o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka z 11. března 2016, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 73 Cm 32/2016-274 ze dne 20. srpna 2020

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto:

„Návrh na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka z 11. března 2016 se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen uhradit účastníkovi k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 44.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v rámci odůvodnění návrhu, jak o něm soud rozhodl v bodě I. výroku, navrhovatel uvedl, že je jedním ze tří společníků účastníka, náleží mu podíl o velikosti 17,5 %. Dalšími společníky účastníka jsou společnost [právnická osoba], jíž náleží podíl o velikosti 50 %, a společnost [právnická osoba], která vlastní podíl o velikosti 32,5 %. Napadenými usneseními valné hromady bylo rozhodnuto o odvolání [tituly před jménem] [Jméno] z funkce likvidátora účastníka, o zrušení rozhodnutí o zrušení účastníka, o zvolení [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] a o změně společenské smlouvy účastníka, kdy nově je k přijetí usnesení valné hromady účastníka je zapotřebí tříčtvrtinová většina hlasů všech společníků namísto dosavadní dvoutřetinové. Důvody neplatnosti napadených usnesení spatřuje navrhovatel v tom, že zasedání, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo řádně svoláno, že za společnost [právnická osoba] na tomto zasedání vystupovala osoba, která k tomu nebyla oprávněná, a že o konání tohoto zasedání valné hromady nebyl likvidátor nijak uvědoměn. Vada svolání zasedání spočívá dále navrhovatel v tom, že ač je jedním ze společníků účastníka, nebyl na toto zasedání vůbec pozván, nebylo mu řádně a včas oznámeno místo a čas konání zasedání a jeho program. O konání zasedání se dozvěděl až z obchodního rejstříku. Dále, za společnost [právnická osoba] na tomto zasedání jednala [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], coby jednatel společnosti [právnická osoba], ač věděla, že rozhodnutím jediného akcionáře společnosti [právnická osoba] z 25. února 2016 byla z této funkce odvolána. Že není oprávněna jednat za společnost [právnická osoba], musela [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] zjistit na předchozím zasedání valné hromady účastníka, které bylo svoláno na 29. února 2016 a na něž se dostavil [tituly před jménem] [Jméno] jakožto zástupce společnosti [právnická osoba] s plnou mocí, udělenou novým jediným členem představenstva společnosti [právnická osoba]. Dále, o konání tohoto zasedání valné hromady nebyl nijak uvědoměn ani likvidátor, přestože v době svolání zasedání valné hromady byl účastník v likvidaci, a tedy o svolání zasedání valné hromady účastníka měl být požádán likvidátor. K tomu nedošlo a ani k tomu, aby byl likvidátor o konání zasedání valné hromady jakkoliv uvědoměn / odstavec 2-7 odůvodnění/.

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že účastník navrhoval zamítnutí návrhu, když žádný z tvrzených důvodů neplatnosti napadeného rozhodnutí není dán a navrhovatel ani není oprávněn domáhat se určení neplatnosti napadených usnesení.

4. Pokud jde o namítanou otázku oprávnění k podání návrhu, soud v odstavci 9 odůvodnění rozhodnutí rekapituloval stanovisko účastníka takto: „Navrhovatel nabyl svůj podíl v účastníkovi od společnosti [právnická osoba]; společenská smlouva sice umožňuje převod podílu na třetí osoby, které nejsou společníky účastníka, avšak za předpokladu, že s tímto převodem vysloví souhlas valná hromada účastníka. Pokud by navrhovatel existenci tohoto souhlasu dovozoval z usnesení valné hromady z 29. ledna 2016, pak účastník upozorňuje, že jde o zdánlivé usnesení, když z něj nelze pro jeho neurčitost vyčíst, jaký převod podílu ve smyslu nabyvatele, byl tímto usnesením schválen. Dále uvedl, že navrhovatel se nestal společníkem účastníka, i kdyby existoval platný souhlas valné hromady účastníka, a to proto, že smlouva, na základě které měl navrhovatel svůj podíl v účastníkovi nabýt, nebyla platně uzavřena, když nebyl dodržen požadavek na úřední ověření podpisů. Uvedl ještě, že navrhovatel by nebyl oprávněn domáhat se určení neplatnosti napadených usnesení ani tehdy, pokud by svůj podíl od společnosti [právnická osoba] platně nabyl, a to proto, že účastníkovi nebyla dosud předložena smlouva, na základě které měl navrhovatel svůj podíl nabýt, pročež není převod vůči účastníkovi dosud účinný.“

5. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že k jednotlivým tvrzeným důvodům neplatnosti usnesení valné hromady účastník uvedl, že zasedání valné hromady bylo svoláno řádně, pozvánka byla doručena včas i navrhovateli, a to 3. března 2016, převzetí pozvánky bylo navrhovatelem písemně potvrzeno. Zasedání valné hromady bylo svoláno k tomu oprávněnou osobou, a to jejím společníkem – společností [právnická osoba] za situace, že v době svolání zasedání účastník neměl žádného jednatele, přičemž podle platné právní úpravy platí, že v takovém případě je oprávněn svolat zasedání valné hromady každý společník. Na tomto závěru ničeho nemění ani to, že účastník v tu dobu měl ustanoveného likvidátora. Opačný závěr by dle účastníka vedl k nemožnosti odvolat likvidátora usnesením valné hromady, pokud by likvidátor nebyl ochoten zasedání valné hromady svolat. Dále, [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] byla na zasedání valné hromady oprávněna zastupovat společnost [právnická osoba], neboť [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] byla v době konání tohoto zasedání jediným členem představenstva této společnosti. Pokud jde o rozhodnutí [tituly před jménem] [adresa], coby jediného akcionáře společnosti [právnická osoba], z 12. listopadu 2015, kterým měla být [tituly před jménem] [Jméno] odvolána z funkce člena představenstva společnosti [právnická osoba], pak je toto rozhodnutí neplatné, potažmo zdánlivé, když [tituly před jménem] [adresa] nebyl v době jeho učinění jediným akcionářem společnosti [právnická osoba].

6. V odůvodnění rozhodnutí soud dále konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování listinami, a to pozvánkou na předmětnou valnou hromadu, notářským zápisem [tituly před jménem] [Jméno], notáře v Praze NZ 337/2016 z 11. března 2016, společenskou smlouvou účastníka ve znění do 11. března 2016.

7. V odstavci 14 odůvodnění shrnul soud zjištění, vážící se ke Smlouvě o převodu obchodního podílu takto: „Navrhovatel nabyl svůj podíl v účastníkovi od společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], a to na základě smlouvy uzavřené 28. ledna 2016 /smlouva o převodu podílu uzavřená 28. ledna 2016 mezi společností [právnická osoba] a navrhovatelem Za společnost [právnická osoba] tuto smlouvu podepsal [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem], coby člen jejího představenstva, jehož podpis byl úředně ověřen notářskou tajemnicí [Jméno] k tomu pověřenou [tituly před jménem] [Jméno], notářkou v Praze. Za navrhovatele tuto smlouvu podepsal [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], coby její jednatel, přičemž jeho podpis byl úředně ověřen advokátem [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] /smlouva o převodu podílu uzavřená 28. ledna 2016 mezi společností [právnická osoba] a navrhovatelem/. K tomu zdejší soud poznamenává, že dále dospěl ke skutkovým závěrům, že 15. února 2016 tuto smlouvu za účastnici převzal [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem], coby její likvidátor, jakož i že 26. února 2016 byla navrhovatelka zapsána do obchodního rejstříku jako společník účastnice /smlouva o převodu podílu uzavřená 28. ledna 2016 mezi společností [právnická osoba] a navrhovatelkou; obecně známá skutečnost veřejnosti dostupná z veřejně přístupné části obchodního rejstříku; notářský zápis [tituly před jménem] [Jméno], notáře v Plzni, NZ 45/2016 z 26. února 2016/.“

8. Poté, co soud v odstavci 17 odůvodnění vymezil dále zjištění, učiněná ze společenské smlouvy, v odstavci 18 odůvodnění poukázal na skutečnost, že vyzvala „ [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Jméno], jakožto nová jednatelka účastnice, navrhovatelku k předložení smlouvy, na základě které nabyla svůj podíl v účastnici od společnosti [právnická osoba] /dopis účastníka, datovaný 11. března 2019 a adresovaný navrhovateli/. Na to reagoval navrhovatel sdělením, že tato smlouva již byla účastníkovi řádně předložena /e-mail navrhovatele, datovaný 14. března 2019 a adresovaný účastníkovi/.“

