o 1 000 000 Kč s přísl., o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 75 Cm 28/2019- 198 ze dne 7. září 2021, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze 75 Cm 28/2019 – 215 ze dne 1. listopadu 2021

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále jen soud) rozhodl výše uvedeným rozsudkem tak, že žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 3. 11. 2016 do zaplacení (výrok I.), že žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 3. 11. 2016 do zaplacení (výrok II.), že žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši (výrok III.), že žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši (výrok VI.).

2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu rovným dílem zaplatili částku ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaní nezaplatili žalobci zbývající část kupní ceny ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 29. 6. 2016 (dále také jen „smlouva o převodu podílu“), že žalovaný 1. zaplatil žalobci na kupní cenu pouze 450 000 Kč, žalovaný 2. zaplatil žalobci za převod podílu pouze 450 000 Kč, že nabyvatelem třetí části obchodního podílu ve společnosti byl [Jméno] že [Jméno] zaplatil žalobci za převod podílu o 344 000 Kč více, než činila kupní cena za převod jeho části podílu a že vzhledem k ujednání ve smlouvě, kdy za nabyvatele byl oprávněn zaplatit kupní cenu kterýkoliv z nich, že [Jméno] uhradil na podíly obou žalovaných částku po 172 000 Kč, tedy každý ze žalovaných dluží žalobci za převod podílu částku ve výši 500 000 Kč, že vyzval žalované k úhradě doplatku kupní ceny, že žalovaní doposud žalobci neuhradili doplatek kupní ceny, příslušenství představovalo zákonný úrok z prodlení z žalobní částky od 3. 11. 2016 do zaplacení.

3. Žalovaní nesporovali uzavření smlouvy o převodu podílu ze dne 29. 6. 2016, namítali, že částka ve výši 1 500 000 Kč nebyla dne 14. 10. 2006 uhrazena [Jméno], nýbrž z bankovního účtu paní [Jméno], že po uzavření smlouvy o převodu podílu byla mezi účastníky vedena další jednání, neboť nebylo objektivně možné naplnit ustanovení smlouvy o převodu podílu v části, kde byla úhrada zbývající části kupní ceny vázána na sepis notářského zápisu zajišťujícího úhradu kupní ceny, že probíhala jednání ohledně vyhotovení dodatku ke smlouvě o převodu podílu, kde byla zohledněna sleva z kupní ceny, obsáhle popsali, že je žalobce uvedl v omyl a předkládal jim nepravdivé informace a některé informace jim nepředal, měli za to, že uplatnili nárok na slevu z kupní ceny a že tato byla ze strany žalobce akceptována.

4. Soud zjistil že žalobce jako převodce převedl smlouvou na žalované a na [Jméno] 100% obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] s tím, že na žalovaného 1. převedl žalobce část obchodního podílu představujícího 16,5% účast na společnosti za kupní cenu 1 122 000 Kč, na žalovaného 2. převedl část obchodního podílu představujícího 16,5% účast na společnosti za kupní cenu 1 122 000 Kč a na [adresa] převedl žalobce část obchodního podílu představujícího 67% účast na společnosti za kupní cenu ve výši 4 556 000 Kč, že žalovaní 1. a 2. se zavázali uhradit žalobci část kupní ceny ve výši 561 000 Kč do dvou dnů ode dne podpisu smlouvy a druhou část kupní ceny ve výši 561 000 Kč se zavázali uhradit žalobci ve lhůtě do 1. 9. 2016 na uvedený účet žalobce, avšak ne dříve, než bude mezi převodcem a některým z nabyvatelů nebo nabyvateli uzavřena dohoda formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti, že nabyvatelé vzali na vědomí, že společnost má na základě smlouvy o nájmu ze dne 22. 6. 2005 ve znění dodatku pronajaty od Městské části Praha 6 (dále také jen „smlouva o nájmu“) prostory sloužící podnikání – budovu č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemek č. parc. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] (dále také jen „předmět nájmu“) s tím, že smlouva o nájmu je uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2020, že nabyvatelé prohlásili, že je jim byl znám movitý majetek, který se nachází v předmětu nájmu, jeho seznam tvořil přílohu č. 1 ke smlouvě o převodu podílu a že movitý majetek je součástí obchodního majetku společnosti, že nabyvatelé vzali na vědomí, že společnost dostala dne 30. 3. 2015 výpověď z předmětu nájmu a že společnost výpověď napadla žalobou na přezkum oprávněnosti výpovědi ze dne 12. 6. 2015 s tím, že o žalobě bylo vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 21 C 217/2015, že smluvní strany se dohodly, že za nabyvatele může uhradit kupní cenu či její část kterýkoliv z nich, že nabyvatelé měli právo od smlouvy o převodu podílu odstoupit v případě, že se některé z prohlášení převodce dle čl. III. smlouvy ukáže nepravdivým, že žalobce předal žalovaným a [Jméno] předmět nájmu s tím, že žalovaní a [Jméno] jako přejímající prohlásili, že si prohlédli předávaný movitý majetek a že jej přijali za bezvadný, jak stojí a leží, že dne 29. 6. 2016 byla na účet žalobce složena částka ve výši 3 400 000 Kč, a to [Jméno], že dne 30. 9. 2016 byla na účet žalobce složena žalovaným 1. částka ve výši 450 000 Kč, dne 30. 9. 2016 byla na účet žalobce složena žalovaným 2. částka ve výši 450 000 Kč a dne 14. 10. 2016 byla na účet žalobce složena částka ve výši 1 500 000 Kč, a to [Jméno], že žalobce vyzval každého ze žalovaných k úhradě částky 500 000 Kč. Soud konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné, že dle smlouvy nebylo možno sepsat notářský zápis, že žalovaní neodstoupili od smlouvy o převodu obchodního podílu, že [adresa] vypověděl, že nevěděl, zdali byla sleva z ceny podílu dohodnuta, že zaplatil celou svou kupní cenu za převod podílu a že část kupní ceny uhradil za oba žalované s tím, že oba žalovaní mu pak kupní cenu, kterou za ně zaplatil, vrátili v hotovosti, že kupní cena byla zaplacena z účtu jeho manželky a že účet je ve společném jmění manželů jeho a jeho manželky.

