o přezkoumání výše vypořádání v penězích při převzetí jmění hlavním akcionářem a zaplacení dorovnání, o odvolání navrhovatele b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2021, č. j. 28 Cm 48/2002-1615,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen soud) zamítl návrh navrhovatele [Jméno advokáta B], nar. [Datum narození advokáta B], rozhodl, že 753 Kč za jednu akcii společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] je přiměřeným vypořádáním (výrok II.) a dále, že navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně do pokladny Městského soudu v Praze uhradit 279 509,73 Kč na náhradě nákladů řízení, které vynaložil stát (výrok III.), že navrhovatel a) [Jméno navrhovatele] je povinen zaplatit právnímu zástupci účastníka 992 059 Kč na náhradě nákladů řízení (výrok IV.) a že navrhovatel b) [Jméno advokáta B] je povinen právnímu zástupci účastníka zaplatit 314 667 Kč na náhradě nákladů řízení (výrok V.).

2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelé se domáhali po společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] a následně na nástupnické společnosti [právnická osoba], IČO [IČO advokáta D] přezkoumání výše přiměřeného vypořádání podle § 220p odst. 4 obchodního zákoníku jako akcionáři obchodní společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], když valná hromada této společnosti dne 31. května 2001 rozhodla o převodu jmění na hlavního akcionáře [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta D]. Výše přiměřeného vypořádání byla stanovena na základě posudku č. [Anonymizováno] (posudek č. 1), který vyhotovil [tituly před jménem] [Jméno]. Výše přiměřeného vypořádání byla stanovena 753 Kč na jednu akcii za použití metody DCF a 461 Kč na akcii při použití metody NAV. Navrhovatel b) požádal o dorovnání k vypořádání za 140 kusů akcií částku 314 582 Kč, což odpovídá výši vypořádání na jednu akcii 3 000 Kč, tj. doplatku na jednu akcii 2 247 Kč, nesporoval, že na jednu akcii mu bylo uhrazeno vypořádání částkou 753 Kč, požadoval úrok z prodlení dle § 220k odst. 7 obch. zák. Společnost [právnická osoba]. (dále jen společnost) uvedla, že provedené vypořádání je spravedlivé. Jednání navrhovatele [Jméno advokáta B] označila za spekulativní, když zakoupil relativně malý počet akcií zanikající společnosti v bezprostřední časové souvislosti s valnou hromadou a žalobu označila za šikanozní výkon práva.

3. Soud usnesením ze dne 25. června 2008, č. j. 28Cm 48/2002-682 návrh obou navrhovatelů zamítl a navrhovatelům stanovil společně a nerozdílně uhradit na náhradě nákladů řízení účastníkovi 30 628 Kč. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. srpna 2010, č. j. 7 Cmo 368/2009-826 uvedené usnesení soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

4. Soud usnesením ze dne 18. května 2017, č. j. 28Cm 48/2002-1427 opět zamítl návrh navrhovatele a) (výrok I.) a návrh navrhovatele b) (výrok II.), 753 Kč za 1 akcii společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] shledal přiměřeným vypořádáním (výrok III.), navrhovatelům stanovil společně a nerozdílně do pokladny Městského soudu v Praze uhradit náklady 299 509,73 Kč (výrok IV.) a každému z navrhovatelů stanovil povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení (výrok V. a (výrok VI.). Vrchní soud v Praze uvedené usnesení Městského soudu v Praze v rozsahu výroku II. až VI. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení a odmítl odvolání navrhovatele b) [Jméno advokáta B] proti uvedenému usnesení do výroku I. a V.

5. Soud dále uvedl, že mu bylo odvolacím soudem vytčeno: A) že nezjišťoval hodnotu podniku a hodnotu připadající na akcii. B) že neodůvodnil, proč považuje ten který posudek za správný, či proč nikoliv, nesdělil, jak řešil rozpory mezi znaleckými posudky a dalšími důkazy. C) že nesdělil, na základě jakého znaleckého posudku dospěl k příslušnému závěru o přiměřenosti.

6. Soud k bodu A) uvedl, že, aby znalci mohli určit hodnotu jedné akcie, museli stanovit hodnotu podniku (společnosti). Znalci dělili základní veličinu (zjištěnou hodnotu společnosti) počtem 9 195 974 (počet kusů akcií společnosti), a tak došli k částce připadající na jednu akcii. Hodnota společnosti byla zjištěna v každém znaleckém posudku, Konstatoval, že jaká je hodnota čistého obchodního majetku Společnosti, je otázkou odbornou.

7. Uvedl, že ze znaleckých posudků, revizních znaleckých posudků, výpovědí zpracovatelů znaleckých posudků (revizích znaleckých posudků) a vyjádření učinil následující zjištění.