9. V odstavci 19 soud vysvětlil, proč neprovedl další navržené důkazy.

10. Poté, co vymezil tvrzení, obsažená v návrhu a vyjádření účastníka k nim, popsal zjištění, učiněná z provedeného dokazování a odkázal na související právní úpravu, soud v článcích 40, 41 odůvodnění konstatoval: „V rámci dokazování bylo zjištěno, že navrhovatel se měl stát společníkem účastníkem nabytím podílu v účastníkovi od společnosti [právnická osoba]. Stát se tak mělo na základě smlouvy uzavřené 28. ledna 2016. Pro platný převod podílu ve společnosti s ručením omezeným přitom musí být podle §§ 208 odst. 1 a 209 odst. 2 zák. o obch. korp. naplněno několik předpokladů, a to, že (i) převod tohoto podílu není vyloučen a že (ii) smlouva byla uzavřena v předepsané formě, tj. v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. V posuzovaném případě však tyto předpoklady nebyly naplněny. Je sice pravdou, že podíl převáděný touto smlouvou, tj. podíl v účastníkovi o velikosti 17,5 %, je podle platné právní úpravy, jakož i podle společenské smlouvy, převoditelný na třetí osoby (podmínka udělení souhlasu valné hromady účastnice je podle § 208 odst. 1 zák. o obch. korp. podmínkou pro nabytí účinnosti této smlouvy). Samotná smlouva však nebyla uzavřena v předepsané formě. Zde se zdejší soud ztotožňuje s tvrzením účastníka, že smyslem a účelem požadavku úředního ověření podpisů je dosažení vyšší míry právní jistoty (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu vydané 23. května 2007 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 29 Cdo 894/2006 nebo rozsudek Nejvyššího soudu vydaný 30. listopadu 2004 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 30 Cdo 1414/2004). Toho je při úředním ověření podpisu dosaženo tak, že k podpisu je připojena doložka potvrzující, o čí podpis se jedná. Úřední ověření podpisu, neboli též legalizace, je totiž postup podle §§ 10 odst. 1 a 11 odst. 1 zák. o ověř., kdy je podpis prováděn za přítomnosti třetí osoby, a to poté, co podepisující osoba prokáže této třetí osobě svou totožnost. Imanentní tomuto postupu přitom je, aby tato třetí osoba byla nestranná a aby neměla žádný zájem na právním jednání, kterého se úřední ověření podpisu týká, neboť právě tato nestrannost a tato absence zájmu dává záruku řádného průběhu úředního ověření podpisu. Připuštěním opačného závěru by se zcela vytratil smysl a účel institutu úředního ověření podpisu a z celého postupu by se stala pouhá formalita bez obsahu; jde přitom zcela zjevně o závěr absurdní (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 424/2004-268 z 15. února 2005, respektive usnesení Nejvyššího soudu vydané 23. května 2006 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 29 Odo 722/2005). S odkazem na tento závěr proto lze vyloučit, aby podepisující úředně ověřil svůj podpis nebo aby při dvoustranném právním jednání jedna strana úředně ověřila podpis druhé strany. Tato situace však nastala v posuzovaném případě, neboť, jak bylo v rámci dokazování zjištěno, při uzavírání smlouvy z 28. ledna 2016 ověřil podpis osoby jednající za navrhovatelku [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] Ten ovšem nebyl nestrannou osobou, když tutéž smlouvu podepsal za protistranu, tj. za společnost [právnická osoba]. Tím, že současně vystupoval za smluvní protistranu, měl [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] zájem na právním jednání, kterého se týká podpis, který on sám úředně ověřil. Zdejšímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva nebyla uzavřena v předepsané formě, když neobsahuje řádně úředně ověřené podpisy všech smluvních stran, a jako taková je z tohoto důvodu neplatná, když nedodržení formy předepsané zákonem činí podle § 582 odst. 1 obč. zák. právní jednání neplatným. K tomu zdejší soud dodává, že na právě uvedeném závěru, že navrhovatelka není společníkem účastnice, když smlouva z 28. ledna 2016, na základě které měla nabýt podíl v účastnici, je neplatná pro nedodržení formy předepsané platnou právní úpravou, ničeho nemění ani skutečnost, že navrhovatelka je jako společník účastnice zapsána v obchodním rejstříku. Zde je totiž nutno poznamenat, že zápis společníka v obchodním rejstříku nemá konstitutivní povahu; to že navrhovatelka byla zapsána jako společník účastnice do obchodního rejstříku, tudíž nemohlo zhojit výše uvedenou neplatnost smlouvy z 28. ledna 2016, na jejímž základě se navrhovatelka měla společníkem účastnice stát.“

11. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že s ohledem na učiněný závěr o tom, že navrhovatel není společníkem účastníka, se soud nezabýval dalšími předpoklady, za nichž se lze domáhat určení neplatnosti napadených usnesení. Nezabýval se ani tím zda je u napadených usnesení dán některý z navrhovatelem tvrzených důvodů neplatnosti. / odst. 41, 42 odůvodnění /.