5. Soud konstatoval, že žalovaní jsou ve věci pasivně legitimování. Soud shrnul, že pokud [Jméno] uhradil žalobci o 344 000 Kč více než byla jeho povinnost dle smlouvy, přičemž dle smlouvy byl kupní cenu či její část oprávněn uhradit kterýkoliv z nabyvatelů, [Jméno] uhradil za žalovaného 1. částku ve výši 172 000 Kč a za žalovaného 2. rovněž částku ve výši 172 000 Kč, že [Jméno] hradil část kupní ceny za převod rovným dílem za oba žalované, potvrdil tento při svém výslechu, přičemž účet, z něhož bylo hrazno, je účet ve společném jmění manželů, každý ze žalovaných tak uhradil za převod podílu žalobci celkem částku 672 000 Kč a zbývá dle uvedené smlouvy zaplatit každému ze žalovaných uhradit žalobci část kupní ceny ve výši 500 000 Kč.

6. Soud dále uvedl, že pokud žalovaní namítali, že se žalobcem dohodli slevu z kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč, námitka není důvodná. Soud uzavřel, že žalovaní v řízení neprokázali uzavření dodatku ke smlouvě o převodu podílu, v němž měla být sjednána sleva z kupní ceny pro každého ze žalovaných ve výši 500 000 Kč. Uvedený závěr soud odůvodnil tím, že jestliže k účinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu dle § 209 odst. 2 ZOK je vyžadováno, aby podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny, bylo by třeba, aby i případný dodatek, který by změnil smluvní ujednání, byl podepsán účastníky smlouvy s úředně ověřenými podpisy, přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by byl uzavřen dodatek ke smlouvě o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy, ani nebylo zjištěno uzavření případné dohody o narovnání, která by zohlednila slevu z kupní ceny. Soud učinil závěr, že žaloba je důvodná.