8. Dle znaleckého posudku č. 1860/2001 z 16. 4. 2001 zpracovaného [tituly před jménem] [Jméno] (znalecký posudek č. 1), co se týká ocenění krátkodobé půjčky [právnická osoba], která byla poskytnuta [právnická osoba], znalec uzavřel, že hodnota části krátkodobé pohledávky [právnická osoba] ve [právnická osoba] bude kapitalizovaná, se změní na tzv. finanční investici ve výši 648 032 000 Kč. Hodnota finančních investic [právnická osoba] k 31. 12. 2000 byla uvedena částkou 1 329 823 000 Kč. Byla stanovena hodnota společnosti na 6 921 620 000 Kč za použití metody CD), tedy částkou 753 Kč na jednu akcii (počet akcií 9.195.974), při ocenění společnosti na základě metody čistého obchodního majetku k 31. 12. 2000. Při použití metody NAV hodnotil čistý obchodní majetek Společnosti na 4 240 781 000 Kč, tj. na jednu akcii 461 Kč.

9. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 2) zpracovaného 3. 11. 2006 [tituly před jménem] [právnická osoba] byl za rozhodný den převodu jmění označen 1. leden 2001. Znalec použil metodu DCF, hodnotu společnosti stanovil částkou 12 201 941 000 Kč. Hodnotu neproduktivních aktiv stanovil částkou 4 103 817 000 Kč.

10. Ke znaleckému posudku [Anonymizováno] (č. 2) bylo podáno společností [právnická osoba] dne 19. 12. 2006 vyjádření, akcentováno je, že [tituly před jménem] [právnická osoba] uvádí jako rozhodující datum 1. 1. 2001, přičemž znalecký posudek [tituly před jménem] [Jméno] byl vypracován 12. 4. 2001, tzn., že [tituly před jménem] Smejkal použil znalosti, které může mít trh o předmětu ocenění k tomuto časovému okamžiku a že ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [právnická osoba] je použito informací o událostech z roku 2003, tj. více než dva roky po ocenění. Posudek byl označen za nepoužitelný.

11. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 3) vypracovaného [právnická osoba]. z 6. září 2007 na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze jako revizní znalecký posudek při použití metody DCF je výše čistého obchodního jmění společnosti 8 698 177 000 Kč, při počtu akcií 9.195.974 je hodnota jedné akcie 946 Kč. Ocenění bylo provedeno k 30. 5. 2001. Půjčky za společností [právnická osoba] ve výši 1 799 760 000 Kč a společností [právnická osoba] 974 234 000 Kč znalec označil za krátkodobé pohledávky a započetl je v plné výši bez diskontu.

12. Dle znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] ze dne 7. prosince 2007, č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 4), který přezkoumal závěry znaleckého posudku č. 3, je hodnota společnosti v částce 7 116 891 000 Kč.

13. Ve znaleckém posudku společnosti [právnická osoba] ze dne 16. dubna 2014 č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 5), který byl zadán soudem a měl přezkoumat závěry znalců [tituly před jménem] [Jméno] - posudek č. 1 a [právnická osoba]. - posudek č. 3. Datum ocenění bylo provedeno ke dni 31. 12. 2000. Byly u obou znaleckých posudků uvedeny nesrovnalosti a chyby. Vypočtena byla hodnota společnosti. Pohledávka za společností [právnická osoba] nebyla považována za nesplatitelnou. Pohledávka [právnická osoba] byla označena jako pohledávka určená ke kapitalizaci. Postupy znalce [Jméno] označil za odpovídajícím postupům a přístupům, jaké byly obvyklé v roce 2001, pouze s výhradou převzetí nákladů vlastního kapitálu. Částku, kterou stanovil [tituly před jménem] [Jméno], hodnotil jako adekvátní.

14. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 15. 10. 2014 (č. 6) po provedení oprav znaleckého posudku [tituly před jménem] [Jméno] činí vypořádání na jednu akcii 1 209,65 Kč.

15. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 16. 10. 2014 (č. 7), který se zabýval pochybeními ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. činí vypořádání na jednu akcii 1 579,23 Kč.

16. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 16. 10. 2014 (č. 8), který se zabýval pochybeními znaleckého posudku [právnická osoba], tento neprávně posoudil znalecký posudek [tituly před jménem] [Jméno] i znalecký posudek [právnická osoba].

17. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 9) vypracovaného 17. 12. 2014 [právnická osoba] je hodnota akcie 1 504 Kč jako výsledná při metodě diskontovaných peněžních toků.

18. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne 14. ledna 2015 na základě výzvy soudu k zaujetí stanoviska k tvrzeným pochybením ve vypracovaném znaleckém posudku č. 5, jak byly vytčeny znaleckým posudkem č. 9, se nejedná o chyby, ale o odlišný názor na vstupní informace a předpoklady ocenění.

19. Dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (znalecký posudek č. 10) z 11. března 2015, bylo datum ocenění stanoveno na 31. 5. 2001 ke dni konání valné hromady [právnická osoba]. Rozhodným dnem v procesu převodu jmění na hlavního akcionáře bylo 1. 1. 2001, byla stanovena výše přiměřeného vypořádání za jednu akcii v intervalu 748 757 Kč při výnosové hodnotě vlastního kapitálu 6 965 238 tis. Kč a počtu 9.195.974 akcií.