12. O nákladech řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

13. Ve včas podaném odvolání navrhovatel navrhoval změnu usnesení soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu. Neztotožnil se se stanoviskem soudu prvního stupně, že smlouva nebyla uzavřena v předepsané formě. Dle navrhovatele byla smlouva uzavřena v zákonem požadované formě, tedy s úředním ověřením podpisů obou stran smlouvy, byla naplněna rovněž podmínka účinnosti smlouvy, když převod podílu byl odsouhlasen valnou hromadou účastníka a účastníkovi byl doručen dne 15.2.2016.

14. K otázce ověřování podpisu advokátem navrhovatel odkázal na ustanovení § 25a a § 25b zákona č. 85/1996 sb. o advokacii a na usnesení představenstva ČAK č. 4/2006 Věstníku ČAK. s tím, že advokát je dle těchto předpisů oprávněn ověřit jak podpis osoby na listině, již sepsal sám, tak také na listině cizí, již před ním osoba podepsala. Navrhovatel je přesvědčen, že [tituly před jménem] [Jméno] nic nebránilo učinit prohlášení o pravosti podpisu [tituly před jménem] [adresa], jednajícího coby jednatel druhé smluvní strany smlouvy, a to s účinky legalizace. V daném případě tedy formální náležitosti uzavření smlouvy byly dodrženy a nelze tak dovozovat její neplatnost. Výklad soudu proto není správný. V dané souvislosti odvolatel odkázal na stanovisko tajemníka ČAK, jenž zaujal stanovisko, že postup, kdy advokát činící prohlášení o pravosti podpisu je účastníkem smlouvy nemá na oprávnění advokáta učinit prohlášení žádný vliv, a není tedy ani v rozporu se stavovskými předpisy.

15. Odvolatel dále poukázal na skutečnost, že aktivní legitimace se zkoumá k okamžiku vydání / vyhlášení / rozhodnutí soudu. V pochybnostech měl soud vyzvat navrhovatele k doplnění důkazů. Dále se odvolatel dovolával judikatury Ústavního soudu / např. nález Ústavního soudu ze dne 14.4.2005, sp. zn. I.ÚS 625/03/, dle níž základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady.

16. Dále odvolatel soudu vytýkal, že soud nesprávně cituje zákon, když uvádí, že je možné namítat neplatnost, jen pokud byl podán protest, a vypouští-li tu část ustanovení § 192 ZOK, která říká, že to platí pouze tehdy, byl-li společník přítomen.

17. Navrhovatel je přesvědčen, že věc lze rozhodnut v řízení před odvolacím soudem. Za zásadní pak považuje především jednání před soudem dne 27.2.2020, kde si [tituly před jménem] [Jméno] uvědomila, že do té doby prezentovaná tvrzení o svolávání valné hromady mají velké nedostatky a bylo tedy nutné je modifikovat. V této souvislosti cituje navrhovatel některá tvrzení účastníka, že na jednání soudu zazněla: „Doručovali jsme prokuristovi společnosti, který v té době v Praze byl a fungoval na jedné stavbě. Nedoručovala jsem to osobně já, doručovala jsem to prostřednictvím sekretářky.“ „Pozvánku doručovala moje sekretářka, ta u mě již nepracuje, protože se přestěhovala. Jsme schopni dát jméno, kdo doručoval. Doručováno bylo prostřednictvím studentů.“ „Razítka si může vyhotovit, kdo chce, jak chce, já říkám a znovu prohlašuji, že pan [Jméno] převzal pozvánku na valnou hromadu.“

18. Navrhovatel poukázal na nekonzistentnost a nedůvěryhodnost tvrzení ohledně doručování pozvánky na valnou hromadu. Nejprve bylo tvrzeno, že pozvánka byla doručena prokuristovi neznámo kde, potom manželovi [tituly před jménem] [Jméno] na Šumavě. Tato tvrzení nemohou obstát v konfrontaci s tvrzeními navrhovatele a jím navržených důkazů v trestním řízení sp. zn. 81 Cm 10/2016.