7. Co se týče splatnosti kupní ceny, soud konstatoval, že žalovaní sice byli dle smlouvy zavázáni uhradit žalobci druhou část kupní ceny ve výši 561 000 Kč ve lhůtě do 1. 9. 2016 na uvedený účet žalobce, avšak ne dříve, než bude mezi převodcem a některým z nabyvatelů nebo nabyvateli uzavřena dohoda formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti o tom, že v případě odstoupení nabyvatelů od této smlouvy z důvodu uvedeného v článku 4.3. je převodce povinen vrátit některému z nabyvatelů nebo nabyvatelům částku ve výši 6 548 148 Kč, která bude poměrně snížena o násobek počtu kalendářních měsíců zbývajících od učinění odstoupení od této smlouvy do skončení doby nájmu, tj. do 31. 12. 2020 a částky ve výši 125 926 Kč, avšak dohoda o uzavření dohody o notářském zápisu dle smlouvy je dle posouzení soudu podmínkou nemožnou dle § 548 odst. 1 o. z., když nebylo možné uzavřít dohodu formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti o tom, že v případě odstoupení nabyvatelů od smlouvy z důvodu uvedeného v článku 4.3., by byl žalobce povinen nabyvatelům zaplacenou část kupní ceny za převod podílu, přičemž i mezi účastníky bylo nesporné, že dohodu o notářském zápisu dle smlouvy nebylo možno sepsat. Soud uzavřel, že je-li ve smyslu § 548 odst. 1 věta druhá zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní, není možno v daném případě k uvedené podmínce nepřihlížet. Soud doplnil, že žalovaní mohli dle smlouvy od smlouvy o převodu podílu odstoupit v případě, že by žalobce porušil prohlášení učiněná v čl. III. smlouvy, což neučinili. Soud uvedl, že žalovaní ani neuplatnili u žalobce řádně žádné vady z plnění. Soud učinil závěr, že pokud podmínka, která odkládala splatnost kupní ceny, byla nemožná a nebylo možné k ní přihlížet, splatnost zbývající části kupní ceny za převod podílu nastala okamžikem, kdy žalobce vyzval žalované k úhradě zbývající části kupní ceny (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobce vyzval každého ze žalovaných k úhradě částky ve výši 500 000 Kč dopisy ze dne 20. 10. 2016, kdy žalovanému 1. byl dopis doručen dne 24. 10. 2016 a žalovanému 2. dne 21. 10. 2016, žalovaní tak byli povinni bez zbytečného odkladu po obdržení dopisů plnit zbývající část kupní ceny za převod. Jelikož žalovaní bez zbytečného odkladu žalobci neplnili, jsou v prodlení.

8. Soud proto žalobě vyhověl s tím, že žalovaní jsou oba povinni zaplatit žalobci žalovanou částku včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího marného uplynutí splatnosti dle výzvy žalobce dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1958 odst. 2 a § 1970 obč. zák.) a protože žalobce příslušenství požadoval až od podání žaloby, je povinnost stanovena dle požadavku žalobce.

9. O nákladech řízení soud rozhodl opravným usnesením č.j. 75 Cm 28/2019 – 215 ze dne 1. listopadu 2021 tak, že ve výroku III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2021, č. j. 75 Cm 28/2019-198 se za slovní spojení „ve výši“ vkládá částka „118 450 Kč“ a slovní spojení „specifikované v odůvodnění tohoto rozsudku“ se vypouští, ve výroku IV. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2021, č.j. 75 Cm 28/2019-198 se za slovní spojení „ve výši“ vkládá částka „118 450 Kč“ a slovní spojení „specifikované v odůvodnění tohoto rozsudku“ se vypouští. Též rozhodl, že odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2021, č. j. 75 Cm 28/2019-198 se v odstavci 35. opravuje na správné znění: „O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výrocích III. a IV. rozsudku. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a má tak vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Povinnost každého ze žalovaných nahradit žalobci náklady řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byla posuzována oprávněnost dvou jednotlivých samostatných nároků a nikoli oprávněnost nároku solidárního, z něhož by mohli být žalovaní zavázáni plnit společně a nerozdílně. Náklady řízení žalobce byly tvořeny:

- vynaloženým soudním poplatkem ve výši 50 000 Kč, tedy 2 x 25 000Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.);

- odměnou advokáta, kterým byl žalobce zastoupen ve výši 118 450 Kč za jedenáct a půl úkonů právní služby ā 10 300 Kč [§ 151 odst. 2 o. s. ř., § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (příprava a převzetí, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 24. 2. 2017, vyjádření ze dne 5. 6. 2018 a účast na sedmi jednáních)],

- paušální náhradou za dvanáct úkonů právní služby po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. 3 600 Kč.“