20. Soud konstatoval, že, co se týče odvolacím soudem vytčené vady rozhodnutí ad A), dospěl k závěru, že ve všech znaleckých (revizních) posudcích byla zjištěna hodnota společnosti. Pokud znalci označili hodnotu připadající na jednu akci jako výši ,,přiměřeného protiplnění“ a soud tento pojem převzal, tak z obsahu znaleckých (revizních) posudků je jednoznačné, že znalci stanovili hodnotu akcie ze zjištěné hodnoty společnosti a tu označili za přiměřenou.

21. Soud dále konstatoval, že, co se týče odvolacím soudem vytčené vady rozhodnutí ad B), že soud nesdělil, jak řešil rozpory mezi znaleckými posudky a neodůvodnil, který posudek považuje za správný, učinil zjištění z Expertního stanoviska [tituly před jménem] [Jméno] ze dne 29. 5. 2015, které se zabývalo: 1) k jakému dni by mělo být provedeno ocenění zanikající společnosti ve znaleckém posudku, který slouží jako základ pro výši vypořádání provedené dle § 220p zákona č. 513/1991 Sb., 2) strukturou procesu převodu jmění na společníka, 3) určením výše vypořádání a role znalců, dále z odborného vyjádření č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Jméno], které tvořilo 6 obecných odpovědí ve vztahu k rozdílným výsledkům ve znaleckých posudcích, postupu revizního znaleckého posudku, používání postupů při oceňování podniku k odchylkám při stanovení diskontní míry, přijatelnosti ocenění části majetku společnosti nižší hodnotou, než je účetní hodnota tohoto majetku, možnosti závěrečný výrok při ocenění podniku formulovat v intervalu. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že znalci dospěli k různým výsledkům, což dle vyjádření [tituly před jménem] [Jméno], nelze považovat za nic neobvyklého, že ve znaleckých posudcích byla ponejvíce užita metoda ke stanovení přiměřené výše vypořádání označována DCF. Jedná o otázku odbornou, co se týká finančního plánu, diskontní míry, oceňování majetkových investic, neprovozního kapitálu, rozdílných ocenění pohledávky za společností [právnická osoba] a ocenění dalších položek, že za základ většiny oceňovacích posudků pro podniky je odhad vývoje do kratší nebo delší budoucnosti, že názor na budoucnost i názor na pravděpodobné požadavky účastníků trhu při koupi a prodeji mohou být různé, že z toho vyplývají i různé výsledky ocenění. Uvedl též, že revizní znalecký posudky, které se zaměřily pouze na postupy, které mohou vést ke snížení či zvýšení výsledné hodnoty, aniž by byly zkoumány faktory opačné, označil [tituly před jménem] [Jméno] za nekorektní, intervalový odhad hodnoty označil za jedině realitě odpovídajícím řešením.

22. Uvedl, že co se týče metod a postupu oceňování, dospěl k tomu, že není na soudu, aby znalci stanovil metodu či konkrétní postup, jak má při oceňování postupovat. Není na soudu, aby řešil rozpory mezi znaleckými posudky. Je na soudu, aby uvedl, jaké základní rozpory zjistil a zaujal k nim stanovisko.

23. Uvedl, že co se týče rozporu v použitých časových informacích, přiklonil se k názoru, že pro zjištění hodnoty společnosti mají význam ty skutečnosti, které byly známy ke dni ocenění a lze vycházet pouze z takových údajů ohledně hospodaření společnosti v budoucnosti, které znalec považoval za dostatečně věrohodné k datu ocenění. Konstatoval dále, že [tituly před jménem] [Jméno] pracoval s auditovanými výkazy společnosti k datu 31. 12. 2000, ty doplnil o dostupné informace k datu 12. 4. 2001. Prognózu společnosti stanovil v rozmezí let 2001-2003. Znalecký posudek č. 2 byl vypracován v roce 2007 a další znalecké posudky byly zpracovávány následně, takže zpracovatelé nepracovali s relevantními prognózami z roku 2000, ale již disponovali znalostmi, existujícími údaji. Byť je ve znaleckých posudcích přímo neuváděli, tak jimi byli ovlivněni.

24. Uvedl, že co se týče rozporu ve výpočtu obchodního majetku společnosti při zohlednění půjček [právnická osoba] a [právnická osoba], ve znaleckých posudcích při stanovení čistého obchodního majetku bylo ocenění pohledávek za společností [právnická osoba] a [právnická osoba] odlišné, shrnul, že rozdíl ve zjištěné hodnotě společnosti představovalo především zohlednění půjček [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. ke dni ocenění společnosti. Půjčka [právnická osoba] ke dni ocenění z větší části neexistovala, neboť částka 1 578 760 Kč byla kapitalizována, navýšila se účast Společnosti ve společnosti [právnická osoba].