19. Svou argumentaci odvolatel shrnul tak, že navrhovateli nebyla pozvánka na valnou hromadu doručena, o valné hromadě nebyl informován ani likvidátor, společnost v té době neměla jednatele. Soud v dané souvislosti navržené důkazy nehodnotil, otázkou svolání a průběhu valné hromady se vůbec nezabýval, návrh zamítl na základě svého nesprávného názoru, že smlouva je neplatná.

20. Ve svém vyjádření k odvolání účastník uvedl, že navrhovatel nebyl vlastníkem podílu, nesvědčila mu aktivní věcná legitimace k podání návrhu. Tento nedostatek by navrhovatel nemohl zhojit ani po případném poučení soudu o něm. Soud měl řízení o návrhu zastavit, a to z důvodu neodstranitelné překážky v podobě nesplnění procesní podmínky / § 191 a contrario/, soud přitom vedl řízení o návrhu někoho, do jehož práv vůbec nebylo zasaženo a kdo k jeho podání nebyl oprávněn.

21. Na podporu svého přesvědčení, že navrhovatel nebyl vlastníkem obchodního podílu, že nebyla dána jeho aktivní legitimace, přičemž aktivní legitimace je dána zákonem a tedy jde o otázku právní, nikoli skutkovou, kdy aktivní legitimace musí být v době podání návrhu, účastník uvedl, že pokud navrhovatel argumentuje usnesením ČAK 4/2006, kde se praví, že advokát nesmí prohlášení o pravosti podpisu učinit v případě vlastního podpisu advokáta… jiné zákazy ověření ve vztahu k účastníkům jednání zákon nezná, tak toto dle přesvědčení účastníka jasně dokládá, že za požadavkem na úřední ověření podpisu je nutno hledat smysl a účel tohoto požadavku. „Pokud advokát nesmí ověřit vlastní podpis, je zřejmé, že tomu je tak proto, že by nebyl naplněn smysl a účel tohoto požadavku. Úřední ověření podpisu proto musí vždy provádět nezainteresovaná osoba. Navíc však účastník poukazuje na fakt, že navrhovatel argumentuje výkladem podzákonného předpisu učiněného samosprávnou organizací. V projednávané věci však jde o výklad zákona, k němuž jsou povolány výhradně soudy.“

22. Svou argumentaci v tomto směru účastník doplnil tak, že Česká advokátní komora je oprávněna vykládat pouze stavovské předpisy.

23. Ve své argumentaci pokračoval účastník tak, úspěšný se žalobou / návrhem / může být ten účastník, který je aktivně legitimován, přičemž aktivně legitimovanou osobou musí být v době podání návrhu. V daném případě měl soud s ohledem na zapsaný stav v obchodním rejstříku za to, že navrhovatel je aktivně věcně legitimován, avšak v průběhu řízení z předloženého důkazu / smlouvy o převodu obchodního podílu, již shledal neplatnou / soud uzavřel, že navrhovatel aktivní věcnou a procesní legitimaci nemá. Pokud se navrhovatel dovolává závěrů usnesení sp. zn. 19 Odo 11/2002, tak toto rozhodnutí se zabývá případem, kdy navrhovatel byl aktivně procesně legitimován k podání návrhu, avšak později o tuto legitimaci přišel. Navrhovateli ovšem aktivní legitimace nikdy nesvědčila, proto je argumentace daným judikátem nepřiléhavá.

24. Dále účastník s odkazem na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020 sp. zn. 31 ICdo 36/2020 uvedl, že pokud navrhovatel ve svém odvolání tvrdí, že nedostatek formy je zhojitelnou vadou, tak v případě absolutní neplatnosti lze sice právní jednání konvalidovat, avšak pouze s účinky ex nunc. Avšak protože se aktivní legitimace zkoumá k okamžiku podání žaloby / návrhu /, tj. ex tunc, bylo by tak i v případě konvalidace smlouvy o převodu podílu nutné řízení zastavit.“

25. Ve své replice k vyjádření účastníka, datované 13.10.2022 a doručené téhož dne, navrhovatel podrobně argumentoval ve vztahu k oprávněnosti návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady. Poukázal na pravomocně skončené řízení sp. zn. 81 Cmo 10/2016. Odvolací soud zde pak rozhodoval pod sp. zn. 14 Cmo 338/2020. Navrhovatel poukazuje na to, že soudy v tomto řízení shledaly, že [tituly před jménem] [Jméno] byla platně odvolána z funkce statutárního orgánu [právnická osoba]. Neměla tedy oprávnění za tuto společnost, jež je 50% společníkem účastníka, vystupovat. V této skutečnosti vidí navrhovatel vazbu na tvrzené důvody neplatnosti napadené valné hromady.

