné finanční prostředky opatřit. Úplné a pravdivé vylíčení majetkových (a sociálních) poměrů žadatele je základní podmínkou pro správné posouzení splnění předpokladů pro osvobození navrhovatele od soudních poplatků, a potažmo pro posouzení splnění předpokladů pro ustanovení zástupce. Pokud navrhovatel soudu pravdivě nesdělí všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků a některé rozhodné skutečnosti nesdělí vůbec, ačkoliv jej soud k tomu vyzval, tak soudu sám zabrání (znemožní), aby mohl správně (komplexně) posoudit, zda jsou u něho dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků či nikoliv. Přitom je splnění tohoto předpokladu podmínkou pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce. Neúplné vylíčení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti jde přitom k tíži žadatele. Navrhovatel v rámci své první žádosti o osvobození od soudního poplatku v prohlášení ze dne 11. 10. 2016 uvedl, že je finančně závislý na své dceři [Anonymizováno]. V prohlášení, jímž dokládal svoji žádost o ustanovení zástupce ze dne 15. 7. 2019 však již svoji dceru jako osobu, na které finančně závisí neuvedl. Neuvedl však ani jinou osobu, na níž je finančně závislý. Přitom jako svůj jediný příjem uvedl dávku „příspěvek na živobytí“ ve výši 4 540 Kč, avšak současně doložil rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Liberci ze dne 28. 6. 2019 o zastavení výplaty tohoto příspěvku. Neuvedl-li žadatel na rozdíl od svého prvního prohlášení žádnou osobu, na níž je finančně závislý a byla-li mu současně zastavena výplata předmětného příspěvku na živobytí, je zřejmé, že žadatel nevylíčil své osobní a majetkové poměry dostatečně (komplexně), neboť své nezbytně nutné životní potřeby musí z nějakých zdrojů a nějakým způsobem uspokojovat. Nesdělení všech rozhodných skutečností pro posouzení předmětné žádosti, ačkoliv soud žadatele k tomu řádně vyzval, brání soudu objektivně a správně (komplexně) posoudit, zda jsou u žadatele dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků, potažmo pro ustanovení zástupce. Toto neúplné vylíčení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti jde k tíži žadatele. To znamená, že posuzované žádosti nelze z tohoto důvodu vyhovět.

9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ve zbývající části výroku potvrdil jako věcně správné.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.