25. Soud dále uvedl, že posudek [tituly před jménem] [Jméno] (č. 1) hodnotí jako výchozí, slovy odvolacího soudu ,,správný“. Všechny následné znalecké posudky z tohoto posudku vycházely, že [tituly před jménem] [Jméno] se vyjádřil k půjče společnosti [právnická osoba] tak, že pokud je částka 1 551 423 764 Kč kapitalizována, tak [právnická osoba] vznikla finanční investice v dané nominální hodnotě 1 551 423 764 Kč. Znalec separátně ocenil tuto půjčku poskytnutou [právnická osoba]. Znalec použil časové informace známé a ověřitelné k datu 31. 12. 2000 a ty doplnil o informace známé k datu 12. 4. 2001, zabýval se odhadem volných peněžních toků, odhadem diskontní míry odhadem tempa růstu. Nebyl ovlivněn daty, které společnost vykázala od druhé poloviny roku 2001, což se nedá vyloučit u následných znaleckých posudků.

26. Soud konstatoval, že ke znaleckým posudkům č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] nepřihlédl. [Jméno] jejich postupy kritizoval.

27. Uvedl, že znalecký posudek [tituly před jménem] [právnická osoba] (č. 2) strany sporu označily za zmatečný.

28. Soud dále uvedl, že ve 4 znaleckých posudcích se hodnota za 1 akcii pohybovala kolem 750 Kč (č. 1, 4, 5, 10). Znalecký posudek [právnická osoba]. (č. 3) půjčky společnosti [právnická osoba] a TBG započetl v plné výši, čímž hodnotu společnosti a následně i hodnotu jedné akcie zvýšil. Bez tohoto zápočtu by se hodnota akcie pohybovala v rozmezí výše již uvedených posudků (č. 1, 4, 5, 10). Zpracovatelé znaleckých posudků ohledně vstupních informací, jejich hodnocení, postupů setrvali na svých stanoviscích. Rozdílný pohled byl na finanční plán. V posudku [právnická osoba] (č. 9) se předpokládal růst ve stavebnictví 6 % až 7 % ročně. V době ocenění takový růst se jevil nereálný dle názoru PAS (posudek č. 10). Rozdíl byl i v ocenění neprovozní části podniku ve výši 232 Kč na 1 akcii. Rozdílné bylo i ocenění pohledávky [právnická osoba] za společností [právnická osoba], rozdíl 64 Kč na akcii.

29. Soud konstatoval, že, co se týče odvolacím soudem vytčené vady rozhodnutí ad C), že soud nesdělil, na základě jakého znaleckého posudku došel k příslušnému závěru o přiměřenosti, na straně 10 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 28Cm 48/2002, soud dospěl k závěru, že stanovená výše vypořádání ve výši 753 Kč je přiměřená, neboť k tomuto závěru se přiblížily posudky všech tří skupin znaleckých posudků, a to i znalecký posudek [právnická osoba]., pokud by ve svém znaleckém posudku nezohlednil plnou hodnotou pohledávky [právnická osoba]. V usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2017 sp. zn 28 Cm 48/2002 výše vypořádání byla stanovena s odkazem na znalecké posudky ve skupině č. 1, 2 a 4. Na výše uvedeném závěru soud prvého stupně setrvává.

30. Co se týče tvrzení účastníka, že navrhovatel provedl šikanózní výkon práva, neboť po datu 23. 4. 2001, kdy v Hospodářských novinách, v Obchodním věstníku bylo zveřejněno oznámení dle § 220p odst. 3 spojené s § 220d odst. 1 obchodního zákoníku navrhovatel b) věděl, že vlastnictví jím nabývaných akcií obratem přejde na hlavního akcionáře, a tak není osobou, k jejíž ochraně je právo domáhat se přezkoumání přiměřenosti protiplnění určeno, přičemž v tomto jednání spatřoval účastník znaky zneužití práva a hodnotil je jako rozporné se zásadami poctivého obchodního styku, soud konstatoval, že doplnil dokazování, ze kterého zjistil, že navrhovatel b) se označil za vlastníka 140 kusů akcií společnosti, že však netvrdil a neprokázal, zda akcie nakoupil před datem 24. 4. 2021 či po tomto datu a za jakou cenu. Nevyjádřil se k zamýšlené strategii. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel b) neprokázal, že před 22. 4. 2001 (návrh smlouvy o převzetí jmění hlavním akcionářem doručen soudu) byl akcionářem společnosti, za jakou finanční částku akcie a kdy nakoupil, jaká byla jeho vkladová strategie.

31. Soud též konstatoval, že ohledně přiměřenosti dospěl k závěru, že stanovená výše vypořádání ve výši 753 Kč za jednu akcii v nominální hodnotě 250 Kč při převodu jmění na hlavního akcionáře je přiměřená v souladu s § 220p obchodního zákoníku. Při hodnocení soud zohlednil veškeré skutkové okolnosti, které byly známy ke dni, který byl rozhodující pro ocenění podniku (Společnosti). Argumentace výší dividend za období od 2001 do 2014 není podstatná pro posouzení předmětného sporu. Vypořádání se tudíž musí odvíjet od podílu na akciové společnosti ke dni vypořádání a od perspektivy dalšího vývoje s ohledem na skutečnosti, které lze hodnotit jako objektivní ke dni vypořádání (ocenění). Opačné hledisko není možné již s ohledem na to, že pokud by se společnost v následujících letech dostala do konkurzu, tak by bývalí akcionáři nevraceli vyplacené vypořádání. Tržní cena akcií společnosti, za kterou se akcie prodávaly na trhu cenných papírů za rok 2000 a následně od 1. 1. 2000 do 31. 10. 2001 nepřesáhla 753 Kč (mimo jeden den). Navrhovatel b) netvrdil a neprokázal, že akcie společnosti zakoupil za vyšší částku než 753 Kč.