26. V tomto svém podání navrhovatel současně argumentoval na podporu svého přesvědčení, že již při podpisu smlouvy byly podpisy řádně ověřeny. Odkazuje kromě stavovských předpisů či rozhodnutí ČAK, rovněž na ustanovení § 13 zákona o ověřování / zákon č. 21/2006 Sb. /

27. V průběhu odvolacího řízení proběhlo jednání nejprve dne 6.12.2022, kde navrhovatel označil rozhodnutí soudu prvního stupně za překvapivé, současně poukázal na skutečnost, že poté, co bylo vydáno napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, uznali účastníci smlouvy své podpisy za vlastní. Současně akcentoval okolnost, že si [Jméno] vyžádal stanovisko České advokátní komory, z něhož vyplynulo, že v tomto konkrétním ověřování nepochybil, přitom ověřující advokát je vázán stavovskými předpisy.

28. K přednesu navrhovatele, účastník uvedl, že dle judikatury Nejvyššího soudu, jak již uváděl ve svém vyjádření k odvolání, není možná konvalidace podpisu. Dále existuje judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, z níž vyplývá, že výzvy podle ustanovení § 118 a § 119 nejsou třeba, pokud je situace jasná a vyplývá z průběhu řízení. Účastník dále odkazuje na obsah svého vyjádření k odvolání, konkrétně jeho body 6,7,20 a zdůraznil, že byl-li navrhovatel obeslán k jednání předmětné valné hromady, bylo tak postupováno z procesní opatrnosti za situace, že vůbec přicházelo v úvahu, že by navrhovatel mohl být společníkem.

29. Ve svém podání, datovaném dnem 6. března 2023, došlém odvolacímu soudu dne 14.3.2023, označeném jako „ Vyjádření účastníka k tvrzením navrhovatelky“, účastník poukázal na skutečnost, že v napadeném rozhodnutí soud konstatoval, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání takového návrhu. To je dáno tím, že smlouva o převodu obchodního podílu mezi navrhovatelem jako kupujícím a obchodní společností jako prodávajícím je absolutně neplatná pro rozpor s právními předpisy. Uvedená neplatnost pramení z faktu, že [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] v dané věci vystupuje jako statutární orgán [právnická osoba] a současně jako advokát učinil prohlášení o pravosti podpisu statutárního orgánu navrhovatele. [tituly před jménem] [Jméno] je tedy v dané věci ve střetu zájmů. Jeho postupem byl zcela popřen smysl a účel ověření podpisu, respektive prohlášení o pravosti podpisu, které zaručuje, že ověření podpisu provede osoba, která nemá na dané věci právní zájem. K tomu navrhovatel odkázal na ustanovení § 53 odst. 1 písm. b/ zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, který takový postup výslovně zapovídá. Ustanovení § 25a zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, bližší podmínky a omezení prohlášení o pravosti podpisu neupravuje. Nelze tak připustit argumentaci ad absurdum, kdy by pro ověření podpisu u notáře platila velmi přísná pravidla a podmínky, zatímco prohlášení o pravosti podpisu u advokáta, mající srovnatelné účinky, by nebylo regulováno vůbec. Ad absurdum by tak advokát, vedený nepoctivým záměrem, mohl například učinit prohlášení o pravosti podpisu osoby, jejíhož majetku by se chtěl zmocnit a toto jednání sám zlegalizovat. Tak jak uzavřel Městský soud v Praze, je zjevné, že analogicky jako u notářů, nemůže advokát činit prohlášení o pravosti podpisu ve své vlastní věci, která se ho týká. Sám navrhovatel si ostatně je svého pochybení vědom, proto se opakovaně pokouší zhojit vadu konvalidačním prohlášením. Takový postup však nemá zpětný účinek, jak účastník doložil např. ve svém vyjádření ze dne 20.11.2020 v bodě 20 a zopakoval při posledním jednání soudu v dané věci dne 6.12.2022. Účastník je přesvědčen, že navrhovatel nebyl oprávněn se neplatnosti usnesení valné hromady domáhat.