10. Proti uvedenému rozsudku a uvedenému usnesení se žalovaní odvolali. Uvedli zejména, že nárok neuznávají, neboť žalobce od počátku jednání o uzavření předmětné smlouvy o převodu podílu předkládal nepravdivé informace týkající se skutečného stavu objektu a jeho vybavení a týkající se komunikace s Městskou částí Praha 6, pročež žalovaní řádně uplatnili nárok na slevu z kupní ceny ve výši minimálně 1.041.200,- Kč, s čímž se nalézací soud nikterak nevypořádal. Uvedli, že žalobce se v posuzovaném případu choval nepoctivě a z vlastní nepoctivosti nemůže mít prospěch. S touto skutečností se soud nevypořádal. Namítal, že způsobila-li jedna strana neplatnost právního jednání, nemůže se jí ve svůj prospěch dovolávat a ten, kdo vyvolal určité jednání, se nesmí ex post dovolávat vad jednotlivých úkonů, které sám způsobil, přičemž žalobce prostřednictvím svého právního zástupce ubezpečil žalované, že z jeho strany došlo k poskytnutí řádné slevy z kupní ceny v požadované výši. Ani s touto skutečností se soud nevypořádal, stejně jako s množstvím e-mailové komunikace předložené žalovanými k prokázání těchto tvrzení, přičemž podepsaný dodatek č. 1 fakticky svým obsahem naplňuje znaky dohody o narovnání a žalovaní jako důkaz navrhovali tento provést prostřednictvím výzvy soudu společnosti [právnická osoba]. k jeho předložení, neboť sami žalovaní jím nedisponují, tento návrh důkazu soud pominul a uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno uzavření dodatku č. 1 ani dohody o narovnání. Žalovaní též namítali, že nejsou alespoň do části předmětu řízení, ve věci pasivně věcně legitimováni, když je nelogické, aby [Jméno], i pokud by byl osobně úhradcem poslední zaplacené částky, což ani nebyl, jak vyplynulo z provedeného dokazování, hradil více, než kolik by připadalo z kupní ceny na jeho podíl, s uvedenou argumentací se soud řádně nevypořádal. Žalovaní také vznesli námitku neplatnosti ustanovení smlouvy o převodu podílu, které zavazuje žalované k plnění nemožnému, a to již od samého počátku, tato rovněž nebyla soudem vypořádána, když nemožná, nemravná nebo nedovolená podmínka odkládací má za následek neplatnost dotyčného právního jednání a zbytek právního jednání nelze považovat za bezvadný, s uvedenou argumentací žalovaných se soud dostatečně nevypořádal. Napadený rozsudek je tak nepřezkoumatelný. Soud neprovedl ani důkazy navržené žalovanými a jejich neprovedení řádně nezdůvodnil, včetně výslechu navrženého svědka [Jméno], který dle výpovědi svědka [adresa] celou transakci komplexně zajišťoval. Soud dezinterpretoval obsah výpovědi svědka [adresa], z něhož mělo vyplynout, že tento za žalovaného č. 1 a č. 2 uhradil po 172.000,- Kč nad rámec své povinnosti, což je v rozporu s logikou a v rozporu s výpisem z bankovního účtu, podle něhož žalovaní č. 1 a žalovaní č. 2 uhradili každý částku ve výši 247.500 Kč, přičemž příslušný hotovostní vklad byl následně proveden ve prospěch bankovního účtu paní [Jméno]. Uvedli, že vznášejí jako obranu proti žalobě řádně uplatněný nároku na slevu z kupní ceny. Uvedli též, že, že vadné je i rozhodnutí o nákladech řízení. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že se ztotožnil se zjištěními i závěry soudu prvního stupně. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

13. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobce se domáhal po žalovaných, aby mu rovným dílem zaplatili částku ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaní nezaplatili žalobci celou kupní cenu dle smlouvy o převodu obchodního podílu, přičemž žalovaní 1. a 2. zaplatili žalobci na kupní cenu každý pouze 450 000 Kč, že nabyvatelem třetí části obchodního podílu byl [adresa], který zaplatil žalobci za převod podílu o 344 000 Kč více, než činila kupní cena za převod jeho části podílu a že vzhledem k ujednání ve smlouvě, kdy za nabyvatele byl oprávněn zaplatit kupní cenu kterýkoliv z nich, [adresa] uhradil na podíly obou žalovaných částku po 172 000 Kč, tedy každý ze žalovaných dluží žalobci za převod podílu částku ve výši 500 000 Kč, že žalovaní doposud uvedené částky neuhradili, požadoval i zákonný úrok z prodlení od 3. 11. 2016 do zaplacení. Žalovaní potvrdili uzavření smlouvy o převodu podílu, zejména namítali, že měli za to, že uplatnili nárok na slevu z kupní ceny a že tato byla ze strany žalobce akceptována v dodatku č. 1, že smlouvu lze považovat za smlouvu o narovnání.