32. Rozhodl proto, jak výše uvedeno.

33. Soud účastníku a státu přiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči navrhovateli a) a navrhovateli b), jak výše uvedeno.

34. Proti uvedenému rozhodnutí se navrhovatel b) odvolal. Uvedl zejména, že se soud nevypořádal s tím, že jím ustanovený znalec určil hodnotu připadající na jednu akcii o 193 Kč výše, než byla původní hodnota 753 Kč stanovená společností určeným znalcem pro převod jmění na hlavního akcionáře. Soud zcela ignoroval posudky stanovící hodnotu podniku připadající na jednu akcii v rozmezí hodnot 1 112 Kč – 1 138 Kč, paušálně bez dalšího příslušné znalecké posudky odmítl, aniž by to zdůvodnil. Přitom v posledním kasačním usnesení odvolací soud konstatoval, že „vyjmutím celé hodnoty shora uvedené půjčky poskytnuté společností [právnická osoba], koncernové společnosti [právnická osoba], soudem je v rozporu se všemi dalšími znaleckými posudky a pro takovýto postup nesvědčí žádná skutečnost v řízení uvedená či zjištěná, ani společnost netvrdila, že by hodnota této půjčky resp. pohledávky byla 0 Kč. Závěr soudem zadaného posudku společnosti [právnická osoba]. je tak v rozporu se závěrem soudu. Soud prvního stupně také zúžil rozsah výtek vyslovených v kasačním usnesení.

35. Uvedl též, že nelze zjistit, co vedlo soud prvního stupně k zamítnutí žaloby, jelikož srozumitelnost napadeného rozhodnutí a úvah soudu prvního stupně je opět na nízké úrovni.

36. Uvedl též, že k výtce soudem označené jako A) uvedl, že soud popsal jednotlivé znalecké posudky velmi zjednodušeně a nepřesně a bez jakéhokoli hodnocení. Jediné, co soud hodnotí, je, zda v nich je, čí není uvedena hodnota oceňované společnosti. Soud sice sdělil k posudku znalce [tituly před jménem] [Jméno], že posudek byl označen za nepoužitelný, ovšem není zřejmé, kdo jej takto označil.

37. Uvedl též, že k výtce soudem prvního stupně označené jako B) se soud snaží sdělit, jak řešil rozpory mezi znaleckými posudky, a který znalecký posudek považuje za správný. Názory soudu jsou však rozporné. Názor, že není na soudu, aby řešil rozpory mezi znaleckými posudky, je v rozporu s judikaturou, soud tímto svým názorem ani nereflektuje výtku vyjádřenou v kasačním usnesení.

38. Uvedl též, že soud identifikoval v předložených znaleckých posudcích, resp. listinách dva údajné rozpory, a to rozpor v použitých časových informacích a rozpor ve výpočtu obchodního majetku Společnosti při zohledňování půjček. Pokud jde o údajný rozpor v použitých časových informacích, názory soudu jsou zmatečné a nesmyslné.

39. Uvedl též, že finální úvaha soudu, že veškeré znalecké posudky, vyjma posudku [tituly před jménem] [Jméno], jsou diskvalifikovány, protože byly zpracovány následně, takže dle mínění soudu jejich zpracovatelé nepracovali s relevantními prognózami roku 2000, ale disponovali znalostmi a existujícími údaji z doby po rozhodném dni, byť to tito zpracovatelé v posudcích neuváděli, je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem.

40. Uvedl též, že pokud jde o údajný rozpor ve výpočtu obchodního majetku společnosti při zohledňování půjček, jednotlivé znalecké posudky sice přistupují rozdílně k ocenění pohledávky za společností [právnická osoba], ovšem z rozhodnutí není zjevné, proč považuje soud za správný jím označený posudek.

41. Uvedl též, že soud sdělil, že za „správný“ posudek označuje původní posudek [tituly před jménem] [Jméno]. Této listině konkurující listiny se v dílčích závěrech a postupech od [tituly před jménem] [Jméno] podstatně odlišují. Soud neobjasnil, proč diskvalifikoval některé posudky, ačkoliv byly k důkazu provedeny; nesdělil, jak řešil a vyřešil rozpory mezi nimi, nevypořádal se s podstatnými rozdíly v jejích závěrech a při vyřazení posudku [právnická osoba]. znovu použil zjištěnému skutkovému stavu odporující a odvolacím soudem zapovězený úvahový postup.