30. Při jednání, které následně proběhlo před odvolacím soudem dne 23. května 2023, navrhovatel prostřednictvím svého právního zástupce odkázal na podané odvolání s tím, že soud pominul všechny ostatní skutkové okolnosti, když pouze vycházel ze závěru, že smlouva byla neplatná pro nedostatek ověřeného podpisu. Dále uvedl, že soudu předkládali stanovisko České advokátní komory z něhož vyplývá, že postup advokáta [tituly před jménem] [Jméno] při ověřování podpisu [tituly před jménem] [Jméno], byl korektní. S odkazem na ustanovení § 209 zákona o obchodních korporacích uvedl, že smlouva byla doručena likvidátorovi, jímž byl též [tituly před jménem] [Jméno]. Pokud jde o vytýkané vady smlouvy, má navrhovatel za to, že smlouva byla bezvadná. Ověření došlo právem předvídaným postupem, bylo vyvráceno, že by došlo ke koliznímu jednání. Také má za to, že není naplněn rozpor s veřejným pořádkem dle § 588 a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 31 ICdo 36/2020.

31. Dále navrhovatel uvedl, že v řízení před odvolacím soudem byla dokládána stejná smlouva, na níž ovšem dotyční uznali podpisy za vlastní, aby doložili, že není sporu o tom, že takto smlouva byla uzavřena a že platí. Navrhovatel má za to, že nebude prostor proto, aby odvolací soud věcně rozhodl ve smyslu vyhovění návrhu, a navrhuje rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

32. Při jednání účastník prostřednictvím svého právního zástupce odkázal na svá písemná vyjádření, jak byla učiněna v odvolacím řízení s tím, že pokud navrhovatel uvádí, že soud neřešil další argumenty, stalo se tak dle účastníka tak z pochopitelných důvodů, neboť věc byla natolik jednoznačná, že nebylo třeba dalšími argumenty se zabývat. Pokud je argumentováno stanoviskem České advokátní komory, tak Česká advokátní komora není zákonodárce, není nadřazená zákonu. Odkazuje dále na notářské předpisy, kde je řešen střet zájmu při ověřování podpisů. Účastník má za to, že absolutní neplatnost je dána a žalobu podala osoba, která nebyla, nemohla být účastníkem. Pokud navrhovatel odkazuje na judikát, tak ten naopak říká, že není možnost zhojit vadu zpětně. Tedy navrhovatel předmětný návrh nemohl podat. Účastník navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně.

33. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedených jednáních / § 214 odst. 1 o.s.ř. /, kdy v rámci jednání, konaného dne 6.12.2022, provedl důkaz listinou, originálem Smlouvy o převodu podílu na korporaci, uzavřené mezi [právnická osoba] / uvedeny identifikační údaje, zastoupen [tituly před jménem] [Jméno], členem představenstva / coby převodcem a [Jméno navrhovatele]. / s identifikačními údaji, zastoupen jednatelem [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem] / coby nabyvatelem, a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

34. Podle ustanovení § 209 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění platném a účinném v rozhodném období / termín konání předmětné valné hromady, převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy.

35. Podle ustanovení § 191 odst. 1 věta prvá zákona č. 90/2012 Sb., ve znění platném a účinném v rozhodném období, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor, se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůzi spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou.

36. Podle ustanovení § 192 uvedeného zákona nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. / odst. 1 /. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebylo-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. / odst.2/. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 3/.

37. Odvolací soud dospívá k závěru, že navrhovatel neměl ani v době konání valné hromady ani v době podání návrhu ve věci postavení společníka účastníka. K podání návrhu tedy neměl aktivní legitimaci / viz argumentace níže /.

38. Soud postupoval správně, pokud neposuzoval návrh věcně / z pohledu tvrzených důvodů neplatnosti usnesení valné hromady /, respektive z pohledu dalších předpokladů pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady.