14. Soud zejména zjistil, že žalobce převedl smlouvou na žalované a na [Jméno] 100% obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], že žalovaní 1. a 2. se zavázali uhradit žalobci část kupní ceny ve výši 561 000 Kč do dvou dnů od podpisu smlouvy a druhou část kupní ceny ve výši 561 000 Kč ve lhůtě do 1. 9. 2016, avšak ne dříve, než bude mezi převodcem a některým z nabyvatelů nebo nabyvateli uzavřena dohoda formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti o tom, že v případě odstoupení nabyvatelů od této smlouvy z důvodu uvedeného v článku 4.3., je převodce povinen vrátit některému z nabyvatelů nebo nabyvatelům částku ve výši 6 548 148 Kč, která bude poměrně snížena o násobek počtu kalendářních měsíců zbývajících od učinění odstoupení od této smlouvy do skončení doby nájmu, tj. do 31. 12. 2020 a částky ve výši 125 926 Kč, že dle smlouvy za nabyvatele mohl uhradit kupní cenu či její část kterýkoliv z nich, že nabyvatelé měli právo od smlouvy odstoupit v případě, že se některé z prohlášení převodce dle čl. III. smlouvy ukáže nepravdivým, že žalobce vyzval každého ze žalovaných k úhradě částky 500 000 Kč jako nedoplatku ceny za převod podílu dopisy ze dne 20. 10. 2016, které byly žalovanému 1. a 2. doručeny dne 24. 10. 2016 a 21. 10. 2016, mezi účastníky bylo nesporné, že dle smlouvy nebylo možno sepsat notářský zápis, že kupní cena za oba žalované byla zaplacena rovným dílem z účtu manželky [adresa], který je ve společném jmění manželů, že každý ze žalovaných tak uhradil za převod podílu žalobci celkem částku 672 000 Kč a zbývá zaplatit každému ze žalovaných část kupní ceny ve výši 500 000 Kč. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná s výše uvedeným odůvodněním. Žalobě proto vyhověl, o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

15. Odvolací soud se ztotožnil s uvedenými zjištěními soudu prvního stupně učiněnými po dostatečném dokazování, přičemž zopakoval dokazování dodatkem ke smlouvě, který navrhli k důkazu žalovaní a k důkazu jej provedl v řízení pouze věcně nepříslušný soud. Z něj odvolací soud zjistil, že za žalobce jej podepsal jeho zástupce na základě plné moci, kterou mu žalobce udělil. Podpis není úředně ověřen.

16. Odvolací soud se též ztotožnil se závěry, které učinil soud prvního stupně ze svých zjištění.

17. Odvolací soud ztotožnil se zejména se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaní v řízení neprokázali, že by došlo ke změně smlouvy o převodu obchodního podílu, co se týče ceny za převod obchodního podílu, když žalovaní neprokázali, že byl uzavřen dodatek ke smlouvě o převodu podílu, v němž by byla sjednána sleva z kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč, jak tvrdili. Soud uvedený závěr také správně odůvodnil tím, že pokud podle § 209 odst. 2 ZOK smlouva o převodu obchodního podílu musí obsahovat úředně ověřené podpisy, tak i případný dodatek, který by změnil smluvní ujednání, by musel být podepsán účastníky smlouvy s úředně ověřenými podpisy, což v řízení zjištěno nebylo.

18. Odvolací soud konstatoval, že ani nebylo možno dospět k závěru, že by uvedený dodatek byl dohodou o narovnání. Dohodou o narovnání je možné upravit pouze sporná práva a povinnosti vyplývající z určitého závazku, o což v daném případě nešlo.

19. Co se týče dalších závěrů soudu a jejich odůvodnění vedoucí soud k závěru, že žaloba je důvodná, odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku, neboť je správné a odvolací soud se s nimi plně ztotožnil.

20. Soud učinil závěr, že žaloba je důvodná.

21. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výroku I. a II. podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

22. Ve výroku III. a IV. odvolací soud napadený rozsudek změnil, jak uvedeno ve výroku, s tím, že soud sice rozhodl správně o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu žalobce ve věci, avšak výši těchto nákladů a způsob, jak mají žalovaní náklady řízení žalobci uhradit, nestanovil správně.

23. Zástupce žalobce, který činil jednotlivé úkony právní služby vůči oběma žalovaným, vykonal před soudem prvního stupně celkem 10 úkonů právní služby, (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 24. 2. 2017, ze dne 5.6.2018 a účast na pěti jednáních soudu) za které mu náleží 10 x 12 300 Kč, 10 x 300 Kč jako režijní paušály, dále k náhradě nákladů řízení náleží náhrada za jednání, které se nekonalo, ve výši ½ mimosmluvní odměny tedy ½ z 12 300 Kč a náhrada za vynaložený soudní poplatek ve výši 2 x 25 000 Kč, přičemž žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení oba rovným dílem.

24. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Zástupce žalobce, který činil jednotlivé úkony právní služby vůči oběma žalovaným, vykonal před odvolacím soudem celkem 2 úkony právní služby, (vyjádření k odvolání a účast jednání odvolacího soudu) za které mu náleží 2 x 12 300 Kč, 2 x 300 Kč jako režijní paušály, přičemž žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady odvolacího řízení oba rovným dílem.