42. Soud se vyjádřil k výtce, kterou označil jako C) a snažil se sdělit, na základě jakého posudku došel k závěru o přiměřenosti. Soud se hlásí, ke svému závěru z rozhodnutí z roku 2017, že výši vypořádání stanovil s odkazem na znalecké posudky ve skupině č. 1,2,4, žádné takové členění na skupiny posudků však není v napadeném rozhodnutí. Takový postup způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

43. V rozhodnutí soud vyjádřil bez dalšího několik obecných tezí převzatých z materiálu zpracovaného [tituly před jménem] [Jméno], tyto však nemohou nahradit nedostatečnost a vnitřní rozpornost odůvodnění rozhodnutí.

44. K údajně šikanóznímu výkonu práva uvedl, že v rozhodnutí soud odkazuje na nesouvisející důkazy. Soud uzavřel, že má za prokázané, že navrhovatel b) neprokázal, že akcionářem společnosti byl před datem 22. 4. 2021, za jakou částku akcie nakoupil a jaká byla jeho vkladová strategie, ovšem není zřejmé, jaký právní důsledek z tohoto svého závěru vyvozuje. Navrhl provést k důkazu předložené dokumenty, z nichž je zjevné, že navrhovatel b) musel být akcionářem nejpozději dne 9. 4. 2001.

45. K rozhodnutí o nákladech řízení uvedl, že měla být užita moderace dle ust. § 150 o. s. ř. zejména z důvodu, že v řízení byly předloženy znalecké posudky svědčící pro důvodnost návrhů a z důvodu, že byli navrhovatelé k vyčíslování požadovaných částek nuceni soudem. Soud mohl aplikovat ust. § 150 o. s. ř., jak učinil v obdobné věci Krajský soud v Ostravě. Řadu úkonů má strana žalovaná hrazenu dvakrát, a to jednou navrhovatelem a) a podruhé navrhovatelem b). Ohledně úkonů zástupce žalované strany vztahujících se k prvnímu odvolacímu řízení, jež bylo vyvoláno nesprávnou námitkou strany žalované, by neměla náhrada přiznána. Náhrada nákladů za znalecký posudek [právnická osoba] by neměla být přiznána, jelikož jeho zpracování nebylo účelné. Obdobně by neměla být přiznána náhrada nákladů státu za neúčelný znalecký posudek [právnická osoba] Pouze prostřednictvím znaleckého zkoumání se menšinový akcionář fakticky dozví potřebné údaje, z nichž přiměřenost poskytnutého protiplnění vychází. Výše znalečného v souzené věci, částka cca 700 tis. Kč, by znamenala pro navrhovatele b) nepřiměřenou zátěž. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal navrhovateli b) náhradu nákladů řízení, nebo je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

46. Žádal též o uvážení postupu dle ust. § 221 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na rozsah a hloubku chyb, kterých se opětovně dopustil soud, domnívá se, že soudkyně [tituly před jménem] [Jméno] není schopna se s materií tohoto řízení vypořádat a ve věci spravedlivě rozhodnout.

47. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v navrhovatelem b) odvolání napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je ohledně výroků I., II., III. a V. důvodné.

48. Ohledně odvolání navrhovatele b) do výroku IV. dospěl soud odvolací k závěru, že odvolání podané vůči tomuto výroku usnesení soudu prvního stupně navrhovatelem b) podal někdo, kdo k němu nebyl oprávněn. K odvolání je subjektivně legitimován účastník řízení, viz. § 201 o. s. ř., účastník řízení může napadnout rozhodnutí krajského soudu vydaného v řízení v prvním stupni odvoláním. Zároveň však z povahy odvolání jako opravného prostředku vyplývá, že ho může podat jen ten účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popř. kterému byla soudním rozhodnutím způsobena určitá újma, kterou lze odstranit právě zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. V daném případě odvolateli b) výrok IV. usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo výlučně navrhovateli a) uloženo nahradit účastníku náklady řízení, se navrhovatele b) nijak nedotýká. Nebyla jím způsobena žádná újma navrhovateli b), kterou by bylo možno odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí. Odvolatel b) tak není z tohoto důvodu osobou k podání odvolání v uvedeném rozsahu subjektivně legitimovanou. Za této procesní situace postupoval odvolací podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání v určeném rozsahu odmítl jako podané někým, kdo k němu nebyl subjektivně legitimován.

49. Ohledně zbývajících odvoláním navrhovatele b) napadených výroků usnesení soudu, a to výroků I., II., III. a V., dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou dány podmínky ani pro jejich potvrzení, ani změnu.

50. Odvolací soud konstatoval, že již ve svém předchozím zrušovacím rozhodnutí připomněl, že určení výše vypořádání - přiměřeného protiplnění pro minoritní akcionáře, je otázkou právní a nikoli otázkou skutkovou. Platí obecná zásada, že pokud posouzení skutkového stavu závisí na odborných znalostech, tak soud tyto okolnosti posoudí jen prostřednictvím znaleckého posudku. Odvolací soud v předchozím zrušovacím rozhodnutí vytkl soudu, že pokud ve svém závěru uvedl, že „stanovená výše vypořádání ve výši 753 Kč je přiměřená….,neboť k tomuto závěru se přiblížily posudky všech tří uvedených skupin znalců….“, soud rezignoval na svou základní povinnost a úkol v dané věci, jíž bylo určení přiměřené výše vypořádání na jednu akcii předmětné společnosti na základě spravedlnosti.