39. V poměrech dané věci je v odvolacím řízení primárně významná otázka úředního ověření podpisů smluvních stran. Z provedeného dokazování vyplynulo, že k uznání podpisu za vlastní na předmětné smlouvě o převodu obchodního podílu došlo ze strany [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], dne 31.8.2022, a ze strany [adresa] dne 2.9.2022. Lze podotknout, že podpis [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem] byl ověřen již dne 28.1.2016 [Jméno] , notářskou tajemnicí, pověřenou [tituly před jménem] [Jméno], notářkou se sídlem V Praze. Tedy již 28.1.2016 došlo k úřednímu ověření podpisu [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] na smlouvě. Pokud jde o Prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem, učiněné [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem], advokátem, ve vztahu k podpisu [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], toto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně považuje za jednání ve střetu zájmů, jež nemá účinky úředního ověření podpisu. / V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně /. Lze konstatovat, že střet zájmů vysvítá z toho, že [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] smlouvu podepsal za jednu ze smluvních stran a ověřoval coby advokát podpis druhé ze stran. Závěr o střetu zájmů rozhodně nevyvrací okolnost, že [tituly před jménem] [Jméno], [tituly za jménem], [tituly za jménem] za společnost / účastníka / podepsal potvrzení, že společnosti bylo doručeno vyhotovení dané smlouvy. A především by závěr soudu o jednání ve střetu zájmů v daném případě nezvrátilo případné usnesení České advokátní komory. To nemá charakter obecně závazného právního předpisu závazného pro soud.

40. Je třeba uvést, že i když dodatečně účastník smlouvy / [Jméno navrhovatele]., jednající [tituly před jménem] [adresa], [tituly za jménem], / zhojí vadu, spočívající v tom, že jeho podpis nebyl úředně ověřen, a k určitému datu je společnosti / případně / doručena smlouva s úředně ověřenými podpisy účastníků smlouvy, nezhojí se / nenapraví se /tím ale to, že před konáním předmětné valné hromady / či v jejím počátku, úvodu /, nebyla společnosti doručena smlouva s oběma úředně ověřenými podpisy. Z uvedeného plyne, že v době konání valné hromady nebyl [Jméno navrhovatele]. / navrhovatel / společníkem účastníka. A takové postavení neměl ani v době podání předmětného návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka, konané dne 11. března 2016. Návrh byl podán dne 24.3.2016. Bez ohledu na to, kdy byla účastníkovi případně doručena smlouva s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, za situace, že k úřednímu ověření podpisu navrhovatele došlo 2.9.2022, tak je nepochybné, že se tak nestalo před či na začátku předmětné valné hromady. Nikdo netvrdí ani nedokládá, že by před konáním předmětné valné hromady došlo ještě k jinému ověření / vyjma učiněného advokátem [tituly před jménem] [Jméno] ve střetu zájmů / a že k doručení smlouvy společnosti s oběma řádně úředně ověřenými podpisy, došlo před konáním / či snad při začátku konání / valné hromady. Takže navrhovatel při konání valné hromady / a podle roku, kdy došlo k ověření - rok 2022 / ani při podání návrhu na vyslovení neplatnosti na ní přijatých usnesení, /podán dne 24.3.2016 / nebyl, nemohl být, společníkem účastníka. To samo postačuje k zamítnutí návrhu.

41. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Závěr o správnosti tohoto rozhodnutí nebyl v odvolacím řízení vyvrácen. Na výslednou správnost rozhodnutí nemá žádný dopad skutečnost, že soud v odstavci 21 odůvodnění nevymezil přesné znění ustanovení § 192 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., platného a účinného v rozhodném období. Již proto ne, že s ohledem na skutečnost, že navrhovatel v době konání valné hromady a v době podání návrhu nebyl společníkem, je bez významu, zda případně byl či nikoliv, proti rozhodnutí valné hromady podán protest.

42. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému účastníkovi náklady, představované náklady právního zastoupení v částce celkem 13 600 Kč / 4x úkon právní služby po 3 100 Kč: vyjádření k odvolání, 2x účast na jednání, další vyjádření ve věci ze dne 6.3.2023 / + 4x režijní paušál po 300 Kč. Pokud jde o uplatněné další 2 odměny za úkon právní služby, tak pokud jde o doplnění odvolání ze dne 22.4.2021, zde jde o rozvinutí argumentace, obsažené ve vyjádření k odvolání ze dne 20.11.2020, nezaznělo zde nic nového, co nemohlo být uvedeno již ve vyjádření k odvolání. Nejde o účelně vynaložený náklad řízení. Rovněž tak i v případě písemného vyjádření k tvrzením navrhovatele, učiněným při jednání dne 6.12.2022. Účastník se k tvrzením navrhovatele mohl vyjádřit při jednání a ve skutečnosti tak učinil, a následné podrobné vyjádření jen rozvinulo řečené, nepřineslo další novou argumentaci.