51. Odvolací soud konstatoval, že v předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolací soud vytkl soudu, že:

soud prvního stupně chybně a nedostatečně pracoval se znaleckými posudky….úkolem znalce je ocenění hodnoty příslušného podniku a na jeho základě extrapolování hodnoty jedné akcie resp. hodnoty připadající na jednu akcii předmětné akciové společnosti….podle odvolacího soudu nelze bez dalšího tyto znalecké posudky odmítnout. Soud prvního stupně z nich nezjišťoval hodnotu podniku a hodnotu připadající na akcii,

soud nijak neodůvodnil, proč považuje ten který posudek za správný či proč nikoli, nesděluje, jak řešil, či jak vyřešil, rozpory mezi znaleckými posudky resp. posudky a dalšími důkazy, soud ani nesdělil, na základě jakého znaleckého posudku došel k příslušnému závěru o přiměřenosti, přičemž soud nemusí nutně vycházet jen z jediného znaleckého posudku, když není nijak vyloučeno, že více znaleckých posudků je správných. Každý znalecký posudek je jen jedním z důkazů, jejž je soud povinen hodnotit ze všech nutných hledisek….rozdělení znaleckých posudků do čtyř skupin soudem prvního stupně nebylo dáno jednotným kritériem (jako například na znalecké posudky zadané soudem na straně jedné a na znalecké posudky nezadané soudem na straně druhé, či na znalecké posudky užívající metodu DCF a na posudky tuto metodu nepoužívající apod.)….soudem nebyla nijak odůvodněna diskvalifikace posudků předložených navrhovatelem, když přitom podle zákona (viz. § 127a o. s. ř.) i podle samotného soudu jsou tyto posudky rovnocennými s posudky zadanými soudem,

soud … konstatuje neprokázání existence pohledávky za [právnická osoba] v plné výši, aniž by z toho co vyvodil…. je opět třeba připomenout výše jmenovaný nález Ústavního soudu, použitelný obdobně pro danou věc, a to, že „minoritní akcionář musí být hospodářsky odškodněn jak z hlediska jeho vkladové strategie zaměřené na dlouhodobý vklad, tak krátkodobé investiční strategie…nemůže jít tedy k tíži navrhovatele resp. minoritního akcionáře, pakliže podklady dodané znalci předmětnou akciovou společností neumožnovaly dostatečně objektivní přehled znalce resp. nedokládaly určité skutečnosti, jako například pohledávku za jinou společností,

soud se nevypořádal s tím, že jím ustanovený znalec určil hodnotu připadající na jednu akcii o 193 Kč výše, než byla původní hodnota 753 Kč stanovená společností určeným znalcem pro převod jmění na hlavního akcionáře…. zcela ignoroval posudky stanovící hodnotu podniku připadající na jednu akcii ve výši 1 326,86 Kč, 1 504 Kč resp. rozmezí hodnot 1 112 Kč – 1 138 Kč. Absolutně nijak se s těmito násobnými rozdíly nevypořádal, paušálně bez dalšího příslušné znalecké posudky odmítl, aniž by to zdůvodnil…..s odvolatelem lze souhlasit, že vyjmutím celé hodnoty shora uvedené půjčky soudem je v naprostém rozporu se všemi dalšími znaleckými posudky a pro takovýto postup nesvědčí žádná skutečnost v řízení uvedená či zjištěná. Ani další účastník - akciová společnost netvrdila, že by hodnota této půjčky resp. pohledávky byla 0 Kč. Závěr soudem zadaného posudku společnosti [právnická osoba]. je tak v zásadní kontrapozici se závěrem soudu a nikoli, jak jej soud interpretuje, v souladu.

52. Odvolací soud se při přezkumu napadeného rozhodnutí zabýval tím, zda soud postupoval v souladu s názorem odvolacího soudu a zda se vypořádal s výše uvedenými výtkami.

53. Odvolací soud konstatoval, že pokud odvolací soud vytkl soudu, že chybně a nedostatečně pracoval se znaleckými posudky a že nezjišťoval hodnotu podniku a hodnotu připadající na akcii, a pokud v napadeném rozhodnutí soud, co se týče zjištění hodnoty podniku, pouze shrnul, že všechny znalecké posudky hodnotu podniku stanoví, aniž by jasně a přesvědčivě vysvětlil, co z jednotlivých posudků k uvedené otázce vyplývá a jaká jsou tedy jeho zjištění ohledně hodnoty podniku, soud nedostál požadavkům uvedeným výše, pročež je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

54. Odvolací soud dále konstatoval, že pokud odvolací soud vytkl soudu, že nijak neodůvodnil, proč považuje ten který posudek za správný, či proč nikoli, že nesdělil, jak řešil, či jak vyřešil, rozpory mezi znaleckými posudky resp. posudky a dalšími důkazy a ani nesdělil, na základě jakého znaleckého posudku došel k příslušnému závěru o přiměřenosti, a pokud se v napadeném rozhodnutí soud přesvědčivě nevypořádal s podstatnými rozdíly v závěrech jednotlivých důkazů – posudků, pokud neobjasnil, neodůvodnil diskvalifikaci posudků předložených navrhovatelem, neuvedl, proč nelze vyjít z posudku znalce [právnická osoba]. a posudku znalce [právnická osoba], které zadal jako revizní k již předloženým důkazům, opět nedostál požadavkům uvedeným výše, pročež je rozhodnutí z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné.

55. Odvolací soud dále konstatoval, že pokud odvolací soud v předchozím rozhodnutí vytkl soudu, že konstatuje neprokázání existence pohledávky za [právnická osoba] v plné výši, aniž by z toho co vyvodil a že pokud odvolací soud též konstatoval, že vyjmutí celé hodnoty shora uvedené půjčky soudem je v rozporu se znaleckými posudky a pro takovýto postup nesvědčí žádná skutečnost v řízení uvedená či zjištěná a že závěr soudem zadaného posudku společnosti [právnická osoba]. je v zásadním rozporu se závěrem soudu a pokud v napadeném rozhodnutí soud opět dospěl k závěru, že hodnotu pohledávky vůči společnosti [právnická osoba] nelze při stanovení hodnoty společnosti zohlednit, aniž by jasně vysvětlil, jak k uvedenému závěru dospěl, je i z tohoto důvodu rozhodnutí nepřezkoumatelné.

56. Soud se opět nevypořádal s tím, že jím ustanovený znalec určil hodnotu připadající na jednu akcii o 193 Kč výše, než byla původní hodnota 753 Kč stanovená společností určeným znalcem pro převod jmění na hlavního akcionáře, soud opět ignoroval posudky stanovící hodnotu podniku připadající na jednu akcii v rozmezí hodnot 1 112 Kč až 1 138 Kč, ačkoli byl na uvedený nedostatek odvolacím soudem upozorněn. Soud se s těmito rozdíly nevypořádal a jak uvedeno výše, bez jasného a přesvědčivého odůvodnění příslušné znalecké posudky odmítl.

57. Soud neučinil závěr o tom, který den má za rozhodný pro provedení ocenění zanikající společnosti ve znaleckém posudku, který slouží jako základ pro výši vypořádání.

58. Co se týče účastníkem namítaného šikanózního výkonu práva, soud zjistil k uvedené otázce výše uvedené skutečnosti, přičemž odvolatel namítá, že nesprávně, avšak z odůvodnění rozhodnutí není patrné, jaký právní závěr soud ze svých zjištění vyvodil. Pokud soud neučinil závěr o tom, zda je předmětný výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a proto nepožívá právní ochrany ve smyslu § 265 obch. zák., jak namítal účastník, je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

59. Co se týče rozhodnutí o nákladech řízení, v dalším řízení se soud bude zabývat návrhem na použití moderace dle ust. § 150 o. s. ř. z navrhovatelem b) tvrzených důvodů. Soud při rozhodování bude dbát o to, aby i rozhodnutí o nákladech řízení bylo odůvodněno způsobem uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř., tedy soud musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké náklady a v jakém čase úspěšnému účastníku řízení a státu vznikly a přitom dbát o to, aby bylo odůvodnění rozhodnutí jasné, přehledné. Rozhodnutí o nákladech řízení obsažené v napadeném rozhodnutí je nepřehledné, není z něj jednoznačně patrné, z čeho náklady řízení sestávají.

60. Odvolací soud dále konstatuje, že důvodem zrušení napadeného usnesení soudu prvního stupně je, že rozhodující předsedkyně senátu soudu prvního stupně v rozporu s § 226 odst. 1 o. s. ř. nedodržela závazný právní názor odvolacího soudu, když dvě z jejích rozhodnutí byla zrušena z důvodu jejich nepřezkoumatelnosti, čímž v řízení před soudem prvního stupně došlo k závažným vadám (§ 221 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud proto dospěl k závěru, že je zde vysoká pravděpodobnost, že pokud by věc byla ponechána současné předsedkyni senátu, ta nebude schopna ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat. V odvolání navrhovatel b) též vyjádřil názor, že předsedkyně senátu [tituly před jménem] [Jméno] se není schopna se s materií této věci vypořádat.

61. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního v rozsahu meritorních výroků I., II. a dále akcesorických výroků III. a V. dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. zrušil a dle ust. § 221 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení, v rozsahu výroku IV. podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání navrhovatele b) odmítl. Dle ust. § 221 odst. 2 o. s. ř. nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. V dalším řízení bude soud dbát výtek a připomínek odvolacího soudu a bude se zabývat námitkami odvolatele obsaženými v odvolání.